Smlouva o dílo – náležitosti, právní úprava, definice

Cena díla

Určení ceny

Cena díla na rozdíl od předchozí úpravy není nezbytnou náležitostí smlouvy o dílo. Tedy připouští se, aby strany uzavřely smlouvu o dílo, aniž by si výslovně cenu díla sjednaly. Z praktického hlediska lze ovšem nadále doporučit, aby smluvní strany ve smlouvě tuto významnou náležitost neopomněly. Pokud totiž strany uzavřou smlouvu o dílo bez určení ceny díla, uplatní se zákonné pravidlo, že ujednanou cenou díla se rozumí cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za srovnatelných podmínek.

Strany si mohou cenu díla stanovit jednak fixní částkou, nebo odkazem na dostatečně určitý rozpočet, který ideálně připojí k samotné smlouvě. Pokud si strany stanoví cenu díla takto určitě, nemůže žádná ze stran následně požadovat změnu ceny s odůvodněním, že si plnění díla vyžádalo větší úsilí či neočekávaně vyšší/nižší náklady. Rozhodně není možné, aby v případě, že je cena stanovena dle rozpočtu, zhotovitel bez souhlasu objednatele rozpočet navýšil.

Cena díla dle rozpočtu

Častou příčinou sporů stran smlouvy o dílo je překročení rozpočtu. Níže jsou tedy uvedeny možné sporné situace, na jejichž řešení pamatuje přímo zákon.

Pokud bylo dílo zadáno dle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny díla ani tehdy, překročil-li rozpočet z důvodů vyššího rozsahu nebo nákladnosti prací.

V praxi se také objevují situace, kdy zhotovitel „nacení“ dílo s výhradou, že rozpočet je nezávazný nebo s tím, že nezaručuje úplnost rozpočtu, a strany dle takového rozpočtu sjednají cenu. Pokud nastane situace, že se při provádění díla objeví potřeba dalších činností do rozpočtu nezahrnutých, nebylo-li takové činnosti možné předvídat v době uzavření smlouvy, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny díla.

Vždy je ale nezbytné, aby zhotovitel oznámil nutnost zvýšení rozpočtu ihned poté, co takové nezbytné navýšení rozpočtu vyhodnotí. Pokud tak neučiní, zaniká mu právo požadovat zvýšení ceny. Samozřejmě právo zhotovitele požadovat zvýšení není bezbřehé, zákon stanoví hranici 10% ceny rozpočtu. Pokud požaduje zhotovitel navýšení rozpočtu, které tuto hranici přesahuje, může objednatel ihned odstoupit od smlouvy.

Právo na zaplacení

Obecně platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká zhotoviteli provedením díla, neujednají-li si strany ve smlouvě odlišný postup. Pokud je dílo předáváno po částech, bude právo na zaplacení spjato s každým předáním takové části. V souvislosti s tím vyvstává často otázka, zda může zhotovitel požadovat po objednateli úhradu záloh na cenu díla.

Úhradu záloh si strany samozřejmě mohou sjednat. Pokud tak ale neučiní, nemá zhotovitel právo po objednateli následně zálohy požadovat. Výjimku představuje pouze ust. § 2611 OZ pro případy, kdy je dílo plněno po částech nebo se značnými náklady; zhotovitel může požadovat přiměřenou část odměny už během provádění díla.

Provedení díla

Platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dokončení a předání díla jsou obecně velmi důležité momenty, na jejichž základě dojde k „aktivaci“ zejména povinnosti zhotovitele zaplatit dílo.

V případech, kdy si strany sjednají, že dílo bude prováděno postupně a je-li možné jednotlivé části (stupně) rozpoznat, může být dílo předáno i převzato po těchto částech.

Svépomocný prodej

Je-li předmětem díla věc, může ji zhotovitel na účet objednatele vhodným způsobem prodat, pokud objednatel věc nepřevezme bez zbytečného odkladu poté, co mělo být dílo dokončeno. Vhodným prodejem může být přímý prodej, prodej na základě dražby nebo prostřednictvím třetí osoby specializující se na obchod s takovými věcmi, či jiné způsoby, které by neměly vést k poškození objednatele.

Zhotovitel má povinnost o takovémto zamýšleném prodeji vyrozumět objednatele, ledaže tomu brání povaha věci (např. podléhá rychlé zkáze), a stanoví mu náhradní lhůtu k převzetí věci, která nesmí být kratší než 1 měsíc. Nehlásí-li se neznámý nebo nesnadno dosažitelný objednatel o dílo po dobu delší než 6 měsíců, popř. brání-li tomu povaha věci, nehlásí-li se objednatel o věc po dobu přiměřenou její povaze, může zhotovitel věc na jeho účet prodat i bez vyrozumění.

Dokončení, převzetí a předání díla

Dokončení díla

Dílo lze považovat za dokončené, pokud je předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Tato povinnost předvést způsobilost díla je stanovena až novou úpravou OZ, přičemž lze dovodit, že zde bude záviset zejména na povaze díla. Navíc i v tomto případě si mohou smluvní strany ujednat, za jakých podmínek považují dílo za dokončené.

Zhotoviteli lze ale pro odstranění pochybností doporučit, aby zahrnul potvrzení o předvedení způsobilosti např. v rámci předávacího protokolu.

Převzetí díla

Objednatel převezme dílo s výhradami, či bez výhrad. Pokud jej ale převezme bez výhrad, vystavuje se riziku, že v případě soudního sporu mu nebude soudem přiznáno právo ze zjevných vad díla, pokud bude tato námitka zhotovitelem vznesena.

Převzetím díla nabývá obecně objednatel vlastnické právo k věci, zároveň na něj přechází nebezpečí škody k předmětu díla.

Právě převzetí díla v praxi způsobuje značné obtíže, když objednatel záměrně odmítá dílo převzít. Komentáře i judikatura tak řeší, zda je převzetí díla povinností nebo pouze právem objednatele. Jinými slovy, zda je objednatel povinen dílo převzít, je-li k tomu zhotovitelem vyzván a jsou-li zároveň pro předání splněny podmínky. Převažují názory, že se jedná o povinnost, která vznikne tehdy, je-li dílo dokončeno.

K předání díla je nezbytné učinit zpravidla následující kroky, a to jednak umožnění nabytí vlastnického práva k věci ze strany zhotovitele objednateli, jednak umožnění nakládání s věcí – resp. předmětem díla. Zpravidla by měly být současně zhotovitelem předány také veškeré doklady, které objednatel bude k užití díla nadále potřebovat.

Lze pouze doporučit, aby o tomto smluvní strany vždy vyhotovily alespoň stručný předávací protokol, v němž zachytí jak převzetí díla samotného, tak související podklady, případně i soupis vad vytčených objednatelem. Smluvní strany si mohou sjednat i další kroky či speciální postup pro předání díla. Je však potřeba mít na zřeteli, že pokud si takový speciální postup smluvní strany stanoví, je nadále vyloučeno, aby bylo dílo převzato odlišně.

Vady díla a nebezpečí škody

Občanský zákoník stanovuje, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě o dílo. Z toho důvodu lze doporučit, aby smluvní strany ve smlouvě důkladně specifikovaly, co je předmětem díla, resp. veškeré jeho vlastnosti. Nedostatky díla mohou spočívat v kvalitě díla nebo v jeho kvantitě, tedy pokud neodpovídá ujednané jakosti, množství či provedení. Pokud tedy smluvní strany vlastnosti díla nedostatečně vymezily, vychází se z toho, že dílo by mělo dosahovat vlastností obvyklých.

Občanský zákoník obecně stanoví ve svém ust. § 2615 odst. 2, že pro práva objednatele z vadného plnění se uplatní obdobně ustanovení o kupní smlouvě, tj. ust. § 2099 a násl. OZ. Platí však, že pokud předmět díla nelze vrátit nebo předat zhotoviteli, nemůže objednatel požadovat provedení náhradního díla.

Pro posouzení vady je stěžejní rozlišit, zda dílo má či mělo vadu již v době jeho předání. Pokud ano, je tím založena povinnost zhotovitele z vadného plnění. Jak tedy již bylo zmíněno, pro stanovení odpovědnosti za vady je rozhodující okamžik předání, resp. přechodu nebezpečí škody.

Každopádně je důležité uvést, že pokud zjistí objednatel jakékoli vady díla, měl by takto zjištěné vady bez zbytečného odkladu oznámit zhotoviteli, když nejpozději tak musí učinit do dvou let od předání díla. Samozřejmě je opět nasnadě doporučit pro toto oznámení písemnou formu.

V případě, kdy by byla práva z vad namítnuta objednatelem až později, tj. po uplynutí dvou let od převzetí, může jej zhotovitel uspokojit dobrovolně. Pokud se ale objednatel bude svého práva domáhat soudně, soud mu práva z vad nepřizná, pokud zhotovitel namítne, že práva z vad byla uplatněna opožděně. U staveb pak činí lhůta k uplatnění vady 5 let.

Zároveň je na zhotoviteli, zda poskytne objednateli záruku za jakost, tj. bude garantovat, že bude dílo po určitou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Záruční doba rovněž počíná běžet okamžikem předání díla. V podrobnostech zákon opět odkazuje na ustanovení o kupní smlouvě, konkrétně na ust. § 2113 až 2129 OZ.

Nebezpečí škody

Jak už stanoví samotná definice smlouvy o dílo, obecně platí, že nebezpečí škody na díle nese zhotovitel. Zákon ale pamatuje i na určité situace, za nichž tomu bude odlišně.

Například se bude jednat o již zmiňované nebezpečí škody na věci, kterou k provedení díla dodal sám objednatel. Ten jej nese po celou dobu provedení díla, dokud trvá jeho vlastnické právo. Zhotovitel odpovídá za takovou věc jen jako skladovatel.

Vlastnické právo k předmětu díla

Pro určení převodu vlastnického práva k předmětu díla na objednatele je nezbytné zohlednit samotný předmět díla – resp. jeho povahu. V první řadě je nezbytné posoudit, zda se jedná o věc určenou jednotlivě či druhově.

Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. Naopak tomu bude za situace, kdy zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele (popř. jeho pozemku), nebo bude-li hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy věci. Tehdy nabyde vlastnické právo k věci zhotovitel.

Bude-li předmětem díla věc určená podle druhu, nabývá k ní vlastnické právo zhotovitel. Pravidlo se ale neuplatní, pokud zhotovitel zhotovil věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil – při splnění těchto podmínek nabývá vlastnické právo objednatel.

Shora uvedená pravidla odvozující vlastnictví díla od vlastnictví pozemku totiž aplikují další důležitou občanskoprávní zásadu, kterou znovu zavedl stávající občanský zákoník, a to zásadu superficies solo cedit, tzn. „povrch ustupuje půdě“. Podle tohoto pravidla se stavba stává součástí pozemku, na kterém vzniká. To je důležité zohlednit za situace, kdy osoba objednatele není zcela shodná s osobou vlastníka pozemku.

K výše uvedeným pravidlům, kterými se řídí přechod vlastnického práva, je ale nutno poznamenat, že i úprava vzniku vlastnického práva je dispozitivního charakteru, a tudíž si smluvní strany mohou ve smlouvě stanovit odlišný režim. Pro vlastnické právo je zároveň irelevantní, pokud zhotovitel použil ke zhotovení díla subdodavatele.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.