Španělsko

Zákon o změně klimatu ukládá povinnost do roku 2030 snížit národní emise o 23 % oproti hodnotám z roku 1990 a vyrábět 74 % elektřiny z obnovitelných zdrojů  – tedy 42 % odhadované celkové spotřeby energie státu. Navíc by se tyto cíle do roku 2050 měly zvýšit na minimální podíl 90 % v případě emisí a na 100 % produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Klimatický legislativní balíček má přispět k modernizaci ekonomiky a přilákat investice ve výši 236 mld. EUR z veřejných i soukromých rozpočtů. Řada příležitostí se nachází v odvětví obnovitelných zdrojů, v sektoru energetických úspor a elektromobility.

Vláda identifikovala šest strategických projektů, které budou financovány z evropského fondu obnovy (NGEU). V souvislosti s realizací Španělského národního plánu obnovy dochází prostřednictvím mechanismu strategických projektů (tzv. PERTE) k využití dotací mimo jiné v sektorech elektromobility a energetické tranzice – zeleného vodíku. Španělsko má ambici stát se lídrem ve zmíněných oblastech a k dosažení tohoto cíle hodlá vynaložit nejen značné vlastní prostředky, ale očekává též významné investice soukromé sféry. Jeden ze strategických projektů je zaměřený na ekologickou tranzici, tedy zdroje obnovitelné energie, výkonovou elektroniku, energetická úložiště a obnovitelný vodík. Projekt podpoří rozvoj technologií, znalostí, průmyslové kapacity a jejich integraci do výrobních sektorů a nových obchodních modelů. Do této oblasti směřuje 16,37 mld. EUR. Veřejný sektor přispívá více než 6,9 mld. EUR a  soukromý kapitál bude ve výši přibližně 9,5 mld. EUR. Dopad na HDP by měl přesáhnout 12,3 mld. EUR. 

Investice míří do inovativních obnovitelných zdrojů, elektrické infrastruktury, podpory inteligentních sítí, skladování energie, rozšíření flexibility a zavádění nových obchodních modelů, obnovitelného vodíku a spravedlivé energetické tranzici. 

Obnovitelný vodík je středobodem projektu a dostane se mu nejvyšší podpory z veřejných zdrojů ve výši 1,6 mld. EUR, ke které by se mělo přidat 2,8 mld. EUR ze soukromého kapitálu. Podle studie Španělské vodíkové asociace (AeH2) důvěra energetických společností a investičních fondů v tento energetický vektor, který slibuje revoluci v budoucnosti tohoto odvětví, přinesla jen ve Španělsku investice ve výši 21 000 milionů eur. Tato částka je trojnásobkem očekávání vlády, která si stanovila cíl 8,9 miliardy eur. Investice plánované v Road Map pro obnovitelný vodík jsou rozděleny do čtyř linií: průmyslový hodnotový řetězec, jedinečné průkopnické projekty, rozsáhlá odvětvová integrace a integrace do evropského trhu.

Výroba obnovitelného vodíku bývá stále častěji označována za motor ekologické transformace a ekonomické reaktivace Španělska s vysokou přidanou hodnotou. Cílem je zapojení malých a středních podniků, specializovaných technologických center a laboratoří, rozvoj center excelence a odborného vzdělávání a školení. Podpora míří na aplikace v těžké dopravě a rozsáhlé projekty elektrolyzérů související s místním průmyslovým využitím a komerčními aplikacemi.

V oblasti obnovitelných zdrojů Španělsko počítá se zvýšením kapacity obnovitelné výroby (větrná a fotovoltaická energie) v příštích desetiletích nejméně o 3 GW ročně. Již dnes je evropskou zemí s nejvyšším instalovaným výkonem větrných elektráren, nicméně solární energie naopak trochu pokulhává. Španělsko se proto snaží o oživení svého odvětví fotovoltaické energie. Díky zrušení „sluneční daně“ a prosperujícímu trhu s DDD je Španělsko na dobré cestě stát se jedním z největších fotovoltaických trhů v Evropě. Očekává se nárůst ze 4,8 GW v roce 2015 na více než 36 GW do roku 2030.  Vzhledem k tomu, že na evropském kontinentě není země s lepšími podmínkami pro fotovoltaiku, lze očekávat boom v této oblasti. Předpokládá se zvýšená poptávka po solárních panelech, technologiích a systémech skladování zejména mezi malými a středními odběrateli, které v posledních letech výrazně zasáhla vysoká cena elektrické energie. Důraz bude kladen na budování nezbytných kapacit pro ukládání energie produkované solárními a větrnými farmami.

Španělská vláda vyčlenila 475,5 milionu eur na podporu bioplynu, které mají přispět k tomu, aby tento způsob výroby obnovitelné energie produkoval až 188,3 megawattů výkonu. 

V oblasti bydlení bylo stanoveno, že při renovaci budov bude kladen důraz na energetickou úsporu a vysokou energetickou efektivitu, tak aby budovy nebyly závislé na fosilních palivech do roku 2050. Změna španělského energetického modelu zahrnuje také vlastní spotřebu. Nová legislativa, která podporuje snižování emisí uhlíku a naléhavá opatření pro tento přechod, podporuje vlastní spotřebu a vytváří rámec právní jistoty pro tento druh investic. V období 2021 až 2030 v průměru 100 tis. obytných domů ročně bude renovováno tak, aby splnily kritéria energeticky úsporných a efektivních budov. Veškeré systémy, aplikace i materiály potřebné k naplnění tohoto cíle budou v nadcházejícím období skýtat řadu možností uplatnění na španělském trhu.

Na elektromobilitu španělská vláda vyčlenila v rozpočtu 1 mld. EUR a bylo rozhodnuto, že od roku 2040 nebude smět žádné nové vozidlo produkovat emise CO2. Vývoj nových pohonných jednotek vytváří velké výzvy i příležitosti v průmyslu automobilových komponentů. S alternativně poháněnými vozy souvisí i nutnost zajištění a spravování rozsáhlé sítě dobíjecích bodů. Ty musí být instalovány na všech benzínových stanicích poskytujících fosilní paliva.V roce 2024 navíc společnost Adif ohlásila investici dalších 18 milionů eur do vybudování 80 nabíjecích stanic na španělských nádražích. 

Španělská vláda již před lety rozhodla o uzavření všech jaderných elektráren do roku 2035, ale z důvodu energetické krize a zvyšujících se cen některé politické strany lobbují za prodloužení této lhůty, aby mělo Španělsko větší šanci připravit se na „jaderný blackout“. S tím souvisí potřeba výstavby úložišť jaderného odpadu, jako i technologií pro manipulaci a skladování odpadu. V místech bývalých elektráren bude poptávka po technologiích pro sanaci a dekontaminaci těchto oblastí.

Tento sektor se ve Španělsku podobně jako v celé Evropě rychle rozvíjí a existují zde možnosti nejrůznějších podpor. V zemi je vyspělá poptávka po produktech a službách v oblasti informačních a komunikačních technologií. Příležitosti, které by měly mít české společnosti na paměti, se nacházejí v následujících oblastech: inteligentní sítě pro efektivnější využívání energie; technologie související s konceptem smart cities (inteligentních měst), které jsou určeny k řízení stále složitějších městských prostředí; internet věcí, kdy mnoho sítí bude propojeno a budou zahrnovat schopnosti bezpečnosti, analýzy nebo správy; kybernetická bezpečnost; FinTech, Big Data nebo umělá inteligence, což otevírá nové oblasti činnosti pro podniky zabývající se zkoumáním, inovacemi a vývojem.

ICT sektor měl v roce 2022 obrat 122 mld. EUR, což je nárůst o 5,1 % oproti předešlému roku. Ve Španělsku existují ICT klastry a technologické parky prakticky ve všech autonomních oblastech. Digitální ekonomika nadále zvyšuje svůj vliv a dosahuje 22,6 % HDP, přičemž ve Španělsku je více než 38 209 domácích a mezinárodních společností v oblasti informačních a komunikačních technologií, které přímo zaměstnávají asi 636 326 osob.  

Závazek španělské vlády vůči sektoru ICT je pevný a je implementován v řadě národních strategií, z nichž vyniká především Plán digitálního Španělska 2025. Plán, který pokládá základy pro digitální rozvoj v příštích několika letech, zdůrazňuje řadu technologií, které budou mít zásadní význam na španělském trhu, jako je 5G, kybernetická bezpečnost, Big Data nebo umělá inteligence.

Plán otevírá investiční a podnikatelské možnosti firmám, a to hned v několika oblastech. Do roku 2025 je cílem zajistit, aby 100 % populace mělo internetové pokrytí 100 Mb/s, což je ve srovnání s rokem 2020 nárůst o 11 %. Dále má přibýt až o 70 % více rádiového spektra připraveného pro 5G a dojít k rozšíření sítě optických vláken. V oblasti vzdělávání se má podíl populace se základními digitálními dovednostmi zvýšit z 57 % až na 80 %. 

Naplnění dalších cílů plánu bude vyžadovat zaměstnání 20 tis. nových odborníků na kybernetickou bezpečnost, umělou inteligenci a velká data; 50 % veřejných služeb by mělo být dostupných v mobilní aplikaci; 25 % podíl elektronického obchodu na obratu malých a středních podniků; 10 % snížení emisí CO2 v důsledku digitalizace; 30 % nárůst audiovizuální produkce a 25 % nárůst společností využívajících umělou inteligenci a velké objemy dat. Španělsko navíc plánuje posílit digitalizaci veřejné správy a jedním z cílů do roku 2025 je mít 50 % veřejných služeb dostupných v mobilních aplikacích.

Španělská vláda také přichází s rozličnými podpůrnými programy, které mají usnadnit digitální transformaci. Příkladem může být tzv. Kit Digital, který se výhradně soustředí na podporu malých a středních firem, které tvoří 99 % obchodní struktury země. 

Dalšími plány pro podporu digitalizace ve Španělsku jsou Plán na podporu digitalizace malých a středních podniků na období 2021–2025, Národní plán pro digitální kompetence a Digitální plán pro veřejné správy na období 2021–2025. Tyto tři dokumenty vytváří rámec pro všechny subjekty, které mají zájem o získání prostředků na financování projektů souvisejících s digitalizací. Zvláštní pozornost bude věnována taktéž oblasti digitalizace průmyslu, cestovního ruchu a elektronickému obchodu. Iniciativy a rozvoj daného sektoru umožňuje uplatnění českých firem, technologií či komplexního řešení inovativních aplikací.

Španělsko zaznamenává rostoucí poptávku po polovodičích v klíčových odvětvích, jako je automobilový průmysl, průmyslové stroje a zařízení, letecký průmysl, telekomunikace, stavebnictví a infrastruktura. Na podporu růstu mikroelektronického ekosystému ve Španělsku zahájila španělská vláda Strategický projekt pro hospodářskou obnovu a transformaci mikroelektroniky a polovodičů (PERTE Chip) s rozpočtem 12,25 miliardy eur.

Španělsko se chce zaměřit na podporu digitálního podnikání s vysokým podílem inovací, která by měla v budoucnu přispět mimo jiné i k stabilní a kvalitní zaměstnanosti. 

Předložené průzkumy, statistiky a vládní plány spolu s tlakem vyvinutým pandemií jasně poukazují na skutečnost, že se Španělsko bude i nadále digitálně rozvíjet, a to poměrně rychle. Společnosti musely adaptovat své procesy v rekordním čase, aby mohly čelit zavedeným restrikcím a udržet své aktivity. Pro české firmy, uvažující o vstupu na španělský trh v této oblasti je nyní ten správný čas. Velkou příležitostí tak bude vývoj platforem usnadňující dálkovou komunikaci (home office), e-commerce, digitální marketing, mobilní aplikace, sítě 5G či umělá inteligence.

V kontextu pandemie se ukázalo, že digitalizace je jedním z nejdůležitějších aspektů každé firmy, která se chce v moderním světě prosadit. Poptávka bude v tomto ohledu směřovat především na vývoj webových stránek, které jsou nyní nejdůležitějším klíčem k udržení fungování jakéhokoli podniku. Zajímavou sférou je také digitální marketing a sociální sítě. 

Španělsko nabízí zajímavý trh pro kybernetickou bezpečnost. Podnikatelský ekosystém tvoří z 95 % malé a střední podniky a z nich pouze 36 % využívá základní protokoly kybernetické bezpečnosti, což představuje důležitou mezeru pro růst. Ochrana informací na internetu je prioritou a povinností společností vůči zákazníkům, dodavatelům a vůbec celé společnosti. Téma kybernetické bezpečnosti bude taktéž v nadcházejících letech zásadním.

Obranný a bezpečnostní sektor má v zemi strategickou důležitost a mezinárodní spolupráci považuje Španělsko za zásadní. Odvětví se vyznačuje růstem za poslední desetiletí a významnými investicemi do výzkumu a vývoje, které tvoří 10 % tržeb tohoto odvětví. 

Španělsko si stanovilo cíl dosáhnout požadavku na vyčlenění 2 % HDP na obranu do roku 2029.  Aktuálně vynakládá 1,24 % HDP. Podle ročního nákupního plánu ministerstva obrany dojde v roce 2024 k navýšení investic, zejména pak do modernizace, kde bude alokováno o 72 % více prostředků než v roce 2022, včetně investic do výzkumu, vývoje a inovací. Navýšení rozpočtu je určeno hlavně na zbraně, se zvláštní pozorností na 32 speciálních modernizačních programů, které zahrnují ponorky S-80, obrněná vozidla 8×8, budoucí systém vzdušného boje, fregaty F-110 nebo drony. Akvizice jsou klíčové pro obranný průmysl, a to jak z hlediska fakturace, tak vytváření pracovních míst.

Stejně jako v ostatních sektorech hraje digitalizace a technologie klíčovou roli i v tomto odvětví, které se musí přizpůsobit novým okolnostem a prostředí.

Španělská vláda identifikovala strategický projekt pro hospodářskou obnovu a transformaci (PERTE), který se bude týkat podpory leteckého sektoru. Tento projekt bude znamenat veřejnou investici ve výši 400 mil. EUR. Zaměří se na zlepšování a vytváření technologických a průmyslových kapacit a posílení postavení strategického  průmyslu. Financuje také R+D+I, které má dopad na dodavatelský řetězec. 

Španělsko je jedním z významných hráčů na poli evropského obranného průmyslu a silným podporovatelem trendu směřujícího ke konsolidaci evropské politiky vyzbrojování. Je aktivním zastáncem mezinárodní obrany – průmyslové spolupráce, a to především v high-tech sektorech, letectví, systémů řízení a velení, komunikačních a elektronických systémů a softwaru. 

Společnosti z tohoto sektoru neustále usilují o nová partnerství se zahraničními firmami v rámci projektů Evropského obranného fondu. Pro český obranný průmysl existuje řada příležitostí na uplatnění výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou a  moderních technologií a postupů.

Z evropských fondů španělská armáda financuje také pozemní logistické centrum poblíž města Córdoba. Toto centrum by mělo fungovat za využití nejmodernějších technologií a konektivity, avšak dbát i na energetickou udržitelnost.  

Letecký a kosmický průmysl je strategickým odvětvím pro španělské hospodářství, protože vytváří vysoce kvalitní pracovní místa a tvoří téměř 1,3 % celkového španělského HDP a 9,3 % indexu španělské průmyslové výroby. V roce 2022 zaznamenal španělský trh obrat 12,34 miliardy eur a více než 51 000 přímých zaměstnanců. Odvětví se vyznačuje růstem za poslední desetiletí (24 % od roku 2012) a významnými investicemi do výzkumu a vývoje, které tvoří 10 % tržeb tohoto odvětví. 

Pro tento sektor je zahraniční obchod klíčový. V roce 2022 pocházelo 49 % tržeb v leteckém sektoru a 75 % v kosmickém sektoru z exportu. Je zaměřen na VaVaI (výsledky výzkumu v tomto sektoru jsou často využívány i v jiných odvětvích). Španělský letecký průmysl je světovým lídrem v mnoha oborech, včetně kompozitních materiálů pro letecké konstrukce, nízkotlaké turbíny, systémy řízení letového provozu a vojenská dopravní letadla.

V oblasti vesmíru je kladen důraz na využití vesmírných technologií, které přinesou moderní a inovativní průmyslové schopnosti. 

Španělský balíček Strategických projektů obnovy a ekonomické transformace (PERTE), obsahuje i konkrétní projekt v oblasti letectví a vesmírného průmyslu. Ten si klade za cíl udělat ze Španělska v těchto dvou sektorech klíčového aktéra. Španělská vláda plánuje tato strategická odvětví podporovat zejména v posilování jejich schopnosti čelit hospodářským, sociálním, vědeckým, technickým a regulačním výzvám příštích let. Mimo jiné chce vláda napomoci čelit regulačním výzvám nadcházejících let a klade si za cíl i překonání hospodářských škod v leteckém průmyslu způsobených pandemií. Základem podpory se podle vládního plánu má stát spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Součástí vládního plánu je také jeho mezinárodní charakter, jelikož plán počítá zejména s úzkou spoluprací Španělska s evropskými zeměmi, ale také s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).　

Aerospace PERTE, s ohledem na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, počítá s investicí přibližně 5 miliard eur v letech 2021 až 2025 a jeho cílem pro vesmírný segment je zlepšit schopnosti při navrhování užitečného zatížení souvisejícího s řízením životního prostředí, kvantovou komunikací a bezpečnost v mezinárodní spolupráci a umístit vesmírný sektor na evropskou mapu komerčního využití vesmíru, kromě aspektů, jako jsou inovace, udržitelnost, digitalizace nebo školení v tomto sektoru.

Španělsko plánuje podporovat budoucí vývoj malých družicových odpalovacích zařízení, implementaci (společně s Portugalskem) Atlantského souhvězdí pro pozorování Země a také posílení technologických schopností v družicových komunikačních systémech pomocí kvantových klíčů.

Skutečnost, že se španělská vláda rozhodla investovat nemalé prostředky do vesmírného vývoje a výzkumu, může být příležitostí i pro české firmy a startupy z oboru, jelikož investice mají do budoucna potenciál vytvořit zdravé podnikatelské prostředí, ve kterém se mohou objevovat zajímavé iniciativy a ve kterém české firmy mohou mimo jiné nacházet partnery pro spolupráci. Španělské subjekty také vykazují zájem o spolupráci s českými firmami na projektech Evropské kosmické agentury. České firmy tak mohou být zapojeny do mezinárodních dodavatelských řetězců a mají možnost spolupracovat s prestižními španělskými subjekty.

Farmaceutický průmysl je vedoucím průmyslovým odvětvím podle objemu výdajů na výzkum a představuje více než 20 % celkových soukromých investic do výzkumu a vývoje v zemi. V Evropě je šestým největším farmaceutickým trhem po Německu, Francii, Velké Británii, Itálii a Rusku. Každoročně také vyveze farmaceutické výrobky v hodnotě 12,1 miliard eur. Přibližně 60 % farmaceutických společností ve Španělsku je zahraničních. Inovace ve zdravotnických a farmaceutických technologiích ve Španělsku nabízí velký potenciál pro rozvoj, a to především díky značné velikosti trhu.

Po dvou letech rekordního růstu se objem investic přilákaných biotechnologickým sektorem v roce 2022 ustálil na 142 milionech eur. V tomto odvětví došlo k vytvoření nových specializovaných fondů a jejich schopnosti přilákat mezinárodní investice, přičemž objem mobilizovaný v rámci operací navýšení kapitálu s mezinárodními investicemi se přiblížil 100 milionům eur. Během 20 let se sektor rozrostl z 50 společností na téměř 900 a ze 17 milionů investic na více než 140 milionů.  Příjmy z biotechnologií vzrostly na více než 11,18 miliardy eur, což představuje 1% španělského HDP. Toto odvětví vytváří 118 000 pracovních míst, což představuje 0,65% národní zaměstnanosti.

Důležitou roli hraje precizní medicína, která má podporovat výzkum spolu s pokročilými terapiemi a umělou inteligencí pro zdravotní použití.

Španělsko patří mezi dvacet zemí světa s nejvyšším počtem nemocnic na počet obyvatel, má síť více než 800 veřejných a soukromých nemocnic, které neustále obnovují zařízení a přecházejí na pokročilé vybavení. V rámci tohoto sektoru funguje systém, který zahrnuje střediska špičkového výzkumu, vhodná pro rozvoj transplantační medicíny a objevování nových léků a pokročilých terapií, takže výrobci produktů, které jsou pro tyto oblasti potřeba, mohou ve španělské síti najít zajímavé příležitosti.

Digitalizace jako průřezový aspekt bude mít význam také v oblasti zdraví, mimo jiné ve vztahu k distanční medicíně. Důraz bude kladen na využití nejnovějších technologií a zařízení, od přístrojů po zdravotnický materiál, systémy pro vzdálené monitorování nebo léčebné aplikace a další.

Španělská federace společností pro zdravotnické technologie poukazuje na to, že Španělsko dováží dvakrát více lékařského vybavení, než vyváží. Vliv zastaralého technologického vybavení, zvýšená klinická očekávání veřejnosti a odborná poptávka zvyšují investice do výzkumu a vývoje zdravotnických technologií. Inovace v oblasti zdravotnických technologií ve Španělsku nabízí velký potenciál pro rozvoj, jelikož Španělsko je jedním z hlavních evropských trhů, kde působí více než 1 000 společností, z toho 500 výrobců. V tomto odvětví pracuje více než 29 000 lidí.

V současné době rostou ve Španělsku snahy také o posílení preventivní role medicíny. V zemi existuje významná poptávka po inovativních zdravotnických pomůckách, které zvyšují kvalitu života i ve vyšším věku (ortopedické pomůcky, naslouchátka, mechanoterapeutické, dýchací a  kontrolní přístroje a podobně). 

Položkou, která vykazuje potenciál dlouhodobého růstu, a skýtá možnost  uplatnění českých výrobků, jsou služby, výrobky a zařízení pro seniory. Dle demografických odhadů je populace důchodců již nyní silně zastoupena, v průběhu dalších let silně poroste. V roce 2023 tvořilo španělskou populaci 20 % osob nad 65 let, a v roce 2061 se předpokládá, že počet seniorů vzroste na 38,7 %. Stavební a inženýrské firmy pracují na budování dalších domů pro seniory a jejich vybavení skýtá možnosti pro zahraniční dodávky. Španělsko v současnosti disponuje 400 000 místy pro seniory, což již v blízké budoucnosti nebude pokrývat reálnou potřebu. Pro české firmy se tak  otevírá prostor zejména v oblasti dodávek zdravotnického zařízení, nástrojů, specializovaných softwarů a podobně.

Automobilový průmysl investuje do rozšíření a modernizace závodů v průměru 4 miliardy eur ročně. Toto odvětví je jedním z nejatraktivnějších pro nadnárodní investory. Španělsko bylo v posledních 5 letech druhou nejoblíbenější evropskou destinací nadnárodních společností pro nové projekty v automobilovém průmyslu. Španělské výrobní závody patří k nejefektivnějším a nejvíce automatizovaným v Evropě, na každých 10 000 zaměstnanců připadá 1 000 průmyslových robotů.

Přesto ale automobilový průmysl dál čelí výzvě digitální transformace, automatizace továren, digitalizace procesů a využívání technologií, jako jsou big data a aditivní výroba. Všechny systémy, aplikace a materiály potřebné k dosažení modernizace tohoto sektoru nabídnou v nadcházejícím období na španělském trhu mnoho příležitostí.

Výroba ve Španělsku je na historickém mrtvém bodě kvůli elektromobilům. V současnosti je brzdí nejen nedostatečná poptávka, ale i nepřipravenost španělských závodů, které budou muset od příštího roku zpomalit výrobu, aby přizpůsobily své montážní linky novým modelům s bateriemi. Jedním z příkladů je závod Volkswagen v Navaře, kde budou od roku 2026 vedle sebe existovat dva spalovací a dva malé elektrické modely, které se budou vyrábět pro značky Škoda a Volkswagen. Na trhu je proto zájem o technologie, které pomohou závody na zvýšenou produkci elektromobilů připravit.

Elektrifikovaná vozidla (elektrická a plug-in) se na celkovém počtu registrací podílela pouze 12 %, což je daleko od evropského průměru 20 % a nedostačující pro vizi Evropy, která se zavázala k dekarbonizaci. Proto na elektromobilitu španělská vláda vyčlenila v rozpočtu 1 mld. EUR a bylo rozhodnuto, že od roku 2040 nebude smět žádné nové vozidlo produkovat emise CO2. Vývoj nových pohonných jednotek vytváří velké výzvy i příležitosti v průmyslu automobilových komponentů. Je očekávána poptávka po pohonných systémech, které zahrnují: elektromotor a výkonovou elektroniku spolu s baterií a zařízením pro rekuperaci brzdné energie.

Aby se zvýšila poptávka po elektromobilech je potřeba implementovat nové marketingové strategie. Ty jsou příležitostí pro všechny zprostředkovatele zapojené do procesu prodeje vozidel. Na jedné straně umožňují přilákat a zaujmout zákazníky prostřednictvím inovativnějších modelů a na straně druhé mohou sloužit jako kanál pro zapojení a komunikaci se zákazníkem, což upřednostňuje poprodejní vztah.

Další novinkou, které se právě dostává na španělský trh a představuje mnoho příležitostí, jsou chytré vozy. Služby, které uživatel chytrého vozu vnímá, se týkají: bezpečnosti silničního provozu (eCall, upozornění na krádež vozidla, geolokace nebo kontrola rychlosti), infotainmentu (interní wifi sítě, streamování multimediálního obsahu, připojení k sociálním sítím), efektivity provozu (volná místa, lepší ceny paliva, provoz v reálném čase), snižování nákladů (sledování nebezpečného chování, telematické řízení s pojišťovnami) a interaktivity se systémem (call centrum s výrobcem, dálkové ovládání, placení parkovného). Tato změna trendu je příležitostí pro celý průmysl komponentů v tomto odvětví, který může rozšířit svůj podíl na trhu a rozšířit nabídku svých produktů.

Jednou z hlavních linií španělských hospodářských plánů je posílení oblasti výzkumu, vývoje a inovací a vzdělávání, jakožto “motoru” ekonomického rozvoje.

Za vědu a výzkum napříč strategickými hospodářskými projekty, jako je elektromobilita, obnovitelné zdroje energie a inovace a vývoj v zemědělsko-potravinářském průmyslu, je odpovědné Ministerstvo pro vědu a inovace. To v roce 2023 obdrželo zvýšené finanční prostředky, a to téměř 4 mld. EUR, což je o 4 % více než v roce 2022. Přímé investice se do oblasti vědy, výzkumu a inovací od roku 2020 téměř zdvojnásobily, konkrétně došlo k nárůstu o 98 %.

V rámci projektu Aerospace došlo v roce 2023 k navýšení o 180 mil. EUR ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj (celkové veřejné investice do projektu činily 2,1 mld. EUR a soukromé se odhadují na 2,3 mld. EUR). Taktéž dalších 100 mil. EUR ze státní kasy poputuje navíc na strategický projekt Chip s cílem posílit výzkum v oblasti polovodičů.

Pro rok 2024 španělská vláda vyčlenila v rozpočtu na vědu a inovace 4 miliardy eur a do roku 2030 si klade za cíl vyčlenit na tuto oblast 3 % hrubého domácího produktu. Strategické projekty v těchto odvětvích byly zařazeny do španělského Plánu obnovy pro rok 2024 a byla na ně vyčleněna významná část rozpočtu (například dodatečných 180 mil. EUR na letecký průmysl, 100 mil. EUR na výrobu a vývoj čipů).

Nový zákon o vědě, který usiluje především o efektivní přenos výsledků výzkumu do praxe, zaručuje kontinuální nárůst veřejných prostředků do výzkumu, vývoje a inovací. To umožní naplnit závazky vyplývající z Paktu pro výzkum a inovace v Evropě, který ve Španělsku podepsalo více než 80 vědeckých, akademických, podnikatelských a odborových organizací.

Zmíněná dohoda mezi veřejnými a soukromými organizacemi je zdrojem příležitostí především v odvětvích  zahrnutých do španělského Plánu obnovy, transformace a odolnosti. V oblasti strategie umělé inteligence investice dosáhnou téměř 500 mil. EUR a do systému zdravotní péče za účelem zdokonalení diagnostiky bude formou veřejných a soukromých investic alokováno přes 1 mld. EUR. Do podpory vědeckých, digitálních a inovačních kapacit bude investováno téměř 3,5 mld. EUR.

Jedním z hlavních cílů nových státních a soukromých investic budou mezioborové projekty vývoje, výzkumu a inovací, ověřování koncepcí, udělování grantů na základě mezinárodních soutěžních výzev, špičkový výzkum a rozvoj řešení společenských výzev, mobilizace výzkumu a inovací s cílem posílit systém přenosu výsledků výzkumů do praxe prostřednictvím spolupráce s firmami.

Španělská strategie pro vědu, vývoj a inovace se zaměřuje především na tyto oblasti:

• zdravotnictví
• kultura, kreativita a inkluzivní společnost,
• bezpečnost,
• digitální svět, průmysl, vesmír a obrana,
• klima, energie a mobilita,
• potraviny, přírodní zdroje a životní prostředí.

Vědecko-výzkumná spolupráce mezi Českem a Španělskem má dlouhou tradici, prvotní smlouva o spolupráci existovala již před rokem 1989 jako dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi španělskou státní radou pro vědecko-technologický výzkum CSIC a Ministerstvem pro strategické plánování ČSFR. V roce 2022 došlo k aktualizaci Dohody o vědecké spolupráci mezi AV ČR a CSIC (podepsána 16. 9. 2022), která se uzavírá na dobu 5 let s možností prodloužení o dalších 5 let (po předchozím souhlasu obou stran).

Spolupráce probíhá zejména v oborech: biomedicína, nanotechnologie, energetika, informační a komunikační technologie, ochrana klimatu a chemický průmysl.

V aplikovaném výzkumu, konkrétně v rámci evropského programu Horizon 2020, spojily své síly české a španělské instituce v celkem 633 projektech. Nejvíce se na české straně angažuje Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT a VUT nebo Řízení letového provozu. Na španělské straně je to pak Consejo Superior de Investigaciones Científicas, Universidad Politécnica de Madrid, Indra Sistemas nebo Barcelona Institute for Global Health.