Správný postup při získávání veřejných zakázek

Možnosti obrany proti rozhodnutí zadavatele, lhůty, správní poplatky

ZZVZ umožňuje dodavatelům bránit se proti jakémukoliv jednání zadavatele, o kterém jsou přesvědčeni, že je nezákonný, případně v rozporu se zákonem, a že jim v důsledku tohoto úkonu hrozí nebo již vznikla újma na jejich právech.

Dodavatel se brání podáním tzv. námitek. Námitky se podávají písemně, musí být odůvodněné. Námitky je možné podat dle § 241 ZZVZ proti:

• všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté ZZVZ, včetně stanovení zadávacích podmínek,
• volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
• postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se ZZVZ.

Námitky musí být doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení ZZVZ úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

Jiná lhůta pro podání námitek je stanovena v případě, kdy dodavatel podává námitky proti požadavkům zadavatele stanoveným v zadávacích podmínkách, tyto námitky musí být stěžovatelem podány do konce lhůty pro doručení žádostí o účast nebo do konce lhůty pro podání nabídek.

Námitky je možno podat také proti rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení. Takové námitky musí být doručeny do 15 dnů ode dne, kdy bylo dodavateli doručeno rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, nebo doručeno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky.

O podaných námitkách rozhoduje přímo zadavatel. Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 15 dnů od doručení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu.

Pokud zadavatel námitkám nevyhoví, má stěžovatel ještě možnost obrátit se na Úřad na ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) s návrhem na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Návrh musí být doručen Úřadu a stejnopis zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, jehož prostřednictvím zadavatel jeho námitkám nevyhověl.

V návrhu musí být uvedeno označení zadavatele, popis v čem navrhovatel spatřuje porušení ZZVZ, dále jaká mu v důsledku tohoto porušení hrozí újma, či jaká újma mu již v důsledku jednání zadavatele vznikla, označení důkazů a čeho se navrhovatel domáhá. K návrhu je navrhovatel rovněž povinen připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, které Úřadu navrhuje k prokázání svých tvrzení, pokud nejsou součástí dokumentace k veřejné zakázce.

S podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. Tato kauce bude navrhovateli vrácena spolu s úroky v případě, že Úřad shledá návrh na zahájení řízení za oprávněný. V opačném případě kauce propadá ve prospěch státního rozpočtu. V případě, kdy navrhovatel vezme podaný návrh zpět před vydáním rozhodnutí ve věci samé, vrátí mu Úřad kauci sníženou o 35 % a nejméně o částku 30 000 Kč, která rovněž připadá státu.

Z uvedeného je zřejmé, že podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je pro navrhovatele z finančního hlediska poměrně rizikové.

ZZVZ dává komukoli (fyzické i právnické osobě, dodavateli i osobě z řad veřejnosti včetně jednotlivců) možnost podat podnět k přezkumu úkonu zadavatele Úřadem. Podání takového podnětu není zpoplatněno.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce