Sýrie

Zdravotní systém je kontinuálně oslabován a zatěžován nadále probíhajícím konfliktem, celkovou socioekonomickou krizí a dnes už spíše finančním dopadem pandemie covidu-19. Tyto skutečnosti se pak negativně odrážejí jednak ve špatné dostupnosti a kvalitě zdravotnických služeb a jednak v celkovém fyzickém a duševním stavu místní populace. Základní infrastruktura zdravotnických služeb vyžaduje rozsáhlou údržbu a obnovu, aby bylo možné zajistit základní úroveň poskytovaných služeb.

Kvalita poskytované péče je stále více ohrožována poruchovým či zastaralým lékařským vybavením. Absence zdravotnického materiálu, léčiv a vůbec celkových zásob potřebných ke zdravotní péči je alarmující. Mnozí lidé nemají přístup k lékařské péči, pomoc se jim od mezinárodních a neziskových organizací v dostatečné míře nedostává.

České firmy, které se zabývají výrobou zdravotnického materiálu, poskytují technologii a know-how na výrobu léků a vakcín, zdravotní zařízení a přístroje, chirurgické nástroje a pomůcky, hygienický materiál, zdravotnický nábytek mohou najít v tomto sektoru velmi dobré uplatnění. Českým firmám zaměřující se na tento sektor se již v posledních letech podařilo uspět i na komerční bázi, syrský trh je pro firmy s místními kontakty ve zdravotnictví poměrně perspektivní. V rámci započaté normalizace vztahů se zeměmi Perského zálivu dojde k navýšení finančních prostředků v tomto odvětví, zdravotnictví rovněž není na rozdíl o mnohého dalšího průmyslu pod mezinárodními sankcemi. Rovněž se velmi začalo rozmáhat soukromé zdravotnictví, které je svými vlastníky efektivněji financováno.

Od začátku konfliktu v Sýrii trpí zemědělský sektor mnoha obtížemi, včetně nedostatku a vysokých cen hnojiv a pesticidů. V důsledku toho vzrostly náklady na zemědělství a je velmi obtížné tyto výrobní náklady pokrýt. Došlo ke zničení rozsáhlých oblastí zemědělské půdy v důsledku občanské války, zejména pak v rurální oblasti okolo Damašku, Homs, Hamá, Idlíb a podél syrského pobřeží.

Zajímavou oblastí jsou rovněž projekty hospodaření se slanou podzemní vodou a biologickou rekultivaci území zasažených solemi.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že obnova zemědělské výroby v Sýrii si vyžádá investice ve výši přibližně 11 mld. USD v následujících třech letech.

Odborné výzkumy v oblasti těžby potvrzují, že existuje velký potenciál pro existenci důležitých zásob ropy a zemního plynu v pevninské Sýrii i v teritoriálních vodách Sýrie. 

Ropný průmysl je však nadále ve velmi špatné kondici a dosud se nevzpamatoval z válečných událostí. Sýrie je v současnosti 27. zemí na světě v produkci ropy s objemem cca 400 tis. barelů denně, přičemž tento objem se spotřebovává především lokálně a pouze část se vyváží do zahraničí za účelem zpětného dovozu jejích derivátů. Kromě stávajících vrtů v Hasace a Deir Ez-Zaur bylo v moři u syrského pobřeží objeveno velké množství ropy a plynu, pro jejichž těžbu bude v budoucnosti potřeba značnou revitalizaci veškeré technologie za značného přispění především zahraničních výrobků.

V plynárenském odvětví nadále dochází k postupné obnově těžby zemního plynu a produkce dosahuje nyní cca 28 miliard m³ ročně. Těžba byla obnovena na mnoha polích v provincii Homs, dále byly obnoveny vrty na severu a jihu. Státní firma Syrská plynárenská společnost (Syrian Gas Company) dále oznámila, že se podařilo obnovit těžbu plynu na poli Debesian-1 (250 tis. m³/den) nacházející se v západní části v provincie Raqqa. Veškerá domácí produkce vytěženého plynu je spotřebována v energetickém sektoru na výrobu elektrické energie.

Dalším odvětvím je studium různých minerálních prvků v pevných půdách pomocí analytických metod a studium horských čerstvých pramenů a podmořských zdrojů.

Sýrie disponuje jednou z největších semenných bank na světě, kde Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Mezinárodním centrem pro zemědělský výzkum v suchých oblastech „ICARDA“ pracuje na postkonfliktní obnově genetických semenných stanic v Sýrii. Nejdůležitější je stanice Tal Hadya na venkově města Aleppo, která je považována za jednu z nejdůležitějších genetických bank v regionu a ve světě zahrnující vzorky hlavních plodin shromážděné z celého světa se zaměřením na suché oblasti.

V důsledku války byla banka vystavena vandalismu a její obsah a vybavení bylo částečně odcizeno, část byla včas převezena mimo zemi a důležité vzorky tak byly uchovány. Dnes banka pracuje ve spolupráci s národním programem Sýrie, UNDP a WFP (dříve i FAO, JICA, OPEC ad.)

V současné době je tato banka rehabilitována pomocí grantu syrské vlády a dalších. Hlavní budova byla rekonstruována, nyní dochází k renovaci první fáze dlouhodobých a střednědobých chlazených skladovacích jednotek, aby mohly být v budoucnu znovu použity k uložení záložních kopií semen, které byly obnoveny a převezeny zpět po jejich uchování v dalších genových bankách, zejména Světové banky na Svalbardu v Norsku.

V současné době Syrská zemědělská genetická banka na žádost poskytuje výzkumníkům z celého světa zdarma vzorky zaměřující se na výzkum hlavních plodin v suchých oblastech.