Švýcarsko

Pandemická krize vyvolala ve Švýcarsku turbo-digitalizaci. V současné době se nabízí příležitosti v mnoha ICT sektorech, jako jsou například e-commerce, FinTech, cloud, AI, e-learning, e-games, blockchain, ochrana a správa dat, kybernetická bezpečnost, webdesign, 5G, 3D tisk a virtuální realita. Na rozvoj ICT sektoru Švýcarsko klade a bude i nadále klást velký důraz.

Díky své kvalitní infrastruktuře, politické stabilitě, příznivému podnikatelskému prostředí a vysoce kvalifikované a dobře zaplacené pracovní síle skýtá Švýcarsko pro digitální transformaci výborné podmínky. V jeho prospěch hraje i to, že má skvělé univerzity a školy podporující technické obory. Mnohé švýcarské společnosti navíc vycházejí z dobré pozice, protože často již jsou lídry ve svém oboru, a nebo mají díky inovacím výhodné postavení na trhu. Současně je však Švýcarsko po mnoho desetiletí definováno jako dovozce ICT znalostí.

Uvedené důvody vedly nadnárodní internetové giganty k vytvoření tisíců pracovních míst v oblasti ICT zejména v Curychu, ale i jinde v zemi. To výrazně posílilo pověst Švýcarska jako centra informačních technologií. Vede to však také k soupeření mezi internetovými giganty a švýcarskými společnostmi. 

Geograficky nabízí nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kanton Curych a Zug, dále kanton Bern a okolí a kanton Ženeva. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi klíčovými sektory. Pro švýcarskou ekonomiku zásadní sektory finanční a farmaceutický budou v nadcházejících letech procházet rozsáhlou digitalizací a interní transformací. Z IT služeb jsou poptávány zejména správa a ochrana dat, finanční služby a jejich zabezpečení. Podobné služby jsou potřebné i v dalších odvětvích, např. ve zdravotnictví, strojírenství, zemědělství, veřejné správě či službách. Žádané jsou i cloudové služby. Šanci mají firmy, jež jsou schopny vyjít vstříc rostoucí poptávce po škálovatelnosti a rychlém uvádění digitálních inovací na trh a nabídnout i navazující služby týkající se dat, dodržování předpisů, bezpečnosti a spolehlivosti. Lze předpokládat, že se na švýcarském trhu prosadí hybridní cloudové prostředí, které bude schopné reagovat na různé požadavky specifickými nabídkami. Díky kombinaci cloudových služeb pro infrastruktury, vývojové a provozní platformy i aplikace vznikají hybridní architektury, jejichž správa je stále náročnější. Největší výzva, ale i příležitost, tak bude spočívat v koordinaci procesů různorodých IT prostředí včetně dat, která v nich vznikají a mají být spravována.

Firmy musely reagovat na to, že se ve Švýcarsku mezi lety 2020 a 2022 nekonaly fyzicky téměř žádné veletrhy a živé prezentace. Propagaci svých produktů a služeb byly tudíž nuceny přenášet do virtuálního světa. Již nyní se také připravují na příchod nových technologií a možností spojených se současným rychlým nástupem využití a zapojení AI. Stále více budou tedy poptávány vývoj a inovace v prostředí označovaném jako Průmysl 4.0 a Průmysl 2025.

Pro Švýcarsko je sektor MEM (strojírenský, elektrotechnický a kovodělný průmysl) tradičním a velice významným průmyslovým odvětvím. 

Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy (senzorové technologie, digitalizace rozhraní pro zákazníky), fotonika, robotika a vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Investice jsou směřovány především do informačních technologií v oblasti plánování podnikových zdrojů (ERP), systému pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), výrobních informačních systémů (MES) a procesu řízení životního cyklu výrobku (PLM).

MEM je technologickým sektorem s velkou inovační a kreativní silou a jedním z hlavních pilířů švýcarské ekonomiky. Patří také k nejvýznamnějším exportním odvětvím a největším zaměstnavatelům v zemi. Sektor MEM skýtá pracovní místa pro 320 000 zaměstnanců ve Švýcarsku, což představuje 8 % celkové pracovní síly, a pro dalších 560 000 pracovníků po celém světě. Tvoří jej převážně malé a střední podniky, které vzdělávají kolem 20 000 potenciálních mladých profesionálů ve Švýcarsku. Objem vývozu tohoto sektoru činí téměř 70 mld. CHF ročně, což představuje 21 %, tedy 1/4 celkového švýcarského exportu. Největší podíl na vývozu mají strojírenské výrobky, výrobky přesné mechaniky a výrobky kovoprůmyslu.

Švýcarský technologický průmysl klade velký důraz na modernizaci a zavádění nových technologií. To má kladný dopad nejen na produktivitu a bezpečnost, ale i na ekologii a udržitelnost, které ve Švýcarsku hrají podstatnou roli.

Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství celá řada a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí. Česká řešení se mohou uplatnit např. v následujících oblastech: automatizace tovární a montážní výroby, technologie pohonu a převodové techniky, automotive, hydraulika, pneumatický průmysl, intralogistika, obalová technika, technika pro manipulaci s materiálem, zpracování plastů, nové energetické systémy, fotonické a optické systémy, přesné strojírenství, letectví a kosmonautika, technologie svařování a řezání, technologie čerpadel, textilní výroba, environmentální technologie, výroba nástrojů a forem, obráběcí stroje, konstrukce strojů a zařízení pro procesní inženýrství, výrobní systémy pro chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl.

Konkurenceschopnost švýcarského chemického a farmaceutického průmyslu patří k nejvyšším na světě. Podle Globálního indexu konkurenceschopnosti průmyslu 2023 se Švýcarsko umístilo na 3. místě za Irskem a USA.

Chemický a farmaceutický průmysl má jen ve Švýcarsku více než 75 000 zaměstnanců. V zahraničí jich zaměstnává více než 330 000. Žádné jiné odvětví ve Švýcarsku neinvestuje tolik do výzkumu a vývoje jako právě odvětví chemie a farmacie: jen farmaceutické společnosti na něj v roce 2022 vynaložily více než 6 mld. CHF.

V tomto průmyslovém odvětví dominuje několik velkých společností: ve farmaceutickém odvětví jsou to Roche, Novartis, Debiopharm a Lonza, zatímco v chemickém odvětví patří k lídrům Syngenta, Ineos, Eurochem, Givaudan a Clariant. Z hlediska obratu patří Roche a Novartis mezi největší farmaceutické společnosti na světě. Téměř polovina zaměstnanců v chemickém a farmaceutickém průmyslu však pracuje pro malé a střední podniky. Celkem v tomto odvětví působí přibližně 1000 firem. Ty jsou soustředěny v regionech Basilej, Curych, Zug a v regionu kolem Ženevského jezera. Ve Švýcarsku sídlí také 20 % evropských life-science společností a země rovněž přispívá k ekonomickému úspěchu biotechnologických společností po celém světě.

Chemicko-farmaceutický průmysl byl i v r. 2023 páteří švýcarské ekonomiky, která se na celkovém švýcarském vývozu podílela více než 49 %. Vývoz mírně vzrostl na 135,5 mld. CHF. Téměř 1/2 vývozu směřuje do EU (oproti r. 2022 vzrostl o 8,3 % na 69,1 mld. CHF) a naopak 3/4 veškerého dovozu chemicko-farmaceutických výrobků pocházejí z EU. EU je tak pro Švýcarsko nejen nejdůležitějším exportním trhem, ale také nejdůležitějším dodavatelem surovin, polotovarů a hotových výrobků. 

Příležitosti pro české společnosti mohou být v dodávkách strojního či laboratorního zařízení a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny, Švýcarsko poptává silici a vonné látky, leštící a čistící přípravky. 

Neméně významným odvětvím švýcarského chemického průmyslu je plastikářský průmysl, z něhož přibližně 39 % tvoří výroba plastů. Plasty však mají využití i v dalších odvětvích průmyslu, jako např. ve stavebnictví nebo v automobilovém, elektrotechnickém či zdravotním průmyslu.

Švýcarský plastikářský průmysl zaznamenal v r. 2022 další nárůst obratu. V tomto roce se obrat zvýšil o 7,2 % na 18,04 mld. CHF oproti 16,8 mld. CHF v roce 2021.

Nárůst obratu byl patrný zejména v sektoru surovin (+ 15,2 %), ale také u zpracovatelů (+ 5,5 %). Dodavatelé surovin dosáhli obratu 5,1 mld. CHF. Obrat zpracovatelů plastů činil 11,5 mld. CHF. Pokračuje trend zvyšování cen surovin a energií.

V roce 2022 působilo ve švýcarském plastikářském průmyslu stejně jako v r. 2021 celkem 761 společností, počet zaměstnanců se však oproti roku 2021 zvýšil o 900 (+ 2,7 %). Většina zaměstnanců pracovala v oblasti zpracování plastů. 

Švýcarsko patří k největším spotřebitelům plastů na světě, ročně spotřebuje 1 mil. tun plastů, což odpovídá 120 kg plastů na osobu. Většina z něj se spálí, pouze zlomek je recyklován. Přibližně 14 000 tun skončí v přírodě. Přestože se recyklační kapacity zvyšují, spotřeba rovněž roste.

Spolková vláda byla vyzvána, aby v rámci zamezení dalšího znečišťování životního prostředí co nejefektivněji řešila problém plastů nejen na národní úrovni, ale aby se o něj zasadila i v celosvětovém kontextu.

Švýcarský plastikářský průmysl tak nabízí řadu příležitostí pro české výrobce zařízení a technologií na třídění a zpracování plastů a odpadů plastikářského odvětví.

V roce 2020 byla završena realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem „Gesundheit 2030“. Jejím cílem je vypořádat se s hlavními společenskými výzvami tak, aby i nadále zůstala zdravotní péče ve Švýcarsku kvalitní, dostupná a cenově přijatelná pro všechny. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna, nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií, počítá koncepce „Gesundheit 2030“ i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče se ve Švýcarsku ocitá pod tlakem mj. z důvodu nedostatku kvalifikovaného personálu, a především mezer v digitalizaci odvětví.

Švýcarsko má jeden z nejkvalitnějších systémů zdravotní péče na světě. Na rozdíl od jiných oblastí života je však digitalizace ve zdravotnictví mnohem méně pokročilá. Chybí široce založená společná strategie pro všechny zúčastněné strany. I ve vnitrostátním srovnání je úroveň digitalizace zdravotnictví v porovnání s ostatními odvětvími podprůměrná. Důvodem pomalého pokroku je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, regulační překážky a především poměrně nízká priorita, kterou digitalizace v každodenním životě mnoha zdravotnických zařízení dosud měla. 

Spolková rada a parlament si tato slabá místa uvědomují a novým programem pod názvem „DigiSanté“ hodlají tyto nedostatky změnit. Cílem programu DigiSanté je podpora digitální transformace zdravotnického systému v následujících 10 letech (do roku 2034), vycházející ze strategie “Gesundheit 2030”, do níž je program “DigiSanté” začleněn. Prostřednictvím programu DigiSanté chce Spolková rada zlepšit kvalitu systému zdravotní péče, zejména pro pacienty. Cílem je také větší efektivita pro všechny. Aby toho bylo možné dosáhnout, musí být zajištěna bezproblémová výměna dat pro léčbu, fakturaci, výzkum a administrativu. To vyžaduje lepší standardizaci. Zároveň musí být zaručena ochrana údajů, informační sebeurčení a kybernetická bezpečnost a přístup ke zdravotnickým údajům musí být jasně upraven zákonem. Kromě toho by mělo být v rámci zákonných požadavků usnadněno sekundární využití výsledných zdravotnických údajů pro plánování, řízení a výzkum.

Příležitosti pro české subjekty se tedy nabízí hlavně v IT a ve zdravotnických službách. Pro české IT experty se naskýtá příležitost v oblasti e-health, ochrany dat, kybernetické bezpečnosti, 5G, VR, apod. Dále jsou poptávány služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Potenciál mají i kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky, či nábytek, jakož i speciální aplikace, například nano nátěry a malby, a samozřejmě technologie využívající nanovlákna nebo zdravotnický nábytek.  

Z nemocnic je rovněž signalizován zájem o zajištění sterilního prostředí. 

Díky dobrému renomé místního chemického a farmaceutického výzkumu a vývoje, daňovým úlevám a částečně i nejistotě spojené s Brexitem, převzalo Švýcarsko (kantony Basilej, Curych, Zug, méně Luzern, Ženeva a Lausanne) roli, kterou měla v nedávné minulosti Velká Británie v globální či regionální expanzi mezinárodních farmaceutických firem. Tato skutečnost je doprovázena velkou poptávkou po lékařích a vědcích se zkušenostmi v klinickém výzkumu, kteří přicházejí do Švýcarska většinou ze zahraničí. 

Za své špičkové postavení v tomto odvětví však Švýcarsko vděčí z velké části zahraničním expertům. Jelikož nedisponuje dostatkem vlastních klinických vědců, musí Švýcarsko vynakládat velké úsilí a prostředky na to, aby je přilákalo ze zahraničí a zajistilo tak, že jeho klinický výzkum udrží krok s vysokou kvalitou základního lékařského výzkumu. Díky vysokým platům, výhodným pracovním podmínkám a příznivému podnikatelskému prostředí je v tom úspěšné. Ve Švýcarsku tak v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie, což dává příležitost zahraničním, resp. českým lékařům, vědcům a expertům se zkušeností v oblasti klinického výzkumu.

Švýcarské zemědělství přispívá k zásobování švýcarského obyvatelstva potravinami, jakož i k tvorbě kulturní krajiny, a tudíž i k rozvoji cestovního ruchu. Jeho podíl na celkovém hospodářství země je však zanedbatelný. Přesto je mu ve Švýcarsku připisován strategický význam, a to zejména kvůli roli, kterou sehrává v udržení bezpečnosti potravin a potravinového zabezpečení. 

Švýcarské zemědělství je hlavním odvětvím primárního sektoru, přičemž v r. 2023 činila hodnota jeho produkce cca. 12 mld. CHF. ½ této částky připadá na živočišnou výrobu, a to zejména na chov skotu a výrobu mléka a mléčných výrobků. Rostlinná výroba (pěstování plodin na orné půdě, krmiv, odvětví ovocnářství, vinařství a zahradnictví) se podílí více než ⅓ na této částce. Většina zemědělské produkce je určena pro domácí trh, přičemž domácí výroba pokrývá průměrně 50 % poptávky, proto je Švýcarsko závislé na dovozu potravinářských a zemědělských výrobků ze zahraničí. Některé produkty, jako mléko, obiloviny a cukr, se nepřímo vyvážejí prostřednictvím potravinářského průmyslu v podobě sýrů, čokolád, pečiva a nápojů.

Švýcarsko je tradičním dovozcem zemědělských a potravinářských produktů. Podíl na celkovém dovozu zemědělského a potravinářského zboží se pohybuje okolo 6 %, zatímco na celkovém vývozu cca 4 %. Díky růstu populace a tudíž i spotřeby zůstává v posledních letech poměr domácí produkce potravin ke spotřebě na relativně konstantních 50 %. Zbytek své potravinové potřeby není Švýcarsko schopné pokrýt vlastními výrobky, a musí je tak dovážet ze zahraničí. Výjimku tvoří pouze mléko a mléčné výrobky, pochutiny a tabák.

Hlavní důvody vysoké poptávky po dovozu zemědělských a potravinářských výrobků spadají v zásadě do dvou kategorií: 1) vysoká hustota osídlení, tedy malá dostupnost orné půdy a 2) méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů. Orná plocha na obyvatele činí ve Švýcarsku cca 500 m2, což je jen čtvrtina mezinárodního průměru. Asi 2/3 celkové zemědělské plochy Švýcarska lze z topografických nebo klimatických důvodů využívat pouze jako pastviny. Méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských výrobků souvisí i s tím, že na základě společenské poptávky získaly vysokou prioritu udržitelnost, uzavřené cykly, ekologické zemědělství, integrovaná produkce a ochrana biodiverzity. 

Žádné jiné odvětví švýcarského hospodářství není tak štědře dotovaným odvětvím jako švýcarské zemědělství. Ve Švýcarsku existují tři kategorie dotací pro jeho zemědělský sektor: 1) Přímé platby, 2) Podpora výroby a prodeje, 3) Podpora strukturálních zlepšení a sociálních opatření. 

Dne 11. října 2023 zahájila Spolková vláda konzultace k těmto třem kategoriím zemědělských dotací na léta 2026-2029. V tomto období má být ve prospěch zemědělství uvolněná částka ve výši 13,67 mld. CHF, což představuje o 347 mil. CHF, resp. o 2,5 % méně než v současnosti, tedy na období let 2022-2025. Důvodem snížení této finanční podpory je zejména úsilí o dosažení úspor, o kterých rozhodla Spolková vláda v rámci rozpočtu na rok 2024.

Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit. Kromě poptávky po těch tradičních, jako je  např. chmel, rostou i požadavky na takové zboží jako jsou máslo, cukr, mouka. Ve Švýcarsku je momentálně značná poptávka po vejcích všech kategorií. Pozn.: V r. 2023 vzrostla o 2,8 % oproti r. 2022. Dosáhla tak výše 1.701 milionů vajec, což představuje nové maximum po vrcholu poptávky v období koronavirové pandemie. Na jejich dovoz tak spolková vláda již poněkolikáté navýšila celní kvóty. Vzrostl také podíl dovozu zeleniny, některých druhů ovoce, jako např. jablek, jakož i nápojů. Prudce stoupl i import krmiv, a to zejména z Evropy. Kromě těchto komodit se nabízí i prostor pro dodávky zemědělských strojů.

Švýcarsko si i v roce 2023 udrželo pozici nejinovativnější ekonomiky na světě. Podle Global Innovation Index 2023 se již 13. rokem po sobě (od roku 2011), umístilo na 1. místě v tomto žebříčku z celkového počtu hodnocených 132 zemí.  

V roce 2021 činily celkové výdaje na výzkum a vývoj 24,6 mld. CHF, což představuje 3,31 % HDP, z toho 68 % připadlo na soukromý sektor (údaje byly Švýcarským statistickým úřadem aktualizovány v roce 2023).

Dne 8. března 2024 předložila Spolková vláda Parlamentu zprávu o podpoře vzdělávání, výzkumu a inovací (VVI) v letech 2025-2028. Ve zprávě uvádí, že plánuje do této oblasti investovat finanční prostředky v celkové výši 29,2 mld. CHF. Cílem této iniciativy je, aby Švýcarsko zůstalo mezinárodním lídrem v oblasti VVI. Spolková vláda předkládá parlamentu na vědomí svou politiku v oblasti podpory vzdělávání, výzkumu a inovací každé 4 roky. V rámci rozdělení kompetencí mezi Konfederaci a kantony uznává jako základní principy spolupráce subsidiaritu, autonomii a partnerství.

Navrhovaný celkový objem ve výši 29,2 mld. CHF odpovídá ročnímu nominálnímu růstu o 1,6 % a je tak o 1,3 mld. CHF vyšší než objem pro finanční období v letech 2021-2024. Z těchto prostředků budou financována opatření v oblasti odborného a rozšířeného vzdělávání, univerzity, jakož i podpora výzkumu a inovací. Důraz je kladen především na konkurenceschopné financování výzkumu a inovací. To zahrnuje iniciativy zaměřené na excelentní vědy (např. národní kvantovou iniciativu) a větší globální kooperaci v rámci výzkumné spolupráce. Mezinárodní výměna bude posilována také v oblasti vzdělávání prostřednictvím programů provozovaných finanční agenturou Movetia. Další pozornost je věnována rozšířenému vzdělávání, které má velký význam vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

Tato finanční podpora pokrývá přibližně 19 % celkových veřejných výdajů v oblasti VVI. Zbytek financují kantony a obce. Úloha Konfederace v oblasti VVI tak přesahuje její finanční závazky. Vytvořením co nejlepších politických rámcových podmínek chce umožnit autonomním aktérům v oblasti VVI, aby se i v budoucnu aktivně podíleli na utváření vzdělávacího a výzkumného prostředí. 

Nadprůměrné výdaje na vědu a výzkum svědčí o vysokém statusu, kterému se tato oblast ve Švýcarsku těší. To však není jediný důvod, proč je mezinárodní špičkový výzkum ve Švýcarsku doma: dalšími důvody jsou vynikající mezinárodní networking, vysoká úroveň vzdělávání, stabilní politické a právní podmínky, vynikající infrastruktura, jakož i společenské uznání. Švýcarsko disponuje atraktivním a úspěšným vědeckým a výzkumným prostředím. Země proto přitahuje výzkumné pracovníky z celého světa: přibližně polovina všech doktorandů a profesorů pochází ze zahraničí. Mnoho švýcarských univerzit se umisťuje na velmi vysokých příčkách v mezinárodních žebříčcích univerzit. Většina výzkumu a vývoje však neprobíhá ve veřejných institucích, ale v soukromých společnostech.

Dlouhodobá a nepřetržitá podpora vzdělávání, výzkumu a inovací je jedním z receptů úspěšného Švýcarska.

Tato nejvyšší hodnocení ukazují, že výzkumná a inovační politika ve Švýcarsku a rozdělení úkolů mezi soukromé a veřejné subjekty dobře fungují i v současné době. Výzkum a inovace jsou však činnosti, které jsou vždy zaměřeny na budoucnost, a proto zůstávají stálou výzvou: jde o výzkum toho, co ještě nebylo prozkoumáno, o vývoj toho, co ještě nebylo vyvinuto, a o uvádění na trh toho, co se ještě neprodává.

Příležitosti pro české subjekty se nabízejí v akademické spolupráci, spolupráci na klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních příležitostech.