English version
Příležitosti České republiky ve vztahu k Průmyslu 4.0
V obecné poloze – poznaná nutnost rychle napravovat slabé stránky
Slabé stránky nejsou jen výčtem slabých stránek naší schopnosti vytvořit platformu Průmysl 4.0 a aplikovat ji, ale jsou v podstatě výčtem slabých stránek platných obecně. Příležitost je odstranit v rámci zavedení Průmyslu 4.0 je mimořádně silná a tedy i pro celou ekonomiku velmi významná.
Včasné zachycení nástupu industrie 4.0
Německá iniciativa Industrie 4.0 je v podstatě kvůli drahé pracovní síle nezbytným a možná jediným inovativním nástrojem k zachování či posílení vedoucí úlohy Německa jako průmyslové velmoci. Proto pro nás beze zbytku platí to, co již řekl Neruda: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál“.
Jednoznačným výsledkem pak je posílení konkurenceschopnosti ČR nebo reindustrializace ČR prostřednictvím implementace principů Průmyslu 4.0 – Smart factory umožňuje dosáhnout vyšší efektivity výroby vůči závodům založeným zejména na levné pracovní síle.
Prosazení přístup státu jako národní priority, místo individuálních izolovaných akcí
Výši podílu průmyslu na tvorbě HDP je nutné předvést jako žádoucí výhodu (kvantita přetvářená na kvalitu), čemuž by mělo napomoci interní i externí chápání přístupu všech zainteresovaných v konsensu. Takto prosazená priorita bude mít příznivý dopad do dalších odvětví (energetika, životní prostředí, doprava, zdravotnictví) a vytvoří základ nové dimenze ve zvyšování naší ekonomické efektivnosti i síly.
Vhodné by bylo podložit priority kvalitním systémem technologického foresightu, založeném na soustavném sledování a analýze budoucích příležitostí nejen reaktivním doháněním nejvyspělejších států světa.
Zvýšení atraktivity ČR pro nové zahraniční investory, stimulace rozšíření investic zahraničních společností v ČR již působících
Končí éra montoven, naše schopnosti dostávají nový rozměr a musí zvýšit naši prestiž a atraktivitu pro investice výzkumného a vývojového charakteru či pro investice do moderní průmyslové výroby dle vizí Průmyslu 4.0.
Možnost exportovat výsledky výzkumu, podílet se na exportu technických řešení
Včasný nástup rozvoje Průmyslu 4.0 zařadí ČR na špici zemí určujících technologický pokrok, a to se všemi příznivými doprovodnými atributy. Je nutno vytvářet všechny předpoklady pro duální roli iniciativy Průmysl 4.0, tedy podporu moderní průmyslové výroby v ČR, ale i exportu řešení či výsledků výzkumu na světové trhy.
Cílenou podporou malých a středních podniků dosáhnout efektivního růstu konkurenceschopnosti
Rozhodující pro dosažení cílů Průmyslu 4.0 bude efektivní státní podpora malým a středním podnikům jako nejdynamičtějším hybatelům české ekonomiky. Iniciativu Průmysl 4.0 je nutno podpořit efektivním využitím všech dostupných zdrojů, v příštích pěti letech zejména využitím OP PIK, ideálně formou samostatného cíleného programu.
Využití „blízkosti“ německého průmyslu a prostředí k přebírání zkušeností a řešení
Tato možnost představuje určitou komparativní výhodu a rovněž posouvání dopředu nejen výkonnosti naší ekonomiky, ale i zvyšování životní úrovně. Významným pomocníkem průmyslu a podporou aplikovanému výzkumu by mohlo být vytvoření „české analogie“ Fraunhoferovy společnosti a využitím zkušeností Fraunhoferovy společností v SRN.
Zvýšení kvality vzdělávacího systému odpovídajícího na nové výzvy včetně otevření prostoru pro iniciativu a kreativitu učitelů, kteří jsou schopni tyto nové výzvy naplnit
Podstatné bude rozšíření výuky ICT znalostí a dovedností, zavedení nových oborů i nových vzdělávacích metod do výuky na všech úrovních vzdělávání podle potřeb vize Průmyslu 4.0. Pedagogové budou muset klást důraz na vyhledávání a rozvoj talentů a na podporu kreativity, inovativnosti a interdisciplinarity myšlení. Spolupráce škol s podniky musí být nastavena tak, aby vzdělávání drželo krok s rozvojem moderních technologií.
Vznik nových pracovních příležitostí
Zavádění konceptu Průmysl 4.0 s sebou přinese vznik vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí v nových profesích v průmyslu a v dalších sektorech. Vedle toho by při vytvoření vhodných podmínek mohly nové pracovní příležitosti vznikat i ve službách spojených s růstem životní úrovně a kvality života, a to zejména v oborech sociálních, zdravotních, volnočasových a v ochraně životního prostředí, kam by mohly být realokovány pracovní síly uvolněné v důsledku automatizace a komputerizace.
