Projekt 29 Implementace a rozvoj systému celoživotního učení (Strategie MK)



Obsah, charakteristika projektu

Projekt má za cíl podporovat rozvoj koncepce celoživotního učení (dále jen „CŽU“), především pak systému dalšího vzdělávání (dále jen „DV“), a to včetně nutnosti zefektivnit veřejné služby zaměstnanosti a efektivněji využít kapacit institucí počátečního vzdělávání a soukromých subjektů. Hlavním záměrem je zvýšení účasti obyvatel v kvalitním systému celoživotního učení (dalšího vzdělávání). Projekt by měl reflektovat Strategii celoživotního učení a lépe jí propojit s politikou zaměstnanosti. Vytvoření kvalitního systému CŽU patří k důležitým faktorům konkurenceschopnosti České republiky.

Koncepce CŽU prezentuje zcela nový, systémový přístup ke vzdělávání. Termín CŽU deklaruje, že vzdělávat by se měl každý, a to v průběhu celého svého života. Zakomponování systému DV do politiky státu přispívá ke zlepšení zaměstnanosti a adaptabilitě dospělých na podmínky trhu práce i ke zlepšení sociální koheze společnosti. Uplatnění na trhu práce je podmíněno nejen vzděláním v rámci počátečního formálního vzdělávání, ale rostoucí měrou především ochotou učit se a dále vzdělávat, získávat nové znalosti a dovednosti, rozšiřovat a prohlubovat svou kvalifikaci a pracovat na svém osobním rozvoji i v dospělosti, tedy DV.

Pro moderní a konkurenceschopnou ekonomiku je nezbytné zapojení dospělé populace do DV. Je nutné stimulovat a motivovat občany ke zvyšování a udržování kvalifikace odpovídající potřebám trhu práce v průběhu celého ekonomicky aktivního života. Momentálně je v ČR velice nízký, byť rostoucí podíl dospělé populace zapojené do DV. Systém DV, který je v moderním světě velmi důležitý, je v ČR velmi málo rozvinutý a jen nedostatečně se využívá jeho potenciálu a nepřeberných možností, které nabízí.

DV je z hlediska konkurenceschopnosti důležité vzhledem k tomu, že vede člověka k rozvinutí a zkvalitnění osobních i profesních dovedností, které mu umožňují trvale se prosazovat na trhu práce. Kvalitně vzdělaní a kvalifikovaní občané tak mají významnou ekonomickou výhodu čelit budoucím výzvám a schopnost uplatnit své zkušenosti v praxi, což dále přispívá ke zlepšení jejich sociální a ekonomické situace.

Projekt musí klást důraz na dva aspekty důležité pro úspěch systému v dlouhodobém horizontu:

1. Příprava a implementace opatření musí být prováděna na základě systematického uplatňování přístupů politik založených na evidenci (evidence based policies, podrobněji popsáno též v Úvodu strategie, např. důraz by měl být dáván na sběr, analýzu a vyhodnocováni empirických dat a k jejich průběžným úpravám a nutným změnám k docílení co největší efektivity jakéhokoliv opatření.). Efektivní systém CŽU se neobejde bez kvalitně zpracovaných dat o potřebách pracovního trhu a o schopnosti CŽU tyto potřeby naplnit.
2. Potřeba úzké meziresortní spolupráce. Jedním ze základních aspektů systému CŽU je využití nabídky vzdělávací soustavy pro měnící se potřeby poptávky trhu práce. Pro sladění této nabídky a poptávky je nutná součinnost zejména MŠMT a MPSV, která by měla postupovat společně při přípravě a implementaci efektivních nástrojů vycházející z empirické evidence. V opačném případě hrozí neefektivní využívání finančních prostředků v důsledku alokačních či procesních nedokonalostí.

Úspěch této karty lze tedy očekávat pouze při aktivní soudržné spolupráci obou resortů.

Projekt je úzce provázán s projektem „Rozvoj trhu práce“ v gesci MPSV, zejména s rozvojem Aktivní politiky zaměstnanosti; a s projektem „ Reforma vysokého školství“ v gesci MŠMT.

Popis stávající situace, důvody řešení

V roce 2007 byla schválena Strategie celoživotního učení ČR zastřešující vzdělávací systém od základního a středního vzdělávání až po další vzdělávání. Oblast dalšího vzdělávání je klíčovou pro naplnění role vzdělávání ve vztahu k posilování konkurenceschopnosti. Problémem je, že jednotlivé formy DV postrádají v ČR jednotnou právní úpravu, což může limitovat zájem o tuto klíčovou formu vzdělávání, zejména pro již ekonomicky aktivní osoby. Z hlediska rozvoje různých forem dalšího vzdělávání rovněž chybí jednotné zpracování dostupných informací, kterými by bylo možno vyhodnocovat detailnější trendy dalšího vzdělávání. Velmi důležitou budoucí výzvou v oblasti dalšího vzdělávání je nalezení motivačních a stimulačních nástrojů pro intenzivnější zařazení osob s nižším vzděláním, případně pro jejich zaměstnavatele.

Průběžné zvyšování vzdělanosti pracovní síly, ať již cestou formálního či neformálního vzdělávání či školení a rekvalifikací, je v ČR stále nedostatečné. Podle posledních dostupných údajů z roku 2009 si u nás nějakým způsobem zvyšovalo svou kvalifikaci 6,8 % všech osob ve věku 25-64 let, ale na úrovni EU 27 to bylo 9,3 %. Přitom severské státy uvádějí, že si svou odbornost zvyšovalo až 25 % osob v této věkové skupině.

ČR tak stále zaostává ve využívání finanční podpory podnikového vzdělávání, daňových úlev, zabezpečení kvality školitelů apod.

Je třeba zlepšit přístup k CŽU, aby lidé mohli snadněji dostát růstu profesních nároků, případně snadněji měnit zaměstnání směrem do odvětví s vysokou přidanou hodnotou a do expandujících profesí. CŽU je proto nutné provázat s potřebami zaměstnavatelů a regionů („kurzy na zakázku“), jejichž systémová účast vhodnou formou (s ohledem na obecnost či firemní specifičnost vzdělávání) je v řadě případů klíčová pro smysluplnost dalšího vzdělávání.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

Švédsko: Systém CŽU má ve Švédsku již pevnou tradici. Vzdělávání dospělých je vůbec jednou z hlavních priorit dlouhodobé vzdělávací politiky. Systém umožňuje každému staršímu 20 let doplnit si vzdělání od základní po středoškolskou úroveň podle individuálních požadavků a potřeb formou kurzů. Vzdělávání dospělých mají na starosti obce, které jsou povinné ho zdarma místním zájemcům zajišťovat a aktivně o něm informovat. Navíc pracující mají právo vzít si na doplnění vzdělávání volno, případně jim i stát poskytne finanční podporu či půjčku. Pro ty, co nemohou docházet na pravidelné kurzy, je ve Švédsku několik tzv. národních škol, které provádí doplňkovou výuku formou dálkového studia. Ty jsou spravovány státem.

Dánsko: schválilo globalizační fond, který investuje do rekvalifikací a DV pracovní síly. Podle OECD je Dánsko v tomto ohledu světovým lídrem, čtyřicet procent dělníků už prošlo těmito programy.

Velká Británie: Při zavádění systému CŽU je inspirací projekt Business Link. Ten funguje jako ucelená síť s vhodnou kombinací poradenských, vzdělávacích, mentorských a sociálních služeb, které se flexibilně přizpůsobují změnám a reakcím na trhu práce, ale i v podnikání, makro i mikroekonomice a legislativních změnách.

zpět na začátek

zpět na začátek

zpět na začátek

Popis realizace projektu

Popis realizace

Jasné rozdělení kompetencí mezi MŠMT a MPSV při tvorbě společné koncepce rozvoje DV a identifikace oblastí společných garancí.

Monitoring a vyhodnocení situace a vývoje na trhu práce (v agregátní, sektorové i regionální struktuře), na jehož základě budou vytvářeny či upravovány adekvátní strategie a specifická opatření v systému DV.

Tvorba politiky trhu práce a vzdělávací politiky v souladu se strategií DV.

Nastavení státního systému podpory kurzů DV.

Nastavení systému zajišťování kvality kurzů DV.

Nastavení systému poradenských a dalších podpůrných služeb.

Nastavení pravidel spolupráce veřejných služeb zaměstnanosti a podnikatelské sféry. Rozvoj podnikových systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí zaměstnanců a uchazečů a zájemců o zaměstnání.

Otevřený systém kurzů celoživotního vzdělávání (dále jen „CŽV“) poskytovaných vysokými školami.

Opatření, kde to je technicky možné, musí obsahovat rámec hodnocení jejich dopadu, podle kterého se účinnost opatření musí ex-post vyhodnocovat.

Výstupy projektu

Funkční systém CŽU opírající se o kvalitní empirické analýzy vycházející z podkladů dodaných MŠMT a MPSV, motivující a stimulující občany ČR dále se v průběhu života vzdělávat a projevující se zvýšením účasti občanů ČR na dalším vzdělávání a zefektivněním trhu práce.

Alokace finanční podpory z fondů EU pro rozvoj podnikových systémů řízení a rozvoj lidských zdrojů a pro rozvoj a podporu při získávání nové kvalifikace a při zvyšování, rozšiřování a prohlubování dosavadní kvalifikace. Zapojením zaměstnavatelů budou sladěny podporované dovednosti s potřebami trhu práce.

Přijetí LLL Charter for Universities vysokými školami v ČR.

Nastavení systému uznávání předchozího, neformálního vzdělávání a informálního učení.

zpět na začátek

zpět na začátek

• obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR
• diskusní fórum ke Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR