Spojené státy americké

Jednou z priorit americké vlády je přechod k čisté energetice a nízkouhlíkové  dopravě. Tento z evropského pohledu sdílený cíl ovšem nabral hořko-sladkou příchuť v podobě tzv. Inflation Redcution Act (zákona o snížení inflace), který Prezident USA podepsal v srpnu 2022. Pro přechod k čisté energetice je pozitivní, že se USA podařilo ochranu klimatu kodifikovat a pozitivně podpořit obřími zdroji, součástí zákona jsou ovšem podpory, mimo jiné pro elektrická vozidla v podobě, která znevýhodňuje mj. evropské a některé další zahraniční výrobce.

Bariéra pro obchod spočívá v kvalifikačních podmínkách pro získání spotřebitelské dotace pro nákup elektroaut, která může dosáhnout až výše 7500 dolarů na vozidlo. Podmínkou je minimální procento kritických minerálů obsažených v elektromobilu, které musí být vytěženy či zpracovány v USA nebo v zemi, s níž mají USA uzavřenu dohodu o volném obchodě, případně recyklovány v „Severní Americe“. Tato procenta přitom mají postupně mezi léty 2024 a 2028 narůstat o 10%, tedy ze 40% až na 80%. Rovněž určité minimální procento hodnoty komponentu baterií musí být vyrobeno či sestaveno v Severní Americe. Toto procento začíná na 50 % v roce 2024 a roste po 10 % až do roku 2028, přičemž po tomto roce by již mělo dosáhnout 100 %. Z podoby zákona plyne, že v podpoře budou zvýhodněny země, které mají dostatek vzácných minerálů. Znevýhodnění postihne např. produkty, jejichž baterie budou vyrobeny v Evropě. Současná podoba zákona se tak jeví být nejenom diskriminační, ale i kontraproduktivní pro samotný cíl, kterým je snížení objemu skleníkových plynů v atmosféře.

ČR i EU se sice snaží diskriminační prvky podpor zmírnit, což přineslo některé dílčí úspěchy. Např. podpory pro vozidla kupovaná na leasing jsou otevřeny i evropským výrobcům. Konečná pravidla k čerpání podpor vydalo americké ministerstvo financí / daňová zpráva 2024. (https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy2323).

Samotný zákon je mixem různých cílů a nástrojů; týká se mj. ochrany klimatu, daní či zdravotní péče.  Na ochranu klimatu a energetiku by mělo být vyčleněno 369 miliard dolarů, které mají podpořit mj. zachycování uhlíku, výrobu tzv. zeleného vodíku, solárních panelů, větrných elektráren či pokročilých baterií.

Přechod k čisté energetice a příležitosti s tím spojené se týkají i jaderného průmyslu. Zapojení do dodavatelských řetězců se nabízí v případě chystaných velkých projektů v Evropě. V USA byla dne 30. ledna 2024 podepsána dohoda o spolupráci mezi Aliancí české energetiky (CPIA) a společnostmi Westinghouse a Bechtel. Jakkoliv podpis primárně směřoval na podporu uplatnění reaktoru AP1000 v České republice, i při dalším vývoji tzv. jaderného tendru v ČR má dohoda svůj význam, neboť spolupráce se netýká pouze ČR, ale i Polska, Bulharska a Ukrajiny, jakož i případné spolupráce na vývoji malých modulárních reaktorů. Příležitostí je i spolupráce se společnostmi, které vyvíjejí malé modulární reaktory., z nichž některé mají potenciál být postaveny i v Česku. 

Příležitosti nabízí i probíhající energetické krize, která vede k posilování vývozních kapacit LNG. V rámci řady  těchto projektů hledají americké subjekty odběratele i investory. Prezident USA Joe Biden nicméně v pátek 26. ledna vydal rozhodnutí o pozastavení aktuálních i budoucích žádostí o vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do třetích zemí nepokrytých dohodou o volném obchodu (tedy i do EU). Americké ministerstvo energetiky, které má obecně kompetenci tato povolení poskytovat, vyhodnotí novým způsobem dopady těchto projektů mj. na životní prostředí, přičemž vyhodnocení bude poté otevřeno veřejnosti ke komentářům. Celý tento proces si vyžádá minimálně měsíce, v jejichž průběhu nová povolení nebudou vydávána.

I po skončení epidemie covid-19 sektor zdravotnického a farmaceutického průmyslu USA generuje příležitosti a finanční obrat nesrovnatelné s žádným jiným státem světa. USA dominují v podílu zdravotnického průmyslu na HDP, které se blíží 20 % a v roce 2040 by mohlo dosáhnout až 26 %, i v množství prostředků utracených per capita. Americký zdravotnický systém funguje na bázi kombinace soukromého pojištění a federálních a státních programů.  Příležitosti existují nejenom v produkci léků, ale i zdravotnických pomůcek či přípravků podporujících zdraví a aktivní životní styl. Stále rostoucí význam má téma kvality života seniorů a péče o ně. Výdaje zdravotnického sektoru mají dosáhnout v budoucnu až 20 procent amerického hrubého domácího produktu a tento sektor patří k nejperspektivnějším. K růstu přispívá  důraz na zdravotnické technologie, jako např. cloudové technologie, vzdálené monitorování pacientů, apod. Sektor patří i mezi priority stimulačních a investičních balíčků Bidenovy vlády, přičemž je patrná snaha zlepšit přístup chudších vrstev ke zdravotní péči. Přes mnoho nových příležitostí v tomto sektoru je třeba zohlednit, že zde panuje mimořádně tvrdá globální konkurence.

Projekty dopravní infrastruktury se v loňském roce věnovaly například zlepšení bezpečnosti osobních, nákladních a autobusových vozidel. Například bylo přijato nové pravidlo, které bude vyžadovat systémy automatického nouzového brždění (AEB) na všech nových osobních a lehkých nákladních automobilech. Kromě toho pokračuje práce na zlepšení bezpečnosti železnic, která  zahrnuje kromě potřebné údržby a rekonstrukce také odstranění nebezpečných železničních přejezdů a zlepšení železniční infrastruktury. Prostřednictvím programu eliminace železničních přejezdů bylo investováno 570 milionů dolarů 32 státům na odstranění, resp. zlepšení více než 400 úrovňových přejezdů – díky tomu jsou silnice a železnice bezpečnější.

Velká pozornost byla věnována letecké dopravě. Panovala obava, že se objemem služeb již nevrátí na předkovidovou úroveň, ale podařilo se tyto ztráty eliminovat. Letecká doprava  v USA je nejbezpečnějším způsobem dopravy na světě. Ale se stárnoucí infrastrukturou a vzestupem objemu dopravy nebezpečí případných poruch roste. Proto se Bidenova administrativa snaží investovat do nových technologií a zlepšováním řízení provozu, a především modernizací letišť.  Každý den nastoupí ve Spojených státech do letadla téměř 3 miliony lidí. Poptávka po letecké dopravě dík všem opatřením roste.

Lodní přeprava poklesla původně asi o 6%, ale v roce 2023 je již rozdíl prakticky nulový. Lze konstatovat, že poklesy z krizových let jsou ve všech druzích dopravy  narovnány.

V dopravním průmyslu a infrastruktuře pokračoval v roce 2023 trend, který byl nastartován již v prvním kvartále roku. Pozornost byla věnována mnoha projektům. Šlo například o 2 miliardy USD na modernizaci vybraných mostů, 1,2 mld. na tzv. „mega“ granty, například Hooverovu přehradu či známý most Golden Gate, a projekty jak dálnic, tak i železničních tratí či vodních cest. Přibližně 44 % federálních výdajů na dopravu a infrastrukturu v roce 2023 připadalo na dálniční dopravu a 23 % na leteckou dopravu. Zbytek připadl na železnici a hromadnou dopravu (22 %) a vodní dopravu (10 %). Federální vláda utratila v roce 2023 na infrastrukturu 44,8 miliardy dolarů a dalších 81,5 miliardy převedla do jednotlivých států.

Federální agentura pro mimořádné události (FEMA) dosud vyčlenila více než 210 milionů dolarů na opravy a přestavbu infrastruktury po přírodních katastrofách, ke kterým došlo v roce 2023. Asi 40 % těchto prostředků bylo na elektrické vedení, zařízení na skladování vody a další veřejné služby. Úspěšně pokračují projekty oprav či výměn mostů (3700 projektů), opravuje se více než 69 000 mil silnic, řada oprav byla v průběhu roku již dokončena. Největší podíl z uvedených prostředků mířil do Kalifornie, Texasu a na Floridu. Pokud jde o vědu, výzkum a inovace pokračovaly například projekty tzv. „chytrých měst“ V této oblasti se  stále víc

prosazují moderní technologie, „inteligentních měst“, jako jsou environmentální senzory, inteligentní semafory, autonomní auta a mnoho dalšího.  Přes snahu o ekologicky pozitivní opatření je však většina dopravního programu více méně klimaticky neutrální. Většina výdajů jde na rekonstrukci silnic, což přináší posílení automobilové dopravy. Změny v automobilovém průmyslu proto pokračují směrem k ekologickým aspektům.

Program federální pomoci pro rekonstrukci dálnic v hodnotě 240 miliard USD a program pro opravu mostů ve výši 27 miliard USD, dávají státům a některým lokalitám široký prostor, aby určily, jak investují do dálnic a místních komunikací. Podle některých odborníků to není dostatečně šetrné ke klimatu, federální vláda fakticky přenesla odpovědnost za určení toho, jak zelené budou dopravní sítě v zemi na jednotlivé státy. 

V rámci zlepšování infrastruktury probíhá mnoho projektů. Například v Tucsonu, Arizoně jde a výstavbu nového mostu, který nahradí most z 60 let minulého století. Grant činí 25 mil USD. Projekt Los Angeles, Kalifornie rekonstrukce námořního podpůrného zařízení pro přístup na terminálový ostrovní železniční systém v přístavu v Los Angeles, jde o grant RAISE ve výši 20 milionů dolarů. Projekt výrazně sníží zpoždění, nehody a emise v přístavu, který zpracovává 35 % všech vodních kontejnerů vstupujících do Spojených států. Mezinárodní letiště Orlando na Floridě, obdrželo, grant z programu letištního terminálu ve výši 50 milionů dolarů na dokončení projektu rozšíření jižního terminálu C. Projekt zvýší kapacitu cestujících. Florida Tallahassee získala grant RAISE ve výši 15 milionů dolarů na vybudování tranzitního centra s několika autobusovými linkami, z nichž každý je vybaven elektrickým nabíjením.

To je řada projektů svědčící o značné pozornosti exekutivy k dopravní infrastruktuře. Otevřel se také program „Design pro budoucnost“. Vyzývá  firmy k investicím do účelově orientovaného výzkumu a inovacím, aby se udržel trend technických výzev současnosti a modernizovali dopravní systém budoucnosti, který bude sloužit všem dnes i v nadcházejících desetiletích. Jde o jednu z priorit administrativy Biden-Harris tím, že poskytuje zásadní investice do řešení například i v Bílém domě. Pokračuje též program „Smart City Market“, který počítá se sumou 6 782 miliard USD do roku 2032 s cílem udržet v nových technologiích přední místo na světě. S tím souvisí i oblast vědy, výzkumu a inovací a pokračování projektů transformace dopravních systémů.

Souhrn těchto informací dokazuje, že oblast dopravy, dopravní infrastruktury a vědy či výzkumu věnuje americká exekutiva značnou pozornost. Studiem těchto procesů se otevírá možnost odborné spolupráce, účasti na výzkumných projektech ze strany našich institucí a též šance na účast českých firem v některých programech či projektech. V řadě odvětví, zejména v oblasti výzkumu, inovací, projektování a využití nových technologií, v oblasti digitalizace, vybavenosti technikou pro silniční, leteckou a lodní dopravu je potenciální spolupráce českých firem možná. Nejde jen o projekty jednoho roku, nýbrž program na desítky let. Přesné zacílení, nutné k případnému zapojení českých firem, je proto důležité.

Cestovní ruch představuje významný sektor, přispívá do celkového HDP země a k zaměstnanosti. Podle údajů amerického Úřadu pro hospodářskou analýzu (Bureau of Economic Analysis) tvořil cestovní ruch v roce 2019 přibližně 2,9 % HDP USA a zaměstnával přibližně 9,5 milionu lidí. S odezněním pandemie došlo k rychlému oživení a podíl cestovního ruchu na HDP se pomalu blíží předpandemickým hodnotám (v roce 2020 byl podíl na HDP 1,54 %, v roce 2021 již 2,15 %).

V roce 2022 byla ve snaze oživit tento těžce zasažený sektor vydána Národní strategie cestovního ruchu (National Travel and Tourism Strategy). Klade si mimo jiné za cíl přilákat do USA každoročně 90 milionů mezinárodních turistů, kteří v zemi utratí 279 miliard USD ročně. Tohoto cíle má být dosaženo do roku 2027. Jen pro srovnání: v roce 2019 navštívilo USA 79,4 milionu mezinárodních návštěvníků, kteří přispěli do ekonomiky 239,4 miliardami USD. Dokument zdůrazňuje rozvoj širšího spektra turistických aktivit, včetně rekreačních a kulturních, s cílem zmírnit tlak na nejnavštěvovanější turistické lokality. Strategie klade také velký důraz na udržitelné cestování a turistiku. S tímto důrazem se pojí i snaha zavést udržitelnou infrastrukturu, čisté energie a modernizovat dopravu. Rozvoj orientovaný na dopravní infrastrukturu, jakou jsou například vysokorychlostní železnice, pak mohou být příležitostí i pro české firmy. Součástí strategie jsou investice do elektrického vybavení a infrastruktury, včetně elektrických vozidel, veřejné dopravy, cyklostezek a chodníků, a do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Oživení cestovního ruchu je celkově příležitostí pro investice, zejména v oblasti modernizace hotelů, restaurací či provozoven turistických služeb. České firmy mohou posílit svůj vývoz například v oblasti vybavení hotelů, restaurací, kaváren, uplatní se pak zejména sklářské, a designérské firmy stejně jako výrobci městského mobiliáře nebo architektonická studia.  

Pandemie současně výrazně zvýšila v USA poptávku po venkovní rekreaci (ať již po cyklistice, pěší turistice či po dalších aktivitách). Tento trend je možností pro firmy, které se specializují na horskou turistiku, cyklistiku, vybavení pro kempování apod.

Lázeňství a wellness turistika má v USA tradici a přispívá do místního hospodářství. V zemi je řada vyhlášených lázeňských destinací zahrnujících i historické či luxusní lázně. Jen namátkou lze zmínit Hot Springs v Arkansasu, které je vyhlášeno svými horkými prameny, Manitou Springs v Coloradu či Saratoga Spa v New Yorku. Podle statistik Asociace cestovního ruchu (U.S. Travel Association) tvoří lázeňství a wellness turistika kolem 20 % trhu s cestovním ruchem a jedná se o jeho nejrychleji rostoucí segment. Investičně je poměrně náročný, nicméně technologické vybavení v lázeňství či vybavení interiérů mohou být příležitostí i pro české firmy, a to s ohledem na dlouholetou tradici a kvalitu českých výrobků v tomto oboru.

V neposlední řadě oblast volného času, která zahrnuje řadu oblastí pohostinství, kulturních či sportovních akcí, nabízí široké spektrum možností pro uplatnění českých výrobků. Nad rámec již výše uvedených stojí za zmínku sektory jako pivovarnictví, vinařství, provozování restauračních zařízení apod. 

Přímé letecké spojení do ČR

V letošním roce bude opět zavedeno přímé sezónní letecké spojení mezi Prahou a New Yorkem (letiště JFK). Provozováno bude denně od 8. května do 30. září 2023. Další letecké společnosti (např.:United) přímé letecké linky zavádět v letošním roce nebudou. Z/do dalších destinací USA lze cestovat do ČR s přestupem. 

Stávající americká administrativa dlouhodobě podporuje vytvoření příznivého prostředí pro návrat a další expanzi výrobních společností. V popředí zájmu stojí zejména závody na výrobu elektromobilů a baterií. Jednou z klíčových priorit se stalo vytvoření nových výrobních kapacit strategických komponent – polovodičů. S touto podporou přirozené přichází i rozvoj navázaných průmyslových sektorů, což se projevilo v loňském roce, kdy byla americká průmyslová výroba na vzestupu a výhled pro rok 2024 zůstává i nadále příznivý.

Tento vývoj pozitivně ovlivnilo přijetí tři zákonů z posledních let, tj. o infrastruktuře (Infrastructure Investment and Jobs Act), o čipech a vědě (CHIPS and Science Act) a o snížení inflace (Inflation Reduction Act), které podnítily významné investice soukromého sektoru do průmyslové výroby. Jen výdaje na výstavbu nových (opravu starých) výrobních závodů v oblasti průmyslové výroby mezi lety 2022 – 2023 meziročně vzrostly o 70 %. Tento vývoj naznačuje, že je možné očekávat zvýšenou poptávku po strojních zařízeních, což je příležitost i pro české firmy. Výzvou pro americký průmysl zůstává jistá míra ekonomické nejistoty, nedostatek pracovních sil a výpadky v dodavatelských řetězcích. Tyto faktory tak se tak propisují do zvýšeného zájmu o digitální transformaci, a to napříč průmyslovými sektory. Ve spojení s dlouhodobým úsilím americké administrativy o dekarbonizaci je možné na americkém trhu spatřovat příležitosti nejen pro tradiční výrobce strojních zařízení, ale i pro firmy, které nabízejí efektivní řešení a nové technologie v oblasti digitální i zelené transformace.

Právě efektivní zavádění nových technologií může být řešením některých aktuálních výzev. V nedávno publikovaném šetření se 86 % manažerů amerických výrobních společností vyslovilo, že zavádění technologických řešení v rámci konceptů průmyslu 4.0 a chytrých továren bude klíčovým zdrojem jejich konkurenceschopnosti v příštích pěti letech. Do popředí zájmu se také dostává generativní umělá inteligence, která má potenciál zejména v oblasti řízení dodavatelských řetězců. Obrácenou stranou mince zavádění nových technologií jsou ale i s tím spojená zvyšující se kyberbezpečnostní rizika. V letech 2021 – 2022 byl výrobní sektor nejčastějším cílem ransomwarových útoků. Ne náhodou se tak jeden z předních institutů v USA, který se zabývá inovacemi v oblasti pokročilé výroby (Digital Manufacturing and Cybersecurity Institute) současně věnuje i kyberbezpečnosti. Příležitosti pro české firmy je tak ve světle zavádění nových technologií možné spatřovat i v tomto segmentu.

Neméně důležitým a dlouhodobým záměrem je také zavádět takové technologie, které by umožňovaly rozvoj udržitelného průmyslu. Konkrétním příklad může vycházet ze skutečnosti, že mnohá průmyslová odvětví jsou náročná na vodu. Jedním z rezonujících témat je proto hledání technologií, které by umožňovaly z odpadních vod extrahovat vzácné minerály (lithium, kobalt, nikl), což by se ve svém důsledku pozitivně propsalo i do oblasti výroby baterií. Snižování nákladů na výrobu baterií je rovněž jedním z aktuálních témat. S ohledem na zveřejněné plány výstavby závodů na výrobu baterií se předpokládá, že státy Georgie, Kentucky a Michigan budou do roku 2030 v počtu těchto závodů v USA dominovat. České firmy, které stojí o rozvoj kontaktů v této oblasti, by měly pozornost směřovat právě do těchto států.

ICT

V roce 2021 přispěl technologický sektor k celkovému HDP USA přibližně 1,8 biliony amerických dolarů, což představuje přibližně 9,3 % celkového HDP. Od roku 2018 zůstává podíl technologického sektoru na celkovém HDP relativně konzistentní. Na rozdíl od většiny sektorů, ICT pandemií příliš neutrpěl, naopak se urychlilo zavádění digitálních technologií, což vedlo ke zvýšené poptávce po produktech a službách ICT. Investoři v ICT průmyslu by se měli soustředit na oblasti s vyšším potenciálem růstu a ziskovosti. První z těchto oblastí je cloud computing. Cloud computing je rychle rostoucí oblastí, která má potenciál změnit způsob, jakým podniky a jednotlivci využívají technologie. Společnosti, které vyvíjejí nové inovativní technologie cloud computingu, jako jsou cloudová úložiště, cloudové aplikace a cloudové zabezpečení, budou mít pravděpodobně silný růstový potenciál. Druhou oblastí jsou umělá inteligence (AI) a strojové učení, které hrají stále větší roli v celé řadě průmyslových odvětví, od zdravotnictví po finance. Třetí oblastí s velkým potenciálem je internet věcí (IoT). Za zmínku stojí určitě i 5G technologie, které jsou další generací bezdrátových sítí a nabízí vyšší rychlost, nižší latenci a větší kapacitu. Význam všech zmíněných oblastí dle odhadů v následujících letech poroste. 

Elektro

Sektor výroby elektroniky v roce 2020 přímo přispěl zhruba 308 miliardami USD, což je přibližně 1,6 % HDP. Elektronický sektor má však přímý i nepřímý význam – američtí výrobci elektroniky v roce 2020 poskytli téměř 5,3 milionu pracovních míst, přidali přibližně 714 miliard dolarů k HDP a vyprodukovali 1,46 bilionu dolarů. Přímá, nepřímá a indukovaná ekonomická aktivita odvětví výroby elektroniky představuje 3,7 procenta amerického HDP a 2,8 procenta pracovních míst v USA. Americký elektronický průmysl se primárně zaměřuje na návrh, výrobu a distribuci elektronických součástek, zařízení a systémů. Je možné jej rozdělit na 4 nejdůležitější pododvětví, a to na spotřební elektroniku, polovodičové a elektronické součástky, EMS a průmyslovou elektroniku. Všechny tyto oblasti jsou momentálně ovlivněné globálními makroekonomickými a geopolitickými faktory. Rostoucí úrokové sazby, vysoká inflace, nižší spotřebitelská důvěra a technologický ústup akciového trhu vedly k dramatické ztrátě tržní kapitalizace: například kombinovaná tržní kapitalizace 10 největších světových čipových společností klesla o 34 % z 2,9 bilionu USD z listopadu 2021 na 1,9 bilionu USD v listopadu 2022. V reakci na vyšší kapitálové náklady, čerpání zásob od zákazníků a dodavatelského řetězce a pokles výdělků mnoho čipových společností snižuje náklady, snižuje počet zaměstnanců a vytlačuje (ale neruší) kapitálové výdaje na další kapacitu. Očekává se, že maloobchodní tržby z prodeje spotřební elektroniky ve Spojených státech dosáhnou do konce roku 2023 téměř 485 miliard amerických dolarů, což se oproti předchozímu roku sníží o téměř čtyři procenta, protože poptávku tíží hrozící recese a inflační tlaky.

I přes zmíněné komplikace je elektronický průmysl v USA atraktivní a rychle se vyvíjející obor s mnoha různými oblastmi inovací a investičního potenciálu. Jednou z oblastí, která se bude rozvíjet, je výroba polovodičů. Společnosti, které vyvíjejí inovativní polovodičové technologie, jako jsou pokročilé mikroprocesory a paměťové čipy, budou mít pravděpodobně silný růstový potenciál. Další oblastí, do které by bylo vhodné investovat, je spotřební elektronika. USA jsou hlavním trhem pro toto zboží a nové produkty jako skládací smartphony a inteligentní domácí asistenti by zde měly jít dobře na odbyt. Další lukrativní oblastí je již zmíněný IoT, který pohání inovace v elektronickém průmyslu. Vyvíjení nových senzorů, komunikačních protokolů, nástrojů pro analýzu dat a jiných je tedy nezbytné. Robotika v sobě má také velký potenciál a stejně tak nositelné technologie, jako jsou chytré hodinky a přístroje pro sledování zdraví. Zásadní roli i v elektro průmyslu bude hrát udržitelnost – rostoucí zaměření na snižování odpadu, zvyšování energetické účinnosti a používání materiálů šetrných k životnímu prostředí. Společnosti, které upřednostňují udržitelnost, budou mít v nadcházejících letech pravděpodobně konkurenční výhodu, a zároveň je tato oblast vhodná pro investice a inovace.

Kybernetická bezpečnost

Vzhledem k tomu, že používání digitálních technologií neustále roste, kybernetická bezpečnost se stává stále důležitějším problémem. V USA je KB aktuálně žhavým tématem i v politické sféře. Od začátku roku byly v Kongresu představeny hned dva zákony (DATA a RESTRICT Act), které by rozšířily pravomoci vládních institucí v této oblasti. Ke konci března také prezident Biden podepsal exekutivní příkaz, který poprvé zakazuje vládě Spojených států operativní používání komerčního spywaru. Novinkou také je aplikace kyberbezpečnosti na oblast vesmíru. Bílý dům vydal novou strategii, která pojednává o budování ekosystému digitálních a vesmírných sítí. V rámci této iniciativy byli vyzváni aktéři soukromého i veřejného sektoru v oblasti vesmíru ke spolupráci a proaktivnímu řešení tématu. Další zajímavou oblastí, která je již řešena několik let a vzhledem k současnému dění s Ruskem a Čínou je opět aktuální, je odolnost a bezpečnost fyzické infrastruktury – konkrétně se jedná o podmořské kabely. Bezpečnost a odolnost podmořských kabelů a dat a služeb, které se přes ně pohybují, jsou často nedoceněným prvkem moderní internetové geopolitiky. Spojené státy v koordinaci se spojenci a partnery v zahraničí musí výrazně zvýšit své zapojení do ochrany bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů. Všechny tyto iniciativy si žádají kvalifikovanou pracovní sílu. V USA je nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti, což organizacím ztěžuje najít a najmout talenty, které potřebují k ochraně svých systémů a dat. V březnu byla zveřejněna Cyber Workforce Strategy 2023–2027, která stanovila jednotný směr pro řízení a začleňování kybernetické pracovní síly. Zde spočívá příležitost jak pro jednotlivce, tak pro firmy, které by mohly s dodáním kvalitních lidí pomoci. Dalším trendem, a zároveň příležitostí, je cloudová bezpečnost. Vzhledem k tomu, že se během pandemie rozšířila práce na dálku, cloudové technologie nabyly na popularitě. S tím se váže i zvýšená přístupnost dat, a tak společnosti, které poskytují zabezpečení v této oblasti, narůstají na popularitě. To samé platí i v oblasti zabezpečení koncových zařízení (laptopy, telefony aj.) a v IoT. I v kyberbezpečnosti jsou populární a lukrativní již zmíněná AI a strojové učení, které se v kybernetické bezpečnosti používají stále častěji, aby pomohly rychleji a efektivněji odhalovat hrozby a reagovat na ně.

ICT, elektronika a kyberbezpečnost jsou odvětví, které by měly být v perimetru českých firem, které zvažují americký trh jako další etapu do portfolia svých byznysových destinací. 

Zemědělství a potravinářství tvoří v USA přes 5 % HDP. Zemědělská prvovýroba i navazující potravinářský průmysl dlouhodobě zajišťují v základních komoditách a potravinách soběstačnost (na úrovni cca 120 %). Nicméně přetrvávají strukturální problémy v dodavatelském řetězci. Nadále trvají nedostatky v oblasti zpracování surovin nebo logistice. Přibližně 50 % zemědělského dovozu do USA tvoří produkty ovocnářství a zelinářství, ořechy, víno, esenciální oleje, školkařské výpěstky, řezané květiny a chmel. Primárním zdrojem importovaného potravinářského zboží je Latinská Amerika.

USA obecně nekladou přístupu svůj trh ve většině potravinářského zboží (s výjimkou citlivých komodit, např. maso, ovoce) zásadní překážky. Jde o vysoce konkurenční trh, kde vybudování vlastní značky stojí enormní časové úsilí a nemalé finanční prostředky. Přesto zde lze s produktem s příznivou cenou, příběhem či specifickou přidanou hodnotou uspět. Přispívá tomu zájem Američanů o nové produkty a chutě, ale také o zdravé produkty a obecně zdravý životní styl. V tomto kontextu trvá zájem o potraviny nebo suroviny pro zdravou výživu, rostlinné alternativy a produkty čistě na rostlinné bázi (plant-based), minerální vodu nebo i nealkoholické pivo.

Data ukazují, že počet zemědělských podniků v USA nadále klesá, jejich výměra však mírně roste. Průměrná velikost zemědělského podniku v USA je 180 ha a je tedy velmi podobná té v ČR. Podobnosti v charakteru zemědělského sektoru Spojených států a ČR mají potenciál využití pro prezentaci české zemědělské techniky a technologií americkým farmářům.

Ve Spojených státech panují ideální podmínky pro formulaci a použití moderních přístupů v oblasti zemědělství a potravinářství. Propojení vědy a výzkumu s praxí je na velmi vysoké úrovni a USA jsou světovou špičkou ve vývoji řešení pro precizní zemědělství a využití smart a IoT řešení pro produkci zemědělských komodit a potravin. Celá řada start-upů z celého světa hledá příležitost pro svůj růst právě v USA.

Výzkum, vývoj a inovace

V roce 2021 vzrostly výdaje na výzkum a vývoj ve Spojených státech o 72 miliard dolarů na celkových 789 miliard dolarů, pro rok 2022 ukazují statistiky další zvýšení na více než 886 miliard dolarů. Rozpočet na rok 2023 pak počítal dokonce s částkou 110,9 miliard dolarů na základní a aplikovaný výzkum, což je o 24,8 miliard dolarů (29 %) více než v roce 2021, jelikož takový výzkum je ověřeným zdrojem nových poznatků, které pohánějí tvorbu pracovních míst a dlouhodobý ekonomický růst a mohou přispět k společné prosperitě. Tento nárůst se odráží ve všech sektorech – podnikání, vysokoškolské vzdělávání, federální vláda, neziskové organizace a další. Proto není překvapením, že vláda USA a soukromý sektor zvyšují své investice. Federální vláda zvýšila financování výzkumu a vývoje v oblastech jako zdravotnictví, energetika a obrana, zatímco soukromý sektor investuje značné prostředky do výzkumu a vývoje, aby si udržel konkurenceschopnost. Dochází k posílení zaměření na vznikající technologie, jako jsou umělá inteligence, kvantové výpočty a biotechnologie, které mají potenciál transformovat průmyslová odvětví a vytvářet nové příležitosti pro růst. Spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí se prohlubuje, jelikož se společnosti snaží využít odbornosti výzkumných pracovníků a univerzity se snaží komercializovat svůj výzkum. Tato spolupráce podněcuje inovace a pomáhá uvádět na trh nové produkty a služby. Stejně jako v jiných sektorech se klade větší důraz na udržitelnost, což vede společnosti a vládní agentury k vyvíjení technologií, které jsou šetrné k životnímu prostředí a snižují emise uhlíku. Zahrnuje to výzkum obnovitelné energie, skladování energie a dalších udržitelných technologií. Dalším trendem je větší využívání datové analýzy, která se stává klíčovou v oblastech jako zdravotnictví, finance a doprava, kde výzkumníci analyzují velké množství dat, aby identifikovali vzorce. Zajímavou oblastí inovací je také 3D tisk, kde jsou USA průkopníkem, což má potenciál revolucionizovat výrobu a umožňuje tvorbu složitých a přizpůsobených produktů. Všechny tyto trendy ve výzkumu a vývoji v USA pravděpodobně budou v příštích letech pokračovat a budou pohánět inovace a ekonomický růst v USA i na celém světě.

Tento sektor má obrovský investiční potenciál, přičemž jednou z oblastí, které by se mělo věnovat zvýšená pozornost, jsou biotechnologie. Tyto mohou transformovat zdravotní péči a zlepšit životy lidí po celém světě, což představuje významnou investiční příležitost pro společnosti, které vyvíjejí inovativní terapie, jako jsou editace genů, buněčná terapie a imunoterapie. Další klíčovou oblastí jsou udržitelné technologie, kde je klíčem k úspěchu efektivní výzkum a rychlá komercializace. Tento směr výzkumu má velký význam nejen pro ekologii, ale i pro ekonomický růst a udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu.