Projekt 39 Prostředí pro excelentní VaV (Strategie MK)

Obsah, charakteristika projektu

Cílem projektu je vytvořit dlouhodobé předpoklady pro realizaci špičkového výzkumu v ČR. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytná současná realizace několika vzájemně provázaných opatření, která společně přispějí k dosažení následujících cílů:

1. Prostřednictvím systémových opatření zefektivnit veřejné investice do výzkumu a vývoje a zvýšit jejich celospolečenskou návratnost,
2. Zkvalitnění materiálních podmínek pro výzkumnou činnost s důrazem na zapojení do mezinárodní spolupráce ve VaV.
3. Vytvoření podmínek pro kvalitní lidské zdroje ve VaV v ČR.

Rozsah projektu a počet opatření této projektové karty je značný, což však souvisí s potřebou komplexního řešení celé problematiky, která vyžaduje koordinovanou činnost a paralelní řešení několika vzájemně se podmiňujících problémů (dobré rámcové podmínky jsou nezbytné, ale nejsou dostatečné, pokud neexistují současně motivující předpoklady kvalitních materiálních a personálních podmínek pro špičkový VaV).

Výše uvedených cílů bude dosaženo následujícími dílčími opatřeními:

1. Stanovení odpovědnosti na straně veřejné správy za řízení politiky VaV, vznik odpovědné entity a její kvalitní personální zajištění, prosazení systémových změn a systematické zkvalitňování prostředí v oblasti VaV,
2. Nový systém hodnocení výzkumných organizací postavený na dobré praxi ze zahraničí s dopady na institucionální financování
3. Zkvalitnění systému hodnocení projektů a programů veřejné podpory VaV
4. Zesílení tematické prioritizace VaV s důrazem na posílení kritické masy a koncentraci výzkumného úsilí a na propojení špičkového výzkumu s aplikacemi
5. Zvyšování odborné kvalifikace pro manažerské řízení výzkumných organizací
6. Dlouhodobá podpora špičkových infrastruktur VaVaI (materiální i personální) směřující k udržení kroku s předními světovými pracovišti
7. Zefektivnění systému doktorského studia

Vytvoření podmínek pro příchod špičkových zahraničních výzkumníků, včetně reintegrace českých výzkumníků ze zahraničí

Popis stávající situace, důvody řešení

1. Systémová opatření na zvýšení efektivity veřejných investic do výzkumu a vývoje

a) Prvotním a zásadním problémem stávajícího systému VaV v ČR, který brání dosažení a udržení excelentního výzkumu v ČR, je absence jednoznačné autority, či arbitra, který by měl nezpochybnitelný mandát, kompetence a kvalitní personální zajištění (naprosto zásadní!) pro provedení nezbytných systémových změn a tvorbu dlouhodobé koncepce VaV. Při stanovení autority odpovědné za řízení politiky VaV je třeba zohlednit výsledky detailních diskuzí u tzv. „kulatých stolů“, na jejichž základě byly za účasti zástupců výzkumné obce, státní správy a aplikační sféry navržena detailní variantní řešení. Základním úkolem takové autority by mělo být (za koordinace a s využitím kapacit a zkušeností státních institucí pověřených zabezpečením jednotlivých oblastí inovačního ekosystému – TAČR, GAČR, CzechInvest, CzechTrade) koncepční vedení státní politiky VaV na základě co možná nejširšího konsensu. Součástí dlouhodobé koncepce by mělo být vytvoření předvídatelných podmínek pro kvalitní dlouhodobou výzkumnou práci a vytvoření eliminačních mechanismů pro týmy, které dlouhodobě dosahují podprůměrné kvality. Zároveň je nezbytné dlouhodobě kultivovat prostředí pro šíření dobré praxe (ze zahraničí, protože v ČR neexistuje) v řízení politiky VaV v těchto oblastech:

1. hodnocení výzkumných organizací s cílem přispívat ke zvyšování jejich efektivity (viz bod b),
2. hodnocení výzkumných programů a kontrola kvality při jejich realizaci (viz bod c),
3. stanovování výzkumných priorit v aplikovaném VaV s cílem posílit kritickou masu ve zvolených prioritních oborech (viz bod d),
4. zprostředkování kvalitního vzdělávání (zejm. v managementu VaV) výzkumné komunitě v ČR (viz bod e),
5. vytváření znalostní báze v oblasti VaV politiky, vyškolení komunity odborníků ve veřejném sektoru schopných implementovat politiku VaV na základě doložitelných faktů (evidence-based policy),
   • zvyšování kvalifikace pracovníků agentur odpovědných za podporu VaV a jejich personální posílení tam, kde jsou stávající zdroje neadekvátní, a
   • podpora většího zapojení české politiky VaV do koordinace politiky VaV na nadnárodní úrovni (zejména kooperace v rámci Evropského výzkumného prostoru, kde roste důraz na koordinaci národních politik na úkor přímého financování projektů z úrovně EU a s tím sílící potřeba využití národních zdrojů pro pákový efekt, tj. pro získání dodatečných zahraničních zdrojů pro VaV v ČR).

Dotyčnou autoritou může být nová specializovaná vládní agentura, (případně nově ustavené ministerstvo), eventuálně koordinační meziresortní orgán se silným vedením a mandátem k prosazení změn vůči ostatním aktérům. V tomto ohledu není možné nabídnout „expertní řešení“, nýbrž je nutné učinit rozhodnutí politické. Nejedná se tedy o projekt v pravém slova smyslu, jako spíš o krok institucionální reformy. Veškeré následující systémové problémy je možné řešit na expertní úrovni a jsou v logice hierarchické závažnosti popsány níže, včetně nastínění možných navrhovaných řešení.

b) Druhým systémovým problémem financování výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je nevyhovující systém hodnocení výzkumných organizací a s tím spojené tzv. institucionální financování (tj. finance poskytované výzkumným organizacím na zajištění prostého chodu a základních činností). Aktuální systém (tzv. „kafemlejnek“ založený na bodovém zisku podle výsledků vykazovaných do Rejstříku informací o výsledcích, RIV) trpí několika závažnými nedostatky, kvůli kterým je dlouhodobě kritizován:

• V prvé řadě je systém předmětem neustálých úprav a revizí, v některých případech poměrně arbitrárních, někdy zjevně v důsledku vlivu konkrétních zájmových skupin uvnitř výzkumné komunity. Neustálé změny vytvářejí radikální nejistotu pro výzkumné instituce, což je v důsledku horší než jakýkoliv špatný systém, jelikož neexistuje možnost dlouhodobého plánování rozvoje výzkumných skupin (metodika se upravuje prakticky každý rok).
• Ve druhé řadě se jedná o systém, který má snahu hodnotit jednotnou metodikou všechny výzkumné obory, sektory a právní formy institucí, což působí nemalé potíže s ohledem na velmi odlišné podmínky a postupy výzkumné práce a toto není jedna metodika schopna rozlišit.
• Konečně systém vychází výlučně z kvantitativních dat, jimž je mechanicky přiřazována bodová, resp. finanční hodnota, což v důsledku vede k nežádoucím deformacím v chování výzkumných organizací (např. i mediálně známá „honba za patenty“, které nejsou využívány, rozdělování knih do několika svazků, aby se zdvojnásobil objem bodů, zanedbávání aktivit, které však nejsou bodovány jako je například psaní kvalitních výukových textů pro studenty, apod.).

Zachování stávajícího stavu bezprostředně ohrožuje kvalitu výzkumných organizací v ČR. Systém na jedné straně nedává skutečně kvalitním pracovištím jistotu, že získají dlouhodobé, stabilní financování pro plánovitý rozvoj své činnosti a ohrožuje tak jejich personální stabilitu. Současně u méně kvalitních pracovišť umožňuje oportunistické chování a možnost kompenzovat nedostatek kvality nadprodukcí průměrných a podprůměrných výsledků a tím prodlužuje dlouhodobou toleranci a pokračující veřejné financování málo kvalitního výzkumu.

c) Třetím souvisejícím problémem je systém hodnocení projektů VaV, který v řadě programů nedosahuje standardů obvyklých ve vyspělých zemích, což snižuje celospolečenskou návratnost vložených prostředků. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že hodnocení projektů výzkumu základního a projektů aplikovaného VaV se naprosto zásadně odlišuje. K hodnocení projektů aplikovaného VaV je třeba přistupovat odlišně od hodnocení projektů badatelských. Stávající praxe v hodnocení výsledků programů podpory VaV zaostává za dobrými praxemi v zahraničí a v důsledku hodnocení programů nevytváří potřebnou zpětnou vazbu, která je nezbytná pro zkvalitňování programů VaV. Často bývá porušován v zahraničí obvyklý „kaskádový systém“, kdy programy koncipované a realizované jednou organizací by neměly být tou samou organizací hodnoceny. Hodnocení výzkumných programů financovaných z veřejných zdrojů v ČR podléhá povinnosti hodnocení. Nicméně tato hodnocení mají často značně formální charakter, neopírají se o měřitelné parametry dopadů a omezují se ve většině případů na výstupy a výsledky, často bez dalšího rozlišení jejich kvality.

Zachování stávajícího stavu, jak při hodnocení projektů, tak při hodnocení programů, v sobě nese především riziko nízké efektivity vynakládaných veřejných prostředků. Málo kvalitní hodnocení projektů vede k financování méně kvalitního výzkumu na úkor výzkumu kvalitního s logickou suboptimální alokací veřejných zdrojů, ohrožení kvalitních výzkumných týmů na úkor týmů podprůměrných. Obdobně v případě hodnocení programů zachování stávajícího formálního hodnocení poskytuje pouze minimální relevantní zpětnou vazbu pro poskytovatele podpory a minimalizuje možnost zdokonalovat a zefektivňovat nastavený systém podpory.

d) Čtvrtým souvisejícím problémem je nedostatečná prioritizace aplikovaného VaV podporovaného z veřejných zdrojů v ČR. ČR jako malá země se dnes snaží realizovat výzkum ve většině výzkumných oblastí, což brání potřebné koncentraci zdrojů pro dosažení světové excelence ve vybraných oborech (kde máme reálnou šanci této úrovně dosáhnout). Stanovení priorit je proto nezbytné pro dosažení (směřování ke) světové excelence ve výzkumu, neboť ta vyžaduje koncentraci lidských, finančních a dalších kapacit, přičemž postupující specializace na globální úrovni vyžaduje selektivnost na stále vyšším řádu (tj. specializace a koncentrace již nikoliv pouze na úrovni zemí, ale celého kontinentu). Současné stanovení priorit aplikovaného VaV v ČR je příliš obecné a široké, často sleduje více tradiční klasifikaci průmyslových oborů nebo vědních disciplin než problémovost a potřebu mezioborových řešení. Chybí problémová orientace odrážející dostatečně technologicky náročnou poptávku ze strany uživatelů výsledků VaV (firem, zdravotnických zařízení, veřejného sektoru), stejně jako dostatečná konkrétnost priorit tak, aby bylo možné na jejím základě zformulovat i konkrétní nabídku řešení ze strany VaV pracovišť. Priority VaV je třeba stanovit nejen s ohledem na zaměření VaV excelence a inovačního potenciálu podnikového sektoru v ČR, ale zejména ve vazbě na poptávku na globálních trzích a odhad globálních sociálních, ekonomických a technologických trendů (foresight). Na základě foresightu (otevřený systém sběru, hodnocení a transformace signálů pro strategické rozhodování) budou v následujících letech definovány technologické oblasti strategického významu pro ekonomický růst ČR (viz projekt Inovace-Foresight a klíčové technologické oblasti), podle kterých bude třeba upravit rovněž priority VaV, aby jejich zaměření a následně výsledky VaV odpovídaly tržní poptávce.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že v souladu s Principy pro přípravu národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací schválenými usnesením vlády ze dne 6. dubna 2011 č. 244 mají být priority stanoveny pro orientovaný VaVaI bez ohledu na to, zda se jedná o základní výzkum, aplikovaný výzkum, experimentální vývoj či inovace. Nicméně priority pro základní/excelentní výzkum nutně nemusejí být tytéž, jako priority pro aplikovaný výzkum, protože excelence ve výzkumu nemusí být dostatečně reflektována (jako je tomu v současnosti) v podnikové sféře a naopak.

Rizikem stávajícího stavu je další zaostávání ČR za světovou špičkou v důsledku nedostatečné specializace, což velmi pravděpodobně prohloubí zaostávání za zeměmi, které budou lépe připraveny na rozvoj konkurenceschopnosti založené na inovacích (atrakce špičkových odborníků, investic firem, nejtalentovanějších studentů ad.).

e) Pátým systémovým problémem, který snižuje efektivitu vynakládání prostředků na VaV z veřejných zdrojů, je nedostatečná odborná kapacita a institucionální překážky pro manažerské řízení výzkumných organizací.

V úrovni řízení výzkumu existují mezi jednotlivými výzkumnými organizacemi v ČR, resp. jejich součástmi, značné rozdíly, obecně je však úroveň řízení VaV na znepokojivě nízké úrovni, stále přetrvává i extrémní názor, že „vědu není možné řídit“. Ve většině případů zcela chybí strategické řízení na úrovni celých institucí i výzkumných týmů a skupin, tj. chybí stanovování dlouhodobých cílů, jejich sledování, měření a vyhodnocování, rozhodování o dalším směrování výzkumu jsou často činěna ad hoc, nebo ze setrvačnosti, a bez dobré znalosti mezinárodního kontextu. V důsledku toho nejsou dostatečně vyvinuté interní pobídkové nástroje podporující kvalitu, ani nástroje pro sankcionování neefektivity, chybí vzory dobrého řízení výzkumné činnosti pro mladé výzkumníky, často zcela chybí vzdělávání v managementu VaV. Promyšlená politika rozvoje lidských zdrojů je výjimkou, politika v oblasti využití duševního vlastnictví až na vzácné případy chybí. Vedle toho nastavení vnitřních procesů v řadě výzkumných institucí vytváří vysokou administrativní zátěž pro výzkumníky, což je – v kombinaci s málo výkonným podpůrným aparátem – odvádí od vlastní výzkumné práce a snižuje jejich vědeckou produktivitu.

Riziko neutěšeného stavu spočívá především v přetrvávání nízké efektivity investic do VaV, současně s sebou nese riziko nízké mezinárodní atraktivity českých VaV pracovišť, a v důsledku jak odliv talentovaných výzkumníků do zahraničí, tak i pokračující zaostávání ČR za světovou špičkou.

2. Zkvalitnění materiálních podmínek pro výzkumnou činnost s důrazem na zapojení do mezinárodní spolupráce ve VaV

f) Špičková výzkumná infrastruktura je základním předpokladem pro excelentní výzkum. Její finanční náročnost v čase roste, spolu s tím roste i potřeba posilování koncentrace materiálních a lidských zdrojů, a proto je ve stále větší míře sdílena v mezinárodním měřítku. Špičková infrastruktura je zároveň „magnetem“ pro špičkové výzkumníky, jejichž týmy jsou zase vysoce významným faktorem ovlivňujícím investice firem. Kvalita a četnost špičkových výzkumných infrastruktur na území ČR je podprůměrná, což vede nejen k nižší kvalitě výzkumu, ale i k nedostatečnému vytváření vazeb na náročné klienty z aplikační sféry a neúčinnému využívání výsledků VaV v inovacích. Dalším důsledkem je i odliv výzkumných pracovníků do zahraničí. Bez omezeného množství pečlivě vybraných a dlouhodobě podporovaných kvalitních výzkumných infrastruktur není reálné očekávat v ČR rozvoj špičkového výzkumu.

Deficit v oblasti výzkumných infrastruktur se částečně daří řešit díky rozsáhlým investicím do nových VaV infrastruktur ze strukturálních fondů (SF) v období 2007-13 (především z OP VaVpI). To se však netýká Prahy, která není způsobilá z těchto prostředků čerpat, netýká se to také zajištění přístupu českých vědců ke sdíleným špičkovým výzkumným infrastrukturám v zahraničí, a rovněž to neřeší otázku dlouhodobé udržitelnosti infrastruktur nově vybudovaných ze SF po roce 2015. V tomto ohledu nesmí být cílem ČR udržitelnost těchto infrastruktur pomocí subvencí z veřejných prostředků. Je třeba zaměřit podporu pouze do těch infrastruktur, které jsou schopné získat pro své výzkumné aktivity spolufinancování ze soukromých zdrojů a dokáží spolupracovat s podnikovým sektorem a převést své výsledky do konkrétních tržně úspěšných aplikací. Jistota financování z veřejných zdrojů nikdy nebude VaV instituce motivovat k hledání soukromého kapitálu a k vývoji technologií, jejichž zaměření bude odpovídat poptávce na trhu.

Pro udržení dlouhodobé špičkovosti ve výzkumu je nezbytný postupný up-grade nových infrastruktur, i zachování otevřeného přístupu k českým infrastrukturám v rámci ČR, tak i otevřeného přístupu k zahraničním infrastrukturám pro české výzkumníky.

Riziko aktuálního stavu spočívá především v tom, že bez promyšlené strategie a systematické práce s projekty nových infrastruktur hrozí, že investice, které se zrealizují v období do roku 2015, nebudou schopny přinést očekávané společenské a ekonomické přínosy. Dále hrozí, že bez kvalitního systému průběžné evaluace velkých výzkumných infrastruktur a bez jasných pravidel pro stanovení národních priorit v tomto směru hrozí nekoncepčnost a mrhání veřejnými prostředky.

Další špičkové infrastruktury jsou již poměrně silně podporovány ze státního rozpočtu v rámci cestovní mapy ESFRI. Je třeba věnovat větší pozornost vtahu a zejména možným překryvům projektů VaVpI a ESFRI.

3. Vytvoření podmínek pro kvalifikované lidské zdroje ve VaV

g) Kvalitu VaV ovlivňuje kromě materiálního vybavení zejména kvalita výzkumných pracovníků, úroveň jejich výcviku a rozvoj jejich kompetencí. V tomto ohledu trpí česká věda zásadním problémem především ve výchově vědeckého dorostu, doktorských studentů, kteří ve výzkumu představují hlavní tažnou sílu pokroku. Aktuální systém podpory postgraduálních studentů je krajně neefektivní – vysoká míra nedokončených studií, při současném pobírání stipendií, nízká výše doktorského stipendia nevytváří podmínky pro plné nasazení ve výzkumné práci (nutnost si přivydělávat). V důsledku kvalitní studenti odcházejí na PhD. studium do zahraničí, jen omezené procento zahraničních studentů přichází do ČR (do loňského roku především ze Slovenska, kde však bylo vloni zvýšeno stipendium zhruba na 15 000 Kč/měsíčně, což se již nyní negativně projevuje i na počtech slovenských PhD. studentů v ČR).

Je zcela evidentní, že bez kvalifikovaného vědeckého dorostu nebude možné v ČR rozvíjet kvalitní vědu. Přetrvávání dlouhodobě nevyhovujících podmínek vede již nyní k tomu, že náklady na jednoho absolventa PhD. jsou několikrát vyšší než náklady na 1 PhD. studenta, přitom z vysokých škol v rostoucí míře vycházejí držitelé PhD., kteří postrádají základní návyky vědecké práce a na svých pracovištích přebírají výchovu dorůstající generace.

h) Kromě kvalitních doktorských studentů představuje hlavní hnací sílu špičkového výzkumu možnost získávat vysoce kvalifikované výzkumníky, kteří získali zkušenosti na předních pracovištích v zahraničí. V tomto ohledu má ČR stále značný deficit, byť existují některé dílčí pokusy tento stav napravovat (např. stipendia J.E. Purkyněho AV ČR, některé výzvy OP VK určené pro mimopražské regiony, nový program „Návrat“ MŠMT, program SoMoPro určený pro výzkumníky v Jihomoravském kraji). Chybí však dosud finančně silný celostátní program s garancí dlouhodobého financování s finančními podmínkami srovnatelnými se špičkovými granty v zahraničí (EMBO, Wellcome Trust, ERC apod.), který by vhodným způsobem doplnil rozvoj pracovišť špičkového výzkumu v ČR.

Hlavním rizikem v tomto ohledu je narůstající konkurence zahraničí, kdy stále větší počet zemí a regionů obdobné programy vytváří. Atraktivita ČR pro špičkové vědce je obecně nízká, například kvůli jazykové bariéře, ale i přetrvávajícím systémovým problémům v politice VaV. Absence odpovídajícího nástroje pak často znesnadňuje pobyt či reintegraci těm nemnohým vědcům se zahraniční zkušeností, kteří chtějí v ČR působit.

zpět na začátek

Příklad ze zahraničí

1. Z hlediska zahraniční praxe je obtížné doporučit konkrétní model institucionálního uspořádání a dělby kompetencí v politice VaV. Existuje řada dobrých, funkčních modelů, které však odrážejí institucionální specifika jednotlivých zemí. Pro přehled jednotlivých zemí z hlediska institucionální uspořádání v oblasti politiky VaV viz webové stránky projektu ERAWATCH financovaného Evropskou komisí (http://cordis.europa.eu/erawatch/index.cfm).
2. Možnou inspirací při hodnocení výzkumných institucí mohou být zkušenosti Nizozemí (od roku 2009 Standard Evaluation Protocol http://www.knaw.nl/content/Internet_KNAW/publicaties/pdf/20091052.pdf), případně Francie, Norska, Austrálie, nebo kombinace těchto přístupů. Kromě toho je v současnosti ve fázi realizace tzv. systémový projekt MŠMT s názvem Mezinárodní audit VaVaI v ČR, který se touto problematikou zabývá a jeho výstupem by měl být do konce roku 2011 konkrétní návrh vhodné metodiky opřený o dobrou praxi ze zahraničí. Nejasné zůstává další využití tohoto výstupu.
3. Možných dobrých praxí ze zahraničí existuje celá řada, vhodným příkladem může být zkušenost Rakouska, kde v 90. letech byl identifikován obdobný problém a potřeba sdílet zkušenosti a posílit know-how v oblasti hodnocení VaV (projektů i programů). Návazně byla ustavena neformální expertní skupina fungující dodnes, jejíž webové stránky jsou volně dostupné (www.fteval.at).
4. I zde existuje řada dobrých praxí ze zahraničí (např. technologický foresight realizovaný v Irsku od roku 1999 http://www.forfas.ie/publication/search.jsp?ft=/publications/1999/Title,3695,en.php ). Je však třeba zdůraznit, že vlastní zpracování expertní části foresightu představuje pouze dílčí číst úspěšného procesu stanovení a naplnění tematických priorit. Tento proces musí probíhat v těsné vazbě na budování administrativní kapacity ve veřejném sektoru a řízeného posilování partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.
5. Nástroje pro zkvalitňování řízení výzkumu se v zahraničí uplatňují převážně uvnitř jednotlivých výzkumných organizací formou interního vzdělávání, a to obvykle s ohledem na specifika dané vědecké disciplíny. V případě ČR by se tedy nabízela možnost navázat spolupráci s některými špičkovými zahraničními výzkumnými organizacemi, které pokrývají širší spektrum vědeckých disciplin a jsou tak schopné poskytnout své zkušenosti formou mentoringu pro širší spektrum výzkumných organizací v ČR (např. Max Planck Gesellschaft nebo Fraunhofer Gesellschaft v SRN, VTT ve Finsku,by měla směřovat do oblastí prioritních pro ČR (platí zejména pro orientovaný výzkum) – současné podpory by měly zohledňovat priority orientovaného výzkumu, které v současné době připravuje RVVI.
6. Do budoucna by podpora měla být zaměřena do oblastí, u kterých lze očekávat, že mají potenciál stát se významným zdrojem růstu konkurenceschopnosti ČR, a to na základě vývoje globální poptávky a očekávaných sociálních, ekonomických a technologických trendů – proto je nutné stanovit/modifikovat priority VaV s ohledem na identifikované technologické oblasti strategického významu pro ekonomický růst ČR.¹

g) Možným řešením problému je striktní kontrola kvality doktorského studia v kombinaci s finančním posílením prostředků na doktorská stipendia. Rovněž by bylo vhodné vázat část podpory studentů na dokončení studia při současném dodržení nezbytných kvalitativních parametrů (nikoliv na prosté dokončení, což by vedlo k nežádoucímu snižování nároků na studenty). Ačkoliv chybí přesné analýzy, je možné se domnívat, že při striktním dodržování podmínek studia (tj. tlak na to, aby studentům, kteří se fakticky studia neúčastní, nebylo tolerováno „studium“ v dalších ročnících), by se uvolnily dodatečné zdroje v systému, které by mohly být použity buď k mírnému plošnému zvýšení stipendií, nebo k selektivnímu udělování dodatečných prospěchových stipendií pro studenty, kteří se skutečně výzkumné práci plně věnují a dosahují dobrých výsledků.

Další možností na zlepšení situaci ohledně doktorského studia je jeho napojení na aplikační sféru, např. formou „industrial PhD“ (viz také „Horizontální mobilita“ v projektu „Rozvoj spolupráce a transferu znalostí mezi podnikovým a výzkumným sektorem“).

h) Možným řešením je posílit stávající aktivity na celostátní úrovni, ideálně s využitím strukturálních fondů, a nejpozději pro období po roce 2013 zahrnout do tohoto programu také Prahu.

Výstupy projektu

1. Rozhodnutí o odpovědnosti za koncepci politiky VaV v ČR, vyčlenění nezbytných prostředků na ustavení odpovědné instituce a její činnost (východiskem výsledky „kulatých stolů“)
2. Nová metodika hodnocení
3. Revize hodnotících procedur jednotlivých projektů a programů; případný návrh na redukci počtu poskytovatelů podpory
4. Nové národní priority aplikovaného VaV v budoucnu vycházející z identifikovaných technologické oblasti strategického významu pro ekonomický růst ČR
5. Právní posouzení překážek efektivního řízení výzkumných organizací; proškolení 100 osob
6. Výběr prioritních národních VaV infrastruktur; vytvoření programu na jejich rozvoj (spuštěn se začátkem nového programovacího období SF) zohledňujícího VaV excelenci a schopnost komerčně uplatnit výsledky jejich činnosti.
7. Revize financování doktorského studia
8. Nový prestižní program na podporu špičkových zahraničních vědců

zpět na začátek

1. viz projekt Inovace – Foresight a klíčové technologické oblasti

zpět na začátek

• obsah Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR
• diskusní fórum ke Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR