Jednočlenná společnost s ručením omezeným versus podnikání jako OSVČ

Odpovědnost a ručení

Jednou ze zásadních nevýhod podnikání fyzické osoby je absolutní odpovědnost a neomezené ručení. Oproti tomu v zaměstnaneckém poměru je odpovědnost zaměstnance limitována 4,5násobkem průměrného měsíčního výdělku. Společník s.r.o. pak ručí za dluhy „své“ obchodní společnosti do výše nesplaceného vkladu podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byl věřitelem vyzván k plnění.

Z výše uvedeného důvodu je pro podnikající fyzickou osobu důležité zřídit si odpovídající profesní pojištění, které případně pokryje nároky vyplývající ze způsobené škody v rámci podnikání třetímu subjektu.

Pokud je podnikající fyzická osoba v manželském svazku, měla by zvážit, zda si mezi manžely smluvně neujednat majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Součástí společného jmění manželů se totiž dle zákonného režimu stává vše, co nabyl jeden z manželů, nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou věcí, které:

• slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
• nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
• nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
• nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
• nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění však je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Je nezbytné mít na paměti, že součástí společného jmění manželů jsou také pasiva, tedy dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

• a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
• b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Naopak smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

Doporučení ohledně volby vhodného smluveného režimu společného jmění manželů a jeho případnou realizaci je nejvhodnější ujednat s advokátem nebo přímo s notářem, který je jako jediný oprávněn takovou smlouvu sepsat.

Ukončení podnikání

Fyzická osoba ukončí své podnikání tak, že požádá živnostenský úřad o zrušení živnostenského oprávnění. Tuto žádost podá pomocí Změnového listu. Žádost není zpoplatněna a živnostenské oprávnění zaniká rozhodnutím živnostenského úřadu.

Živnostenský úřad informuje o ukončení podnikatelské činnosti zdravotní pojišťovnu, příslušnou okresní, event. obvodní, správu sociálního zabezpečení a správce daně.

S ukončením podnikání taktéž souvisí archivační povinnost vyplývající z různých právních předpisů. Délka doby archivační povinnosti se liší a činí od tří do 10 let. Pro podnikající fyzickou osobu je proto nejjistějším řešením uschovávat účetní záznamy po dobu 10 let od ukončení svého podnikání.

Ukončení podnikání fyzické osoby však není samo o sobě důvodem pro okamžité podání daňového přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Daňové přiznání u daně z příjmů se podává standardně za celé zdaňovací období, tj. za kalendářní rok k 1. 4. následujícího roku a nebo v prodloužené lhůtě k 1. 7. (pokud přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce). Elektronické podání daňového přiznání znamená prodloužení lhůty do 3. 5.

Ukončení podnikání právnické osoby může být poměrně složité, nicméně záleží na tom, zda tato právnická osoba má dále existovat, eventuálně s jiným předmětem podnikání, či zda má zaniknout a být vymazána z obchodního rejstříku. Speciální je pak situace, kdy svou účast ve společnosti ukončuje pouze její společník.

Ke změně předmětu podnikání je zapotřebí změnit zakladatelskou listinu formou notářského zápisu a následně tuto skutečnost zapsat do obchodního rejstříku. Pokud se ruší právnická osoba, musí o zrušení rozhodnout valná hromada nebo její jediný společník, o čemž musí být pořízen notářský zápis.

Právnická osoba může být zrušena s likvidací (pokud zaniká bez dalšího a je nutné vypořádat její majetek) anebo bez likvidace (pokud například dochází ke sloučení jedné právnické osoby s druhou právnickou osobou).

Pokud však hodlá ukončit svou působnost v právnické osobě její společník formou prodeje svého podílu, poté samotná právnická osoba pochopitelně nezaniká. Prodej obchodního podílu je poměrně jednoduché právní jednání, které pouze vyžaduje, aby podpisy smluvních stran na Smlouvě o převodu podílu byly úředně ověřeny a aby změna byla promítnuta do obchodního rejstříku.

V každém případě doporučujeme, abyste ukončení podnikání fyzické i právnické osoby konzultovali s odborníky, zejména daňovými poradci a advokáty, jelikož v případě nesplnění všech povinností souvisejících s ukončením podnikání  mohou být dozorujícími orgány uděleny velmi vysoké pokuty.

Závěr

Z pohledu administrativní a finanční náročnosti je zcela nejjednodušším způsobem zahájení podnikání fyzické osoby. Je však nutné přihlédnout k tomu, jaký předmět podnikání bude osoba vykonávat a jaký je její podnikatelský plán.

Pokud se jedná o činnost, která je spjatá výlučně s touto fyzickou osobou (např. zubař, advokát nebo řemeslník), potom lze podnikání fyzické osoby jen doporučit, a to hned z několika důvodů.

Klienti těchto osob se často spoléhají na osobní reputaci podnikatele, dobré jméno si tedy buduje podnikatel sám. S tím také souvisí skutečnost, že fyzická osoba – podnikatel, může být pro klienty v tomto směru věrohodnější, jelikož ručí za své závazky celým svým majetkem. Nicméně vybudovanou reputaci a předmět podnikání nelze na žádnou osobu převést a podnikání končí současně s ukončením podnikání dané fyzické osoby, aniž by bylo možné vynaložené úsilí jakkoli zhodnotit.

Naopak výhodou podnikání právnické osoby je, že podíl v ní vlastněný lze kdykoliv převést, a to ideálně za úplatu. Ukončení podnikání je tedy z tohoto pohledu mnohem jednodušší.

Společnost s ručením omezeným si také může zvolit jakoukoli obchodní firmu (název), kterou právní předpisy dovolují, kdežto podnikající fyzická osoba podniká výlučně pod svým vlastním jménem. Při podnikání ve společnosti s ručením omezeným fyzická osoba neručí celým svým majetkem, ale společník ručí jen do výše svého nesplaceného vkladu. Při výběru obchodního jména společnosti doporučujeme nahlédnout od obchodního rejstříku a vyhnout se případné shodě či značné podobnosti, resp. zaměnitelnosti obchodního jména s již existující společností.

Pokud začne fyzická osoba podnikat pod svým jménem, může kdykoliv v průběhu svého podnikání převést své aktivity pod právnickou osobu. Stává se tak často z důvodu, že se podnikání rozroste natolik, že jediná osoba již nestačí všechny své aktivity řádně spravovat anebo právě proto, že hodlá své know-how předat svému nástupci či jej zamýšlí výhodně prodat.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce