English version
| Název projektu | Intenzivnější využívání polohové renty | ||
| Gestor | MPO | Spolugestor | MD, MMR, MF (GŘC), MV, CzechTrade, CzechInvest |
| Zahájení projektu | 2011 | Ukončení projektu | 2020 |
Obsah, charakteristika projektu
ČR dlouhodobě těží z jedné ze svých přirozených komparativních výhod – strategické polohy uprostřed Evropy a blízko velkých trhů, přičemž na vnitrounijní trh připadá výjimečně vysokých 84% exportu. Existuje ovšem možnost využívat polohové renty ještě více.
Strategická poloha České republiky v centru Evropy poskytuje naší zemi komparativní výhodu, díky níž (jak potvrzují gravitační modely) by se ČR mohla stát ještě důležitějším logistickým hubem Evropy, než je tomu dnes a přilákat natrvalo produkční či inovační centra, ale i centrály velkých zahraničních podniků. Nelze však pomíjet ani důležitost montoven a regionálních opraven.
Projekt obsahuje opatření v několika různých oblastech (zejména infrastruktura, instituce a inovace), jejichž detailnějšímu rozpracování se věnují projekty v příslušných pilířích Strategie.
Popis stávající situace, důvody řešení
NERV ve své zprávě ve stručné SWOT analýze uvedla, že strategická poloha ČR v centru Evropy přináší naší zemi následující:
Silné stránky
Strategická poloha již v současné době vytvořila slušné podmínky pro organizační inovace v oblasti výroby (včetně regionálních montoven) a služeb (regionální opravárenství), které jsou opřené o relativně vyspělou a zcela soukromou logistiku. To se promítá ve struktuře vyvážených a dovážených výrobků i v úspěšně rozvíjených a exportuschopných nákladních dopravních službách (založených na intermodalitě uzlů – propojenost a návaznost silnic, železnic, letecké dopravy, potrubní přepravy a přenosové sítě elektřiny), které mimo jiné poskytují tisíce nízkopříjmových a středněpříjmových pracovních míst.
Příležitosti
Vytvoření předpokladů pro uchování i tvorbu nízkopříjmových a středněpříjmových pracovních míst v horizontu další dekády, pokud budou faktory ovlivnitelné vládou respektovat měnící se charakteristiky podnikání a maximálně využijí strategickou polohu jako komparativní výhodu. Plněji tak vytěží potenciál polohové renty, neboť zefektivní některá odvětví (zejména odvětví závislá na logistice – např. regionální opravny nebo montovny) a tím zvýší konkurenceschopnost. K měnícím se charakteristikám podnikání patří jeho „zeštíhlení“ – minimalizace zásob díky masovému rozšíření subdodávek a dodávek „just-in-time“ mnohdy pod 24 hodin. Jiným příkladem je rostoucí miniaturizace techniky (např. vyráběných a opravovaných notebooků), kdy klesá průměrná velikost přepravovaných nákladů, ale rapidně roste jejich četnost.
Hrozby ve střednědobém horizontu
Ztráta nízkopříjmových a středněpříjmových pracovních míst v důsledku nekonkurenceschopných dopravních, celních či daňových podmínek pro logistické operace (např. lepší dopravní cesty přes Polsko a Německo či dokonce Rakousko by vedly k převodu montážních a opravárenských služeb do sousedních zemí). V současné době je významnou překážkou pro rychlé a efektivní budování infrastruktury stavební zákon, popřípadě zákon o vyvlastnění. V rámci toho projektu se navrhují opatření, která by výhledově měla přispět k vyřešení těchto problémů.
Hrozby v dlouhodobém horizontu
S měnícím se charakterem výrobků (poroste podíl nákladů na software, napájecí sítě nebo komunikační a satelitní služby, což změní charakter klíčového exportního segmentu produkce osobních automobilů) poklesnou dosud dominující pořizovací náklady na fyzickou část automobilu, a proto se budou měnit požadavky na infrastrukturu a logistiku. Zásadně to promění i tvar logistického hubu, požadavky na vzdělanost pracovníků a podhoubí inovací.
Aby mohly být alespoň částečně eliminovány výše uvedené hrozby a co nejvíce využity příležitosti, je třeba, aby byl zjednodušen a urychlen rozvoj dopravní a technické infrastruktury.
Nutnou podmínkou pro plné využití polohové renty ČR je však, vedle kvalitní fyzické infrastruktury (detailně popsané v kartách v rámci pilíře Infrastruktura), infrastruktura institucionální a informační. K té patří například:
- efektivní síť celnic a efektivní celní předpisy přizpůsobené potřebám podniků
- možnost využívání mezinárodních účetních standardů IFRS pro daňové účely
- efektivní systém cizinecké policie a úpravy zaměstnávání cizinců
- součinnost obcí při vydávání povolení, budování infrastruktury atp.
- flexibilní ostatní veřejné služby včetně daňové oblasti
Pokud chce ČR využívat naplno svých možností a odstranit základní překážky bránicí intenzivnějšímu využívání polohové renty, je potřeba, aby nastavení institucí tyto možnosti neblokovalo, ale naopak rozvíjelo obchodně vstřícný přístup. Jedná se také o usnadnění mezinárodního obchodu s meziprodukty, jehož velikost je již dnes nemalá (dobrými příklady jsou automobilový průmysl a obchod s Německem) a jehož důležitost by při intenzivnějším využívání polohové renty měla narůst. K tomu je žádoucí v EU iniciativně vyjednat a s jinými členskými zeměmi doladit podmínky, které by umožnily tuzemským subjektům využívat ve větší míře jediné celní řízení v zahraničí, na vstupní/výstupní hranici EU. Dalšími obchodně vstřícnými řešeními jsou mezinárodně centralizované celní řízení, pilotně aplikované již dnes v cca 10 případech globálně obchodujících firem, nebo širší využívání tzv. zjednodušených celních postupů.
Celní řízení v ČR se v posledních 10 letech daří postupně elektronizovat jak pro oblast tranzitu, tak i vývozu a dovozu. Projekt zavedení Single Window, navrhovaný Generálním ředitelstvím cel, by měl zjednodušit administraci exportérům, jako příklad obchodně prospěšné organizačně-informační inovace. V současné době jsou na daňovou správu předávána data o rozhodnutých celních řízeních, např. ve vývozu. Tím si daňová správa ověřuje nárok subjektu na odpočet DPH v případě vývozu zboží mimo EU. Problém je v tom, že v současné době probíhá komunikace mezi jednotlivými státními orgány především formou off-line výměny dat v určitém intervalu, který je nastaven podle potřeby. Data jsou zpřístupňována různými způsoby, nejčastěji předáním celého balíku na jiné místo. Tím se uložená data duplikují a hrozí riziko jejich nekonzistence, především v oblasti číselníků a registrů dokumentů, které jsou důležité pro příslušné řízení. Toto by šlo řešit komunikací System-to-System a pouhým ověřením, zda taková deklarace v systému celní správy existuje a je platná. Jediná správná data by pak byla uložena v Informačním centru celní správy.
Česká republika umožňuje čím dál více subjektům používat IFRS pro sestavení účetní závěrky v souladu se směrnicemi EU. Od roku 2011 tuto možnost dostaly dokonce subjekty, které jsou součástí konsolidovaného celku, pokud mateřská společnost má povinnost sestavit závěrku dle IFRS. Odhaduje se, že tuto možnost využije přibližně 1000 subjektů. Pro daňové účely je však nezbytné vést účetnictví a sestavit závěrku dle českého zákona o účetnictví, což v praxi představuje duplicitu a tedy dodatečnou administrativní zátěž, vyvolanou stávajícím daňovým systémem.
Navrhujeme, aby bylo legislativně upraveno a umožněno účetním jednotkám, které mají možnost (případně povinnost) sestavit účetní závěrky dle IFRS, vycházet při výpočtu základu daně z výsledku hospodařeni dle IFRS. V některých zemích EU je tato úprava již umožněna (např. Nizozemsko, Velká Británie, Estonsko, Bulharsko).
Pokud by toto řešení bylo zatím nepřijatelné pro velkou složitost, stálo by za zvážení umožnit těmto subjektům při vedení duálního účetnictví alespoň použití funkční měny jiné, než česká koruna, s přepočtem výsledku hospodaření pro úpravy na základ daně dle stanoveného kurzu.
Vedle fyzické infrastruktury a efektivních institucí jsou důležité i inovace. Jde o vytvoření podmínek pro postupnou přeměnu stávajících montoven a regionálních opraven, opřenou o relevantní inovace produktů, technologií i organizace. Cílem je využívat specifik Česka a vytvořit předpoklady pro volbu vždy takových inovací, které odpovídají dlouhodobě koupěschopným trhům existujícím či anticipovaným (tzv. appropriate efficient technology) a místní regulaci (ne všechna regulace je globální). Strategie „fast second“ (rychlá napodobenina jiné inovace, imitace či generika) naznačuje schopnost prosadit se i rychlou aplikací „druhé“ nejlepší inovace poptávané trhem (příklad úspěšného výrobce generik Zentiva).
V poslední době se změnil postoj orgánů statní správy a samosprávy na všech úrovních k agendě lákání přímých zahraničních investic (PZI) a k investorům jako takovým. Bez ohledu na oficiální deklarace přestalo lákání investic patřit mezi priority a tento postoj se promítnul do celé škály (ne)činností, které se působení (zahraničních) investorů a investičního klimatu ČR dotýkají.
Změnilo se rovněž vnímání ČR zahraničními korporacemi: Česká republika ztrácí výhodu preferované destinace v regionu střední a východní Evropy a tuto pozici postupně přebírá Polsko. Mezi manažery nadnárodních korporací sílí přesvědčení, že ČR o zahraniční investice vlastně nestojí. Strategická poloha ČR není dostatečně zdůrazňována v intervencích vlády a potenciálu polohové renty není plně využito.
Role CzechInvestu se proměnila, stále větší význam hraje administrace dotačních programů a role agentury zodpovědné za získávání investic se zmenšila. CzechInvest přesto stále představuje důvěryhodnou značku na zahraničních trzích. Tato výhoda však postupně odeznívá, aktivní vystupování agentury při vyhledávání a umisťování významných projektů se s ohledem na použitelné nástroje omezuje.
Podobný trend je možné pozorovat na úrovni krajských a obecních samospráv. Obce aktivně pracující na zlepšování investičního klimatu a na přípravě nemovitostí pro investice jsou spíše výjimkou, v uplynulých letech byla rušena odborná pracoviště obecních a krajských úřadů zaměřená na podporu ekonomického rozvoje a investic.
Systém přípravy průmyslových zón/nemovitostí (brownfields, greenfields), který býval významnou součástí českého produktu pro investory, přestává být efektivní, nicméně iniciativu přebírají soukromí developeři. V některých případech (zejména v zaostávajících regionech) by veřejný sektor neměl spoléhat pouze na ně. Ve středně a dlouhodobém výhledu bude mít velmi nepříznivý dopad chystané dramatické zdražení poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu, což se jen zčásti dá kompenzovat nabídkou brownfields. Při přípravě greenfields je zase jednou z hrozeb velmi pomalé a komplikované stavební a územní řízení.
Nejen stavební zákon, ale i některé další regulační akty mají negativní dopad na fungování (a také postoje) zvláště zahraničních investorů. Jedná se např. o úpravu pobytu cizinců v ČR, která má obzvláště negativní dopady v případě high-tech investorů, kteří jsou na způsob zacházení mimořádně citliví. Naše politika ve vztahu k cizincům snižuje rovněž naše šance přitáhnout investice z Ruské federace, Číny, Indie – přitom některé rozvojové trhy mají nyní potenciál stát se významnými investory (státy BRICS). Pokud však zástupci společností budou mít problém získat vízum do ČR, pak budou investovat jinde.
Výše popsané trendy nejsou nebezpečné pouze proto, že ztěžují lákání investic do budoucna (a to především investic s nejlepším „net economic impact“), ale zejména proto, že v delším časovém horizontu nevyhnutelně vyústí také v odchod části investic v české ekonomice již přítomných.
V rámci toho, že přes čtyři pětiny českého exportu dnes směřují do zemí EU, je žádoucí eliminace jakýchkoliv přetrvávajících nadbytečných regulací a překážek v tomto prostoru. ČR je v rámci EU velkým zastáncem jednotného vnitřního trhu bez bariér a tuto roli by měla dále posilovat. Významným dokumentem je Small Business Act.
Příklad ze zahraničí
Nizozemsko využívá svou geografickou polohu nejen fyzickou multimodální infrastrukturou (například velké přístavy a napojení na hlavní evropské silniční a železniční sítě, mezinárodní leteckou osobní a nákladní dopravu), ale také velmi efektivní administrativní strukturou pro mezinárodní obchod, byť v elektronizaci celní správy v rámci EU zatím zaostává. Naopak například projekt Single Window je úspěšně zaveden i v Makedonii, institut fiskálního zastoupení je zaveden nejenom v Holandsku, ale i ve Slovinsku.
Polsko, které je přímým konkurentem ČR a které s námi sdílí některé výhody geografické polohy, je v lákání přímých zahraničních investic velmi aktivní a postupně přebírá roli lídra regionu, dříve náležející ČR. Estonsko, které má nejvyšší objem PZI na hlavu ze všech zemí bývalého sovětského bloku, v současné době zavádí rozsáhlý program zlepšení podmínek pro investice typu greenfield.
Z hlediska rozvoje technické a dopravní infrastruktury je možné se inspirovat zejména Německem, kde funguje efektivní způsob oddělení rozhodování o vyvlastnění a o výši náhrady – což urychluje např. přípravu infrastrukturních staveb a náklady s tím spojené.
Popis realizace projektu
Realizaci opatření v této kartě navrhujeme v následujících krocích:
Navrhujeme provedení analýzy klíčových prvků fyzické infrastruktury pro podniky závislé na rychlém dovozu a vývozu a následné sladění požadavků na výstavbu klíčové silniční, železniční a letecké infrastruktury a zajištění interoperability s okolními státy. Důležitými kroky jsou také posílení energetické infrastruktury a zavádění smart grids, rozvoj broadbandu a telekomunikačních sítí (v souladu s projektem v kapitole Infrastruktura).
Žádoucí je rovněž dotváření infrastruktury pro inovace a inovační clustery (inkubátory, sdílené služby pro začínající podniky, inovační centra, virtuální tržiště inovací atp.) a kroky vedoucí ke zvýšení jejich využívání a efektivity (například v případě inkubátorů).
Z hlediska lepšího využití polohové renty je důležitá optimalizace systému celních úřadů (tak, aby provozní dobou a polohou odpovídaly potřebám podniků závislých na rychlosti proclení) a nastavení dalších úřadů tak, aby nebrzdily plynulý rozvoj podniků. Optimalizace sítě celnic přizpůsobených potřebám podniků umožní existenci společností závislých na rychlosti businessu.
Dále bude Generálním ředitelstvím cel v návaznosti na již pokročilou elektronizaci realizován projekt Single Window, který je součástí připravovaného rozhraní SEAP (Single European Access Point), jenž navrhla vytvořit Evropská komise v rámci programu Electronic Customs. Jeho podstatou je snaha o bezpapírové, uživatels
