English version
Inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
Obsah kapitoly:
- Kde chceme mít Evropu v roce 2020?
- Inteligentní růst – hospodářství založené na znalostech a inovacích
- Udržitelný růst – podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje
- Růst podporující začlenění – ekonomika s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností
Kde chceme mít Evropu v roce 2020?
Jádrem strategie Evropa 2020 by měly být tři priority1:
- Inteligentní růst – vyvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích.
- Udržitelný růst – podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje.
- Růst podporující začlenění – podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností.
Tyto tři priority se vzájemně podporují a nabízí vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století.
Panuje všeobecná shoda v tom, že by se EU měla dohodnout na omezeném počtu hlavních cílů pro rok 2020 za účelem vymezení orientace našeho úsilí a pokroku. Tyto cíle by měly představovat vizi inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Musí být měřitelné, schopné odrážet rozmanitost situace členských států a založené na dostatečně spolehlivých údajích, aby je bylo možné srovnávat.
Na základě toho byly vybrány následující cíle – a jejich úspěšné splnění do roku 2020 bude zásadní:
Míra zaměstnanosti u osob ve věku 20 až 64 let by se měla zvýšit ze současných 69 % na nejméně 75 %, mimo jiné prostřednictvím aktivnějšího zapojení žen, starších pracovníků a větší integrace migrujících pracovních sil.
- EU si v současnosti stanovila cíl, kterým je investice do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP. V rámci tohoto cíle se podařilo zaměřit pozornost na potřeby investic do výzkumu a vývoje ve veřejném a soukromém sektoru, cíl je ale spíše zaměřen na vstupy než na důsledky. Existuje jasná potřeba zlepšení podmínek pro soukromý výzkum a vývoj v EU a mnohá z opatření navrhovaných v této strategii se ubírají tímto směrem. Je rovněž jasné, že společný pohled na výzkum, vývoj a inovace by znamenal širší spektrum výdajů, jež by bylo relevantnější pro obchodní operace a pro hybné síly produktivity. Komise navrhuje udržení cíle ve výši 3 % a zároveň vytvoření ukazatele, který by intenzitu výzkumu, vývoje a inovací odrážel.
- Snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % oproti úrovním roku 1990 nebo o 30 %, pokud pro to budou příznivé podmínky2; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %.
- Cílem týkajícím se úrovně vzdělání u dětí, které předčasně ukončily školní docházku, je snížit míru tohoto předčasného ukončení ze současných 15 % na 10 %, a zároveň zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončily terciární vzdělání, z 31 % na 40 % v roce 2020.
- Počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, by se měl snížit o 25 %, což by vyvedlo z chudoby přes 20 milionů lidí3.
Tyto cíle jsou ve vzájemném vztahu. Například vyšší úroveň vzdělání zlepšuje zaměstnatelnost a pokrok dosažený zvyšováním míry zaměstnanosti přispívá ke snižování chudoby. Vyšší kapacita v oblasti výzkumu a vývoje, jakož i inovace ve všech hospodářských odvětvích v kombinaci s efektivnějším využíváním zdrojů, zlepší konkurenceschopnost a posílí tvorbu pracovních míst. Investice do čistších nízkouhlíkových technologií budou ku prospěchu našemu životního prostředí, přispějí k boji proti změně klimatu a vytvoří nové obchodní a pracovní příležitosti. Splnění těchto cílů by mělo mobilizovat pozornost nás všech. Aby se dosáhlo výsledků shrnutých v těchto cílech, bude třeba silného vedení, odhodlání a účinného prováděcího mechanismu pro uskutečnění změn v postojích a praktikách v EU.
Tyto cíle jsou reprezentativní, nikoliv však vyčerpávající. Komise by si přála, aby se pokrok Evropské unie do roku 2020 odvíjel na základě klíčových parametrů, jejichž celkový přehled uvedené cíle nabízejí. Nejedná se o univerzální přístup. Každý členský stát je jiný a EU složená z 27 zemí je rozmanitější, než byla před desíti lety. Komise zastává názor, že i přes rozdíly v oblasti rozvoje a životní úrovně jsou navrhované cíle relevantní pro všechny členské státy, ať ty novější nebo staré. Investice do výzkumu, vývoje a inovací, do vzdělání a technologií méně náročných na
zdroje budou přínosem pro tradiční odvětví, venkovské oblasti, jakož i pro vysoce kvalifikovaná hospodářská odvětví založená na službách. Podpoří hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Aby se zaručilo, že každý členský stát přizpůsobí strategii Evropa 2020 své konkrétní situaci, Komise navrhuje převést cíle EU do podoby vnitrostátních cílů a směrů, které zohlední současnou situaci každého členského státu a úroveň ambicí dosažitelných pro daný členský stát v rámci všeobecného úsilí EU o splnění stanovených cílů. Kromě úsilí členských států Komise navrhne ambiciózní balíček opatření na úrovni EU, jehož cílem bude posunout EU kupředu, na novou udržitelnější cestu růstu. Díky této směsici úsilí na úrovni EU a členských států by mělo dojít k vzájemnému posilování.
Inteligentní růst – hospodářství založené na znalostech a inovacích
Inteligentní růst znamená posilování znalostí a inovací jako stimulů našeho budoucího růstu. To si vyžádá zlepšení kvality našeho vzdělávání, posílení našeho výzkumného úsilí, podporu předávání inovací a znalostí po celém území Unie, plné využívání informačních a komunikačních technologií a zajištění toho, aby se z inovativních nápadů staly nové výrobky a služby, a byl tak vytvářen nový růst i kvalitní pracovní místa a přispělo se k řešení evropských i celosvětových společenských problémů. Pro dosažení úspěchu je ale třeba výše uvedené kombinovat s podnikáním a finančními prostředky a soustředit se na potřeby uživatelů i příležitosti na trhu.
Evropa musí jednat v těchto oblastech:
- Inovace: investice do výzkumu a vývoje v Evropě nedosahují ani 2 %, především kvůli nižší úrovni soukromých investic; naproti tomu v USA je to 2,6 % a v Japonsku 3,4 %. Podstatné nejsou pouze absolutní výdaje v oblasti výzkumu a vývoje. Evropa se potřebuje zaměřit na dopady a složení nákladů na výzkum a potřebuje zlepšit podmínky výzkumu a vývoje v soukromém sektoru v rámci EU. Polovinu propastného rozdílu oproti USA má na svědomí menší podíl podniků zabývajících se špičkovými technologiemi.
- Vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení: čtvrtina všech žáků má nedostatečné čtenářské dovednosti, jeden ze sedmi mladých předčasně ukončí školní docházku či odbornou přípravu. Asi 50 % mladých lidí dosáhne střední kvalifikace, to ovšem často nestačí na uspokojení požadavků trhu práce. Méně než jedna ze tří osob ve věku 25 až 34 let má vysokoškolské vzdělání, oproti tomu v USA je to 40 % a v Japonsku více než 50 %. Podle žebříčku světových univerzit, který sestavuje šanghajská univerzita, jsou mezi 20 nejlepšími univerzitami světa jen dvě univerzity z Evropy.
- Digitální společnost: celosvětová poptávka po informačních a komunikačních technologiích představuje trh v hodnotě 2 bilionů EUR, ale jen čtvrtina z toho pochází z evropských podniků. Evropa zaostává rovněž u vysokorychlostního internetu, což ovlivňuje její schopnost inovovat (zejména ve venkovských oblastech), u šíření znalostí přes internet a distribuce zboží a služeb přes internet.
Kroky učiněné v rámci této priority uvolní evropský inovační potenciál, což umožní dosáhnout lepších výsledků v oblasti vzdělávání a lepší kvality a výsledků vzdělávacích institucí a také plně využít hospodářských a společenských výhod digitální společnosti. Tyto politiky by se měly uskutečňovat na regionální a vnitrostátní úrovni, jakož i na úrovni EU.
- Během veřejné konzultace vedené Komisí se těmto tématům dostalo dobrého přijetí. Více informací o názorech vyjádřených v průběhu této konzultace najdete na následující adrese: http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm.
- Zasedání Evropské rady konané ve dnech 10. a 11. prosince 2009 došlo k tomuto závěru: jako příspěvek k celosvětové a komplexní dohodě pro období po roce 2012 EU znovu opakuje svou podmíněnou nabídku zvýšit svůj závazek na snížení emisí oproti hodnotám z roku 1990 na 30 % za předpokladu, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem.
- Vnitrostátní hranice chudoby je stanovena na úrovni 60 % průměrného disponibilního příjmu v každém členském státě.
Stěžejní iniciativa „Inovace v Unii“
Cílem je přeorientovat politiku výzkumu, vývoje a inovací na výzvy, jimž naše společnost čelí, jako jsou změna klimatu, účinné nakládání se zdroji a energií, zdraví a demografické změny. Každý článek řetězu inovací je třeba posílit, od základního výzkumu až po uvedení produktu na trh.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
- dokončit Evropský výzkumný prostor, vytvořit strategický program pro výzkum zaměřený na výzvy, jako je zabezpečení dodávek energie, doprava, změna klimatu a účinné využívání zdrojů, zdraví a stárnutí obyvatelstva, výrobní postupy a hospodaření s půdou šetrné k životnímu prostředí, a zlepšit společné plánování s členskými státy a regiony;
- zlepšit rámcové podmínky pro inovace v podnicích (tj. vytvořit jednotný patent EU a zvláštní soud pro patenty, modernizovat rámec v oblasti ochrany autorských práv a ochranných známek, zlepšit přístup malých a středních podniků k ochraně duševního vlastnictví, urychlit stanovení norem zajišťujících interoperabilitu, zlepšit dostupnost kapitálu a plně využívat politiky orientované na poptávku, např. prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a promyšlených právních předpisů;
- zahájit program evropských inovačních partnerství mezi úrovní EU a členských států tak, aby se urychlil vývoj a používání technologií nezbytných ke splnění vytyčených úkolů. První z nich se zaměří na „vytvoření bioekonomiky do roku 2020“, „technologie klíčové pro vytvoření průmyslové budoucnosti Evropy“ a „technologie umožňující starším lidem žít nezávislý život a aktivní účast ve společnosti“;
- posílit a dále rozvíjet úlohu nástrojů EU na podporu inovací (např. strukturální fondy, fondy pro rozvoj venkova, rámcový program výzkumu a vývoje, program CIP, plán SET), mimo jiné prostřednictvím bližší spolupráce s EIB, zefektivnění správních postupů, jež by především malým a středním podnikům usnadnily přístup k financování a zavedly inovační pobídkové mechanismy pro trh s uhlíkem, především pro rychle se rozvíjející podniky;
- podporovat partnerství založená na znalostech a posílit vazby mezi vzděláním, podniky, výzkumem a inovacemi, mimo jiné prostřednictvím Evropského technologického institutu, a napomáhat podnikání prostřednictvím pomoci začínajícím inovačním společnostem. Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
- reformovat vnitrostátní (a regionální) systémy výzkumu a vývoje a inovací, aby podpořily dosahování špičkové úrovně a inteligentní specializace, posílit spolupráci mezi univerzitami, výzkumnými subjekty a podniky, společně plánovat a zlepšit přeshraniční spolupráci v oblastech, kde má EU přidanou hodnotu, a příslušným způsobem upravit vnitrostátní postupy financování tak, aby bylo zajištěno rozšíření technologií po celém území EU;
- zajistit dostatečný počet absolventů vědeckých, matematických a technických studií a zaměřit školní vzdělávací programy na kreativitu, inovace a podnikání;
- klást důraz na investice do znalostí, mimo jiné používáním daňových pobídek a dalších finančních nástrojů na podporu většího soukromého investování do výzkumu a vývoje.
Stěžejní iniciativa „Mládež v pohybu“
Cílem je zlepšit výsledky a mezinárodní atraktivitu evropských vysokoškolských institucí a zvýšit celkovou kvalitu všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy v EU, jež by spojovala vysokou úroveň a spravedlivý přístup, podporovat mobilitu studentů a stážistů a zlepšit situaci v oblasti zaměstnanosti mladých lidí.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
- integrovat a zdokonalit programy EU pro mobilitu, pro univerzity a vědce (jako jsou Erasmus, Erasmus Mundus, Tempus a Marie Curie) a propojit je s vnitrostátními programy a zdroji;
- dát větší důraz na program modernizace vysokého školství (učebních osnov, řízení a financování) mimo jiné srovnáváním výsledků univerzit a výsledků vzdělávání v celosvětovém kontextu;
- prozkoumat, jakými způsoby lze podpořit podnikání pomocí programů mobility pro mladé odborníky;
- podpořit uznávání neformálního a informálního učení;
- zahájit rámcové politiky pro zaměstnanost mládeže, zaměřené na snížení nezaměstnanosti mladých lidí, jež by měly za přispění členských států a sociálních partnerů podpořit vstup mladých lidí na trh práce prostřednictvím odborného vzdělávání, stáží nebo dalších forem odborné praxe; sem patří i iniciativa EURES na podporu evropské mobility („Vaše první práce v zahraničí“), zaměřená na zlepšování pracovních příležitostí pro mladé. Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
- zajistit účinné investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních (od předškolní po vysokoškolskou);
- pomocí integrovaného přístupu zahrnujícího nejdůležitější dovednosti a zaměřeného na snížení počtu předčasných odchodů ze škol zlepšit výsledky vzdělávání všech složek (předškolního, základního, středního, odborného a terciárního vzdělávání);
- zvýšit otevřenost a význam vzdělávacích systémů pomocí vytvoření národních rámců kvalifikací a lepšího zacílení výsledků vzdělávání na potřeby pracovního trhu;
- zlepšit vstup mladých lidí na trh práce prostřednictvím integrované činnosti zahrnující mimo jiné poskytování informací a poradenství a odborné vzdělávání.
Stěžejní iniciativa „Digitální program pro Evropu“
Cílem je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích, se širokopásmovým připojením pro všechny obyvatele do roku 2013, s přístupem k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) do roku 2020 a s nejméně polovinou evropských domácností s internetovým připojením rychlejším než 100 Mb/s.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
- zajistit stabilní právní rámec, který bude stimulovat investice do otevřené a konkurenceschopné infrastruktury pro vysokorychlostní internet a do souvisejících služeb;
- vypracovat účinnou politiku pro oblast rádiového spektra;
- usnadnit využívání strukturálních fondů EU pro plnění tohoto programu;
- vytvořit skutečně jednotný trh pro internetový obsah a služby (tj. evropský trh pro internetové služby a digitální obsah, bezpečný a bez hranic, s vysokou úrovní důvěry a důvěryhodnosti, vyvážený regulační rámec s jasně vymezenými režimy práva, podpora licencí pro více území, náležitá ochrana a odměna držitelů práv a aktivní podpora digitalizace bohatého kulturního dědictví Evropy) a mít vliv na utváření globální správy internetu;
- reformovat fondy určené pro výzkum a inovace a zvýšit podporu v oblasti IKT tak, aby mohly být posíleny technologické silné stránky Evropy v nejdůležitějších strategických oblastech, a vytvořit podmínky pro to, aby rychle rostoucí malé a střední podniky mohly získat vedoucí pozici na rozvíjejících se trzích a stimulovat inovace v IKT ve všech odvětvích podnikání;
- podpořit přístup k internetu a jeho používání všemi evropskými občany, především prostřednictvím činností na podporu počítačové gramotnosti a přístupnosti.
Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
- vypracovat operační strategie pro vysokorychlostní internet a zaměřit veřejné financování (včetně strukturálních fondů) na oblasti, které nejsou plně pokryty soukromými investicemi;
- vytvořit právní rámec pro koordinaci veřejných prací, aby se snížily náklady na plošné zavedení sítí;
- podporovat rozmístění a využívání moderních, přístupných služeb na internetu (např. e-government, zdravotnické služby on-line, inteligentní domácnost, počítačové dovednosti, bezpečnost).
Udržitelný růst – podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje
Udržitelný růst zahrnuje vytváření udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky méně náročné na zdroje, plné využívání vedoucího postavení Evropy v soutěži o vývoj nových postupů a technologií, a to včetně ekologických technologií, dále urychlení rozvoje inteligentních energetických sítí používajících IKT, plné využívání sítí na úrovni EU a posilování konkurenčních výhod našich podniků, zejména výroby našich malých a středních podniků, jakož i prostřednictvím přesvědčování spotřebitelů o významu účinného využívání zdrojů. Takový přístup pomůže Evropě dosáhnout prosperity ve světě s nízkou produkcí uhlíku a omezenými přírodními zdroji, a přitom předejít zhoršování životního prostředí, ztrátě biologické rozmanitosti a neudržitelnému využívání zdrojů. Podpoří rovněž hospodářskou, sociální a územní soudržnost.
Evropa musí jednat v těchto oblastech:
- Konkurenceschopnost: Prosperita Evropy se opírá o obchod, celosvětový vývoz a dovážené vstupy, stejně jako konečné výrobky. Vzhledem k silným tlakům na vývozní trhy a rostoucí škálu vstupů musíme zlepšit svou konkurenceschopnost ve vztahu k našim hlavním obchodním partnerům cestou vyšší produktivity. Budeme se také muset zabývat relativní konkurenceschopností uvnitř eurozóny a v celé Unii. EU byla v zásadě prvním průkopníkem ekologických řešení, ale její náskok nyní stahují hlavní konkurenti, především Čína a Severní Amerika. EU by si měla udržet vedoucí postavení na trhu s ekologicky šetrnými technologiemi, které je prostředkem k zajištění účinného využívání zdrojů v celé ekonomice, a měla by odstranit překážky v klíčových síťových infrastrukturách, což podpoří konkurenceschopnost našeho průmyslu.
- Boj proti změně klimatu: Splnit cíle v oblasti změny klimatu znamená v příštím desetiletí snižovat emise výrazně rychleji než v posledním desetiletí a plně využívat potenciálu, který mají nové technologie, jako např. možnost zachycování nebo sekvestrace uhlíku. Lepší účinnost využívání zdrojů by významně pomohla omezit emise a výdaje a podpořit hospodářský růst. Týká se to nejen odvětví s vysokým objemem emisí, ale všech hospodářských odvětví. Musíme rovněž posílit odolnost našich ekonomik vůči rizikům vyplývajícím ze změny klimatu, a také schopnost předcházet katastrofám a reagovat na ně.
- Čistá energie a její účinné využívání: Splnění cílů v oblasti energie by mohlo do roku 2020 snížit výdaje na dovoz ropy a zemního plynu o 60 miliard EUR. Nejde jen o finanční úsporu, ale má to rovněž zásadní význam pro naši energetickou bezpečnost. Další integrace evropského energetického trhu by mohla přinést nárůst HDP o 0,6 až 0,8 %. Už jen dosažení cíle 20% podílu obnovitelných zdrojů energie má potenciál vytvořit v EU více než 600 000 pracovních míst. Když přičteme plnění cíle 20% zvýšení energetické účinnosti, pak jde celkem o více než 1 milion nových pracovních míst.
Činnosti v rámci této priority vyžadují, aby naše závazky snížit emise byly splněny způsobem, který maximalizuje přínosy a minimalizuje náklady, což zahrnuje i šíření inovativních technologických řešení. Dále bychom se měli snažit oddělit růst od využívání energie a stát se hospodářstvím, které by bylo méně náročné na zdroje, což Evropě poskytne nejen konkurenční výhodu, ale také sníží její závislost na zahraničních zdrojích surovin a komodit.
Stěžejní iniciativa „Evropa méně náročná na zdroje“
Cílem je podpořit posun směrem ke společnosti méně náročné na zdroje a s nízkou produkcí uhlíku, jež využívá všechny zdroje účinným způsobem. Cílem je oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů a energií, snížit emise CO2, zvýšit konkurenceschopnost a podpořit větší energetickou bezpečnost.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
- mobilizovat finanční nástroje EU (např. podpora rozvoje venkova, strukturální fondy, rámcový program výzkumu a vývoje, transevropské sítě, EIB) jakožto součást systematické strategie financování, jež spojí financování ze zdrojů EU, členských států a ze soukromých prostředků;
- zdokonalit rámec pro využívání nástrojů na základě trhu (např. obchodování s emisemi, revize zdanění energie, rámec státní podpory, podpora většího zadávání ekologických veřejných zakázek);
- předložit návrhy na modernizaci dopravy a snížení produkce uhlíku v tomto sektoru, a tak přispět k větší konkurenceschopnosti. Toho lze dosáhnout za pomoci opatření v oblasti infrastruktury jako včasného zavedení síťových infrastruktur pro elektrickou mobilitu, inteligentního řízení provozu, lepší logistiky, snížení emisí CO2 u silničních vozidel, v letectví a námořním odvětví, což zahrnuje zahájení důležité evropské iniciativy pro ekologické automobily, jež podpoří nové technologie včetně elektromobilů a hybridních automobilů cestou spojení výzkumu, stanovení společných norem a vývoje nutné infrastruktury;
- urychlit provádění strategických projektů, kde má EU přidanou hodnotu, aby bylo možné odstraňovat zásadní překážky, zejména v přeshraničním styku a u intermodálních uzlů (města, přístavy, logistická centra);
- prioritou by také bylo dokončit zavedení vnitřního trhu s energiemi a provést strategický plán pro energetické technologie (SET), a zároveň podporovat obnovitelné zdroje energie na jednotném trhu;
- předložit iniciativu na modernizaci evropských sítí, mimo jiné transevropských energetických sítí, do podoby evropské supersítě, inteligentních energetických sítí a propojení především obnovitelných zdrojů energie s těmito sítěmi (za podpory strukturálních fondů a EIB). To zahrnuje nutnost podpořit projekty v oblasti infrastruktury strategicky významné pro EU v Pobaltí, na Balkáně, ve Středomoří a v euroasijské oblasti;
- upravit a zavést revidovaný akční plán energetické účinnosti a podpořit zásadní program na zvýšení účinnosti využívání zdrojů (podpora pro malé a střední podniky i domácnosti) cestou využití strukturálních i jiných fondů pro získávání nových finančních prostředků prostřednictvím stávajících velmi úspěšných režimů inovativních investic. Tím by se měla podpořit také změna spotřebního chování a výrobních postupů;
- představit vizi strukturálních a technologických změn nezbytných pro přechod do roku 2050 na nízkouhlíkovou ekonomiku méně náročnou na zdroje a odolnější vůči změnám klimatu, což umožní EU splnit své cíle snížení emisí a zachování biologické rozmanitosti. Půjde mimo jiné o předcházení katastrofám a reakci na ně, využití příspěvku politiky soudržnosti, zemědělské politiky, politiky rozvoje venkova a námořní politiky k boji se změnou klimatu, zejména pomocí opatření pro přizpůsobení založených na účinnějším využívání zdrojů, což přispěje rovněž ke zlepšení celosvětového zajištění potravin.
Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
- přestat používat dotace škodlivé pro životní prostředí, s výjimkou dotací pro osoby sociálně potřebné;
- rozšiřovat tržně orientované nástroje, jako jsou daňové pobídky a veřejné zakázky, aby došlo k přizpůsobení výrobních postupů a spotřebních vzorců;
- vyvinout inteligentní, modernizovanou a plně propojenou dopravní a energetickou infrastrukturu a plně využívat IKT;
- zajistit v rámci základní sítě EU koordinované provádění projektů v oblasti infrastruktury, jež zásadním způsobem přispívají k účinnosti celkového dopravního systému EU;
- zaměřit se na městský rozměr dopravy, kde vzniká značná část dopravního přetížení a emisí;
- používat regulační nástroje, normy energetické náročnosti budov a tržně orientované nástroje, jako jsou daně, dotace a veřejné zakázky, ke snižování spotřeby energie a zdrojů, a také využívat strukturální fondy k investicím do energetické účinnosti ve veřejných budovách a do účinnějšího recyklování;
- podněcovat vznik nástrojů na úsporu energie, jež by mohly zvýšit energetickou účinnost energeticky náročných odvětví, například nástrojů založených na využívání IKT.
Stěžejní iniciativa „Průmyslová politika pro věk globalizace“
Průmysl a obzvláště malé a střední podniky silně zasáhla hospodářská krize a všechna odvětví se musí přizpůsobit globalizaci a upravit své výrobní postupy a výrobky, aby obstály v nízkouhlíkové ekonomice. Dopad těchto změn na jednotlivá průmyslová odvětví se bude lišit, některá odvětví se možná budou muset přetvořit, jiným však přinesou nové příležitosti pro podnikání. Komise bude úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami v různých odvětvích (podniky, odbory, vědci, nevládní organizace, organizace spotřebitelů) a vypracuje rámec pro moderní průmyslovou politiku, který bude podporovat podnikání, pomáhat průmyslu vypořádat se s těmito problémy a podporovat konkurenceschopnost primárních průmyslových odvětví, výroby a služeb v Evropě, jimž pomůže chopit se příležitostí nabízených globalizací a ekologickým hospodářstvím. Rámec se bude zabývat všemi prvky tohoto hodnotového řetězce se stále silnější mezinárodní dimenzí, od přístupu k surovinám až po poprodejní služby.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
- vytvořit průmyslovou politiku, která připraví to nejlepší prostředí pro udržení a rozvoj silné, konkurenceschopné a diverzifikované průmyslové základny v Evropě, a podporovat přesun výrobních odvětví k větší účinnosti využívání energie a zdrojů;
- vypracovat horizontální přístup k průmyslové politice spojující různé nástroje politik (např. inteligentní regulaci, modernizované zadávání zakázek a pravidla hospodářské soutěže a určování norem);
- zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné snížením transakčních nákladů na podnikání v Evropě, podporou klastrů a zlepšením dostupnosti finančních prostředků; podpořit restrukturalizaci odvětví, jež se potýkají s problémy, směrem k činnostem zaměřeným na budoucnost, např. pomocí rychlého přesunu dovedností do odvětví a trhů, které se rychle rozvíjejí, a pomocí režimů státní podpory v EU či Fondu pro přizpůsobení se globalizaci;
- podpořit technologie a výrobní postupy, jež snižují využívání přírodních zdrojů, a zvýšit investice do stávajícího přírodního bohatství EU;
- podpořit internacionalizaci malých a středních podniků;
- zajistit, aby dopravní a logistické sítě poskytovaly průmyslu v celé Unii efektivní přístup k jednotnému trhu a k mezinárodnímu trhu za hranicí Unie;
- vypracovat účinnou kosmickou politiku, která poskytne nástroje k vyřešení některých klíčových globálních problémů, a především k dokončení programů Galileo a GMES;
- zvýšit konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu;
- revidovat nařízení tak, aby odvětví služeb a výroby přešlo na účinnější využívání zdrojů, mimo jiné prostřednictvím účinnějšího recyklování; zlepšit způsob stanovování evropských norem, aby byly vytvořeny takové evropské a mezinárodní normy, které budou přispívat k dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu. To bude zahrnovat podporu uvádění na trh a přijímání klíčových podpůrných technologií;
- obnovit strategii EU pro podporu sociální odpovědnosti podniků jako prvku klíčového pro zajištění dlouhodobé důvěry zaměstnanců a spotřebitelů.
Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
- zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na podporu inovačních pobídek;
- zlepšit podmínky pro prosazování práv duševního vlastnictví;
- snížit administrativní zátěž společností a zlepšit kvalitu právních předpisů upravujících podnikání;
- úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami v různých odvětvích (podniky, odbory, vědci, nevládní organizace, organizace spotřebitelů) tak, aby mohly být odhaleny překážky a vypracována společná analýza toho, jakým způsobem zachovat silnou průmyslovou a vědomostní základnu a učinit z EU vůdčí sílu celosvětového udržitelného rozvoje.
Růst podporující začlenění – ekonomika s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností
Dosáhnout růstu podporujícího začlenění znamená posílit úlohu občanů prostřednictvím vysoké úrovně zaměstnanosti, investovat do získávání dovedností, bojovat proti chudobě, modernizovat pracovní trhy, odbornou přípravu a systémy sociálního zabezpečení, jež pomohou předvídat a zvládat změny, a vybudovat soudržnější společnost. Zásadní je rovněž rozšířit výhody plynoucí z hospodářského růstu na všechny části Unie včetně jejích nejvzdálenějších regionů, čímž se posílí územní soudržnost. Jde o zajištění přístupu a příležitostí pro každého v průběhu celého života. Evropa musí plně využívat potenciálu svých pracovních sil, pokud se má vypořádat s takovými problémy, jako je stárnutí obyvatelstva a rostoucí globální konkurence. Bude nezbytné vypracovat politiky na podporu rovnosti žen a mužů, aby se zvýšila účast na trhu práce a podpořil se tak růst a sociální soudržnost.
Evropa musí jednat v těchto oblastech:
- Zaměstnanost: Kvůli demografickým změnám se počet našich pracovní sil ztenčí. V současnosti jsou zaměstnány jen dvě třetiny našeho obyvatelstva v produktivním věku, zatímco ve Spojených státech a Japonsku je to přes 70 %. Nízká je především zaměstnanost žen a starších osob. Krize těžce postihla mladé lidi, jejich nezaměstnanost přesahuje 21 %. Budeme čelit nebezpečí, že osoby, jejichž vazby ve světě práce jsou slabé či nulové, se trhu práce vzdálí.
- Dovednosti: Asi 80 milionů osob má nízké nebo jen základní dovednosti, z celoživotního učení ovšem těží především ti vzdělanější. Do roku 2020 bude vysokou kvalifikaci vyžadovat o 16 milionů více pracovních míst, zatímco poptávka po pracovních silách s nízkou kvalifikací poklesne o 12 milionů pracovních míst. Prodloužení produktivního období života bude rovněž předpokládat možnost osvojovat si a rozvíjet nové dovednosti v průběhu života.
- Boj proti chudobě: Před krizí bylo chudobou ohroženo 80 milionů lidí. Z toho 19 milionů byly děti. Zároveň 8 % pracujících osob nevydělává dost na to, aby překročily práh chudoby. Ohroženi jsou především nezaměstnaní.
Činnosti spadající pod tuto prioritu vyžadují modernizaci a posílení našich politik vzdělávání a odborné přípravy a systémů sociálního zabezpečení tím, že se zvýší účast na trhu práce a sníží strukturální nezaměstnanost, a také se zvýší sociální odpovědnost podnikatelské sféry. V této souvislosti bude velmi důležitá dostupnost zařízení péče o děti a jiné závislé osoby. Zásadní bude využívat zásad flexikurity a umožnit lidem, aby získávali nové dovednosti, jež by jim pomohly snáze se přizpůsobit novým podmínkám a případným posunům profesní dráhy. Aby z růstu mohli těžit všichni, bude třeba vyvinout značné úsilí v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a ve snižování nerovnosti na základě zdravotního stavu. Pro dosažení sociální soudržnosti a vyšší produktivity bude stejně důležitá naše schopnost udržovat zdravou a aktivní stárnoucí populaci.
Stěžejní iniciativa „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“
Cílem je vytvořit podmínky pro modernizaci trhů práce se záměrem zvýšit zaměstnanost a zajistit udržitelnost našich sociálních modelů. Znamená to zlepšit postavení občanů pomocí získávání nových dovedností, jež umožní současné i budoucí pracovní síle přizpůsobit se novým podmínkám a případným posunům profesní dráhy, sníží nezaměstnanost a zvýší produktivitu práce.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
- společně s evropskými sociálními partnery stanovit a provádět druhou fázi programu flexikurity, v níž se určí způsoby, jak lépe zvládat hospodářské přechody a bojovat proti nezaměstnanosti a zvýšit aktivitu;
- v souladu se zásadou inteligentní regulace přizpůsobit legislativní rámec měnícím se formám práce (např. pracovní doba, vysílání pracovníků) a novým zdravotním a bezpečnostním rizikům na pracovišti;
- usnadnit a podpořit mobilitu pracovních sil v rámci EU a lépe vyrovnat nabídku práce a poptávku po ní za pomoci finanční podpory ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF), a podpořit předvídavou a komplexní politiku migrace pracovníků, jež by pružně reagovala na priority a potřeby trhu práce;
- posílit kapacitu sociálních partnerů a pro řešení problémů plně využít potenciál sociálního dialogu na všech úrovních (EU, státu/regionu, odvětví, podniku) a podpořit bližší spolupráci mezi orgány trhu práce včetně veřejných služeb zaměstnanosti členských států;
- dát silný impuls strategickému rámci pro spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě, zahrnující všechny zúčastněné strany. To by mělo zejména vyústit v provádění zásad celoživotního učení (ve spolupráci s členskými státy, sociálními partnery, odborníky), a to mimo jiné pomocí pružnějších učebních plánů v různých odvětvích a úrovních vzdělávání a odborné přípravy a zvětšováním atraktivity odborného vzdělávání a přípravy. Měli by být konzultováni sociální partneři na evropské úrovni vzhledem k tomu, že by v této oblasti měli přijít s vlastní iniciativou;
- zajistit, aby v průběhu všeobecného, odborného, vyššího vzdělávání a vzdělávání dospělých mohly být osvojovány a uznávány dovednosti vyžadované pro zapojení do dalšího vzdělávání a trhů práce a vyvinout společný jazykový a operativní nástroj pro vzdělávání či odbornou přípravu a praxi: Evropský rámec dovedností, schopností a pracovních míst (ESCO).
Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
- provádět vnitrostátní programy pro dosáhnutí flexikurity, na nichž se shodla Evropská rada, dále snížit segmentaci trhu práce, usnadnit přechody a napomáhat sladění pracovního a rodinného života;
- přezkoumat a pravidelně kontrolovat účinnost systému daní a dávek tak, aby se vyplatilo pracovat, a to zejména se zaměřením na osoby s nízkou kvalifikací, a současně zrušit opatření odrazující od výkonu samostatné výdělečné činnosti;
- podporovat nové formy rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a politiky aktivního stárnutí a zvýšit rovnost žen a mužů;
- podpořit a kontrolovat efektivní provádění výsledků sociálního dialogu;
- pomocí vytvoření vnitrostátních rámců kvalifikací dát silný impuls uplatňování evropského rámce kvalifikací;
- zajistit, aby v průběhu všeobecného, odborného a vyššího vzdělávání a vzdělávání dospělých, včetně neformálního a informálního učení, mohly být osvojovány a uznávány dovednosti požadované pro zapojení do dalšího vzdělávání a do trhu práce;
- vyvinout partnerství mezi oblastí vzdělávání či odborné přípravy a světem práce, zejména zapojit sociální partnery do vytváření plánů vzdělávání a odborné přípravy.
Stěžejní iniciativa „Evropská platforma pro boj proti chudobě“
S přispěním Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení je cílem zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost za účelem zvyšování povědomí o základních právech osob, které se potýkají s chudobou a sociálním vyloučením, a uznávání těchto práv, aby mohly důstojně žít a aktivně se zapojovat do společnosti.
Na úrovni EU bude Komise pracovat na těchto záměrech:
- přetvořit otevřenou metodu koordinace v oblasti sociálního vyloučení a sociální ochrany na platformu pro spolupráci, vzájemné hodnocení a výměnu osvědčených postupů, a na nástroj posilující závazek veřejných i soukromých aktérů omezit sociální vyloučení a přijmout konkrétní opatření, mimo jiné v podobě zacílené podpory ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního fondu;
- navrhnout a provádět programy na podporu sociální inovace zaměřené na nejohroženější skupiny, nabízející znevýhodněným komunitám především inovační vzdělávání, odborné vzdělávání a pracovní příležitosti, bojovat proti diskriminaci (např. zdravotně postižených) a vyvinout nový program pro integraci přistěhovalců, aby mohli plně využít svůj potenciál;
- provést posouzení přiměřenosti a udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodových systémů a vymezit způsoby, jak zajistit lepší přístup k systémům zdravotní péče.
Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset:
- podporovat kolektivní i individuální zodpovědnost v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení;
- stanovit a provádět opatření zaměřená na specifické podmínky zvláště ohrožených skupin (jako neúplné rodiny, starší ženy, menšiny, Romové, zdravotně postižení a lidé bez domova);
- plně využít své systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby byla zajištěna odpovídající podpora příjmů a přístup ke zdravotní péči.
