English version
Dosahování výsledků: Lepší řízení
Pro uskutečnění transformačních změn bude strategie Evropa 2020 potřebovat lepší zaměření, jasné cíle a transparentní srovnávací ukazatele pro hodnocení pokroku. K tomu je nutné mít rámec pro lepší řízení, který využije všechny dostupné nástroje pro včasné a účinné provádění.
Návrh struktury strategie Evropa 2020
Tato strategie by měla být založena na tematickém přístupu a pozornějším dohledu nad jednotlivými zeměmi. Vychází ze silných stránek stávajících nástrojů koordinace. Konkrétně:
- Tematický přístup by se zaměřoval na témata vymezená v oddíle 2, zejména na dosažení pěti hlavních cílů. Hlavním nástrojem by byl program Evropa 2020 a jeho stěžejní iniciativy, jež vyžadují provádění kroků na úrovni Unie i členských států. Tematický přístup zohledňuje rozměr Unie, jasně ukazuje vzájemnou závislost ekonomik členských států a umožňuje větší selektivnost u konkrétních iniciativ, jež strategii posouvají vpřed a pomáhají plnit hlavní cíle EU i jednotlivých členských států.
- Zprávy o jednotlivých zemích by přispívaly k plnění cílů strategie Evropa 2020 tím, že by pomáhaly členským státům určovat a provádět strategie pro překonání krize, obnovit makroekonomickou stabilitu, odhalit vnitrostátní překážky a umožnit jejich ekonomikám opět dosáhnout udržitelných veřejných financí a růstu. Netýkaly by se jen fiskální politiky, ale rovněž zásadních makroekonomických záležitostí spojených s růstem a konkurenceschopností (makroekonomická nerovnováha). Musely by zajistit integrovaný přístup k tvorbě a provádění politik, jenž je klíčový pro získání podpory pro volbu, kterou budou členské státy muset učinit vzhledem k omezením jejich veřejných financí. Pozornost bude upřena zejména na fungování eurozóny a vzájemnou závislost mezi členskými státy.
Aby toho bylo možno dosáhnout, bude podávání zpráv a hodnocení strategie Evropa 2020 a Paktu o stabilitě a růstu probíhat současně tak, aby došlo ke sblížení prostředků a cílů a současně aby tyto nástroje zůstaly oddělené a integrita Paktu zachována. To znamená navrhnout roční programy stability či konvergenční programy a současně i účinnější programy reforem, jež vypracuje každý členský stát. Uvede v nich, která opatření budou předmětem zpráv o pokroku směrem k cílům dané země a jaké zásadní strukturální reformy budou použity pro odstraňování překážek růstu. Oba typy těchto programů, jež by měly zahrnovat nutné vzájemné odkazy, by měly být předkládány Komisi a ostatním členským státům během posledního čtvrtletí každého roku.
Evropský výbor pro systémová rizika by měl pravidelně referovat o makrofinančních rizicích; tyto zprávy budou důležitým příspěvkem k celkovému hodnocení. Tyto programy a zprávy o pokroku při jejich provádění pak Komise posoudí. Zvláštní pozornost věnuje problémům hospodářské a měnové unie.
Evropská rada by tak měla mít k dispozici všechny nezbytné informace, aby mohla činit rozhodnutí. Šlo by v zásadě o rozbor hospodářské situace a situace na pracovním trhu, celkový obraz rozpočtu, makrofinanční podmínky a pokrok v tematických programech v jednotlivých členských státech, a dále o přezkum celkového stavu ekonomiky EU.
Integrované hlavní směry
Institucionálně bude strategii Evropa 2020 tvořit omezený soubor integrovaných hlavních směrů pro „Evropu v roce 2020“ (integrujících hlavní směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti), jež mají nahradit současných 24 hlavních směrů. Tyto nové hlavní směry budou odrážet rozhodnutí Evropské rady a integrovat schválené cíle. V souladu se Smlouvou by pak na základě stanoviska Evropského parlamentu o hlavních směrech zaměstnanosti mělo červnové zasedání Evropské rady hlavní směry politicky potvrdit, než je Rada přijme. Jakmile budou přijaty, neměly by se v zásadě měnit až do roku 2014, aby se bylo možné soustředit na jejich provádění.
Politická doporučení
Politická doporučení členským státům se budou týkat jednak podávání zpráv o jednotlivých zemích a jednak tematického přístupu strategie Evropa 2020. Pokud jde o dohled nad jednotlivými zeměmi, budou to stanoviska k programům stability nebo ke konvergenčním programům podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 a doporučení v rámci hlavních směrů hospodářských politik (čl. 121 odst. 2). Tematická část by obsahovala doporučení týkající se zaměstnanosti (článek 148) a doporučení pro jednotlivé státy k dalším vybraným tematickým otázkám (např. podnikatelské prostředí, inovace, fungování jednotného trhu, energie či změna klimatu atd.). Doporučení by mohla být rovněž zaměřena tak, aby měla makroekonomický dopad prostřednictvím doporučení v rámci výše uvedených hlavních směrů. Takovéto uspořádání doporučení by rovněž pomohlo zajistit soudržnost mezi makroekonomickým/fiskálním rámcem a tematickými programy.
Doporučení v rámci dohledu nad jednotlivými zeměmi by se zabývala otázkami, jež mají významné důsledky pro makroekonomiku a veřejné finance, zatímco doporučení v rámci tematického přístupu by obsahovala podrobné rady týkající se mikroekonomických problémů a zaměstnanosti. Tato doporučení by byla dostatečně přesná a poskytovala by časový rámec, v němž by měl dotyčný členský stát přijmout opatření (např. dva roky). Členský stát by pak určil, pomocí jakých opatření bude tato doporučení uplatňovat. Pokud by členský stát po uplynutí určené doby vhodně nereagoval na politická doporučení Rady nebo by prováděl politiku směřující proti těmto radám, Komise by vydala politické varování (čl. 121 odst. 4).
Rozdělení činností
Na dosahování těchto cílů musíme pracovat společně. Vzhledem ke vzájemnému provázání našich ekonomik se růst a zaměstnanost vrátí jen tehdy, pokud se tímto směrem budou ubírat všechny členské státy a budou při tom zohledňovat svou konkrétní situaci. K tomu potřebujeme dosáhnout větší odpovědnosti. Evropská rada by měla poskytnout všeobecné pokyny pro provádění strategie, vycházející z návrhů Komise postavených na jediné ústřední zásadě: na jednoznačném přínosu EU. V tomto směru hraje zvláště významnou roli Evropský parlament. Posílena by měla být také účast sociálních partnerů a zainteresovaných stran na úrovni států a regionů. Přehled politického cyklu a harmonogram strategie Evropa 2020 obsahuje příloha 3.
Plná odpovědnost Evropské rady
Na rozdíl od současné situace, kdy je posledním prvkem v rozhodovacím procesu strategie, by v tomto případě měla Evropská rada určovat směr strategie, jelikož zajišťuje integraci politik a řídí vzájemné vztahy mezi členskými státy a EU.
Evropská rada by měla mít horizontální dohled nad prováděním programu Evropa 2020 a na svých zasedáních by se v budoucnu měla zaměřit na určitá témata (např. výzkum a inovace, dovednosti) a poskytovat všeobecné pokyny a nezbytné impulsy.
Rada ministrů
Rada v příslušných složeních by měla pracovat na provádění programu Evropa 2020 a na dosahování cílů v oblastech své pravomoci. Členské státy budou vyzvány, aby jako součást stěžejních iniciativ zesílily výměnu politických informací o osvědčených postupech v rámci různých složení Rady.
Evropská komise
Evropská komise bude každoročně sledovat situaci na základě souboru ukazatelů celkového pokroku směrem k inteligentní a ekologické ekonomice podporující sociální začlenění, jež bude vykazovat vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Komise bude vydávat výroční zprávy o plnění strategie Evropa 2020, zaměřující se na pokrok v plnění schválených hlavních cílů, a hodnotit zprávy členských zemí a jejich programy stability a konvergenční programy. V rámci tohoto procesu bude Komise předkládat politická doporučení nebo varování, činit politické návrhy na plnění cílů strategie a předkládat konkrétní hodnocení pokroku dosaženého v eurozóně.
Evropský parlament
Evropský parlament by měl hrát ve strategii důležitou roli nejen jako spolutvůrce právních předpisů, ale rovněž jako síla mobilizující občany a vnitrostátní parlamenty. Parlament by například mohl využít své příští schůzky s vnitrostátními parlamenty k diskusi o svém příspěvku ke strategii Evropa 2020 a společně by pak mohly sdělit své názory jarnímu zasedání Evropské rady.
Celostátní, regionální a místní orgány
Všechny celostátní, regionální a místní orgány by měly uplatňovat partnerský přístup, sbližovat parlamenty, sociální partnery a zástupce občanské společnosti a přispívat k vypracovávání i provádění národních programů reforem.
Vytvoření stálého dialogu mezi různými úrovněmi správy pomůže přiblížit priority Unie občanům a posílí pocit odpovědnosti nutný k plnění strategie Evropa 2020.
Zúčastněné strany a občanská společnost
Bližší přidružení by se mělo týkat rovněž Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů. Dalším užitečným nástrojem pro upevnění odpovědnosti a dynamiky týkajících se nutnosti reformy je výměna osvědčených postupů, srovnávacích ukazatelů a sítí, podporovaná několika členskými státy.
