Srbsko

Z plánovaných projektů s cílem regionální propojenosti a lepší provázanosti celé evropské železniční transportní sítě má nejvyšší prioritu rekonstrukce železničního koridoru X, na kterém se podílí stavební společnosti z Číny, Ruské federace a EU. Mimořádným projektem je například železniční rychlostní trasa Bělehrad – Budapešť v délce 350 km (183 km v Srbsku, 167 km v Maďarsku). Projekt je financován z čínské strany, a proto možnosti jsou především v oblasti subdodávek. Výstavba celé trati se předpokládá do roku 2026. Projektovaná rychlost vlaků je 200 km/h. Cesta z Bělehradu do Budapešti bude trvat pouhé 2,5 hodiny.  

Celková hodnota hlavní železniční trati přes Srbsko, která by měla spojit řecký přístav Piraeus s Budapeští, je odhadována na cca 65 mld. CZK (cca 3 mld. USD).  Pro železniční dopravu byl plně zprovozněn úsek Bělehrad – Novi Sad (jednotlivé úseky stavěly čínské a ruské společnosti). Do konce r. 2024 by měla být dokončena celá trať vedoucí od Nového Sadu k hranicím s Maďarskem. Na této trase bude celkem 49 podjezdů, nadjezdů a dalších infrastrukturních komunikací. Ve městě Vrbas bude postaven železniční viadukt v délce 1,6 km.  

Srbsko realizuje i jiné projekty na hlavních i regionálních tratích. Jedním z dalších významných projektů je rovněž modernizace 100 km trati Bělehrad – Niš. Plánovaná výstavba vysokorychlostní železniční tratě z Bělehradu do Niše bude dokončena v roce 2026 a cesta vlakem mezi oběma městy potrvá pouhé dvě hodiny. Město Niš se stane významným dopravním uzlem na trase spojující Vídeň a Istanbul.  

Renomovaná česká společnost uspěla se svou nabídkou v soutěži na dodávku zabezpečovacího zařízení na železniční trať Subotica – Horgoš (maďarská hranice v Srbsku). Hlavním kontraktorem projektu je konsorcium dvou místních a jedné ruské společnosti, česká firma bude realizovat své dodávky z pozice subdodavatele. Hodnota dodávky je 287,5 mil. CZK (11,5 mil. EUR) a realizace potrvá 11 měsíců. Srbsko dlouhodobě patří mezi strategická teritoria, kam tato česká společnost dodává moderní zabezpečovací technologie na železnici. I nadále zde bude usilovat o zakázky v železniční dopravě a prokazovat kvalitu českých systémů. Další české společnosti mohou na tuto významnou obchodní příležitost v budoucnu navázat. 

Výběr nejdůležitějších projektů v oblasti silniční dopravy, které jsou nyní aktuální: 

Dálnice E-763 „Miloš Veliki“, úsek: Preljina – Požega. Projеkt zahrnuje výstavbu úseku dálnice Prеljina – Požеga v délce 30,9 km na trase Koridoru 11, který vede k hranicím Srbska s Černou Horou. Třetinu trasy tvoří mosty a tunеly. Tunеl „Laz“ (2,85 km) bude nejdelším tunelem v Srbsku. 

Moravský koridor. Projеkt zahrnuje výstavbu dálnice v délce 110,03 km ve třech úsecích: Pojatе – Krušеvac (Košеvi) 27,4 km; Krušеvac (Košеvi) – Adrani 52 km; Adrani – Mrčajеvci – Prеljina 30,6 km. 

Fruškogorský koridor. Součást silniční komunikace Novi Sad – Ruma – Šabac – Loznica – hranice s BaH (47,7 km). Nová silnice vedoucí od Nového Sadu do města Ruma spojí tři významná průmyslová centra v srbské autonomní oblasti Vojvodina: Novi Sad, Irig a Rumu. 

Dálnice Bělehrad-Zrenjanin-Novi Sad (105 km) a dálnice Bački Breg-Srpska Crnja (cca 200 km). 

Srbské hlavní město Bělehrad má celkem 55 km dvoukolejných tratí a tramvajová síť zahrnuje 542 stanic. Celkový vozový park má 240 tramvají, z nichž v provozu je cca 130 strojů. Do roku 2033 město hodlá nakoupit 130 tramvají a 154 trolejbusů. Průměrný věk tramvají, které v současné době zajišťují městskou dopravu, je 34 let, trolejbusy jsou v průměru 11 let staré. V plánu je dále výstavba čtyř nových tramvajových vozoven. Na základě detailní analýzy zohledňující ekonomické i technické aspekty se město přiklání k variantě nakoupit nové tramvajové soupravy, a nikoliv řešit modernizaci tramvajové dopravy formou renovace stávajících souprav, což bylo původně zvažováno.   

O účast na těchto plánovaných projektech modernizace městské dopravní infrastruktury projevují zájem i české společnosti. Srbská delegace (ministerstva, magistrát) několikrát navštívila Českou republiku, aby se blíže seznámila s výrobními možnostmi našich výrobců. Velmi vysoce jsou hodnoceny reference, které v tomto oboru mají české firmy. 

Do roku 2030 dopravní infrastruktura Bělehradu bude rozšířena o dvě trasy metra v délce 42 km se 43 stanicemi, 223 km BG vlaku se 76 stanicemi a 500 odjezdy denně (v současné době jich je 104), a 42,6 km nové tramvajové sítě. Dvě trasy metra budou stát cca 125 mld. CZK (5 mld. EUR), rozšíření BG vlaku a nové tramvaje cca 37,5 mld. CZK (1,5 mld. EUR), což představuje 5 ročních rozpočtů hlavního města Srbska.  

Dvě francouzské firmy se budou společně s čínskými partnery podílet na výstavbě bělehradského metra. Francouzi budou dodávat zařízení metra, tedy vlaky a elektromechanické subsystémy a čínská společnost bude provádět stavební práce. Srbsko zahájilo stavbu první linky bělehradského metra v listopadu 2021, uvedena do provozu by měla být v roce 2028. Potenciál pro české firmy je bezesporu v oblasti subdodávek, a to zejména pro technologickou část, popřípadě pro vlastní kolejová vozidla, podvozky, elektromechanické systémy apod. 

V rámci příprav pro specializovanou výstavu EXPO 2027 bude stavěna nová železniční trať, která spojí letiště a stávající železniční spojení do centra města. Pro české firmy se zde naskýtá příležitost dodávek vlakových souprav.

EXPO 2027 je samostatnou kapitolou a referenčním bodem, ke kterému mnoho investic směřuje. Předpokládá se, že výstavu navštíví 3 miliony účastníků. EXPO areál zahrnuje 250 ha půdy, byly zahájeny práce na výstavbě vodovodní a kanalizační sítě a další činnost pokračuje tak, aby všechny práce byly ukončeny do prosince 2026. Areál zahrnuje veletržní komplex, rezidenční komplex (1500 bytů), centrum vodních sportů a „architektonické mistrovské dílo“ – národní stadion postavený podle norem UEFA pro 52​ tisíc diváků. 

Srbská strana velice stojí o kontakty se společnostmi, které by se mohly podílet na výstavbě stánků pro jednotlivé země. Zde třeba upozornit na to, že vzhledem k charakteru výstavy je třeba počítat s tím, že výstavní plocha pro jeden stánek je omezena na 1000 m2. Tyto stánky navíc nemohou mít více než 1 patro.  

Více informací zde: https://srbija2027.gov.rs/expo-2027/  

Mimo uvedeného velkolepého plánu, je vhodné zmínit, že v posledních letech v Bělehradě vzniká řada velkých rezidenčních developerských projektů, jako například: 

• Belgrade Waterfront – jedná se o monumentální projekt v centru Bělehradu na pravém břehu Sávy, zahrnující 10 000 bytových jednotek a 2 000 kanceláří na 180hektarovém pozemku. Smlouvu o realizaci projektu v hodnotě cca 87,5 mld. CZK (3,5 mld. EUR) podepsali v dubnu 2015 zástupci srbské vlády a developerská společnost ze Spojených arabských emirátů. Vláda Srbska je vlastníkem 32 % společnosti „Bělehrad na vodě“, zatímco zbývající podíl vlastní arabští investoři. V rámci projektu bylo zatím dokončeno patnáct budov. Vedle obchodního centra „Galerija“, největšího obchodního centra v jihovýchodní Evropě, dominantu areálu a celého Bělehradu tvoří „Kula Beograd“, 42 patrový mrakodrap, vysoký 168 m. Je to zároveň hotel a nejvyšší obytná budova v Srbsku se 190 hotelovými pokoji v prvních devíti podlažích, v dalších patrech jsou luxusní byty a na vrcholu věže restaurace s panoramatickou vyhlídkou.  
• Avala (se zapojením českých firem) – filmová studia v Srbsku, založená již v roce 1946 jako první studio v poválečné Jugoslávii. Český investor přichází s plánem, jak vrátit filmové studio mezi hlavní centra filmové produkce v Evropě, tedy na místo, kam Avala Film patřil do 90. let minulého století. Celý areál čítá více než 40 tisíc m². Zastaralé nebo nefunkční budovy budou kompletně modernizovány. Projekt obdržel v prosinci 2019 statut „Projekt výjimečné důležitosti pro Srbskou republiku“. Investice do filmových studií je spojena s projektem na rezidenční čtvrť s důrazem na vysokou kvalitu životního prostředí. Autorem obytné zóny je významný český architekt. Developerský projekt počítá s výstavbou cca 3 000 bytů pro 8 000 lidí (včetně školy, školky a zdravotního střediska). 
• Marina Dorćol (se zapojením českých firem) – česká společnost je aktivní rovněž ve významném developerském projektu Marina Dorćol, který předpokládá výstavbu urbanistického celku na břehu Dunaje v docházkové vzdálenosti od centra Bělehradu. V projektu (76 000 m²) se počítá s revitalizací stávajícího přístavu, vytvořením parku kolem původní železniční tratě a vybudováním bytových domů s živým parterem, který bude propojen s nábřežím a kde se bude nacházet veškerá občanská vybavenost.  

Dále v oblasti kancelářských prostor bylo v Bělehradě zahájeno několik projektů s nájemci, kterými jsou především velké nadnárodní společnosti. V tomto segmentu je bezesporu velký potenciál i pro české firmy. Ačkoli je poptávka po moderních logistických zařízeních v Srbsku stále poměrně málo rozvinutá, tento segment trhu získává na sofistikovanosti a roste výstavba nájemních objektů. Do tohoto segmentu vstoupila i jedna česká společnost, která staví největší logistické centrum v Bělehradě a pokračuje v rozšiřování svého portfolia v Srbsku prostřednictvím akvizic stávajících logistických center. Další projekty jsou v současné době v jednání.

Srbská vláda v letech 2021 – 2026  realizuje projekt „Čisté Srbsko“, který mj. předpokládá investice ve výši 100 mld. CZK  do komunální infrastruktury a čistíren odpadních vod.  

Poslední dostupná čísla z roku 2021 hovoří o tom, že v Srbsku je nyní ke kanalizační síti připojeno pouze 67,2 % domácností. I když toto číslo v posledních letech stoupá – rozhodně nejde o dynamický růst (cca o 1 % ročně v posledních 10 letech). Napojení na čištění městských odpadních vod s alespoň sekundárním čištěním se pak v Srbsku dostává pouze 14,67 % obyvatel.  

V Srbsku je nyní podle dostupných zdrojů cca 36 fungujících čističek odpadních vod. V rámci existujících plánů Srbsko počítá s výstavbou dalších 140 čističek odpadních vod. Většina z nich bude financována z projektu „Čisté Srbsko“. 

Co se financování týče, je potřeba upozornit na to, že z většiny půjde o financování pocházející z Číny, v menší míře jsou plánované projekty přes německou KfW a maďarskou agenturu na podporu exportu HEPA. Pro české společnosti je zde dobré vědět, že dle získaných údajů se o více než 80 % čističek stále neví, jak budou technologicky zajištěny. Toto znamená, že je projektové plánování stále na začátku a u některých projektů ještě nezačalo. Potenciální zájemci o dodávky technologií tak ještě stále mohou kontaktovat municipality a zachytit proces v přípravné fázi. Samostatnou kapitolou jsou poté dodávky technologií pro velké srbské společnosti, které dle nově platné legislativy musí splnit přísné limity spojené s čištěním odpadních vod do konce roku 2025. 

Ve prospěch našich firem v Srbsku v oblasti vodního a odpadového hospodářství hovoří řada úspěšně realizovaných projektů rozvojové spolupráce. Na tomto základu získaly české firmy osobní kontakty a zejména kladné reference. České firmy jsou v Srbsku vítány, jejich technologie zde najít uplatnění mohou. Důležitá je ovšem vytrvalost a dobrá orientace v místním prostředí. Nezastupitelnou roli při prosazení se na místním trhu hraje také osobní přitomnost na místě. To prostřednictvím místního zástupce či díky pobočce přímo v Srbsku.  

Unikátní příležitostí pro prezentaci produktů v sektoru vodního a odpadového hospodářství je mezinárodní veletrh Sajam Voda, který se koná každoročně v listopadu v srbském hlavním městě. Česká účast na tomto specializovaném veletrhu proběhne i v roce 2024 formou národního stánku pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Další příležitostí pro české subjekty je účast na incomingovém PROPEDu v září 2024.

Srbsko je z hlediska agrárního exportu dlouhodobě významným evropským partnerem České republiky mimo země Evropské unie. Od roku 2015 je trend českého agrárního exportu do Srbska výrazně rostoucí. Mezi zpracované zemědělské produkty s největším exportním potenciálem patří produkty zdravé výživy, sušené mléko, pivo a podobně. 

Srbsko považuje sektor zemědělství za základní pilíř své ekonomiky. Nejvýznamnějším zemědělským odvětvím je produkce kukuřice, vepřového masa, mléka, pšenice, hovězího masa, sójových bobů, švestek, slunečnicových semen, skopového masa, jablek, brambor a malin. Z celkové plochy zemědělské půdy (3,86 mil. ha) se využívá 3,44 mil. ha. Z toho připadá 82,4 % na rodinné farmy do 10 ha. Srbská republika získala 1. března 2012 status kandidáta členství v Evropské unii, přístupové rozhovory byly oficiálně zahájeny 21. ledna 2014. V prosinci 2017 Srbsko splnilo podmínky akreditace pro čerpání předvstupního programu IPARD a od 20. prosince 2017 mohou srbští zemědělci žádat o dotace na nákup traktorů a další zemědělské mechanizace. 

Zemědělské a potravinářské technologie jsou v zemích západního Balkánu obecně poměrně zastaralé. Srbská republika proto zahájila v roce 2019 program podpory modernizace některých odvětví zpracovatelského průmyslu, který má za cíl zvýšit produkci zemědělských výrobků s vyšší přidanou hodnotou a exportním potenciálem. Velký prostor se nabízí např. v oblasti zpracování ovoce a zeleniny, naopak v oblasti pekárenských a mlýnských technologií je Srbsko na vysoké úrovni.  

V posledních letech dochází v řadě podniků k rozsáhlé modernizaci, která je finančně podporována státem. Využívají se dotace například z předvstupních fondů EU jako je IPARD na nákup zemědělské a potravinářské techniky, která je většinou importována ze zahraničí. Souhrnná výše těchto ročních dotací činila v posledních letech přes 50 milionů EUR a obdobný trend se očekává i v následujících letech. 

Srbsko má rovněž zájem o zahraniční investice. Zpravidla nabízí pro přilákání zahraničních investorů úlevy v oblasti daní, cel, zaměstnanosti, svobodných zón, stavebních pozemků, nákupu zemědělské mechanizace (zejména traktorů), atd. V tomto segmentu lze očekávat růst. 

Od roku 2001 dosáhly zahraniční investice do srbského sektoru zemědělství a potravinářství více než 3 mld. EUR. 

Ze zemědělsko-potravinářských oborů jsou pro české exportní firmy zajímavé zejména následující produkty:

• Zpracované produkty – zdravá výživa, sušené mléko, pivo atd.
• Pet food a krmiva 
• Vybavení farem pro chov skotu a živočišnou výrobu, budování skladovacích kapacit
• Produkty genetiky rostlin, plemenářství, semenářství 
• Moderní technologie a technika v zemědělství a potravinářství.

Ministerstvo zemědělství ČR pravidelně podporuje české firmy organizací oficiální účasti ČR na Mezinárodním zemědělském veletrhu v Novém Sadu (www.sajam.net).

Věda, výzkum, inovace ústí v Srbsku do high-tech sektoru, který ročně roste o více než 20 %, což představuje významný přínos pro ekonomiku země. V současné době činí 10 % srbského HDP a patří mezi čtyři nejvýznamnější exportní sektory spolu s ocelářským, automobilovým a zemědělským průmyslem. Tyto společnosti se zabývají vývojem softwarových řešení pro řadu průmyslových odvětví, včetně zemědělství, zdravotnictví a zkušebnictví, jakož i pro cloudové aplikace a platformy kybernetické bezpečnosti, online hry a provoz call center zaměstnávajících pracovní sílu s různou úrovní dovedností. Roste také význam srbské startupové scény, přičemž řada společností již úspěšně realizovala pilotní řešení v celé řadě průmyslových oborů. 

V současné době pracuje v odvětví informačních a komunikačních technologií téměř 110 000 odborníků a do roku 2027 by jich mělo být nejméně 140 000, odhadl srbský ministr informací a telekomunikací Mihailo Jovanović.  

Bělehrad zaujímá třetí místo v Evropě ve vývoji umělé inteligence, před ním jsou pouze Londýn a Vídeň. V této oblasti má Srbsko významné představitele v největších a nejuznávanějších korporacích po celém světě, např. ve společnostech Google, DeepMind, Youtube, AWS, IBM, Microsoft a dalších. Totéž platí pro nejuznávanější světové univerzity a mezinárodní organizace. 

Jednotlivé rozvojové programy, které by mohly být v budoucnu realizovány v Srbsku za spoluúčasti českých společností, byly definovány celkovou strategií jako oblasti Smart Living, Smart People, Smart Economy, Smart Mobility, Smart Environment, Smart Governance a Smart Communication. Konkrétní příklady, o které se nyní zajímají srbští partneři v České republice, jsou například projekty elektronických portálů občana, digitální dual projekty měst pro plánování rozvoje, autonomní doprava, chytré parkování, požární senzorika, chytré a úsporné venkovní osvětlení, městské inovátorské startupy, atd. 

Srbsko bude v příštích třech letech předsedat Globálnímu partnerství pro umělou inteligenci (GPAI), v prvním a třetím roce jako spolupředsedající a ve druhém roce jako hlavní předsedající. Stát plánuje do roku 2026 do vývoje umělé inteligence investovat 100 milionů eur.  

V Bělehradě do konce roku 2026 bude dokončena výstavba kampusu BIO4 – multidisciplinárního výzkumně-inovačního centra, ve kterém bude, podle slov předsedkyně vlády A. Brnabić, působit 1 400 profesorů, výzkumných pracovníků, 4 000 studentů, více než 1 000 doktorandů a 300 nejmodernějších laboratoří. V rámci kampusu BIO4 například bude probíhat práce na nejinovativnější terapii pro léčbu roztroušené sklerózy, kterou provádí srbský Ústav pro aplikaci jaderné energie spolu se Švýcarskou společností „Swiss Rockets“. 

Mezinárodní specializovaná výstava EXPO, která se má v Srbsku konat v roce 2027, je dalším podnětem k podpoře rozvoje IT sektoru. Plánem je totiž tuto světovou výstavu plně digitalizovat – uplatnit nejnovější technologie, drony, létající taxíky, autonomní vozidla, apod. 

V roce 2024 byla otevřena bělehradská pobočka světové společnosti Wargaming, která se zabývá vývojem videoher. Společnost má v současné době v Srbsku 800 zaměstnanců a její bělehradská pobočka je druhá největší z patnácti, které má po celém světě. Jedním z důvodů pro otevření nové pobočky v Bělehradě byla kromě osvědčené odbornosti srbských vývojářů i skutečnost, že pro původně běloruskou společnost, nyní sídlící na Kypru, je do Srbska snažší přesunout odborníky z Běloruska či Ruska.  

V roce 2023 vykázal srbský herní průmysl celkové příjmy ve výši 175 milionů eur. Některé z předních světových společností mají v Srbsku svá největší zastoupení, včetně společností Wargaming, Playrix a Sperasoft. Hlavními centry vývoje videoher jsou Bělehrad, Novi Sad a Niš a mezi tři nejvýznamnější oblasti z hlediska zaměstnanosti patří programování, umělecké profese a kontrola kvality.