Švýcarsko

Pandemická krize vyvolala ve Švýcarsku turbo-digitalizaci. V současné době se nabízí příležitosti v mnoha ICT sektorech, jako jsou například e-commerce, FinTech, cloud, AI, e-learning, e-games, blockchain, ochrana a správa dat, kybernetická bezpečnost, webdesign, 5G, 3D tisk a virtuální realita. Na rozvoj ICT sektoru Švýcarsko klade a bude i nadále klást velký důraz.

Díky své kvalitní infrastruktuře, politické stabilitě, příznivému podnikatelskému prostředí a vysoce kvalifikované a dobře zaplacené pracovní síle skýtá Švýcarsko pro digitální transformaci výborné podmínky. V jeho prospěch hraje i to, že má skvělé univerzity a školy podporující technické obory. Mnohé švýcarské společnosti navíc vycházejí z dobré pozice, protože často již jsou lídry ve svém oboru a/nebo mají díky inovacím výhodné postavení na trhu. Současně je však Švýcarsko po mnoho desetiletí definováno jako dovozce ICT znalostí.

Uvedené důvody vedly nadnárodní internetové giganty k vytvoření tisíců pracovních míst v oblasti ICT zejména v Curychu, ale i jinde v zemi. To výrazně posílilo pověst Švýcarska jako centra informačních technologií. Vede to však také k soupeření mezi internetovými giganty a švýcarskými společnostmi. 

Geograficky nabízí nejvíce příležitostí v odvětví ICT především kanton Curych, dále kanton Bern a okolí a kanton Ženeva. Oborově lze příležitosti nalézt napříč všemi klíčovými sektory. Pro švýcarskou ekonomiku zásadní sektory finanční a farmaceutický budou v nadcházejících letech procházet rozsáhlou digitalizací a interní transformací. Z IT služeb jsou poptávány zejména správa a ochrana dat, finanční služby a jejich zabezpečení. Podobné služby jsou potřebné i v dalších odvětvích, např. ve zdravotnictví, strojírenství, zemědělství, veřejné správě či službách. Žádané jsou i cloudové služby. Šanci mají firmy, jež jsou schopny vyjít vstříc rostoucí poptávce po škálovatelnosti a rychlém uvádění digitálních inovací na trh a nabídnout i navazující služby týkající se dat, dodržování předpisů, bezpečnosti a spolehlivosti. Lze předpokládat, že se na švýcarském trhu prosadí hybridní cloudové prostředí, které bude schopné reagovat na různé požadavky specifickými nabídkami. Díky kombinaci cloudových služeb pro infrastruktury, vývojové a provozní platformy i aplikace vznikají hybridní architektury, jejichž správa je stále náročnější. Největší výzva, ale i příležitost, tak bude spočívat v koordinaci procesů různorodých IT prostředí včetně dat, která v nich vznikají a mají být spravována.

Firmy musely reagovat na to, že se ve Švýcarsku mezi lety 2020 a 2022 nekonaly fyzicky téměř žádné veletrhy a živé prezentace. Propagaci svých produktů a služeb byly tudíž nuceny přenášet do virtuálního světa. Již nyní se také připravují na příchod nových technologií a možností spojených se současným rychlým nástupem využití a zapojení AI. Stále více budou tedy poptávány vývoj a inovace v prostředí označovaném jako Průmysl 4.0 a Průmysl 2025.

Pro Švýcarsko je sektor MEM (strojírenství, elektrotechnický průmysl a zpracování kovů) tradičním a velice důležitým průmyslovým odvětvím, ve kterém působí převážně malé a střední podniky. Strategickým tématem číslo jedna je jeho digitalizace, zejména automatizace výroby a procesů, nové technologie a trendy (digitalizace rozhraní pro zákazníky) a vývoj a rozvoj digitálních dovedností, produktů a služeb. Investice jsou směřovány především do informačních technologií v oblasti plánování podnikových zdrojů (ERP), systému pro řízení vztahů se zákazníky (CRM), výrobních informačních systémů (MES) a procesu řízení životního cyklu výrobku (PLM).

MEM je technologickým sektorem s velkou inovační a kreativní silou a jedním z hlavních pilířů švýcarské ekonomiky. Patří také k nejvýznamnějším exportním odvětvím a největším zaměstnavatelům. V roce 2021 zaměstnával sektor MEM na 320 000 zaměstnanců, což je téměř 50 % pracovní síly ve zpracovatelském průmyslu. V témže roce činil objem vývozu tohoto sektoru 68,5 mld. CHF, což představuje 21 %, tedy více než jednu pětinu celkového vývozu Švýcarska. Největší podíl na vývozu mají strojírenské výrobky, výrobky přesné mechaniky a výrobky kovoprůmyslu.

Švýcarské strojírenství klade velký důraz na modernizaci a zavádění nových technologií. To má kladný dopad nejen na produktivitu a bezpečnost, ale i na ekologii a udržitelnost, které ve Švýcarsku hrají podstatnou roli.

Odvětví a oborů je ve švýcarském strojírenství mnoho a nabízí tak českým subjektům široké portfolio příležitostí. Česká řešení se mohou uplatnit např. v následujících oblastech: automatizace tovární a montážní výroby, technologie pohonu a převodové techniky, automotive, hydraulika, pneumatický průmysl, intralogistika, obalová technika, technika pro manipulaci s materiálem, zpracování plastů, nové energetické systémy, fotonické a optické systémy, přesné strojírenství, letectví a kosmonautika, technologie svařování a řezání, technologie čerpadel, textilní výroba, environmentální technologie, výroba nástrojů a forem, obráběcí stroje, konstrukce strojů a zařízení pro procesní inženýrství, výrobní systémy pro chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl.

V roce 2021 (nejaktuálnější údaj) švýcarský chemický průmysl dovezl výrobky v celkové hodnotě přibližně 13,75 mld. CHF. Největší podíl na tomto dovozu měly výrobky chemického a farmaceutického průmyslu. Nejdůležitějším obchodním partnerem Švýcarska jsou členské země EU, odkud Švýcarsko v roce 2021 dovezlo výrobky v hodnotě přibližně 9,76 mld. CHF.

Členské země EU jsou i pro vývoz švýcarského chemického průmyslu hlavním obchodním partnerem. V roce 2021 vyvezlo Švýcarsko výrobky v hodnotě 21,61 mld. CHF, přičemž do EU směřovalo zboží v hodnotě necelých 9,86 mld. CHF. V mezinárodním srovnání se tak Švýcarsko řadí 6. místem mezi přední země ve vývozu zboží chemicko-farmaceutického průmyslu s celkovou hodnotou vyvezených chemicko-farmaceutických výrobků ve výši cca. 116 mld. CHF.

Chemický a farmaceutický průmysl v současné době zaměstnává cca 77 000 pracovníků ve Švýcarsku a více než 338 000 v zahraničí.

Příležitosti pro české společnosti mohou být v dodávkách strojního či laboratorního zařízení a vybavení pro švýcarské chemické a farmaceutické koncerny, Švýcarsko poptává silici a vonné látky, leštící a čistící přípravky. 

Neméně významným odvětvím švýcarského chemického průmyslu je plastikářský průmysl, z něhož přibližně 39 % tvoří výroba plastů. Plasty však mají využití i v dalších odvětvích průmyslu, jako např. ve stavebnictví nebo v automobilovém, elektrotechnickém či zdravotním průmyslu.

V roce 2021 činil obrat švýcarského plastikářského průmyslu přibližně 16,83 mld. CHF. Nejvyššího obratu dosáhli zpracovatelé plastů, následováni dodavateli surovin. 

V roce 2021 působilo ve švýcarském plastikářském průmyslu celkem 761 společností, které zaměstnávaly přibližně 33 400 osob. Většina zaměstnanců pracovala v oblasti zpracování plastů. Plastikářský průmysl zpracoval v roce 2021 přibližně 702 000 tun plastů. Podstatně menší podíl tvořilo zpracování kaučuku, pouze cca 30 000 tun.

Švýcarsko patří k největším spotřebitelům plastů na světě. Švýcarská vláda byla vyzvána, aby v rámci zamezení dalšího znečišťování životního prostředí co nejefektivněji řešila problém plastů nejen na národní úrovni, ale aby se o něj zasadila i v celosvětovém kontextu.

Švýcarský plastikářský průmysl tak nabízí řadu příležitostí pro české výrobce zařízení a technologií na třídění a zpracování plastů a odpadů plastikářského odvětví. 

V roce 2020 byla završena realizace osmileté koncepce zdravotnictví, na kterou navázala nová pod názvem „Gesundheit 2030“. Jejím cílem je vypořádat se s hlavními společenskými výzvami tak, aby i nadále zůstala zdravotní péče ve Švýcarsku kvalitní, dostupná a cenově přijatelná pro všechny. Kromě nových elementů jako je inovační strategie eHealth 2.0, cílená na digitalizaci zdravotnictví v linii pacient – lékař – lékárna – zdravotní pojišťovna, nebo posílení biomedicínského výzkumu a technologií, počítá koncepce „Gesundheit 2030“ i s rostoucí potřebou zabezpečit životní podmínky stárnoucí populace. Systém zdravotní péče se ve Švýcarsku ocitá pod tlakem mj. z důvodu nedostatku kvalifikovaného personálu, a především mezer v digitalizaci odvětví, což pandemie covid-19 jen zvýraznila. 

Pozice Švýcarska v oblasti digitalizace systému zdravotnictví v mezinárodním měřítku je někde v polovině žebříčku. Ve švýcarském systému zdravotní péče se stále ještě používá příliš mnoho papíru, jelikož digitalizace je v tomto odvětví stále poněkud zaostalá. I ve vnitrostátním srovnání je úroveň digitalizace zdravotnictví ve srovnání s ostatními odvětvími podprůměrná. Kromě nedostatečně rozvinuté elektronické komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče se skluz projevuje rovněž v opožděném zavádění digitálních zdravotních služeb, jako např. elektronické dokumentace pacienta, telemedicíny nebo e-receptů. Důvodem pomalého pokroku je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, regulační překážky a především poměrně nízká priorita, kterou digitalizace v každodenním životě mnoha zdravotnických zařízení dosud měla. 

Příležitosti pro české subjekty se tedy nabízí hlavně ve zdravotnických službách a v IT službách. Poptávané jsou služby lékařské, dentální, nemocniční a služby fyzioterapeutů. Potenciál mají i kvalitní zdravotnické prostředky a pomůcky a speciální aplikace, například nano nátěry a malby, a samozřejmě technologie využívající nanovlákna. Z nemocnic je rovněž signalizován zájem o zajištění sterilního prostředí. Pro české IT experty se naskýtá příležitost v oblasti e-health, ochrany dat, kybernetické bezpečnosti, 5G, VR, apod.

Díky dobrému renomé místního chemického a farmaceutického výzkumu a vývoje, daňovým úlevám a částečně i nejistotě spojené s Brexitem, převzalo Švýcarsko (kantony Basilej, Curych, Zug, méně Luzern, Ženeva a Lausanne) roli, kterou měla v nedávné minulosti Velká Británie v globální či regionální expanzi mezinárodních farmaceutických firem. Tato skutečnost je doprovázena velkou poptávkou po lékařích a vědcích se zkušenostmi v klinickém výzkumu, kteří přicházejí do Švýcarska většinou ze zahraničí. 

Za své špičkové postavení v tomto odvětví však Švýcarsko vděčí z velké části zahraničním expertům. Jelikož nedisponuje dostatkem vlastních klinických vědců, musí Švýcarsko vynakládat velké úsilí a prostředky na to, aby je přilákalo ze zahraničí a zajistilo tak, že jeho klinický výzkum udrží krok s vysokou kvalitou základního lékařského výzkumu. Díky vysokým platům, výhodným pracovním podmínkám a příznivému podnikatelskému prostředí je v tom úspěšné. Ve Švýcarsku tak v poslední době vznikla nebo sem přesunula své vedení řada biotechnologických firem a startupů se zaměřením na genetické terapie a biotechnologie, což dává příležitost zahraničním, resp. českým lékařům, vědcům a expertům se zkušeností v oblasti klinického výzkumu. 

Z hlediska podílu na tvorbě hrubého domácího produktu (méně než 1 %) a zaměstnanosti (asi 4 %) význam zemědělství pro švýcarskou ekonomiku spíše klesá. Přesto je mu ve Švýcarsku připisován strategický význam, a to zejména kvůli roli, kterou sehrává v udržení potravinové bezpečnosti; podle Global Food Security Index 2022 se Švýcarsko v roce 2022 umístilo na 11. místě potravinového zabezpečení. Široká veřejnost si navíc spojuje zemědělství s jeho pozitivními atributy jako jsou environmentální služby a zachování kulturní krajiny, které mají ve Švýcarsku vysokou prioritu. Švýcarské zemědělství se převážně vyznačuje náročným přírodním prostředím.

Žádné jiné odvětví švýcarského hospodářství není tak štědře dotovaným odvětvím jako švýcarské zemědělství. Ve švýcarském zemědělství existují tři kategorie dotací: 1) Přímé platby: V roce 2020 (nejaktuálnější údaj) poskytla spolková vláda sektoru zemědělství v přímých platbách celkem 2,8 mld. CHF, což činí 4,2 % státního rozpočtu. Podpora zemědělství přímými platbami zdůrazňuje vůli obyvatelstva a politiky zachovat domácí produkci pro zajištění potravinové bezpečnosti. 2) Podpora výroby a prodeje. 3) Podpora strukturálních zlepšení a sociálních opatření. 

Švýcarsko je tradičním dovozcem zemědělských a potravinářských produktů. Jejich podíl na celkovém dovozu se pohybuje okolo 6 %, zatímco na celkovém vývozu činí podíl zemědělského a potravinářského vývozu kolem 4 %. Díky růstu populace a tím pádem i spotřeby zůstává v posledních letech poměr domácí produkce potravin ke spotřebě na relativně konstantních 60 %. 40 % své potravinové potřeby není Švýcarsko schopno pokrýt vlastními produkty, a musí je tak dovézt ze zahraničí. Výjimku tvoří pouze mléko a mléčné výrobky, pochutiny a tabák.

Hlavní důvody vysoké poptávky po dovozu zemědělských a potravinářských výrobků spadají v zásadě do dvou kategorií: 1) vysoká hustota osídlení, tedy malá dostupnost orné půdy a 2) méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů. Orná plocha na obyvatele činí ve Švýcarsku cca 500 m2, což je jen čtvrtina mezinárodního průměru. Asi 2/3 celkové zemědělské plochy Švýcarska lze z topografických nebo klimatických důvodů využívat pouze jako pastviny. Méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů souvisí s tím, že na základě společenské poptávky dostaly vysokou prioritu udržitelnost, uzavřené cykly, ekologické zemědělství, integrovaná produkce a ochrana biodiverzity. 

Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit. Kromě poptávky po těch tradičních, např. chmelu, roste i poptávka po takových produktech jako jsou skořápková vejce, máslo a mouka, na které spolková vláda navýšila celní kvóty, nebo cukr. Vzrostl také podíl dovozu zeleniny, některých druhů ovoce, jakož i nápojů. Prudce stoupl i dovoz krmiv, a to zejména z Evropy. Kromě těchto komodit se nabízí i prostor pro dodávky zemědělských strojů.

Podle Global Innovation Index 2022 je Švýcarsko nejinovativnější zemí světa, přičemž na prvním místě se umisťuje nepřetržitě od roku 2011. 

Dlouhodobá a nepřetržitá podpora vzdělávání, výzkumu a inovací (VVI) je jedním z receptů úspěšného Švýcarska. Kvalitní vzdělávací systém je základem osobního rozvoje a integrace na trhu práce a umožňuje celoživotní vzdělávání. Vzdělávání a výzkum jsou základem pro kreativitu, vynalézavost a podnikavost, a tedy zásadním předpokladem pro inovační sílu společnosti a konkurenceschopnost země. V souladu se spolkovým politickým systémem Švýcarska je odpovědnost za různé úkoly financování v oblasti VVI rozdělena mezi stát a kantony.

Na všech stupních švýcarského systému vzdělávání, výzkumu a inovací jsou základními principy spolupráce mezi politickými rovinami subsidiarita, autonomie a partnerství. Sektor VVI řídí a financují stát a kantony.

Dne 26. února 2020 předložila Spolková rada parlamentu zprávu týkající se podpory vzdělávání, výzkumu a inovací na léta 2021-2024. Na základě rozhodnutí parlamentu plánuje stát v tomto období vynaložit na financování VVI přibližně 28,1 mld. CHF, tedy o téměř 2 mld. CHF více než v letech 2017-2020, což signalizuje vysoký politický význam VVI ve Švýcarsku. Cílem je, aby v oblasti VVI Švýcarsko zůstalo mezinárodním lídrem. Jednou z hlavních výzev je digitální transformace.

Spolková rada sleduje v koncepci VVI 2021-2024 následující priority:

Digitální transformace: Vládní politika VVI podporuje zúčastněné strany při zdolávání a spoluvytváření digitální transformace ve všech oblastech. Stát pokračuje v posilování digitálních kompetencí v sektoru VVI, iniciované „Akčním plánem digitalizace“. Za tímto účelem zintenzivňuje koordinaci mezi federální vládou a kantony. Podporuje také rozvoj digitálních dovedností, jakož i výzkumných kapacit ve strategických oblastech, jako např. umělá inteligence, průmysl 4.0 a kybernetická bezpečnost.

Podpora výzkumu a inovací: Stát financuje efektivní, k hospodářské soutěži se zavazující, agentury: Švýcarskou národní vědeckou nadaci SNF (jedná se o organizaci na podporu vědeckého výzkumu zmocněnou švýcarskou spolkovou vládou) a agenturu na podporu inovací Innosuisse. Zatímco SNF se zaměřuje na nezávislý základní výzkum a výchovu mladých vědců, Innosuisse se věnuje aplikačně orientovanému výzkum z oblasti vědy a hospodářství.

Odborný výcvik: Stát společně s kantony a sektorem hospodářství podporuje vzdělávání odborných na praxi orientovaných kvalifikovaných pracovníků. Podporuje inovativní projekty, které připravují odborný výcvik na digitální transformaci.

Další vzdělávání: Stát společně s kantony podporuje nabídky v oblasti základních dovedností u dospělých osob, zejména v oblasti jazykových, informačních a komunikačních technologií.

Vysoké školy: Stát podporuje kantonální univerzity a odborné vysoké školy v oblasti vzdělávání a výzkumu, jakož i při vzdělávání mladých pracovníků, při zkoumání jejich profilů a při koordinaci zvláště nákladných oblastí v rámci Švýcarské univerzitní konference.

Mezinárodní spolupráce je též důležitým základem koncepce a má pro Švýcarsko velký význam. Na jedné straně se Švýcarsko podílí na mnoha mezinárodních výzkumných organizacích a výzkumných programech, jako je CERN nebo na několikaletých rámcových výzkumných programech Evropské unie. Na druhé straně Švýcarsko pěstuje bilaterální spolupráci při výzkumu s vybranými prioritními zeměmi. Však také za své špičkové postavení v tomto odvětví vděčí z velké části zahraničním expertům. 

Možnosti pro české subjekty se tak nabízejí v akademické spolupráci, spolupráci na klinickém výzkumu, subdodávkách laboratorních zařízení, informačních technologiích, projektech s umělou inteligencí či v investičních příležitostech.