Švédsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Charakteristickými rysy švédského trhu jsou jeho malá absorpční schopnost (relativně malý trh), konzervativní přístup zákazníků (což je výhodné, pokud je výrobek již zaveden), preference domácích výrobků či výrobků předních světových značek a mimořádný důraz na kvalitu, design a značku/brand. Rozhodování o koupi výrobku je především u středních a větších firem kolektivním aktem, tudíž je časově náročnější, než české firmy očekávají.

Spotřební zboží a zemědělské produkty jsou dodávány přímo do obchodních řetězců, jednání jsou vedena přes nákupčí jednotlivých organizací. Další cestou je prodej přes velkoobchodní firmu, z nichž největší ve Švédsku je firma Axfood AB. Zařazení českého výrobku do sortimentu obchodního domu či řetězce zpravidla předchází vyřazení výrobku konkurenčního. Tento krok je však podmíněn cenovou či kvalitativní výhodností. Rozhodujícím rysem systému nákupu je konzervativní přístup, neochota zaběhlé přístupy měnit.

V současné době se posiluje trend k maximální redukci nákladů a odbourávání mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem. Přímé vazby však znamenají větší nároky na zpracování trhu a nabídky a na dodržení všech obchodně-technických podmínek kontraktu. Přes snahy napřímit obchodní vztahy existují komodity, kde doporučujeme vyhledání zástupce či prostředníka, jehož role pak spočívá především v asistenci při odstraňování byrokratických překážek, v jednání s celními orgány a případně ve sdružování minimálních zakázek (potravinářské zboží a posyktování služeb ve stavebnictví). S výběrem vhodného zástupce může pomoci místní kancelář agentury CzechTrade, resp. Švédský svaz obchodu – Svensk Handel (www.svenskhandel.se) nebo Svaz zástupců (www.agenturforetagen.se).

• Vysoká kvalita výrobků
• Dodržování dodacích termínů
• Včasná a pravidelná komunikace s klientem
• Jazyková vybavenost (dostačující je znalost anglického jazyka)
• Dochvilnost a přesnost
• Znalost prostředí a konkurence
• Správná konstrukce ceny a připravenost k transparentním uváděním nákladových položek

Dovozní podmínky a dokumenty celní systém, kontrola vývozu

V EU funguje volný pohyb zboží, tj. zboží z jiných zemí EU je osvobozeno od cla. Exportér nemusí hlásit zboží k celnímu řízení, nicméně musí zaplatit DPH a další případné daně u Skatteverket (švédský daňový úřad).

Přes výše uvedené existují však určité výjimky z volného pohybu zboží. To se týká především alkoholu, tabáku, některých léčiv, zbraní, zvířat a živočišných produktů. Zda je zboží v souladu s příslušnými právními předpisy kontroluje Tullverket  (švédský celní úřad). V případě zájmu dovozu některé z těchto položek doporučujeme konzultaci s příslušným níže uvedeným úřadem:

• Národní potravinářský úřad (Livsmedelsverket) – www.slv.se
• Švédská zemědělská rada (Jordbruksverket) – www.sjv.se
• Švédský institut pro standardizaci – www.sis.se
• Národní rada pro spotřebitelskou politiku – www.konsumentverket.se
• Národní obchodní rada – www.kommers.se
• Celní správa – www.tullverket.se

Dokumentace

Před vývozem do Švédska je český vývozce povinen zjistit (např. dotazem u dovozce nebo spediční společnosti), jaké speciální doklady či dokumentaci je třeba předložit k proclení zboží. Odpovědnost za zdržení nebo vrácení zboží z důvodu nekompletnosti nebo chybovosti dokladů leží výhradně na českém vývozci.

Velmi přísné předpisy platí pro dovoz potravin. Zásilky procházejí přes speciální přechodové celnice, dovozce je povinen zajistit předběžné celní řízení. Zboží musí být označeno certifikačním logem EU (CE) a jeho nezávadnost odsouhlasena EU nebo švédským úřadem (Jordbruksverket). Masné výrobky a drůbež musí být prosty zárodků salmonely. Potravinářské zboží musí mít návod či popis ve švédštině. Některé zemědělské potraviny jsou testovány na přítomnost alfatoxinů. Dovoz domácích zvířat podléhá velmi přísným předpisům. Více informací lze nalézt na adrese www.jordbruksverket.se.

Závěrem je třeba důrazně upozornit, že celníci mohou zkontrolovat jakoukoli zásilku ze země EU, která překračuje hranice Švédska, pokud existuje podezření na nelegální dovoz nebo na dovoz výrobků, které ohrožují bezpečnost země (životní prostředí, zdraví) či jinak porušují švédské předpisy.

Ochrana domácího trhu

I když se Švédsko otevřeně hlásí k principům volného trhu, důsledně chrání svůj vlastní trh. Opatření mohou vyvolat dojem, že země komplikuje vstup zahraničního zboží, především potravinářského a spotřebního, ale ochrana trhu před dovozem nekvalitního či škodlivé látky obsahujícího zboží patří mezi hlavní priority švédské vlády, která v tomto smyslu také vystupuje na půdě Evropské unie. Ochrana spotřebitele patří mezi nejpropracovanější politiky švédské vlády a je pro řadu zemí – včetně členů EU – vzorem. Národní úřad pro spotřebitelskou politiku poskytuje všechny informace týkající se této problematiky (viz www.konsumentverket.se).

Je třeba zmínit účinný  a nenapadnutelný přístup k ochraně domácího trhu, kterým je nenásilná propagační kampaň prodeje zboží domácí provenience. Spotřebitel musí mít dojem, že domácí zboží je nejlepší, splňuje všechny parametry lidskému zdraví bezpečné a k životnímu prostředí šetrné produkce. Největší důvěře spotřebitelů se těší domácí zemědělské výrobky, zpracované i nezpracované, které jsou mnohdy o desítky procent dražší než srovnatelné dovážené produkty (především mléčné výrobky). Značné popularitě se těší zejména tzv. ekopotraviny.

Dovoz určitých výrobků je vázán na vystavení licence (zbraně, výbušniny, léčiva, jedy, atd.). Obchod s ohroženými druhy zvěře nebo rostlin podle Washingtonské konvence (CITES) je rovněž podmíněn vystavením licence nebo dovozního povolení.

Nejobvyklejšími právními formami přítomnosti zahraničních podnikatelských subjektů ve Švédsku jsou:

• podnikání jako fyzická osoba (Enskild näringsidkare)
• zastoupení – reprezentační kancelář
• pobočka – filiálka (filial)
• dceřiná firma ve formě akciové společnosti (Aktiebolag, AB) – právnická osoba zřízená dle švédského práva; minimální základní kapitál je pouze 50 tis. SEK
• zvláštní formu společnosti s ručením omezením (jako v ČR či SRN) švédské právo nezná, podobně jako britská „Limited Copany“ může být akciová společnost AB buď soukromá (private, odpovídá britské Ltd.) s veřejně neobchodovatelnými podíly, nebo veřejná (public, odpovídá britské PLC) s veřejně obchodovatelnými akciemi, jejíž základní kapitál ale musí být nejméně 500 tis. SEK
• další právní formy firem, které zná švédské obchodní právo, jsou obchodní společnost (handelsbolag; odpovídá české v.o.s.) a komanditní společnost (kommanditbolag; odpovídá české obdobě); jako právní forma dceřiné společnosti zahraničního podnikatelského subjektu nejsou obvyklé, protože podmínkou pro jejich zřízení je existence více společníků (fyzických či právnických osob)

Podmínky pro zahájení podnikání

Podmínkou zřízení dceřiné firmy nebo pobočky je registrace u švédského obchodního rejstříku Bolagsverket (Companies Registration Office) a daňovém úřadu Skatteverket. Akciová společnost musí jmenovat představenstvo –  správní radu. V obou případech je dále nutno jmenovat auditora. Méně obvyklou formou je reprezentační kancelář, přestože její založení a provoz je nejjednodušší. Rozsah aktivit zastoupení je totiž omezený pouze na čistě marketingové činnosti, zatímco samostatné obchodní aktivity provozovat nesmí, stejně jako jeho zaměstnanci nesmějí jednat jménem mateřské společnosti.

Fyzická osoba – podnikatel musí živnost provozovat dlouhodobě, nezávisle a za účelem zisku. Podmínkou je dále dosažení zletilosti (18 let) a plná způsobilost k právním úkonům. Švédský podnikatel-fyzická osoba může najímat zaměstnance.

Průběh registrace

Jak uvádí vládní agentura pro podporu investic Business Sweden, rezidenti ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EEA), který tvoří země EU a EFTA, mohou na rozdíl od občanů ostatních zemí založit akciovou společnost naprosto bez administrativních překážek. Registrace u obchodního rejstříku je proces, který může trvat 3-4 týdny. Přesné časy lze najít na webových stránkách Bolagsverket.

Délku registrace je možno obejít zakoupením „hotové“ registrované firmy z nabídky některé z právních či účetních firem a začít podnikat již do týdne. Úřední poplatek činí 2.000 SEK, cena za koupi registrované firmy dosahuje 5-10.000 SEK.

Pokud jde o zahraniční fyzické osoby, musí nejprve získat registrační číslo (obdoba rodného čísla), které vydává při registraci daňový úřad. Při založení je nutno zažádat o F-daňovou kartu (F-skattsedel) a registrovat podnik k odvodu DPH. Pokud bude mít podnik zaměstnance, musí se také zaregistrovat u daňového úřadu (Skatteverket) z důvodu odvodu sociálního pojištění. Žádosti a registrace je možné provést pomocí „Formuláře žádosti pro daně a poplatky“ (Skatte och avgiftsanmälan). Formulář je možno stáhnout ze stránek: verksamhet.se .Kopie vyrozumění o přidělení národního registračního čísla se přikládá k žádosti o registraci živnosti u obchodního rejstříku (Bolagsverket).

V případě, že jednotlivec vlastní švédskou elektornickou identifikaci, je možno živnost zaregistrovat prostřednictvím e-služby.

 Praktické informace

Na internetové stránce  www.verksamhet.se jsou kromě praktických informací a pokynů pro podnikatele zveřejněny průměrné náklady na zřízení kanceláře a na pracovní síly. Hladina nákladů v hlavním městě je zhruba o 20–30 % vyšší než v ostatních částech Švédska. Proto v posledních letech dochází k přemísťování firem za hranice centrálního Stockholmu, do menších měst vzdálených desítky kilometrů, nebo do technologických vesnic,  které jsou v dosahu velkých měst.

Nejčastější formou právní subjektivity je Aktiebolag (AB). Zřízení AB podléhá velmi jednoduché proceduře, za tímto účelem má Patentový a registrační úřad připravený „balíček“ dokumentů, jenž lze vyhledat na adrese www.prv.se, která rovněž nabízí informace o švédských firmách. Jak uvádí portál Verksamhet, rezidenti ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EEA), který tvoří země EU a EFTA, mohou založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezením zcela bez administrativních překážek, občané ostatních zemí potřebují nejprve zažádat o residenční povolení na Švédském migračním úřadě.

Účast na specializovaných veletrzích a výstavách je jednou z efektivních forem prezentace českých firem. Finanční nároky na propagaci jsou sice vyšší, koncentrace potenciálních zákazníků však zvyšuje její účinnost. Ověřenou formou, která usnadňuje vstup na trh i finančně slabším firmám, je realizace společného stánku CzechTrade, ZÚ a zainteresovaných firem pod hlavičkou České republiky na veletrzích.

Nejefektivnějším způsobem v oslovování nových klientů je rozhodně přímý marketing zaměřený na konkrétní manažery nákupu. Rozhodně nestačí pouhé zaslání propagačního emailu, je nutné se s rozhodující osobou minimálně spojit telefonicky a vyžádat si osobní prezentační schůzku. S prvotní akvizicí při identifikaci, oslovení a domluvení osobních schůzek může v rámci asistenčních služeb pomoci švédské zastoupení agentury CzechTrade.

Účinnou formou propagace a prezentace jsou národní akce pořádané ZÚ obvykle ve spolupráci s místními kancelářemi CzechTrade, České Centrum a Czech Tourism, kterých se účastní konkrétní nákupčí z jednotlivých firem, dále pak  představitelé měst, krajů, obchodních komor nebo odborných podnikatelských sdružení.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Největší veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ:

• Elmia Mässan Jönköping
• Stockholm Mässan
• Kista Mässan
• Malmö Mässan
• Göteborg (Svenska Mässan)
• Luleå Expo

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/. 

Mezi nejdůležitější pravidelné veletržní akce patří:

• Strojírenské subdodávky: Elmia Subcontractor
• Lesnictví: SkogsElmia
• Stavební stroje: Bygmaskiner
• Stavebnictví: Nordbygg
• Důlní průmysl: Euromine Expo
• Pivo a destiláty: Stockhom Beer
• Víno: Göteborg Vin and Deli
• Železniční průmysl: Elmia Nordic Rail
• Cestovní ruch: TUR 

A další (viz programy jednotlivých veletržních správ), například:

• Butiksleverantör – vybavení obchodních prostor (Kista)
• Ljud, Ljus & Bild – profesionální světelná, zvuková a obrazová technika (Kista)
• Pulp & Paper – papírenský průmysl (nepravidelně, na jaře)
• World Bioenergy – obnovitelné zdroje energie (Jönköping, po 2 letech)
• Machine Tools – obráběcí stroje, strojírenské technologie (Göteborg, pravidelně každé 4 roky v květnu)
• Trä & Teknik – dřevěné produkty a technologie (Jönköping, po 2 letech) 
• Scanautomatic – automatizace, manipulace, regulace (Göteborg, po 2 letech)
• Miljöteknik – technika pro životní prostředí (Göteborg, podzim)
• ScanBygg/Byggmaskiner – stavebnictví a stavební stroje (Göteborg, po 2 letech)
• Elmia Agriculture Machinery and Cultivation – zemědělská technika a mechanizace (Jönköping)

Ve Švédsku je tato oblast řešena standardní evropskou legislativou. Švédské firmy se chovají korektně, právní systém známkoprávní ochranu respektuje a podporuje. ZÚ nejsou známy žádné případy zásadních právních sporů v této oblasti, v nichž by jednou ze stran byla česká firma.

Agenda ochrany duševního vlastnictví je náplní činnosti Patentového a registračního úřadu (PRV), který zveřejňuje aktuální informace na adrese www.prv.se.

Švédsko je členstvím v EU povinno dodržovat pravidla hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. Zákonnou normou je tzv. Public Procurement Act (Konkurrensverket), který postihuje oblast zadávání veřejných zakázek, čisté konkurence a nediskriminace. Oprávněnými subjekty, které zadávají veřejné zakázky, mohou být vládní instituce, krajské orgány, místní zastupitelstva a církevní instituce, dále společnosti ve vlastnictví státu, sdružení, správní organizace a nadace vyvíjející veřejně prospěšnou činnost kromě činností obchodních a výrobních. V oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a spojů (dodavatelské sektory) mohou být oprávněnými subjekty jednak společnosti, ve kterých mají vláda, krajské orgány nebo místní zastupitelstva přímý či nepřímý vliv, nebo společnosti, které působí v určitých oblastech na základě povolení uděleného orgánem vlády, krajským nebo místním zastupitelstvem.

V případě, že veřejná zakázka překročí určitou hodnotu, vztahují se na ni automaticky, pokud jde o inzerci, odkladná období apod., pravidla EU. Tato mezní hodnota činí u zboží a služeb 200 000 € a u stavebních prací 5 mil. €. Přesné hodnoty lze najít na webových stránkách Konkurrensverket. Veřejné zakázky, které jsou pod těmito limity, se však v zásadě řídí stejnými pravidly jako zakázky, jež je překračují, jen s tím rozdílem, že tendrový proces není tak detailně regulován.

Informace o zadávání zakázek lze získat na Radě pro veřejné zakázky (Konkurensverket). Veškeré veřejné zakázky (tj. vlády a jejích agentur, ostatních centrálních orgánů státu, orgánů regionální a místní správy) jsou centrálně zveřejňovány prostřednictvím úředního věstníku Offentligaupphandlingar.se.

Významné veřejné zakázky jsou samozřejmě inzerovány prostřednictvím internetového informačního systému EU na stránkách www.ted.europa.eu, nebo https://eu.eu-supply.com/, které jsou k dispozici přímo českým uživatelům a ZÚ jej proto nesleduje. V případě dotazu českých zájemců ke konkrétním tendrům ovšem může ZÚ opatřit podrobné informace od švédských zadavatelů.

Na webových stránkách Trafikverket (švédská státní agentura zodpovědná za výstavbu, provoz a údržbu státních silnic a železnic) lze najít v současnosti připravované velké projekty na švédském území.

Způsoby řešení obchodních sporů

Standardní formou řešení sporů je arbitráž, která je běžná i ve Švédsku. Při Stockholmské obchodní komoře funguje Arbitrážní institut, který se zabývá obchodními spory. Veškeré informace naleznete zde.

ZÚ zdůrazňuje, že základem eliminace sporných případů je podrobná obchodní smlouva s přesnou a jednoznačnou formulací dodacích, platebních a dalších podmínek. České firmy zapomínají na právní doložku odkazující na zemi, podle jejíhož práva se případné spory řeší. Rovněž se vyplatí trvat na zařazení kursové klauzule, chránící dodavatele před nadměrným kursovým rizikem.

Pokud dojde k zadržení platby, neplacení faktury či k dlouhodobému prodlení úhrady z různých důvodů, doporučujeme navštívit webové stránky www.uc.se (business and credit information). Podmínky a postup vymáhání pohledávek jsou popsány např. na www.profinainternational.se.

Rizika místního trhu

Švédsko patří mezi země s nízkým výskytem korupce a hospodářské kriminality. Právní řád je kompatibilní s předpisy EU (acquis communautaire). Kromě toho platí množství lokálních předpisů a ustanovení, které zpřísňují podmínky pro vstup zahraničního zboží a služeb na trh (zejména ze zemí, které nejsou členy EU). Platí to především pro citlivé položky, jakými jsou zpracované a nezpracované zemědělské produkty, dovoz zvířat a dovoz vzorků pro komerční účely.

Švédsko má lepší pověst než je skutečnost. Jednání s orgány komplikuje poměrně rozsáhlá byrokracie, hustá síť předpisů a nařízení i často striktní postoj úředníků. Cesta informací úředním aparátem bývá zdlouhavá a komplikovaná. Také rozhodovací proces ve firmách (rozhodnutí je vždy kolektivní) může být nepružný a časově náročný. Předpisy nelze obcházet, zkrácení čekacích lhůt je téměř nemožné. Obecně improvizace je téměř nulová.

Dovážené alkoholické nápoje a potraviny musí být opatřeny nápisy ve švédštině. V případě nejasností je třeba se podívat na adresu www.konsumenteuropa.se.

V minulých letech došlo k několika bankrotům švédských firem, které v té době spolupracovaly s českými partnery, ZÚ zaznamenal rovněž případy insolvence, odkladů plateb či v horším případě nesplacení pohledávky. Podle švédského právního řádu jsou v případě konkursu nároky dodavatelů zohledněny až po nárocích státu a pojišťoven. Zdlouhavý proces mimosoudního vyrovnání a přednostní uspokojení nároků státu prakticky eliminuje naděje na uspokojení požadavků českých subjektů. ZÚ proto doporučuje maximální obezřetnost při prvním kontaktu, prověření solidnosti a finančního zázemí firmy a volbu takové platební podmínky, která omezí nežádoucí rizika. Prvním úkonem při navázání obchodního vztahu se švédským subjektem by mělo být obstarání bankovní informace nebo výpisu z registru firem. Na požádání je možné získat podrobné informace, tato služba je však na rozdíl od českého obchodního rejstříku zpoplatněna.

Podceňovaným rysem bývá mentalita a chování švédské populace, její zvláštnosti a odlišnosti vyplývající z jiného historického vývoje a kulturního zázemí, také s ohledem na multikulturní uspořádání současné švédské společnosti. Doporučuje se proto jednat citlivě a spíše se vyhýbat tématům, u nichž se švédský většinový přístup významně liší od obvyklého českého vnímání skutečnosti (především vztah společnosti k ženám či k národnostním či sexuálním menšinám, ale i sociální problematika a role státu apod.). Na druhé straně  je třeba upozornit na to, že s postupující globalizací se mění i švédská společnost a není možné se spoléhat na stereotypy z minulosti.

Specifickým problémem, který pro zahraniční podnikatele vyvstal v souvislosti s otevíráním trhu pro volný pohyb služeb, je švédská legislativa v oblasti sociálních práv pracujících a vymáhání jejího dodržování zahraničními subjekty ze strany domácích odborů formou uzavírání kolektivních smluv při vysílání pracovníků do Švédska (blíže viz kapitola 6.10).

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Švédské firmy nevyžadují nestandardní platební podmínky. Nejběžnější platební podmínkou hladká platba 30 dní netto nebo platba proti dokumentům. Platba předem není obvyklá, ale pokud se jedná o firmu, která měla v minulosti finanční potíže, pak je žádoucí podmínit kontrakt touto formou maximálně zajištěné úhrady.

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Švédsko je standardní evropská země a proto se společenská kultura v této zemi příliš neliší od české. Čeští podnikatelé by měli počítat s tím, že Švédové nejsou tak otevření jako Češi a může být proto obtížné s nimi navázat užší osobní kontakt. Na druhé straně lze počítat s jejich vysokou seriózností a snahou plnit dohodnuté podmínky obchodu, byť by byla dohoda pouze ústní. Cena není rozhodující, klíčová je kvalita a spolehlivosat, za kterou si Švéd rád připlatí. Totéž se doporučuje dodržovat i na české straně, jinak si podnikatel sám uzavře cestu k dalším obchodům. Svédové jsou velmi konzervativní a neradi mění zaběhlé zvyklosti (partnery, dodavatele), přesvědčit je bývá velmi složité, ale když už se jednou pro změnu (nového dodavatele) rozhodnou , bývají velmi dlouhodobými a stálými partnery.

Při osobním jednání je vhodné počítat s časovou přesností místního protějšku – na akademickou čtvrthodinkou není dobré se spoléhat. Jednání bývají věcná, Švédové neradi ztrácejí čas planými hovory.

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředními jazyky jsou švédština a pět minoritních jazyků (laponština, finština, meänkieli, jidiš a romština). Mezi Švédy je jinak všeobecná znalost angličtiny, veškerá obchodní jednání lze vést v angličtině, nicméně je třeba počítat s tím, že specifické zakázky, projektová dokumentace apod. budou pouze ve švédském jazyce.

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Ve Švédsku se slaví všechny významné křesťanské svátky. Specifikem země je, že před svátky a po nich dochází k útlumu pracovní aktivity. To platí zejména v letních měsících a kolem Vánoc. V průběhu letních dovolených, především v červenci je nútlum pracovní aktivity značný.

V roce 2020 jsou v kalendáři tyto svátky:

• 1. leden – Nový rok
• 6. leden – Tři králové
• 10. duben– Velký pátek
• 13. duben – Velikonoční neděle
• 14. duben – Velikonoční pondělí
• 1. květen – Svátek práce
• 21. květen – Nanebevstoupení
• 31. květen- Svatodušní neděle
• 6. červen – státní svátek Švédského království
• 19. červen – Letní slunovrat
• 1. listopadu – Svátek všech svatých
• 24. prosinec – Štědrý den
• 25. prosinec – První svátek vánoční
• 26. prosinec – Druhý svátek vánoční
• 31. prosinec – Silvestr

Připadá-li svátek na sobotu či neděli, je běžnou praxí, že je volno předchozí pátek či následující pondělí.

Pracovní a prodejní doba:

Provoz v obchodech se řídí jejich velikostí. Supermarkety, hypermarkety a větší řetězce (např. ICA) mají prodejní dobu zpravidla od 8 do 22 hod. 24hodinový provoz mají některé prodejny rychlého občerstvení (např. 7 Eleven, některé provozovny McDonald´s a pouliční stánky v letních měsících), ostatní obchody jsou obvykle otevřeny do 20 hodin. V prodejnách potravin lze nakoupit i další zboží spotřební povahy. Nepotravinové obchody jsou otevřeny zpravidla do 18 hodin, ale ve většině z nich je upravena provozní doba v letních měsících. Velké obchody a nákupní centra mají vesměs otevřeno do 20 hodin. Často nebývá provoz přerušen ani o svátcích a ve dnech volna. V letních měsících však může být, zejména mimo velká města, omezen provoz služeb. Provoz většiny restaurací končí kolem půlnoci, bary a hudební provozovny jsou otevřeny (především o víkendech) do cca 2-3 hodin ráno. Omezený provoz mají lékárny.

Upozorňujeme na provoz bank, jejichž pobočky mají stejnou pracovní dobu jako ústředí, tj. v pracovních dnech do 16–17 hodin. Směnárny mají prodlouženou prodejní dobu a většinou jsou otevřeny i v sobotu. Na mnoha místech jsou v provozu fungující peněžní automaty, které akceptují všechny běžné platební karty (s možnou výjimkou AmEx).

S ohledem na rozvoj bezhotovostního placení se platí takřka všude platební kartou. Na řadě míst je platba možná pouze kartou (či telefonem), v některých případech, např. při cestování ze Stockholmu na letiště Arlanda, je lépe mít zakoupenou jízdenku předem přes internet nebo ve vestibulu autobusového teminálu (Flygbussarna).

Pro cestu do Švédska neplatí pro české občany vízová povinnost. Občan ČR můžete cestovat do zemí Evropské unie na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit buď na Velvyslanectví ČR ve Stockholmu nebo na Honorární konzulát v Malmö, kde Vám bude za účelem návratu do ČR vystaven náhradní cestovní doklad.

Jako občan EU máte právo ve Švédsku pobývat do 90 dnů bez registrace. Pokud byste chtěli zůstat déle než 3 měsíce, musíte se zaregistrovat u švédského Migračního úřadu (Migrationsverket). Registraci lze provést i online na stránkách úřadu www.migrationsverket.se v části „For EU/EEA Citizens“. Rovněž se můžete s dotazem obrátit na konzulární úsek Velvyslanectví ČR ve Stockholmu (consulate.stockholm@mzv.cz).

Odpovědi na otázky týkající se dovozu zvířat, léků, zbraní, potravin, alkoholu a tabáku do Švédska naleznete na stránkách švédské Celní správy www.tullverket.se v části „Customs Guide“ – „Bringing goods into Sweden“. Co se týká dovozu domácích zvířat, lze se rovněž obrátit na švédský Zemědělský úřad (Jordbruksverket).

Cestu do země lze uskutečnit v zásadě třemi druhy dopravních prostředků. Letecká doprava je zajišťována spoji ČSA a SAS a některými nízkorozpočtovými společnostmi (Norwegian). Autobusovou dopravu zajišťuje např. společnost Student Agency nebo Eurolines. Nejvhodnější trasa osobním autem vede z Prahy na Teplice a Cínovec, dále přes Drážďany, Berlín, Rostock, Trelleborg, Jönköping do Stockholmu (E4/E20).

Upozorňujeme na nutnost dodržování předepsané rychlosti, přestupky jsou trestány vysokými pokutami. Obecné rychlostní limity jsou 50 km/h (obce, často také 30 km/h), 90 km/h (mimo obec) a 110 km/h (dálnice). Silniční síť je udržovaná a vybavená odpočívadly. Hlavní tahy jsou opatřeny ploty zabraňujícími vniknutí lesní zvěře, zvýšené pozornosti je třeba dbát v místech, kde ploty nejsou (dopravní značky s piktogramem losa) v lesních úsecích silnic nižších tříd.

Jsou evidovány případy uvěznění českých řidičů z důvodu nálezu alkoholu v krvi během řízení motorového vozidla. V této souvislosti apelujeme na řidiče, aby nesedali za volat po požití alkoholického nápoje. Trestnost je stanovena limitem 0,02 promile.

Ve Švédsku platí povinnost celoročního svícení tlumenými světly. Řada nehod se stává v době horizontálního slunečního svitu (v létě slunce svítí až do 23 hod). V době od 1. 10. do 30. 4. je povinná zimní výbava (zimní vzorek nebo pneumatiky opatřené hřeby). Pokud leží na silnicích v severních oblastech sníh déle (květen, červen), pak je dovoleno používat zimní výbavu i v pozdním jarním období. Parkování ve velkých městech, zvláště ve Stockholmu je kvůli nadměrnému množství vozidel striktně regulováno a zpoplatněno. Doporučujeme parkovat na vyznačených místech a zaplatit stanovený poplatek. Pokuty za špatné parkování se udělují i cizincům.

Na dálnicích se sice nevybírá poplatek, ale ve Stockholmu a Göteborgu je zavedeno mýto (Trängselskatt) za vjezd do města ve všední dny. Poplatek se nově má vztahovat i na vozy s cizími registračními značkami. Podrobné informace jsou i v angličtině na webové stránce švédského Dopravního úřadu (Transportstyrelsen) (rubrika Congestion tax in Stockholm).

Před cestou je vhodné prostudovat informace určené turistům, jež jsou k dispozici na oficiálních internetových portálech www.visitsweden.com a www.sweden.se a dále na www.mzv.cz v Kapitole „Cestujeme“.

Občané ČR, stejně jako ostatní občané EU, nepotřebují k výkonu práce ve Švédsku pracovní povolení. Občan EU má právo ve Švédsku pobývat, pokud by však chtěl zůstat déle než 3 měsíce, musí se  zaregistrovat u švédského Migračního úřadu (Migrationsverket).  K registraci se použije formulář č.141011 „Registration of right of residence“. Registraci lze provést a) osobně na příslušném Migračním úřadě, b) zaslat poštou, c) online na stránkách úřadu www.migrationsverket.se v části „For EU/EEA Citizens“- „Online registration of right of residence“. Občané EU, kteří jen dojíždí za prací do Švédska, ale žijí v jiné členské zemi EU a pravidelně se do této země (domů) vrací, nepotřebují registrovat svůj pobyt ve Švédsku.

K registraci je nutné přiložit: a) kopii platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, b) doklady, které prokazují, že osoba spadá do jedné z následujících kategorií: 1) zaměstnanec, 2) osoba samostatně výdělečně činná, 3) poskytovatel služeb. Bližší informace k jednotlivým kategoriím naleznete na stránkách Migračního úřadu, v části „For EU/EEA Citizens“- „Working in Sweden – EU/EEA Citizens“. Neplatí se žádný registrační poplatek. Doklad o registraci zasílá Migrační úřad na adresu ve Švédsku.

Nová švédská úprava podmínek pro vysílání zahraničních pracovníků do Švédska s platností od 1. července 2013. Více informací naleznete na webu MZV.

Pokud jde o zdanění příjmů vyslaného pracovníka, stanovuje platná smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi ČR a Švédskem, že se daň  z příjmu uplatňuje v místě bydliště pracovníka, pokud pobyt ve druhém státě v kalendářním roce nepřekročí 183 dnů. Jinak může být zdanění provedeno v místě výkonu práce, ale vzhledem k rozdílu výše daní v obou státech by varianta zdanění ve Švédsku byla pro české pracovníky nevýhodná.

Pro pracovněprávní podmínky vyslaných pracovníků platí, že by měly odpovídat požadavkům švédského právního systému. Ten klade důraz na ochranu práv zaměstnanců, velkou váhu přikládá sociálním právům a ochraně před jakoukoli diskriminací (věk, pohlaví, národnost, sexuální orientace apod.) a významnou roli v prosazování zaměstnaneckých práv svěřuje odborovým svazům, které také sjednávají se zaměstnavatelskými svazy v kolektivních smlouvách řadu podstatných závazných ustanovení, která v jiných právních systémech bývají přímo vtělena do paragrafů příslušných zákonů (délka dovolené, výše minimální mzdy ad.). Z dosavadních zkušeností zahraničních firem působících na švédském území vyplývá, že je této problematice nutno věnovat zvýšenou pozornost, protože švédské odborové svazy činnost zahraničních subjektů ve svém teritoriu sledují  a pokud jsou pracovní a mzdové podmínky cizinců v rozporu se švédskou oborovou kolektivní smlouvou, sahají k nátlakovým akcím. Zaměstnavatelé by si proto měli pořídit znění švédské kolektivní smlouvy platné v daném oboru a přizpůsobit jí smlouvy se svými vysílanými pracovníky. Žádoucí je pokud možno uzavřít předem českou kolektivní smlouvu, jejíž absence dává švédským odborářům důležitý argument pro případný nátlak na úpravu podmínek práce vysílaných pracovníků dle švédských zvyklostí.

Minimální délka pracovní doby: 40 hod. týdně; běžná je flexibilní úprava pracovní doby; rodiče s dětmi do 8 let věku mají nárok na zkrácení pracovní doby až o 25 %. Přesčasová práce je omezena limitem 48 hod. za období 4 týdnů, resp. 50 hod. za kalendářní měsíc a 200 hod. za rok.

Minimální délka odpočinku: Pracovníci mají nárok na noční odpočinek (tj. mezi 00:00 a 05:00 hod.), pokud není noční práce dle charakteru pracovní funkce či mimořádných okolností nezbytná. Zvláštní úprava noční práce platí pro zaměstnance mladší 18 let. Práce o sobotách, nedělích a svátcích je obvykle upravena kolektivními smlouvami.

Minimální délka dovolené za kalendářní rok: Všichni pracovníci mají nárok na 25 dnů (5 týdnů) placené dovolené za rok. Některé kolektivní smlouvy zajišťují i delší placenou dovolenou. Pokud kolektivní smlouvy nestanoví jinak, mají zaměstnanci nárok na 4 souvislé týdny dovolené v období od června do srpna. Určitou část dovolené mohou pracovníci ušetřit na pozdější čerpání (po dobu 5 let i více). Nárok na dovolenou vzniká i při čerpání nemocenské či mateřské dovolené.

Minimální mzda: Minimální mzda není ve Švédsku centrálně stanovena a její sjednání je záležitostí kolektivního vyjednávání odborů na jedné straně a zaměstnavatelských svazů na straně druhé.

Pokud lékaři předložíte Evropský průkaz zdravotního pojištěnce, máte nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To znamená, že místní systém zdravotního pojištění za vás zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. Počítejte s tím, že se ve Švédsku ve většině případů za péči připlácí a může proto po Vás být vyžadováno zaplacení účtu v hotovosti/platební kartou. Je třeba se raději předem zeptat na předpokládané náklady ošetření. Upozorňujeme, že případný převoz zpět na území České republiky není kryt ze zdravotního pojištění a musíte si jej sami zaplatit.

Turistům a krátkodobým cestovatelům/podnikatelům doporučujeme uzavřít komerční cestovní pojištění a nezapomenout doma Evropský průkaz zdravotního pojištění.

Bližší informace vám poskytne Centrum mezistátních úhrad, Praha 3, Žižkov, nám. W. Churchilla 1800/2, PSČ 113 59, Tel: +420 236 033 411; Fax: +420 222 734 951, Email: info@cmu.cz; www.cmu.cz.

Upozorňujeme na stránky Evropské komise, kde naleznete zajímavé informace o právech občanů a praktické tipy z následujících oblastí: zdraví, práce a důchod, cestování, život v zahraničí, vzdělávání a mládež, rodina, nakupování. Stránky jsou dostupné v češtině (klikněte na odkaz „Občané“).

Užitečné informace najdete na www.forsakringskassan.se (stránky jsou dostupné i v angličtině) nebo na stránkách Velvyslanectví ČR ve Stockholmu, v části „Služby pro veřejnost“ – „Užitečné informace“.

V případě nouze si můžete přivolat záchrannou službu pomocí čísla tísňové linky 112 (z pevné linky i mobilního telefonu).