Slovníček pojmů: Daňové novely a občanský zákoník

Svěřenský fond (§ 1448 – 1474 nového Občanského zákoníku)

Původně institut anglosaského práva  (tzv. Trust). Svoji povahou se blíží nadaci a vytváří se vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele. Majetek spravuje a udržuje ve prospěch určené „obmyšlené osoby“ tzv. svěřenský správce. Obmyšleného určuje zakladatel. Pokud svého práva nevyužije, má tuto pravomoc správce.  Obmyšlený je ten, kdo má právo na „na plody nebo užitky“ ze svěřenského fondu“ nebo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíl na něm. Rozsah tohoto práva opět určuje zakladatel.

Zakladatel SF vydává tzv. statut, jehož součástí je například označení fondu, označení majetku při jeho vzniku či vymezení účelu SF (více § 1452 NOZ). Fond není právnickou osobou, ale při odvádění daní má stejné postavení. Je tedy zdaněn 19 procenty, což je běžná sazba firemní daně v ČR. Jakýkoli vklad do fondu není zdaněn, stejně jako v případě vkladu do obchodních společností. Případný zisk, jehož vytváření ovšem není primárním účelem SF, podléhá srážkové dani. U ostatních daní včetně DPH je postavení fondu stejné jako u obchodních společností.

Pacht (§ 2332 – 2357 NOZ)

Zcela nový právní vztah v občanském zákoníku, podobný nájmu. Tzv. propachtovatel (vlastník) se ve smlouvě zavazuje přenechat věc k dočasnému užívání za „pachtovné“. Na rozdíl od nájemníka ale pachtýř spravuje svěřený majetek tak, aby přinášel výnos. Odlišnosti od nájemní smlouvy jsou zejména v otázkách prodloužení a výpovědi pachtovní smlouvy.

S ohledem na zvláštnosti podnikání v zemědělství je samostatně upraven i zemědělský pacht. Pachtýř má z pachtu užitek a stará se o něj s „péčí řádného hospodáře“ (pacht pole, lesa, firmy). Ve smlouvě se zaváže poskytovat majiteli část výnosu. Bez souhlasu majitele nemůže pachtýř přenechat věc ke správě jiné osobě. Pokud jde o zdanění, upravuje jej novela zákona o daních z příjmu, a to § 32 b (tzv. pacht obchodního závodu). Pokud jde o odpisování z daní, musí mít pachtýř písemný souhlas propachtovatele.

SPECIÁL: Daně z příjmů 2023

Právo stavby (§ 1240 – 1256 NOZ)

Znamená právo osoby (odlišné od vlastníka pozemku) mít na pozemku a dokonce pod jeho povrchem stavbu (např. i podzemní garáže). V praxi to znamená, že i když jste majitelem, nemáte právo bránit držiteli zmíněného práva, aby vám pozemek zastavěl. Existují jen určitá omezení, například výška stavby. Právo stavby může tzv. stavebník nabýt smlouvou s majitelem pozemku (např. za úplatu), vydržením nebo i z rozhodnutí orgánu veřejné moci. Právo stavby je jen dočasné; nesmí být zřízeno na více než 99 let. Nabyl-li stavebník právo vydržením, nabývá je na 40 let. Soud ale může při případném sporu tuto dobu zkrátit nebo prodloužit. Konflikt může nastat například, pokud vlastník nebo stavebník nerespektují předkupní právo toho druhého (viz níže) a chtějí stavbu nebo pozemek prodat někomu třetímu.

Toto čerstvé opatření mohou provázet soudní spory už jen proto, že v Česku je už nyní cca 385 tisíc staveb, které stojí na pozemcích patřících někomu jinému, a lidé si budou muset na novou úpravu zvyknout. Soudy tak mohou zpočátku řešit i právně poměrně jasné případy.

Pokud se „stavebník“ zřekne práva stavby, může vlastník převést právo na sebe či na někoho, koho sám vybere. Právo stavby automaticky přechází na dědice. Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby, pokud se smluvní strany nedomluví jinak. Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je nejen nabytí práva stavby, ale i jeho zánik. Více v zákoně o dani z nabytí nemovitých věcí.

Vydržení

Tzv. originární způsob nabytí vlastnického práva. Vlastnické právo vzniká jako zcela nové a neodvozené od předchozího vlastníka. K nabytí vlastnictví „vydržením“ dochází oprávněným držením věci po zákonem stanovenou dobu (u držení nemovitých věcí deset let). Příkladem může být situace, kdy od někoho koupíte nemovitost, která prodejci ale ve skutečnosti nepatří, protože předchozí vlastník prodal dům na základě neplatné kupní smlouvy. Pokud vám tento neplatný vlastník nemovitost prodá, žijete v domnění, že jste se jím stali vy. Pokud budete v dobré víře přesvědčeni o vlastnictví nemovitosti po deset let, skutečně se vlastníkem stanete.

Zpět na začátek

Služebnost (§ 1257 – 1302 NOZ)

Druh věcného břemene. Vlastník věci musí ve prospěch jiného něco strpět nebo něčeho se zdržet (např. umožnit přejezd přes vlastní pozemek). Majitel pozemku zde má pasivní roli. Dalším druhem věcného břemene je tzv. reálné břemeno, kdy je majitel věci zavázán vůči jiné osobě něco jí dávat (například dávat část úrody) nebo něco konat.

Fundace (§ 303 – 401 NOZ)  

Tento pojem je podle nového Občanského zákoníku souhrnným označením pro nadace a nadační fondy. Fundace může ustavit zakladatel jako fyzická osoba nebo zákon. Předem musejí být určeny i jejich majetková zajištění a účel. Účel nadace může být veřejně prospěšný nebo dobročinný. Fundaci ovšem nelze založit na podporu politických stran a hnutí, ani nemůže sloužit výhradně výdělečným cílům. Pokud by se tak stalo, soud může nadaci či fond bez návrhu zrušit a nařídit jejich likvidaci.

Fundace může podnikat jen pokud podnikání představuje vedlejší činnost a „výtěžky podnikání slouží k podpoře jejího účelu“. Podpory a příspěvky z prostředků fundací (nebo poskytnuté zaměstnanci či osobě blízké) jsou od daně osvobozeny, „pokud slouží výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení“. Omezují se daňové benefity, zdaňují se úrokové příjmy. Zisk opět podléhá srážkové dani. Fundace jsou právnickými osobami a jejich zdanění upravuje zákon o dani z příjmu právnických osob.

Ústav (§ 402 – 435 NOZ)

Podle zákona firma (právnická osoba) založená k provozování činnosti, která je společensky nebo hospodářsky užitečná – je tedy ekvivalentem obecně prospěšné společnosti. Od 1.1.2014 mohou tyto společnosti změnit svou právní formu na ústav. Zisk z obchodní společnosti, kterou smí ústav podle zákona provozovat, může použít jen k podpoře činnosti, pro níž byl založen a k úhradě nákladů na vlastní správu.

Založení a vznik ústavu upravují paragrafy 405 – 407 NOZ. Ředitel nemůže být členem správní rady, a pokud je zřízena dozorčí rada, pak ani jejím členem. Členy správní rady jmenuje a odvolává zakladatel. Rada má právo jmenovat i odvolat ředitele. Neurčí-li zakládací listina, že členům orgánů ústavu náleží za výkon funkce odměna, platí, že řediteli náleží tzv. „odměna obvyklá“ a funkce členů ostatních orgánů jsou pouze čestné. Ústav musí předkládat výroční zprávu (upravuje § 416 NOZ). Pokud jde o daně, vztahují se na něj stejná pravidla jako na fundaci.

Zpět na začátek

Spolek (§ 214 – 302 NOZ)  

Na spolky se od 1.1.2014 mění dosavadní občanská sdružení. V zákoně je spolek definován jako „samosprávný a dobrovolný svazek členů založený k uspokojování a ochraně společných zájmů“. Jedná se například o myslivecké spolky, rybáře, sdružení pro poskytování sociálních a vzdělávacích služeb, sportovní kluby a další. Od nového roku mají tyto organizace novou právní subjektivitu. Zákon, který dosavadní občanská sdružení upravuje (o sdružování občanů), k 31. prosinci 2013 zanikl. Podle paragrafu 214 NOZ mohou spolek založit „alespoň tři osoby vedené společným zájmem…“

Bývalá občanská sdružení se nemusejí znovu registrovat, ke změně dochází automaticky podle zákona. Registr občanských sdružení vedlo dosud ministerstvo vnitra, nyní je vedení rejstříku spolků na místně příslušném krajském soudu, na který všechna data přecházejí. Do dvou let od nabytí účinnosti NOZ (tedy do 1.1.2016) ovšem musejí spolky změnit název. Například občanské sdružení Hestia se přejmenuje na „Hestia, zapsaný spolek“ (Hestia, z.s.). Nově se na spolky nahlíží stejně jako na jiné právnické osoby, musejí tedy povinně zveřejňovat i stejné údaje.  

Do tří let se musejí změnit i vnitřní předpisy spolku, a to podle paragrafu 3041 NOZ. Pokud jsou vnitřní dokumenty v rozporu s tzv. kogentními ustanoveními NOZ, pozbyly účinnosti už od 1. ledna 2014. Členům spolků tedy doporučujeme důkladné studium příslušných paragrafů (viz výše). Spolky mohu získat status veřejné prospěšnosti, který je důležitý například i v daňové oblasti.

Pokud jde o zdanění spolků, ústavu či fundací, je důležité brát v potaz, zda je organizace či společnost poplatníkem se širokým základem daně či poplatníkem s úzkým základem daně. Poplatník se širokým základem musí dávat povinně daňové přiznání a vše co je příjmem organizace, je předmětem zdanění. Stávají se jimi například ústavy. Poplatníky s úzkým základem daně jsou fundace a také spolky.

Bezúplatné příjmy

Podle NOZ se z darů, které obdržíte, stávají bezúplatné příjmy. Ty jsou osvobozeny od daně a nezáleží na tom, zda jste poplatník se statusem veřejné prospěšnosti (nadace, ústavy i některé spolky) nebo bez něj. Rozdíl mezi právnickou osobou se statusem a bez něj je ale v daňových výhodách. Dárci, kteří si chtějí uplatnit dar v daňových přiznáních, to mohou udělat jen v tom případě, že jej věnují organizaci, která má tento status. Druhý rozdíl je ve snížení základu daně u organizace. Jen ti, kteří nemají status veřejné prospěšnosti, mohou uplatnit snížení základu daně o 30 % (nejméně 300 tisíc korun).

Obchodní korporace

Souhrnné označení pro obchodní společnosti a družstva.

Zpět na začátek

Směrná hodnota

Hodnota, kterou může poplatník použít k určení srovnávací daňové hodnoty. Směrnou hodnotu je možné využít při nabytí nemovitých věcí, ať už jde o rodinné domy, byty či chaty a chalupy. Směrnou hodnotu si bude moci poplatník zjistit na internetu pomocí daňové kalkulačky na základě vyplnění údajů o nabývané nemovitosti. Srovnávací daňová hodnota může být určena i podle posudku znalce. Směrná hodnota, která je definována v zákoně o dani z převodu nemovitých věcí, má tu výhodu, že poplatník nemusí nově k daňovému přiznání přikládat znalecký posudek.

Zvláštní cena

Cena, která se musí použít pro stanovení základu daně, pokud ji lze určit. Případy stanoví zákon o dani z nabytí nemovitých věcí – hlava IV (§ 17-21). Příkladem může být nabytí nemovitých věcí při exekuci, prodejem při veřejné dražbě, při vkladu do obchodních korporací nebo prodejem v insolvenčním řízení.

Občanský zákoník zavádí i další pojmy, které mohou být bez znalosti NOZ matoucí:

Výprosa (§ 2189 – 2192 NOZ)

Bezplatné přenechání věci k užívání bez limitu času a účelu užití

Součást věci (§ 505 – 509 NOZ)

Vše, co k věci patří a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila

Příslušenství věci (§ 510 – 513 NOZ)

Tzv. příslušenství se užívá společně s věcí hlavní a „sleduje její právní osud“ – studna, oplocení, garáž k domu; u nájmu domu bude např. automaticky předmětem nájmu i příslušenství domu .

Přídatné spoluvlastnictví (§ 1223 – 1235 NOZ)

Věc náležící společně několika vlastníkům. Slouží společnému účelu a není bez ní možné užívání majetku, který už společný není. K chatám je např. zapotřebí společné užívání cesty, rozvodu vody, plynu, kanalizace, oplocení chatové osady apod.

Přestavek

Část stavby, která přesahuje na cizí pozemek.

Rozhrada

Hranice, která rozděluje dva pozemky, například plot, zeď či vodní tok.

Závdavek

Sjednaná platba protistraně při uzavření smlouvy (obdoba klasické zálohy). Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že splatí dluh. Nesplatí-li dlužník své závazky, může si druhá strana závdavek ponechat

Zpět na začátek