Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným je zdaleka nejčastější formou podnikání prostřednictvím obchodní společnosti, a to zejména proto, že ze všech obchodních společností je, co se týče správy a fungování, nejjednodušší a také proces založení je poměrně snadný.
Základní kapitál společnosti je tvořen vklady společníků a jedná se o kapitálovou obchodní společnost, tedy společníci ručí společně a nerozdílně za dluhy společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.
V případě, že všichni společníci své vklady splatili, neručí za dluhy společnosti a dochází tak k oddělení majetku společnosti a osobního majetku jejích jednotlivých společníků.
Oddělení majetku společníků od majetku společnosti je považováno za nejvýhodnější devizu společnosti s ručením omezeným. Společníci přesto v některých případech ručí za dluhy společnosti. Jedná se o situaci, kdy některý ze společníků nesplatil svůj vklad zcela, do jeho plné výše. V tom případě všichni společníci ručí za dluhy společnosti do výše nesplaceného vkladu. Ručení se týká i těch společníků, kteří svůj vklad splatili v plné výši.
Ručení není omezeno na jedno plnění, ale vztahuje se na všechny pohledávky vůči společnosti, a to opakovaně. Uplatnit právo z titulu nesplacené části vkladu může věřitel společnosti vůči kterémukoliv společníkovi, společníci v tomto případě ručí společně a nerozdílně. Ručení společníků z titulu nesplacené části vkladu je navíc omezeno, a to tak, že trvá jen do doby, než dojde k zápisu údaje o splacení celé výše vkladu zapsáno do obchodního rejstříku. Aby došlo k zániku ručení společníků, nepostačuje jen faktické zaplacení nesplacené části vkladu.
V případě úplného splacení vkladů všech společníků a zápisu této skutečnosti do veřejného rejstříku tak dochází k definitivnímu oddělení majetku společnosti a jednotlivých společníků a žádný závazek společnosti se neodrazí v majetkové sféře společníků.
Základní kapitál společnosti s ručením omezeným je zákonem stanoven na minimální výši 1 Kč s tím, že vklad jednoho společníka nesmí být menší než 1 Kč. Společníky můžou být jak fyzické tak právnické osoby. Společník může být ve společnosti i jediný, hovoříme pak o jednočlenné společnosti. Nejvyšší počet společníků společnosti s ručením omezeným, dříve omezený na maximálně padesát, zákon o obchodních korporacích zrušil.
Založení společnosti s ručením omezeným probíhá prostřednictvím společenské smlouvy (v případě, že společnost je zakládána více společníky) nebo zakladatelské listiny (v případě, že společnosti zakládá jediný společník). Jak společenská smlouva, tak zakladatelská listina je uzavírána ve formě notářského zápisu.
Cena za vyhotovení notářského zápisu o sepsání společenské smlouvy nově zakládané společnosti je závislá na výši základního kapitálu. V případě, že základní kapitál nově zakládané společnosti bude v minimální zákonem požadované výši, tedy 1 Kč, bude notářský zápis o sepsání zakladatelské listiny stát do 5000 Kč.
Každá notářská kancelář má proces uzavírání jak společenské smlouvy či zakladatelské listiny víceméně zformalizovaný a netřeba takový dokument připravovat samostatně před návštěvou u notáře. K sepsání společenské smlouvy či zakladatelské listiny tak u notáře postačuje pouze občanský průkaz. Aktuálně je možné využít vzor zakladatelské listiny připravený Ministerstvem spravedlnosti ČR.
Přes výše uvedené musí společníci nově zakládané společnosti učinit některá rozhodnutí. Jedná se zejména o rozhodnutí o
- názvu společnosti – obchodní firmě, pod kterou bude společnost vystupovat v obchodních vztazích a vůči jiným subjektům;
- předmětu podnikání nebo činnosti,
- výši základního kapitálu a s tím související rozhodnutí o výši vkladů jednotlivých společníků, o tom, kdo bude správcem vkladu (může to být vybraný společník, či osoba stojící zcela mimo společnost a společníky),
- prvním jednateli společnosti a v případě, že jednatelů je více, o způsobu jejich jednání, tedy o tom zda jednají každý samostatně, či společně,
- v případě, že je zřizována, o členech dozorčí rady.
Ostatními náležitostmi, které lze upravit ve společenské smlouvě či zakladatelské listině, jsou:
- vkladová povinnost, včetně lhůty k jejímu splnění,
- vznik různých druhů podílů,
- odchylky mezi jednotlivými společníky při vyplácení podílu na zisku či na kmenovém listu představující podíl společníka,
- možnost vydání stanov.
Proces založení tedy můžeme shrnout do těchto kroků:
- uzavření společenské smlouvy či sepsání zakladatelské listiny u notáře,
- žádost o vydání živnostenského oprávnění (v případě, že předmětem podnikání je živnost) či jiného oprávnění k podnikání,
- potvrzení banky o založení účtu a splacení části vkladu,
- návrh na prvozápis do obchodního rejstříku.
Dřívější omezení, kdy společnost musela potřebná živnostenská oprávnění ještě před jejím zápisem do obchodního rejstříku již neplatní, což celý proces založení zrychluje. V této souvislosti poukazujeme na skutečnost, že pokud základní kapitál společnosti s ručením omezeným nepřekročí částku 20 000 Kč, může splnění vkladové povinnosti potvrdit správce vkladu. To může učinit písemným prohlášením před notářem.
Ad 2) žádost o vydání živnostenského oprávnění
Jak již bylo řečeno výše, podnikání prostřednictvím živnostenského oprávnění, bez založení obchodní společnosti, je zřejmě nejčastějším způsobem, jak začít vykonávat podnikatelskou činnost. Má ovšem svoje meze a nehodí se pro větší podnikatelskou činnost. Stejně tak převoditelnost takového podnikání na jinou osobu či společnost je poměrně omezena a podnikání je úzce vázáno na osobu podnikatele.
Živnostenský úřad pro vydání živnostenského oprávnění bude požadovat předložení dokladů prokazujících dostatečnou kvalifikaci, vzdělání a praxi dle požadavků zákona pro každou konkrétní živnost, o kterou žadatel požádá, s výjimkou živnosti volné, pro kterou žádná zvláštní praxe či kvalifikace není potřeba.
Žádost o vydání živnostenského listu naleznete na portálu BusinessInfo.cz v rubrice Formuláře.
Ad 3) potvrzení banky
Banky v dnešních dnech poskytují při zakládání společností celé balíčky služeb a po řízení účtu společnosti vydají i potvrzení o splacení vkladu pro účely zápisu do obchodního rejstříku.
Ad 4) návrh na prvozápis do obchodního rejstříku
Formulář na zápis do obchodního rejstříku naleznete na internetových stránkách Justice.cz.
K Formuláři doložíte také následující dokumenty:
- společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu;
- oprávnění k podnikání (výpis z živnostenského rejstříku, či jiné oprávnění k podnikání v případě, že předmět podnikání není živností – lze získat na kterékoliv pobočce CzechPoint);
- písemný souhlas vlastníka/ů nemovitosti, který nesmí být starší 3 měsíců a podpis/y musí být úředně ověřeny, pro zápis jednatele – občana ČR není třeba předložit výpis z rejstříku trestů ne starší 3 měsíců (soud si obstará sám); v případě, že jednatel je z jiného státu Evropské unie, postačuje doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů vydaný orgánem státu, jehož je jednatel občanem, vydaný příslušným orgánem úředně přeloženým do českého jazyka;
- čestné prohlášení jednatele, že je plně způsobilý k právním jednáním a že splňuje podmínky provozování živnosti, a že u něho nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti, a že souhlasí s ustanovením do funkce jednatele společnosti (podpis musí být úředně ověřen);
- doklad banky o splnění vkladové povinnosti;
- pokud se na základě návrhu na zápis zapisují do obchodního rejstříku i jiné osoby než navrhovatel, pak je třeba doložit souhlas těchto osob se zápisem do obchodního rejstříku (podpis musí být úředně ověřen);
- plná moc zástupce, pokud je žádost podávána jinou osobou než společníky společnosti (podpis musí být úředně ověřen);
- návrh na zápis musí být podepsán také ověřeně, doporučujeme proto jeho podání prostřednictvím datové schránky, kdy taková náležitost požadována není. V případě elektronického podání se soudu zasílají konverze listin, které jsou podkladem zápisu.
Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců od založení společnosti, tedy od sepsání společenské smlouvy ve formě notářského zápisu.
Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Za společnost lze jejím jménem jednat již před jejím vznikem, tedy ihned po té, kdy je sepsána společenská smlouva či zakladatelská listina. Z takového jednání ale v případě, že společnost nebude schopna své dluhy plnit řádně a včas, bude odpovědná osoba, která za společnost před jejím zápisem jednala. Pokud jednalo více osob společně, budou zavázány společně a nerozdílně.
Společnost pro sebe může účinky těchto jednání do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.
Nejvyšším orgánem je ve společnosti s ručením omezeným valná hromada, která si kromě záležitostí, které do její působnosti svěřuje zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva může vyhradit i rozhodování případů, které náleží do rozhodování jiného orgánu společnosti. Na valné hromadě hlasují společníci podle výše svých hlasů připadající na jejich podíl. K přijetí návrhu je pak potřeba dle ustanovení společenské smlouvy nadpoloviční většina, kvalifikovaná většina (zpravidla 2/3 a 3/4), případně hlasy všech společníků.
V rámci společnosti je také možno rozhodovat takzvaně per rollam, kdy osoba oprávněná svolat valnou hromadu obešle všechny společníky s návrhem poštou a ti se ve stanovené lhůtě vyjádří, zda návrh přijímají či nikoliv. Pokud se společník zdrží hlasování, nahlíží se na takové jednání jako na nesouhlas s návrhem. Návrh usnesení se společníkům rozesílá na jejich adresy uvedené v seznamu společníků.
Obchodním vedením společnosti jsou pověřeni jednatelé jakožto statutární orgán. Ti jsou stanoveni ve společenské smlouvě při vzniku společnosti, případně jsou voleni valnou hromadou. Společnost může mít jednoho či více jednatelů, a pokud jich má více, je třeba stanovit, zda jsou oprávněni společnost zastupovat samostatně či společně. Společné zastupování společnosti více jednateli společně lze vázat i na hodnotu plnění závazku, který má společnosti vzniknout.
Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti. Svou funkci je jednatel povinen vykonávat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.
Jednatelem může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním jednáním, která je bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona, a u níž nenastala skutečnost, která by byla překážkou provozování živnosti. Po účinnosti novely zákona o obchodních korporacích, jež nabyde účinnosti dne 1. 7. 2023 se již bezúhonnost nebude prokazovat ve smyslu živnostenského zákona, ale přímo podle zákona o obchodních korporacích. Posuzuje se, zda u osoby, která se má stát členem statutárního orgánu společnosti nenastaly překážky výkonu funkce.