Projekt 42 Foresight a technologické oblasti strategického významu (Strategie MK)



Obsah, charakteristika projektu

A) Vytvoření systému a rozvoj personálních kapacit pro monitoring:

1. světových trhů a
2. vývoje na poli VaV a technologií

s cílem včasné identifikace sociálních, ekonomických a technologických trendů, které vytváří příležitosti a / nebo rizika pro

1. ekonomiku Česka jako celek a / nebo
2. firmy v klíčových (vybraných) oborech

Tento monitoring a analytické výstupy bude realizovat vhodná agentura ve spolupráci s externími expertními kapacitami.

B) Identifikace klíčových technologických oblastí pro zacílení veřejné podpory podnikání a výzkumu v ČR s ohledem na předpokládaný vývoj světové poptávky a vznikajících potřeb společnosti

Popis stávající situace, důvody řešení

Jako součást efektivní inovační politiky je nezbytné odborným způsobem identifikovat nově vznikající globální potřeby a vývojové trendy na trzích a v oblasti výzkumu a technologií, na tomto základě se snažit popsat a kvalifikovaně odhadnout scénáře možného budoucího vývoje. Jakkoliv je schopnost být v této činnosti na špičkové úrovni otázkou postupného vývoje, význam tohoto typu strategických informací je zásadní pro řadu oblastí napříč národním inovačním systémem a je podkladem pro uvolnění potřebných investic do rozvoje příslušného systému s důrazem na odbornost potřebných personálních kapacit.

Tyto predikce by se spolu s identifikací kapacit a kvality VaV a inovačního potenciálu českých firem měly stát vstupem pro určení perspektivních technologických oblastí pro ČR (zejména průřezových KETs), u kterých lze do budoucna očekávat vysoký potenciál z hlediska přínosu pro konkurenční výhody podnikového sektoru na území ČR.

Identifikace nových trendů na trhu a jejich reflexe v politice státu vůči institucím aplikovaného výzkumu a podnikatelům by měla umožnit lepší nasměrování nejen zdrojů státu, ale i firem na perspektivní odvětví a měla by vést ke zlepšování konkurenceschopnosti ČR na zahraničních trzích. V této souvislosti lze navázat na zkušenosti získané z právě probíhajícího procesu přípravy priorit orientovaného VaVaI, při němž patří využití foresightu k nosným pilířům metodického rámce.

V ČR není v současnosti jednoznačně vymezena instituce (orgán), která by měla tuto problematiku ve své kompetenci a disponovala by potřebnými kapacitami. Přesto s praktickým využitím metod participativního foresightu při formulaci prioritních oblastí pro zaměření politiky VaVaI existují v ČR již značné zkušenosti (napři. Příprava Národního programu VaV I, II a III). Klíčovým krokem pro vytvoření efektivního systému pro strategický foresight a využití jeho výsledků v politikách napříč inovačním systémem je odpovídající rozdělení kompetencí na úrovni ústředních orgánů státní správy a určení (vytvoření) instituce, která bude (mimo jiné) koordinovat foresightové aktivity (tj. monitorování globálních trendů, provádění analytické činnosti), na jejichž základě budou v rámci dialogu s dalšími hráči inovačního systému formulovány politiky, priority budoucích programů podpory aplikovaného výzkumu, inovací a směřování podnikání.

Cílem monitorování trhů a jejich změn je snaha identifikovat a věrohodně zdůvodnit oblasti služeb a produktů s vysokou přidanou hodnotou, u kterých lze očekávat, že budou ve světě v budoucnu poptávány. Pokud se následně takováto predikce ukáže jako správná a tuzemské firmy na ni budou svou nabídkou schopny reagovat mezi prvními, získají na trhu významnou konkurenční výhodu. Takto řízená inovační politika vychází z poptávky a má proto výrazně vyšší šanci na úspěch než politika tlačená nabídkou, která očekává, že se globální potřeby přizpůsobí české nabídce.

Pro včasné zachycení globálních trendů je třeba využít analytické činnosti, zejména foresightu. „Foresight“ je přístup (nástroj) k uvažování o možných vývojích budoucnosti s cílem vytvořit strategii pro současná rozhodnutí. Přístup používá různých kvantitativních a kvalitativních metod a jejich vhodné kombinace. Základními charakteristikami „foresight“ procesu jsou: systematický přístup, zapojení širokého spektra aktérů a zainteresovaných subjektů, následné praktické využití výsledků v konkrétních situacích (např. jako podklad pro politiku nebo program výzkumu).

Foresight přispěje k lepšímu zacílení inovační politiky v následujícím období, které odpovídá potřebám vysoce konkurenceschopné exportně orientované ekonomiky založené na znalostech. Při definici inovační politiky je kromě výstupů z foresightových analýz třeba zohlednit rovněž zaměření a kompetence excelence ve VaV sektoru a inovační potenciál českých firem.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

Technologická agentura:

Inspirací pro Českou republiku může být finská agentura pro financování technologií a inovací TEKES, která aktivně vyhledává možnosti propojení výzkumných institucí s firmami. Společně s podnikateli a výzkumníky stanovuje strategicky důležité oblasti výzkumu a vývoje a na základě toho vytváří programy financování pro realizaci projektů. TEKES zároveň monitoruje dopad všech projektů, na kterých se finančně podílí, hodnotí přínosy nejen pro příjemce prostředků, ale také dopad financování na ekonomiku a společnost. TEKES nezapomíná ani na důležitost strategických aktivit, jimiž jsou foresight, evaluace projektů, apod.

Švédská agentura VINNOVA při poskytování podpory aplikuje tzv. sektorový přístup spočívající v podpoře vybraných progresivních odvětví švédské ekonomiky, jimiž jsou v současné době informační a komunikační technologie, služby a implementace informačních technologií, biotechnologie, nový vyspělý zpracovatelský průmysl a doprava. Pro každou z progresivních oblastí existuje v rámci organizační struktury agentury samostatné oddělení.

Sledování trendů:

Finsko – FINPRO

V zahraničí se osvědčil model, ve kterém existuje samostatná agentura, jejímž úkolem je kromě podpory exportu také sledování globálních trendů a signalizování nově se objevujících sociálních, ekonomických a technologických trendů. Tato agentura sleduje a analyzuje vývoj ve světě a snaží se pojmenovat scénáře možného budoucího vývoje. V rámci těchto predikcí se agentura snaží určit perspektivní obory a technologie, u kterých lze očekávat do budoucna potenciál a které by se tedy měly stát subjektem zájmu domácích inovujících firem. Takto funguje například finské FINPRO, obdoba české agentury CzechTrade.

Velká Británie – Technology Strategy Board

Ve druhé polovině 90. let bylo cílem této platformy identifikovat a řadit dle priorit rozvíjející se klíčové technologie. V roce 2004 za účelem identifikace technologických priorit zřídilo Ministerstvo obchodu a průmyslu (DTI) expertní panel Technology Strategy Board (TSB), který nejprve fungoval jako poradní orgán ministerstva. Od roku 2007 působí TSB jako výkonná mimorezortní veřejná instituce, jejímž úkolem je stimulovat technologické inovace v oblastech důležitých pro hospodářský růst a rozvoj produktivity Velké Británie. V rámci této role mimo jiné TSB radí britské vládě, jak odstraňovat bariéry pro inovace a jak akcelerovat využívání nových technologií.

Prohlubující se spolupráce s jednotlivými ministerstvy postupně vedla k novému statutu TSB jako výkonné mimorezortní veřejné instituce. Těsná vazba mezi analytickou a koordinační činností v rámci jedné instituce zjednodušuje uplatnění analytických výsledků v praxi a přispívá k větší pružnosti výzkumného a inovačního procesu.

Nizozemsko – Technology Radar

Nizozemské Ministerstvo pro ekonomické záležitosti si nechalo vypracovat studii, jejímž cílem bylo identifikovat technologie, které budou mít v následujících deseti letech strategický význam pro nizozemský průmysl a ekonomiku, a zjistit, jestli současný proces vytváření znalostí směřuje do oblasti těchto technologií.

V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že foresight není jednorázový proces, ale dlouhodobá aktivita, která by měla probíhat průběžně a formovat potřebnou budoucí vizi.

Norsko – NIFU STEP Group

V případě norské STEP Group (Group for Studies in Technology, Innovation and Economic Policy) se jednalo o tým cca 50 výzkumníků, který uzavřel pětiletý kontrakt s Norskou radou pro výzkum a realizoval výzkum v oblasti inovačních politik s ohledem na relevantní historické, ekonomické, sociální a organizační aspekty. Z této skupiny později vznikl Norský institut pro studie o inovacích, výzkumu a vzdělávání (Norsk institutt for studier av innovasjon, forskning og utdanning – NIFU STEP), který je v současnosti vedoucím norským pracovištěm pro koncepční výzkum v oblasti inovací, VaV a vzdělávání. Tento institut rozvíjí projekty zaměřené na zkoumání vztahů mezi technologickým rozvojem na jedné straně a kulturními, sociálními a ekonomickými změnami ve společnosti na straně druhé.

zpět na začátek

zpět na začátek

zpět na začátek

Popis realizace projektu

Definice prioritních technologických oblastí

Ve fungujícím inovačním systému by se sledování a analýza vývoje ve světě, včetně pojmenování scénáře možného budoucího vývoje, mělo stát základem pro určení perspektivních technologických oblastí pro ČR (zejména KETs), u kterých lze očekávat do budoucna potenciál a které by se tedy měly stát předmětem zájmu domácích inovujících firem.

V ČR neexistuje koncepční materiál, který by analyzoval současný stav v oblasti vývoje moderních technologií (zejména KETs) a jejich aplikaci českými podniky (včetně srovnání se světem) a byl využíván jako vstup při cílené zaměření politik a nástrojů podpory VaV, inovací a podnikání. Je třeba definovat prioritní technologické oblasti, u kterých lze na základě odhadů trendů ve VaV očekávat, že v budoucnu budou představovat významný zdroj konkurenční výhody pro ČR. Do inovujících podniků a excelentních VaV institucí působících v těchto oborech by měla být následně směřována přednostní podpora (nikoliv však veškerá). Strategii je třeba průběžně aktualizovat s ohledem na trendy ve VaV a vývoj světové poptávky.

Je třeba vypracovat strategický dokument identifikující priority ČR pro zacílení veřejné podpory inovačního podnikání a výzkumu. Při stanovení těchto priorit je třeba brát ohled nejen na globální poptávku a předpokládané trendy vývoje, ale rovněž na excelenci VaV sektoru v ČR a inovační potenciál českých firem. Identifikované klíčové technologické oblasti ČR je třeba promítnout rovněž do dokumentů stanovujících priority veřejného výzkumu, aby byl zajištěn soulad mezi zaměřením (orientovaného) VaV a poptávkou na trzích.

Foresight

Jedním z hlavních vstupů při definování prioritních technologických oborů by mělo být sledování a analýza globálních trendů (foresight). Proto je při stanovování klíčových technologických oblastí žádoucí úzká spolupráce (kromě podnikatelů, výzkumníků a dalších institucí) s agenturou na podporu exportu CzechTrade. Tato agentura se na základě analýzy zahraniční dobré praxe (např. FINRPO) jeví jako nejvhodnější instituce pro sledování globálních trendů a perspektivních oblastí, byť naplnění této role vyžaduje řadu organizačních změn a systematické budování odborné kapacity. Určitou výhodou je, že v ČR již existují zkušenosti Technologického centra AV ČR s realizací foresightových projektů pro stanovení prioritních směrů politiky VaVaI a je tedy možné tyto odborné kapacity a zkušenosti využít. Přesto nelze kvalitní výsledky foresightu očekávat v blízké době, neboť je nezbytné nastavit vhodné komunikační mechanismy mezi dodavateli vstupních dat, realizátorem foresightu a dalšími subjekty inovačního systému. Jedním z cílů foresightu je proto vytvořit rámec pro průběžný dialog mezi subjekty zapojenými do inovačního systému. Významným přínosem je samotný proces vzájemného (a společného) učení, který umožňuje nalézat vhodná řešení.

Je třeba, aby CzechTrade na základě analýzy situace na zahraničních trzích odhadoval globální vývojové trendy a perspektivní oblasti pro české podniky. Klíčovým přínosem agentury CzechTrade pro inovační systém je její síť zahraničních kanceláří, které vytvářejí a průběžně aktualizují informace o zahraničních trzích a globálních trendech. Je důležité, aby tato institucionální znalost byla vytvářena státní agenturou, která zajistí její využití pro budoucí inovační projekty českých firem. Problematiku dodávání („delivery“ mechanismů) sofistikovaných služeb pro inovační podnikání obsahuje karta „Služby pro inovační podnikání“ v kapitole 9.

Pro zajištění kontinuity a udržitelného rozvoje je rovněž nezbytné neustále objektivně hodnotit celý národní inovační systém, včetně zapojení zahraničních expertů, a podle výsledků průběžně modifikovat a aktualizovat stávající nástroje inovační politiky, se zapracováním aktuálních evropských i světových trendů ve výzkumu, inovacích a technologiích. Je třeba si uvědomit, že foresight není jednorázový proces, ale dlouhodobá aktivita, která by měla průběžně zpracovávat nové podněty z veřejného i soukromého sektoru a formovat potřebnou budoucí vizi.

Kromě MPO a MŠMT jako gestorů inovační politiky a agentury CzechTrade jako expertní agentury pro foresight mezi další klíčové aktéry dialogu (a potencionální uživatele výstupů) pro určení klíčových technologických oblastí patří

1. RVVI, která by využívala informace ze studií pro svou koordinační a poradní roli ve sféře VaVaI. Zároveň je aktérem, který může zprostředkovat vazby na experty/výzkumníky, kteří se mohou podílet na přípravě jednotlivých studií, může doporučovat zohlednění studií v připravovaných programech VaVaI apod.
2. Technologické centrum AV ČR, které je v tuto chvíli „metodickým garantem“ přípravy priorit. Využívá zkušeností z foresightu realizovaného pro NPV I a NPV III a podobně jako RVVI disponuje kontakty na experty i na výzkumnou sféru. Zároveň je plánována propagace foresightu – určitá forma vzdělávání v této sféře, V plánované síti by tedy TC AV fungovalo jako partner pro realizaci (některých) studií foresightu.
3. Technologická agentura je významným klientem, který by využíval studie pro přípravu svých programů a dále pro výběr projektů/návrhů. Zároveň by následně zprostředkovával kontakt pro své řešitele v momentě, kdy by podpořené projekty dospěly k výsledkům a bylo by třeba začít řešit jejich komercializaci. TAČR by rovněž měla významnou měrou spolupracovat s CzechTrade při monitoringu trendů v oblasti VaV.

Rovněž by TAČR mohl (časem) „poskytovat“ potřebné experty pro jednotlivé studie. Technologická agentura hodlá podle své strategie postupně vybudovat útvar koncepcí a strategií, který by měl zásadním způsobem přispívat k optimálnímu směrování podpory výzkumu, vývoje a inovací v rámci programů TA ČR. K tomu by mělo přispět i postupné budování vlastních odborných kapacit, zaměřených na hodnocení návrhů projektů a zprostředkovaně i na detailní zmapování VaV aktivit v České republice. V této podobě bude TA ČR plnohodnotným partnerem agentury CzechTrade při realizaci projektového záměru; toto uspořádání by bylo zrcadlovým odrazem situace ve Finsku, kde podobně spolupracují FinPro a agentura TEKES. V přechodném období bude TAČR poskytovat řešitelskému konsorciu aktuální přehled o oborech, do kterých je na základě veřejných soutěží přednostně směrována podpora výzkumu a vývoje.

Foresight má i svá rizika. Je třeba dbát na to, aby se výstupy nestaly pouhými obecnými materiály, ale aby byly použity v praxi v konkrétních programech podpory výzkumu, inovací, podnikání, vzdělávání atd. Jeho využitelnost však nelze nařizovat ani vynucovat, naopak je třeba zajistit všeobecné přijetí jeho výstupů. Samotná metoda tvorby a prezentace výstupů má zásadní význam, přičemž o využívání výstupů rozhoduje jejich kvalita. Předpovědi by proto neměly být prováděny pouze úzkou skupinou expertů a jen na základě extrapolace, do foresightu je naopak nutné zapojit širší okruh odborné veřejnosti a zohlednit všechny faktory. Nelze rovněž podcenit význam politického přijetí výstupů foresightu, neboť bez něho nemůže přinést očekávané výsledky. Z tohoto důvodu je důležité se zaměřit na komunikaci výstupů foresightu veřejnosti a spolupráci s médii. Celková flexibilita systému je pro jeho efektivní fungování nezbytným předpokladem.

Výstupy projektu

Systém pro zajištění foresightu, výstupy foresightu (postupný růst kvality a využívání jeho výstupů)

Strategický dokument usnadňující zacílení podpory a následné komerční aplikace moderních technologií, zejména KETs.

zpět na začátek

Těžiště projektu bude postaveno na využití moderních přístupů Foresight (viz poslední sloupec výše uvedené tabulky Evoluce Foresightu), jehož klíčovou předností je kombinace dříve využívaných modelů foresightu s důrazem na otevřenost ve všech dimenzích (nástroje, metodika, stupně zapojení zainteresovaných stran). Otevřenost projektu Foresight dále umožňuje i efektivní kombinaci s dalšími přístupy k analýze mezinárodních trhů, zejména s nástrojem Trade Intelligence, který pracuje s ekonomickými modely a formuluje trendy, čímž doplňuje druhou a třetí fázi Evoluce Foresightu.

b) Metodika

Foresight metodika bude zpracována jako agilní metodika na základě modelu otevřeného foresightu -(viz tabulka Evoluce Foresightu) založeného na pochopení souvislostí neboli kontextu změn. Agilní metodika bude respektovat specifika aplikace foresightu pro jednotlivé oblasti strategického rozhodování partnerů. Účelem není vytvořit sadu striktních postupů, ale bázi doporučení pro rychlou realizaci foresight projektů, která bude zpřesňována a rozvíjena všemi partnery zapojenými do foresight aktivit.

Z hlediska výběru dílčích metod neexistuje ustálený soubor využitelný plošně pro všechny typy aktivit. Nejlepší postupy definují širokou škálu metod v rámci několika základních kategorií kritérií (kvalitativní, kvantitativní, semi-kvantitativní, kreativní nebo exaktní atd.). Současně jsou konkrétní metody vhodné jen pro vybrané fáze foresightu a výrazně se odlišují v náročnosti na čas a zdroje.

Volba metod pro foresight aktivity bude vycházet z jejich konkrétního záměru a zdrojů dat, které budou v rámci mapování k dispozici. Metody mohou být organizovány a propojeny různým způsobem vhodným pro konkrétní aktivity. Důraz projektu bude tudíž kladen na výběr a aplikaci metod určených na navazující fáze foresightu – amplifikaci, zpracování signálů a v konečné fázi i vytváření možných doporučení týkající se budoucího vývoje. Mezi nejvíce využívané metody v Evropě patří Delfská metoda, Extrapolace trendů, Scenario planning, Roadmapping, Future workshops, Brainstorming, Panely expertů, atd. (viz přehled v další části).

Páteřní síť CzechTrade

Foresight služby budou realizovány pomocí aktivního zapojení páteřní sítě agentury CzechTrade. Celosvětová síť zahraničních kanceláří slouží jako hlavní nástroj pro sběr měkkých signálů o budoucím vývoji na zahraničních trzích. Signály sbírají přímo pracovníci zahraničních kanceláří, kteří působí v dané oblasti. Otevřenost foresightu umožňuje, že měkké signály se mohou sbírat i na jiné bázi tzn. mimo Páteřní síť, především zapojením dalších zainteresovaných subjektů. Podle rozsahu konkrétního projektu může páteřní síť CzechTrade dále sloužit i k zpracování a základní analýze signálů.

Trend Wiki – IT/IS nástroj pro podporu Foresight aktivit

Vzhledem k životnímu cyklu foresightu (průběžné zpracování, zapojení vysokého počtu uživatelů) bude v rámci řešení vytvořena informační platforma na bázi Wiki technologie (nejvíce využívaná IT/IS platforma pro podporu Foresight aktivit v zahraničí), která umožní všem zainteresovaným stranám přispívat, sdílet, prohlížet a zpracovávat jednotlivé měkké signály. Součástí projektu bude vypracování:

• návrhu základní informační architektury IT řešení,
• definice klíčových uživatelů a jejich rolí,
• specifikace požadavků na funkcionalitu,
• návrhu datového modelu,
• specifikace vlastností a parametrů souvisejících IT služeb,
• pilotní nasazení a testování vybrané technologie.

C. Fáze Foresight

V souladu s navrženou metodikou budou v další části projektu definovány základní fáze respektive procesy nezbytné pro implementaci foresight systému. Procesní model definuje průběh jednotlivých činností, vstupy, výstupy, vlastníky a rozhraní.

Procesy realizovány agenturou CzechTrade budou nastaveny tak, aby byly připraveny realizovat (absorbovat) specifické Foresight služby, které se budou lišit v účelu, výběru a rozsahu použitých metod.

Příklad možné kombinace metod využitelné pro technologický Foresight (viz modře zvýrazněné metody)

D. Služby

Foresight služby mohou mít kontinuální nebo jednorázový charakter. Mezi dlouhodobé / kontinuální služby patří zejména mapování globálních signálů nebo technologický Foresight. Tento typ je určen primárně partnerům CzechTrade. Sběr signálů probíhá permanentně. Signály se periodicky buď přímo zasílají zainteresovaným stranám (případně hodnotí), nebo jsou dále analyzovány v rámci agentury CzechTrade. V druhém případě následně dochází k pravidelným Foresight reportům zpracovaným na základě odsouhlasené struktury s partnerem.

Služby jednorázového / krátkodobého charakteru jsou určeny především pro klienty CzechTrade. Částí projektů je přesné nastavení služeb – klient si vybere sadu nástrojů, konkretizuje regionální resp. oborové požadavky atd. Krátkodobé projekty mohou dále navazovat i na další služby, např. workshopy orientované na strategii společnosti, inovace, trénink práce s foresightovými nástroji, analýza trendů nebo práce se scénáři (další služby pro podniky viz projekt „Služby pro inovační podnikání“ v pilíři 8 Efektivita trhů).

V rámci projektu bude zpracována:

• definice potenciálních Foresight služeb nebo SLA smluv pro partnery (včetně návrhu cestovní mapy implementace s ohledem na zdrojové možnosti),
• návrh foresight služeb pro klienty (katalog a specifikace služeb),
• pilotní provoz kontinuální služby CzechTrade foresight z hlediska potřeb pronikání na zahraniční trhy,
• pilotní provoz kontinuální služby foresight / SLA smlouvy pro partnery,
• pilotní poskytování služeb pro firmy (realizace 2-3 korporátních foresightů).

zpět na začátek

• obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR
• diskusní fórum ke Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR