Švédsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Oficiální název státu

• Česky: Švédsko
• Anglicky: Sweden
• Švédsky: Sverige

Vnitropolitická charekteristika a složení vlády

Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je od r. 1973 král Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadotte. Premiérem je od ledna 2019 předseda Sociální demokracie Stefan Löfven. Jedná se o jeho již druhé volební období, v čele vlády stojí od října 2014. Jednokomorový parlament (Riksdag) má 349 poslanců.

Vítězem voleb konaných dne 9. září 2018 se stala Sociální demokracie se ziskem 28,3 % hlasů (pokles oproti roku 2014 o 2,8 %) před opozičními konzervativní stranou Moderátů, která získala 19,8 % (pokles o 3,5 %) a nacionálními Švédskými demokraty, kteří obdrželi 17,5 % hlasů (nárůst o 4,7 %). Volební účast dosáhla 87,2 %, což je o 1,4 % více než při posledních volbách v roce 2014. Sociální demokracie, byť utrpěla nejhorší výsledek od roku 1908, zůstala nejsilnější stranou v zemi a navzdory některým katastrofickým scénářům se nakonec nekonal dramatický nástup Švédských demokratů, kteří sice znatelně posílili, ale nestali se druhou nejsilnější stranou s podporou přes 20 %, jak některé průzkumy prorokovaly.

Důležitější než výsledky jednotlivých stran byl výsledek klání jednotlivých politických bloků, ve kterém vládní středo – levá formace Sociální demokracie a Zelených s tichou podporou Levicové strany (komunistů) porazila velmi těsně opoziční středo – pravý blok tvořený Moderáty, Stranou středu, Křesťanskými demokraty a Liberály v poměru 40,7 ku 40,3 %. Současná vládní formace tak získala v 349 členném parlamentu celkem 144 mandátů oproti 143 opozičním, přičemž 62 připadá na nesystémové Švédské demokraty. Oba bloky tak dělil jeden jediný mandát. Jednalo se o vůbec nejtěsnější výsledek v historii Švédska. Rozdíl mezi oběma bloky činil 0,41 % hlasů ve prospěch středo-levé vládní formace, což v absolutních číslech představuje rozdíl pouhých 27,5 tisíc z celkových více než 6,5 milionů hlasů.

Sociální demokracie byla jako vždy mimořádně silná na severu a ve středu země, Moderáti byli silní ve Stockholmu a jeho okolí, na západním pobřeží okolo Göteborgu a v okolí Malmö a Švédští demokraté dominovali v nejjižnějším kraji Švédska – Skåne a na západním pobřeží při norských hranicích. Již neplatí, že Sociální demokracie je stranou dělníků, odborářů, rolníků a venkova obecně, strana ztratila především odbory a dělníky v největší průmyslové aglomeraci Göteborgu a jeho okolí, a to na úkor Švédských demokratů. Avšak ani Moderátům se nedaří oslovit běžné voliče. Strana má základnu v bohatých komunách, v businessu, mezi majetnými Švédy a kapitány průmyslu a nedokázala se zbavit nálepky jisté elitářské strany. Švédští demokraté úspěšně sbírají protestní hlasy rodilých Švédů, kteří se cítí ohroženi multikulturalismem, globalizací a modernismem prosazovanými socialistickými vládami, a to jak mezi seniory, tak mezi dělníky, odboráři a zemědělci. Především na jihu Švédska se stali zcela dominantní stranou (30 a více procent ve 21 z 33 komun). Nedůvěra v tradiční velké strany posílila nejen Švédské demokraty, na druhé straně spektra uspěla Levicová strana, která posbírala radikální levicové voliče, a to jak Sociální demokracii, tak Zeleným.

Za vítěze voleb se považují jak Sociální demokraté (nejsilnější strana) a jimi vedené středo-levé seskupení (které těsně vyhrálo), tak opoziční Moderáti a jejich Aliance (která porazila vládu – nepočítáme-li Levicovou stranu, která není ve vládě), ale i Švédští demokraté (kteří posílili nejvíce ze všech). Bez ohledu na tyto povolební interpretace, volby skončily naprostým patem. Ani jedna z formací nebyla schopna dosáhnout většiny.

První zkouškou povolebních koalic se tak stala volba předsedy parlamentu, která se uskutečnila 24. září 2018. Stávající vláda neprosadila svou kandidátku Åsu Lindestam/ovou (S) na post předsedy parlamentu, neboť pro kandidáta opoziční Aliance Andrease Norléna (M) se vyslovili i nacionální Švédští demokraté. Norlén tak přesvědčivě hned v prvním kole porazil Lindestam/ovou v poměru 203 ku 145 hlasům a stal se tak předsedou švédského Parlamentu (Riksdagu).

Po ustavující schůzi nově zvoleného parlamentu došlo z rozhodnutí nově zvoleného předsedy Andease Norléna hned následující den, tj. 25. září 2018, k hlasování o důvěře stávající vlády sociálně-demokratického premiéra Stefana Löfvena. Premiér hlasování dle očekávání prohrál, a to poměrem 142 ku 204. Sestavit životaschopnou vládu vzhledem k patové situaci po volbách bylo nesmírně složité. Ačkoliv Švédští demokraté byli za jistých okolností připraveni podporovat strany Aliance, její členy tato podpora zásadně štěpila. Zatímco M a KD si takovou formu uměli představit, pro C a L se jednalo o nepřijatelnou záležitost. Nebylo tedy překvapením, že při prvním pokusu o sestavení vády lídr opozice Ulf Kristersson neuspěl v poměru hlasů 149:195. To otevřelo prostor premiéru v demisi Löfvenovi, aby získal tyto strany do svého středo-levého tábora, nicméně ani ten by neměl většinu a musel by opět spoléhat na tichou podporu V, tedy komunistů. Klíčem tedy bylo, jaké zlo (V vs. SD) vyhodnotí C a L jako menší. V prosinci 2018 při druhém pokusu sestavit vládu premiér Löfven dle očekávání neuspěl a důvěru v poměru hlasů 116 ku 200 nezískal.

Hrozba předčasných voleb nakonec vedla k větší ústupnosti politických stran, což mělo za následek sérii politických dohod. Nejprve Sociální demokracie uzavřela tzv. Lednovou dohodu se Stranou středu a Liberály. Sociální demokracie se za toleranci vlády zavázala k řadě ústupků shrnutých do celkem 73 bodů, které zahrnují devět oblastí, jimiž jsou: ekonomika a finance, práce, podnikání a udržitelný rozvoj, růst země, životní prostředí a klima, integrace a tzv. zločiny ze cti, bydlení, školství, zdravotnictví a pečovatelská služba a dále migrace, bezpečnost a demokracie. Byť lednová dohoda specificky zmiňuje zapovězení spolupráce Levicovou stranou (komunisty), Sociální demokracie byla pro nedostatek hlasů nucena uzavřít dohodu i s nimi, a to za cenu dalších ústupků. Dne 18. ledna 2019, tj. 131 dnů po volbách, zvolil Parlament předsedu sociálních demokratů Stefana Löfvena za staronového předsedu vlády. Otevřela se tak cesta k pokračování dosavadní, ovšem podstatně oslabené koalice Sociální demokracie a Zelených. Pro Löfvena hlasovalo 115 poslanců z 349 – půjde tedy o výrazně menšinovou vládu, která bude mít pouze křehkou oporu v Riksdagu. Zvolení Löfvena bylo umožněno tím, že se hned tři strany (C, L a V) čítající 77 poslanců zdržely hlasování. Proti se vyslovilo 153 poslanců z řad M, KD a SD. Zatímco při volbě premiéra funguje princip tzv. negativního parlamentarismu, tj. pakliže není aktivně odmítnut nadpoloviční většinou poslanců (175), stává se kandidát i při prohraném hlasování (v tomto případě 115 ku 153) premiérem, při přijímání zákonů tato zásada však neplatí a Löfven bude muset pro jednotlivé zákony hledat komplikované ad hoc koalice a s tolerancí si nevystačí. Po nejdelším povolebním jednání v celé historii Švédska tak nastupuje vláda s velmi křehkou podporou v parlamentu i u veřejnosti.

Vláda S-MP s tichou podporou C, L a V je velmi křehká a jen mimořádně obtížně nalézá shodu při prosazování jednotlivých priorit, zejména v rozpočtové a ekonomické oblasti, kde se nejvíce rozchází. Jediným skutečným společným jmenovatelem této složitě vybudované konstelace je snaha zamezit Švédským demokratům vliv na vládu. A to je poněkud málo. S, MP a V přirozeně tíhnou doleva, C a L doprava a všechny strany nové formace se v obavě ze ztráty vlastních voličů ihned začaly vymezovat. Vládě se proto nedává příliš šancí, že by vydržela celé volební období.

V programovém prohlášení vlády na rok 2020 premiér Löfven načrtl následující priority vlády: (1) rozvoj a investice do venkova, resp. zlepšení dostupnosti služeb v odlehlých oblastech (jednak rurálním oblastem půjde více prostředků z centrálního rozpočtu a 850 tisíc obyvatel venkova obdrží řadu daňových úlev), (2) zavedení jednodušších pravidel pro podnikání a rozšíření působnosti Národní rady pro inovace, (3) vypracování národního programu pro lesnictví, (4) rozvoj komunální bytové výstavby a budování infrastruktury (údržba cest a výstavba železnic včetně vysokorychlostních – jedná se o největší investici do železnic v moderních dějinách Švédska), (5) dobudování digitální infrastruktury, (6) omezení emisí z letecké dopravy, podpora elektromobility a v energetice bude kladen důraz na obnovitelné energie, (7) realizace dalších opatření k ochraně životního prostředí s cílem stát se prvním bezfosilním sociálním státem na světě, (8) zavedení bankovní daně, z níž budou financovány investice do obrany, (9) reforma vzdělávání (desetiletá letá základní škola, tj. včetně předškolního roku), včetně zesíleného důrazu na kurzy pro přistěhovalce usnadňující jejich přístup na trh práce, (10) vznik komise pro sociální věci za účelem vylepšení sociálního systému a zdravotnictví a konečně (11) přijetí komplexní strategie k potlačení vzrůstajícího násilí a kriminality.

Premiér Löfven se nachází v mimořádně komplikované situaci, z níž nemá příliš východisek. U moci se drží jen díky tzv. Lednové dohodě, ve které se za podporu v parlamentu od středových stran Středu a Liberálů zavázal k vykonávání politiky, která jde proti letitým principům sociálně-demokratické politiky (např. tím, že vláda obhajuje snižování daní pro bohaté, privatizační projekty apod.) Tyto kroky vyvolávají ve straně velmi silné napětí. Především však premiér nemůže příliš spoléhat na roztříštěnost opozice poté, co do svého tábora přetáhl výše zmíněné strany Středu a Liberálů. Rozpadla se tak sice tzv. Aliance bývalého premiéra Fredrika Reinfeldta, avšak Moderáti a Křesťanští demokraté se rozhodli vydat jinou cestou, když připustili zformování nacionálně-konzervativně koalice Švédských demokratů, Moderátů a Křesťanských demokratů, která se zdá být mnohem silnější. KD byla první stranou, která se spolupráci se SD otevřela a na říjnovém programovém sjezdu tak učinili i Moderáti.

Švédsko tak pozvolna přechází z dvoublokového uspořádání (středo-levý vs. středo-pravý blok se Švédskými demokraty v izolaci) k politice tří bloků: středo-levého (S, MP, V), středového (L a C) a konzervativního (M, KD, SD), což představuje pro premiéra Löfvena a celou Sociální demokracii vážný problém. Konzervativní blok má nejenže poměrně dobrou šanci na celkové vítězství, ale jediný způsob, jak ho porazit je vznik seskupení ostatních stran od Levicové strany (komunistů) až po Liberální stranu. Limity a negativa takové spolupráce však nyní Sociální demokracie silně pociťuje v tzv. Lednové dohodě.

Vláda se za rok existence otřásala hned několikrát v základech, prošla několika rekonstrukcemi, avšak limity Lednové dohody ji znemožňují efektivní výkon programového prohlášení. Bující kriminalita a násilí páchané zločineckými gangy, minimální úspěchy integrace přistěhovalců a v neposlední řadě selhání řady vládních politik mají za následek, že se Švédští demokraté v roce 2020 stali nejsilnější politickou stranou v zemi (24 %) a Sociální demokracie se propadá na nová a nová historická minima (23 %). Švédští demokraté za svou prioritu vyhlásili svržení této vlády.

Složení švédské vlády v demisi je následující:

• Stefan Löfven (soc.-dem.), předseda vlády
• Isabella Lövin (zelení), místopředsedkyně vlády a ministryně životníprostřčdí
• Magdalena Anderson (soc.-dem.), ministryně financí
• Ann Linde (soc.-dem.), ministryně zahraničních věcí
• Peter Hultqvist (soc.-dem.), ministr obrany
• Hans Dahlgren (soc.-dem.), ministr pro EU
• Anna Hallberg (soc.-dem.), ministryně zahraničního obchodu
• Mikael Damberg (soc.-dem.), ministr vnitra
• Morgan Johansson (soc.-dem.), ministr spravedlnosti a pro migraci
• Thomas Eneroth (soc.-dem.), ministr infrastruktury
• Anders Ygeman (soc.-dem.), ministr energetiky a digitalizace
• Ibrahim Baylan (soc.-dem.), ministr podnikání, průmysl a inovace
• Jennie Nilsson (soc.-dem.), ministryně zemědělství a rozvoje venkova
• Anna Ekström (soc.-dem.), ministryně školství
• Matilda Ernkrans (soc.-dem.), ministryně pro vědu, výzkum a vyšší vzdělávání
• Lena Hallengren (soc.-dem.), ministryně sociálních věcí a zdravotnictví
• Ardalan Shekarabi (soc.-dem.), ministryně pro sociální pojištění
• Eva Nordmark (soc.-dem.), ministryně pro pracovní trh
• Åsa Lindhagen (zelení), ministryně pro rovné příležitosti a genderové otázky
• Amanda Lind (zelení), ministryně kultury, demokracie, sportu a mládeže
• Peter Eriksson (zelení), ministr pro rozvojovou spolupráci
• Lena Micko (soc.-dem.), ministryně pro veřejnou správu
• Per Bolund (zelení), ministr pro finanční trhy a otázky bydlení

Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády.

Počet obyvatel

• počet obyvatel 10 327 589 (k 1. 1. 2020), roční přírůstek obyvatelstva: 0,9 % (97 404 osob), za posledních deset let nárůst o 10,5% (986 907 osob)
• hustota obyvatelstva 25,3 obyvatel/km²
• podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) cca 57,0 %
• největěší města: Stockholm (980 354, aglomerace 1 545 017), Göteborg (594 580), Malmö (314 012), Uppsala (159 374), Upplands Väsby-Sollentuna (141 256), Västerås (122 406), Örebro (119 391), Linköping (110 933), Helsingborg (109 134).

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

Na přírůstku obyvatel ve výši 97 404 osob (oproti roku 2018 pokles o 12 539 osob) se v roce 2019 podílela z 28 % větší porodnost než úmrtnost a ze 72 % větší přistěhovalectví než emigrace.

Koncem roku 2019 žilo v zemi 2 065 367 lidí starších než 65 let, osob mladších 17 let Švédsko registruje 2 180 508, do věkové skupiny 17-64 let patřilo 58,9 % občanů. V roce 2019 byl průměrný věk ve Švédsku 41,2 roku (medián činil 40,6). Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 84,0 let a u mužů 80,4 let, což ho řadí na 10. místo na světě.

Švédsko patří k zemím s nejpestřejším národnostním složením, které je způsobené rozsáhlým přistěhovalectvím. Cizinci k 1. 1. 2020 celkem tvoří 2 019 733 z 10 327 589 obyvatel země, přičemž občanů narozených již ve Švédsku avšak s oběma rodiči cizinci je evidováno dalších 587 851. Cizí původ má tedy 25,2 % populace. Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu byli v roce 2019 přistěhovalci ze Sýrie, Finska, Iráku, Polska, Iránu, Somálska, Jugoslávie, Bosny a Hercegoviny, Afghánistánu, Německa, Turecka, Thajska a Eritrei. V roce 2019 žádalo o azyl ve Švédsku 21 958 osob, což je podobně jako v roce 2018 (21 502 osob), avšak oproti letům 2016-2017 (28 939, resp. 25 666) a především roku 2015 (162 877) se jedná o výrazný pokles. Nejvyšší počet žadatelů pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Somálska a Eritreje.

V roce 2019 byl počet občanů pocházejících z České republiky/Československa odhadován na 7 154 osob.

Náboženské složení

Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován. Jiné zdroje dat uvádějí, že cca 30,4 % obyvatel Švédska je bez vyznání a zbylých 69,6 % vyznává nějakou víru. Ke švédské církvi (luteránská církev) se hlásí 61,1 % obyvatel, k islámu 3,2 %, římsko katolické církvi 1,7 % a k východní ortodoxní církvi 1,5 %. Počty vyznavačů judaismu, hinduismu a budhismu nedosahují ani 0,1-0,2 %.

Níže uvedená tabulka zahrnuje údaje dosažených ekonomických ukazatelů za roky 2015 – 2019 a predikce jejich vývoje v letech 2020–2021

Zdroj: Ministerstvo financí Švédska a Statistics Sweden

Švédská ekonomika v roce 2019 a očekávaný vývoj v teritoriu 

Jestliže švédská ekonomika v roce 2018 vzrostla o 2,3 %, tak v roce 2019 znatelně zpomalila. V prvním kvartále roku 2019 růst HDP dosáhl pouhé technické nuly (oproti stejnému období r. 2018 růst o 1,4 %), ve druhém 0,2 % (1,0 %), ve třetím 0,4 % (1,8 %) a ve čtvrtém 0,2 % (0,8 %). Za celý rok 2019 vzrostl HDP Švédska o 1,2 %, což bylo 0,4 % za očekáváním vlády. Přičteme-li relativně vysokou nezaměstnanost, vytrvalý pokles indexů výrobní aktivity, průmyslových objednávek i spotřebitelské nálady bylo zjevné, že švédská ekonomika zpomalovala. Vláda tehdy počítala s růstem švédské ekonomiky v roce 2020 v rozmezí 1,0 – 1,2 % a 1,5 – 1,7 % pro rok 2021, avšak po rozšíření koronaviru COVID-19 tyto odhady vzaly rychle za své.

Švédská v průběhu krize představila celkem čtyři záchranné balíčky, tři představila Centrální banka a další instituce. Švédsko tak celkově do ekonomiky napumpuje 1,6 bilionů SEK, tedy téměř 32 % HDP země, z čehož polovinu představuje kvatitativní uvolňování Centrální banky (de facto tisk nových peněz). Vládní podpora z více než poloviny představuje přehodnocení priorit stávajícího rozpočtu, přesto veškerá přijatá opatření budou mít zásadní dopad na státní rozpočet.

Švédsko je v relativně dobré pozici, rozpočtové přebytky, zadlužení pouze 35 % HDP, robustní ekonomika. Problém této krize je ten, že šokem prochází nabídka i poptávka, což ji odlišuje od finanční krize v roce 2009. Nejistota je obrovská, vše záleží na tom, jak dlouho tento stav bude pokračovat. V tuto chvíli Švédsko očekává následující vývoj:

• HDP Švédska poklesne v roce 2020 o 4,0 %, v roce 2021 však očekává růst 3,5 %.
• Nezaměstnanost stoupne ze 7 % na 9%.
• Státní rozpočet v důsledku mimořádných balíčků na podporu ekonomiky skončí namísto v přebytku 47 mld. SEK (+0,95% HDP) v deficitu 190 mld. SEK (-3,8 % HDP)
• Zadlužení Švédska stoupne z 35 % HDP na 40 % HDP, což bude stále jedna z nejlepších hodnot v EU.

Jak je vláda rozpočtově velmi ukázněná, švédské domácnosti se chovají přesně opačně. Švédi mají půjčeno téměř 92 % HDP země a průměrný net debt-to-income ratio dosáhl 330 %. Pět let záporných úrokových sazeb vedlo k tomu, že ceny nemovitostí dosáhly astronomických výšek, což může v sobě nést v případě vleklé krize obrovský problém. Proto vláda přijala odklad spláccení hypoték až do června 2021.

I přes dobrou kondici ekonomiky a konjunkturu v letech 2015-2018, se Švédsku nepodařilo dostat nezaměstnanost pod 6 %, a to si přitom sociálně-demokratická vláda premiéra Löfvena vytýčila cíl dosáhnout do roku 2020 nejnižší zaměstnanosti v EU. Realita je taková, že Švédsko má naopak jednu z nejvyšších nezaměstnaností v Evropě. V roce 2019 činila nezaměstnanost 7,0 % a v roce 2020 bude v důsledku koronavirové krize úspěchem udrží-li se v rozmezí 9-10 %.

Švédské centrální bance (Riksbank), se navzdory mimořádně agresivní politice uvolňování nedaří udržet inflaci na kýžených 2%. Od července do prosince 2019 se pohybovala v rozmezí 1,4 – 1,8 %, tedy lehce pod cílem Cetrální banky. Inflace v lednu 2020 však nečekaně dramaticky klesla na pouhých 1,3 %, což je hluboko pod cílem Centrální banky. Propad byl způsoben rekordně nízkými cenami elektřiny a obecně energtických surovin. V únoru klesla ještě dále na 1,0 %. V době koronavirové krize se Riksbank na inflaci nesoustředí vůbec, priortou je záchrana ekonomiky.

Ochota vstoupit znovu do teritoria záporných úrokových sazeb je na straně Riksbank velmi malá, byť vláda takový krok očekává, banka se mu prozatím brání a preferuje podporu ekonomiky formou kvantitativního uvolňování.

Švédská koruna (SEK), která patří mezi měny, jež jsou velmi senzitivní na nálady na globálních trzích, dle očekávání v průběhu pandemie silně utrpěla a pohybuje se na hranici historických minim na obou klíčových měnových párech, tj. 10 SEK za 1 USD a 11 SEK za 1 EUR (ještě v lednu 2020 byl kurz na úrovni 10,3, resp. 9,2 za 1 EUR/USD).

V roce 2018 skončilo hospodaření státu v přebytku 80 mld. SEK (cca 1,65 % HDP), v roce 2019 vláda vykázala přebytek neuvěřitelných 111,9 mld. SEK (tj. 2,3 % HDP). Rozpočet na rok 2020 byla navržen jako silně přebytkový (+47 mld. SEK, tj. +0,97 % HDP). V důsledku mimořádných balíčků na podporu ekonomiky během pandemie  namísto v přebytku 47 mld. SEK skončí v deficitu 190 mld. SEK (-3,8 % HDP)

V červnu 2016 byla uzavřena dohoda mezi stranami napříč politickým spektrem o změnách rámce fiskální politiky. Dohoda obsahuje závazek dosahovat vyrovnaných státních rozpočtů, přičemž se zároveň stanovuje přebytkový cíl ve výši 0,33 % HDP. Rovněž byla zavedena dluhová kotva ve výši 35 % HDP dle Maastrichtských kritérií a stanoven strop vládních výdajů. Na toto opatření byla v důsledku pandemie pro rok 2020 (případně i 2021) vztažena výjimka.

Zdroj: Statistický úřad SE

Zdroj: Švédská národní banka

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh (Riksgälden) je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu. 

Zodpovědná fiskální politika a robustní růst švédské ekonomiky vedly ke snížení státního dluhu během mandátní periody této vlády o více než 10 %, když dle Úřadu pro správu státního dluhu výše zadlužení Švédska dosahuje k 28. 2. 2019 hodnoty 1.055 mld. SEK, což se rovná úrovni cca 21 % HDP a je nejnižší od 70. let. Švédský dluh také patří k jednomu z nejnižších v EU. Včetně dluhu místních a krajských samospráv, je dluh vyšší, a to ve výši cca 34,6 % HDP (1.730 mld. SEK). V souvislosti s opatřeními v době pandemie se očekává nárost zadlužení na úroveň cca 40 %, což bude stále jedna z nejnižších v celé EU.

Zdroj: Úřad pro národní dluh

Švédsko má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. V  současnosti působí na švédském trhu 117 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: švédské bankovní akciové společnosti, zahraniční banky, spořitelny a družstevní banky.

• Švédská národní banka, Riksbanken (www.riksbank.se), plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. Současným guvernérem je Stefan Ingves.

Mezi největší švédské banky patří následují tři bankovní ústavy:

• Skandinaviska Enskilda Banken (www.seb.se) je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce 1856. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 % úvěrového portfolia), severských zemích,  Německu (24,3 %) a baltských republikách.
• Swedbank (www.swedbank.se) je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r. 1820. Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize.
• Handelsbanken (www.handelsbanken.se) byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění.

Zahraniční banky a největší spořitelny:

• Nordea (www.nordea.com) je největší komerční bankou v zemi, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích, celkem Nordea působí v 16 zemích po celém světě. Základní jmění je cca 176 mld. €, obsluhuje 10 miliónů individuálních klientů a asi 930 000 právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani. Jedná se o švédskou banku, která však v roce 2017 přesunula svou domicilní adresu do Finska.
• Danske Bank (www.danskebank.se) je největší dánskou bankou, která působí i v ostatních severských zemích. Po Nordee je největším finančním koncernem v regionu.
• Scandia (www.scandia.com) je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce 1863.
• Ålandsbanken Sverige (www.alandsbanken.se) byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Ålandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv.
• SBAB (www.sbab.se) byla původně hypoteční institucí, která od roku 2010 poskytuje i další bankovní služby.
• Länsförsäkringars bank (www.lansforsakringar.se) je vlastněna 23 místními pojišťovnami.

Významnou složkou finančního sektoru jsou hypoteční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem 3 800 mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotečního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotečními institucemi.

Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv  pojišťovacích institucí (celkem 2 724 mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž  se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a 2 200 penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %. Nejběžnější druh pojištění je pojištění domácnosti, které má sjednáno až 95 % švédských domácností.

Švédsko je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Středopravá vláda po svém nástupu v r. 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní z nemovitostí, z majetku, darovací a dědické). Od roku 2014 vládní koalice Sociální demokracie a Zelených přijala řadu změn ohledně úrovně placení státní daně z příjmu (zpřísnění prograsivního zdanění a rozšíření hranice pro tzv. daň z bohatství), zvýšila daně např. z pohonných hmot, výkonostní daň z jaderné energie a zavedla řadu environmentálních daní a zároveň snížila stropy pro daňové odpočty u řady položek. Přesné daňové rozpětí dle jednotlivých položek je k dispozici na www.skatteverket.se. Daňové podvody jsou velmi přísně trestány.

Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD ohledně struktury i celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket.

Podniková daň

Od 1. 1. 2020 platí sazba 20,6 %.  

Fyzické osoby

Daně z příjmu fyzických osob jsou hlavním příjmem komun. Komunální daň z příjmu se mění v závislosti na trvalém bydlišti. Pro rok 2020 se pohybuje mezi 29,18 % (Österaker) a 35,09 % (Bräcke). Stockholm má např. 29,89 %, fin-tech startupové předměstí Solna má např. 29,45 %. O přesné míře rozhoduje komuna. Státní daň z příjmu odvádí pouze fyzické osoby s vyšším ročním příjmem, v roce 2020 při příjmu nad 509 300 SEK za rok ve výši 20 %. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH.

Pojištění a penze

Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši 31,42 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění, klíčovým zaměstnancům případně též soukromé zdravotní připojištění.

Daň z nemovitostí

V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem, který je pro rok 2020 ve výši 8 049 SEK za rodinný dům, resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Malé domky, bytové domy a byty postavené v roce 2012 a později mají plné osvobození od obecní daně z nemovitosti po dobu 15 let. 

Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly

Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. mimo EU), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů.

Daň z přidané hodnoty

Základní DPH činí 25 %, což je jedna z nejvyšších DPH v EU. Od roku 2002 platí 12% snížená daň  na potraviny a potravinové suroviny (s výjimkou alkoholových nápojů nad 2,25 %, tabáku, krmiva pro zvířata a dalších – tam je 25 %) a 6 % na noviny, tiskoviny a knihy, přepravu osob a vstupné na některá kulturní představení. Nulová sazba se týká zdravotní péče, sociálních služeb, vzdělání, léků na předpis, nákupu a pronájmu nemovitostí, loterie a dalších.

Spotřební daň

Vybírá se za některé druhy dováženého zboží, např. alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie. Daň z benzínu je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, vyšší daň je u nafty na topení. Vláda od 1. 1. 2019 prosadila další zvýšení spotřebních daní z benzínu a nafty, které se s DPH podílí na celkové ceně již více než 62 %. Cena energií z fosilních zdrojů patří kvůli výši daní mezi nejvyšší v Evropě. Daně se podílejí až ze 75 % na prodejní ceně tabákových výrobků (DPH 25 % a spotřební daň cca 51 %).

Daňové zatížení alkoholických nápojů

Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. V případě „tvrdého“ alkoholu je sazba 516,59 SEK z litru čistého etylalkoholu. Na vína s obsahem alkoholu 8,5–15 % se vztahuje daň 26,18 SEK/litr. Silnější pivo (3,5 % a více) podléhá dani ve výši 2,02 SEK/litr. Slabší pivo (v úvahu přichází pouze 2,8 % odpovídající přibližně našemu sedmistupňovému pivu) se spotřební daní nezdaňuje a prodává se volně mimo státní monopol.