English version
| Název projektu | Mezinárodní makroekonomická stabilita ČR – systém včasného varování | ||
| Gestor | MF, MPO | Spolugestor | ČNB |
| Zahájení projektu | 2011 | Ukončení projektu | 2020 |
Obsah, charakteristika projektu
Otevřenost české ekonomiky předpokládá, že projekty pro podporu konkurenceschopnosti budou soustředěny i do implementace adaptivních procesů na vnější ekonomické události, tak aby české podnikatelské prostředí bylo řádně připraveno na možná rizika plynoucí z globalizace evropské i světové ekonomiky. Hlavními cíly projektu je zajištění vnější i vnitřní makroekonomické stability, zlepšení podnikatelského prostředí pro české subjekty a vhodné načasování přijetí eura s maximálním pozitivním efektem pro české ekonomické subjekty.
Popis stávající situace, důvody řešení
Česká republika je jako vysoce otevřená ekonomika závislá nejen na své vlastní ekonomické stabilitě, ale je rovněž ovlivňována vnějšími ekonomickými šoky, na které se musí připravit nejen čeští podnikatelé ale rovněž i státní správa. Mezinárodní makroekonomická stabilita ČR je výslednicí fungování makroekonomických politik v podmínkách proměnlivého vnějšího okolí.
Cenová stabilita
Hlavním cílem ČNB je péče o vnitřní cenovou stabilitu. Úspěšné využívání režimu cílování inflace vede k pevnému ukotvení inflačních očekávání plně srovnatelné s vyspělejšími zeměmi eurozóny a EU. Vedlejším produktem úspěšné měnové politiky ČNB je i zajištění poměrně komfortní vnější makroekonomické stability.
Udržitelnost fiskálního vývoje
Nedávná ekonomická recese odhalila strukturální problémy v hospodaření vládního sektoru. Této výzvě musí fiskální politika čelit poměrně silnou restrikcí, která zajistí udržitelnost fiskálního vývoje. (Odstrašujícím příkladem v tomto směru je hospodaření vládního sektoru některých zemí jižního křídla eurozóny, které vedlo k výrazné vnější nestabilitě a v jejím důsledku k podvázání růstových možností těchto ekonomik a k hlubokému propadu životní úrovně jejích obyvatel). Proto byla stanovena trajektorie vývoje deficitů s cílem vyrovnaného salda vládního sektoru v roce 2016.
Scoreboard
Evropská komise připravuje rozsáhlý systém sledování makroekonomických nerovnováh v členských zemích EU – tzv. scoreboard. Tento systém včasného varování, který by měl začít fungovat již od roku 2012, by měl podchytit vznikající nerovnováhy, které by ohrožovaly stabilitu jednotlivých zemí i EU a měnové oblasti eurozóny, a motivovat k přijetí takových politik, které by vedly k nápravě tohoto nepříznivého stavu. Ovšem tento systém je nutné důsledně monitorovat na národní úrovni. Varovnou lekcí je například snaha o rychlé přijetí “Paktu pro euro plus“, jehož finální verzi měla reprezentace ČR k dispozici pouze 10 dnů před Evropskou radou, na které se měla k Paktu vyjádřit. V tomto případě se vláda rozhodla k tomuto Paktu prozatím nepřistoupit a ponechat si delší čas na diskusi (spolu s dalšími členskými státy).
Klady a zápory přijetí eura
Česká republika se zavázala v přístupové smlouvě přijmout společnou měnu euro, přičemž konkrétní termín tohoto kroku nebyl stanoven. Jde přitom o významný parametr budoucí makroekonomické stability a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Přijetí eura bude mít své náklady (např. ztráta schopnosti reagovat na vnější šoky nástroji měnové politiky) i výnosy (např. odstranění kurzového rizika u exportérů), jejichž velikost i struktura se v čase mění. Pro maximalizaci potenciálních výhod plnohodnotného členství v Hospodářské a měnové unii je proto nutné zvolit optimální načasování tohoto kroku. Za tímto účelem provádí společně MF ČR a ČNB každoročně analýzu plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a sladěnosti české ekonomiky s eurozónou, jež vyúsťuje v doporučení vstoupit/nevstoupit v průběhu nadcházejícího roku do kurzového mechanismu ERM II. Informovanost veřejnosti včetně subjektů z řad MSP (SME) o fungování tohoto rozhodovacího procesu není možné považovat za dokonalou. V tomto směru by se dalo mnohé zlepšit, aby tyto subjekty mohly přijímat kvalifikovanější mikroekonomická rozhodnutí.
Rovněž se otevírá možnost pro sledování dopadu rizik odvozených z komoditních burz. V plánování nastavení výše daní by se měla rovněž promítnout projekce vývoje cen důležitých komodit, které ovlivňují ekonomický rozvoj mnoha zemí. S postupující integrací evropského prostoru lze předpokládat, že vývoj měny euro bude mít výrazný vliv i na ceny komodit, proto není možné tyto dvě problematiky oddělit.
Problémy současného stavu a rizika plynoucí z nečinnosti
Současný režim provádění měnové politiky je plně srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi a je plně adekvátní potřebám české ekonomiky. Žádné riziko plynoucí z nečinnosti zde nehrozí v krátkém horizontu, ovšem střednědobé výhledy jsou nejisté. V současném turbulentním vývoji se situace mění každým dnem a otvírá se možnost větší aktivity českých institucí, aby nedošlo k vynucení řešení nevýhodného pro ČR. Velká část evropských směrnic v současné době počítá s měnou euro. Lze proto předpokládat, že tlak na přijetí eura bude sílit z více směrů.
Výrazné deficity vládního sektoru jsou velkým rizikem pro další ekonomický vývoj. Nalezení dalších možností a přijetí příslušných opatření tak, aby byl v co nejmenší míře narušen ekonomický růst, jsou velkou výzvou pro fiskální politiku. Rizika plynoucí z nečinnosti jsou naprosto zásadní a ohrožující chod ekonomiky. Postup fiskální stabilizace je popsán v Konvergenčním programu.
Účast v systému včasného varování před makroekonomickými nerovnováhami (scoreboardu) bude po jeho schválení povinná pro všechny členské země EU a ČR se jej tedy bude muset zúčastnit. Účast ČR by měla být velmi aktivní. Pokud se rozhodneme přijmout tento systém pasivně bez vlastní iniciativy, reálně hrozí, že budeme vystaveni politickému riziku ostatních členských států EU, která se budou úměrně zvyšovat v průběhu politických cyklů. Je pravděpodobné, že tlak na systém scoreboardu se bude zvyšovat před konáním důležitých voleb nebo řešením lokálních ekonomických problémů. Nebezpečí pro ČR lze dokumentovat na rozdílném přístupu při porušení Paktu stability a růstu velkými a vlivnými státy EU oproti menším a méně významným ekonomikám. Vzhledem k širokému pokrytí ekonomiky tímto systémem by vytváření vlastního systému monitorování makroekonomických nerovnováh nebylo efektivní. Je ovšem nutné tento systém důsledně monitorovat.
Platný institucionální způsob postupu rozhodování o přijetí eura, resp. vstupu do kurzového mechanismu ERM II, je možné považovat za výhodný pro ČR. To se mimo jiné projevilo i v nižší angažovanosti ČR při řešení současných turbulencí na trzích se státními dluhopisy některých členských zemí eurozóny. Při zachování tohoto systému rizika plynoucí z nečinnosti nehrozí. Je však zapotřebí zlepšit informovanost veřejnosti o tomto postupu. Je rovněž vhodné plánovat ve střednědobém horizontu, a proto může být současný výstup doporučení pro vstup ČR do systému ERM II dále rozšířen.
Nutnost znát stav ekonomického prostředí v sousedních státech
V poslední době se ukázalo, že vzhledem k dynamickému ekonomickému prostoru střední Evropy je nutné důsledně znát stav ekonomického prostředí v sousedních státech. Nejlépe je to možné dokumentovat na nepřesné projekci daňového výnosu při posledním zvýšení spotřební daně z pohonných hmot, které oproti předpokladům nevedlo k nijak radikálnímu zvýšení státních příjmů. Vzhledem k vyšší míře elasticity spotřebitelů došlo častěji k substituci českých čerpacích stanic zahraničními dodavateli. Tím pádem nejenže poklesl objem pohonných hmot tankovaných v ČR, který omezil provozovatele čerpacích pump, ale rovněž došlo ke zvýšeným nákladům pro české dopravce, kteří mají omezené možnosti čerpat pohonné hmoty v zahraničí. Ve svém důsledku tak došlo ke snížení konkurenceschopnosti českých podnikatelů bez výraznějšího efektu na stabilitu veřejných rozpočtů.
Lze předpokládat, že v případě příliš agresivní strategie zvýšení daní by mohlo dojít k podobnému efektu. V zájmu ČR je proto podobným nepříznivým efektům zabránit a důsledně připravit české makroekonomické prostředí na mezinárodní daňovou konkurenci. Nezávislý kurz české koruny je navíc pro modelování reálné výše zdanění faktorem nejistoty, protože míra zdanění není určena procentní výměrou, ale fixní částkou na objem PHM.
Nezávislý kurz české koruny jako dvousečná zbraň
Vysoká apreciace české koruny v posledních letech vedla k reálnému zvyšování sazby zdanění PHM vyjádřené v eurech, což vedlo k snížení atraktivity českého podnikatelského prostředí, ovšem k formální změně zdanění dané zákonem došlo v ČR pouze v roce 2010. Nezávislý kurz české koruny tak funguje jako dvousečná zbraň. Na jedné straně může pomoci makroekonomickou rovnováhu uchovat díky možnosti depreciace, která vede k podpoře exportu. Na straně druhé může vést ke zvýšení nestability, což dokládá příklad se spotřební daní.
Daňový monitoring
Monitoring daní je veden na úrovni OECD (Revenue Statistics, Tax Database) nebo EU (Taxation Trends in the EU). Nabízí se proto příležitost pro implementaci těchto údajů do strategie ČR. Je vhodné zhodnotit zda uvedené zdroje obsahují všechna relevantní data nutná pro efektivní plánování úrovně daňových sazeb a zda jsou všechna zveřejněná data aktuální. Tento bod je spojujícím prvkem s dalším projektem „Konkurenceschopný daňový systém“.
Příklad ze zahraničí
Pomalejší zvyšování spotřebních daní vedlo v sousedních státech k postupnému zvýšení jejich daňového výnosu. Pro ČR se tak otevírá šance přijmout obdobnou strategii, která sníží náklady distributorů, zvýší atraktivitu českého prostředí jako tranzitní trasy a tím zvýší českou konkurenceschopnost. Jedná se tedy o přehodnocení rychlosti konvergence k celoevropské míře zdanění. V současné převládají snahy o konvergenci daňových soustav (např. část dokumentu “Pakt pro euro plus“), které je nutné zhodnotit z pohledu dopadu na českou ekonomiku. Okolní státy ČR již vypracovaly cost-benefit analýzu přijetí eura a je na čase, aby i ČR dala najevo, jaké budou skutečné důsledky pro českou veřejnost.
Popis realizace projektu
Přijetí eura nepřináší jen pozitiva z pohledu nižších nákladů mezinárodního obchodu, přináší i rizika spojená s možnou makroekonomickou nestabilitou, kdy dochází k přelévání šoků a krizí v mezinárodním měřítku. Optimální datum přijetí eura může být odlišné od data splnění konvergenčních kritérií. Tento postup předpokládá užití zpětné vazby vůči malým a středním podnikům, které by mohly lépe a přesněji formulovat své střednědobé investiční strategie. Projekt v tomto ohledu začne s komplexní analýzou a zpětnou vazbou na přijetí eura. Předpokládá se nastavení intenzivní komunikace mezi dotčenými skupinami projektu na úrovni kulatých stolů.
Česká veřejnost v současné době není dostatečně a vyváženě informovaná o dopadech přijetí společné měny. Je proto nutné zlepšit dosavadní komunikační kanály. Jako vhodné se jeví prostředky elektronické komunikace. V tomto ohledu je možné stavět již na zavedeném projektu webových stránek www.zavedenieura.cz, které nabízejí zajímavý přehled o problematice. Vhodná bude jistě lepší provázanost mezi dalšími webovými stránkami českých institucí a rozšíření informační strategie.
Nabízí se možnost monitoringu hlavních cílových exportních zemí, na jejichž stabilitě je česká ekonomika díky své vysoké otevřenosti vysoce závislá. Toto stádium předpokládá integraci systému včasného varování do fungování české státní správy.
Projekce pravděpodobných vnějších šoků bude svým provedením rovněž navazovat na evropský projekt včasného varování, který se může v tomto ohledu stát dalším zdrojem informací. Problematika je částečně zapracována v Konvergenčním programu ČR, ale zasluhuje větší pozornost a lepší připravenost na různé alternativy vývoje. Jedná se o rozšiřování dosavadních postupů.
Zpracování problematiky analýzy mezinárodní daňové konkurence bude sledovat pozici ČR vůči nejbližším sousedním státům s cílem zvýšení daňových výnosů s minimálními náklady pro české podnikatele. Bude se zabývat rovněž zhodnocením výhodnosti strategie konvergence daňových sazeb, protože je nutné vyhodnotit tento evropský trend z českého pohledu. Výhodnost či nevýhodnost této evropské strategie je pro ČR totiž v současné chvíli neznámá.
Pro úspěšnou realizaci celého projektu je nutné další rozšíření meziresortní spolupráce mezi institucemi. Navíc synergie vyplývající ze spolupráce může vést k dalším pozitivním efektům. Předpokládá se, že analýzy budou lépe integrovány do fungování zapojených institucí a rozšíří dosavadní výstupy (plánování exportních strategií, plánování struktury veřejného rozpočtu, aktualizace Konvergenčního programu ČR), což předpokládá kvalitní zpětnou vazbu mezi jednotlivými resorty.
Výstupy projektu
Optimalizace výše daní z pohledu maximalizace daňového výnosu s minimálními negativními vlivy na podnikatelské prostředí. Daňová soustava bude nastavena s ohledem na citlivostní analýzy mezinárodního prostředí. ČR tak bude lépe připravena na možné vnější makroekonomické šoky a bude moci flexibilněji reagovat na případné změny prostředí.
Cost-benefit analýza přijetí společné evropské měny především z pohledu MSP – odstranění nejistoty povede ve svém důsledku ke zlepšení podnikatelského prostředí v ČR. Vliv používání české koruny příp. eura bude zhodnocen v mezinárodním měřítku.
Strategie přijetí eura bude lépe komunikována s českou veřejností, což povede k zlepšení povědomí o ekonomických efektech. Podnikatelské prostředí je nutné připravit a informovat o dění na evropské úrovni a na základě této zpětné vazby je pak možné lépe artikulovat český zájem na mezinárodní scéně, což povede k větší stabilitě českého podnikání a možnostem lepšího plánování podnikatelských aktivit.
Výstup z projektu (alternativní scénáře a projekce vývoje) je možné prezentovat jednoduchým způsobem pomocí webových stránek. Implikace z podrobnějšího zpracování možných scénářů se tak mohou stát dalším podkladem vhodným pro mikroekonomické rozhodování podnikatelů. Cílem bude rychlá dostupnost užitečných informací ve srozumitelné formě. Výsledky projektu budou dobrým signálem české připravenosti na další vývoj na globálních trzích, což povede ke snížení vnímaného rizika domácími i zahraničními investory.
Přílohy
Základní makroekonomické indikátory – citlivostní scénáře
Zdroj: MF ČR
Čerpáno z dokumentu “Konvergenční program České republiky (duben 2011)
