Směnky

Protest

Odepření přijetí nebo placení směnky musí být zjištěno veřejnou listinou, tzv. směnečným protestem. Jedná se o písemné osvědčení, vydané na žádost oprávněné osoby, které představuje zákonný důkaz o tom, že určitá skutečnost nenastala. Protest musí být učiněn některým z protestních orgánů, kterými jsou ze zákona soud, notáři a obce.

Účastníky protestu jsou objednatel protestu – protestant, ten vůči komu je protest činěn – protestát a příslušný protestní orgán. Místem protestu je místo, kde protestát provozuje svůj podnik, a není-li takové místo nebo se nedá vypátrat, je jím byt protestáta. Protestovat směnku lze pouze v pracovní dny, a to v době od devíti do osmnácti hodin. Kdykoli v této době se protestní orgán může dostavit na místo protestu. Nezastihne-li protestní orgán protestáta, zapíše do protestní listiny, buď že protestát výzvě nevyhověl, nebo že nebyl zastižen. Skutečnost, že protest byl vykonán, se vyznačí na směnce nebo na přívěsku.

Náležitosti protestní listiny

Protestní listina musí obsahovat následující údaje:

• jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;
• údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;
• údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;
• jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest;
• požádá-li směnečník, jemuž byla směnka předložena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předložena v následující den, poznámku o tom;
• doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami;
• podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.

Vzhledem k tomu, že protestační povinnost představuje pro majitele směnky značné zatížení, je možné ji při zachování postihových práv vynechat. Předpokladem zproštění protestační povinnosti je připojení doložky „bez útrat“ nebo „bez protestu“ na originálu směnky podepsané výstavcem, indosantem či avalistou, kteří jsou jako jediní oprávněni doložku připojit.

Notifikační povinnost

V některých zákonem stanovených situacích je majiteli směnky uložena tzv. notifikační povinnost. Jedná se téměř výlučně o situace související se směnečným postihem. Obsahem notifikace je nejčastěji informace o tom, že směnka nebyla přijata nebo zaplacena. Majitel směnky je povinen informovat výstavce a svého indosanta, který pak dále informuje svého předchůdce. Není-li u některého indosanta uvedena adresa, může být přeskočen a informace je podána dalšímu indosantovi v řadě. Nesplnění notifikační povinnosti nemá za následek ztrátu postihových práv, může však založit povinnost k náhradě škody.

Zánik a promlčení směnečných závazků

Vedle obecných způsobů zániků závazků (např. splněním) zanikají některé směnečné závazky i z důvodů tzv. směnečné přísnosti. Jedná se zejména o zánik postihových práv v důsledku zmeškání prezentační nebo protestační lhůty či v důsledku ztráty či zničení směnky.

K promlčení směnečných závazků dochází uplynutím promlčecí doby. Směnečné nároky proti příjemci (proti přímým dlužníkům) se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky. Nároky majitele směnky proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného nebo při doložce „bez útrat“ v jednom roce ode dne splatnosti směnky. Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce