Sýrie

Konflikt, který v Sýrii trvá již více než dvanáct let, zničil vodohospodářské podniky a infrastrukturu po celé zemi. Na syrském trhu je transfer nejnovějších technologií a přístupů k řešení problematiky úpravy a distribuce pitné vody ke koncovým uživatelům jedním ze základních předpokladů pro dosažení obnovy válkou zdecimované země. Kvalita pitné vody a nakládání s ní je velmi nízká. Z dostupných analýz stavu vodního hospodářství v Sýrii vyplývá, že přístup ke zdravotně nezávadné vodě nemá v zemi více než milion obyvatel, toto číslo se pravděpodobně po zemětřesení z únoru 2023 ještě zvětšilo. Země stále trpí devastací vodohospodářské infrastruktury, která byla způsobena válečným konfliktem. Ten má za následek primární devastaci zdrojů pitné vody, tak sekundární kontaminaci podzemních a povrchových vod prostřednictvím nefunkčního systému čištění a vypouštění odpadních vod, který v roce 2022/2023 přispěl k rozsáhle epidemii cholery v zemi, která pokračuje i v roce 2024. Vzhledem ke své geografické pozici má Sýrie velké procento vodou vyprahlých oblastí. Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, rozdělená řekou Eufrat, což má za následek chronický nedostatek vody obecně.

Zdravotní systém je kontinuálně oslabován a zatěžován nadále probíhajícím konfliktem, celkovou socioekonomickou krizí a dnes už spíše finančním dopadem pandemie covidu-19. Tyto skutečnosti se pak negativně odrážejí jednak ve špatné dostupnosti a kvalitě zdravotnických služeb a jednak v celkovém fyzickém a duševním stavu místní populace. Základní infrastruktura zdravotnických služeb vyžaduje rozsáhlou údržbu a obnovu, aby bylo možné zajistit základní úroveň poskytovaných služeb.

Kvalita poskytované péče je stále více ohrožována poruchovým či zastaralým lékařským vybavením. Absence zdravotnického materiálu, léčiv a vůbec celkových zásob potřebných ke zdravotní péči je alarmující. Mnozí lidé nemají přístup k lékařské péči, pomoc se jim od mezinárodních a neziskových organizací v dostatečné míře nedostává.

České firmy, které se zabývají výrobou zdravotnického materiálu, poskytují technologii a know-how na výrobu léků a vakcín, zdravotní zařízení a přístroje, chirurgické nástroje a pomůcky, hygienický materiál, zdravotnický nábytek mohou najít v tomto sektoru velmi dobré uplatnění. Českým firmám zaměřující se na tento sektor se již v posledních letech podařilo uspět i na komerční bázi, syrský trh je pro firmy s místními kontakty ve zdravotnictví poměrně perspektivní. V rámci započaté normalizace vztahů se zeměmi Perského zálivu dojde k navýšení finančních prostředků v tomto odvětví, zdravotnictví rovněž není na rozdíl o mnohého dalšího průmyslu pod mezinárodními sankcemi. Rovněž se velmi začalo rozmáhat soukromé zdravotnictví, které je svými vlastníky efektivněji financováno.

Od začátku konfliktu v Sýrii trpí zemědělský sektor mnoha obtížemi, včetně nedostatku a vysokých cen hnojiv a pesticidů. V důsledku toho vzrostly náklady na zemědělství a je velmi obtížné tyto výrobní náklady pokrýt. Došlo ke zničení rozsáhlých oblastí zemědělské půdy v důsledku občanské války, zejména pak v rurální oblasti okolo Damašku, Homs, Hamá, Idlíb a podél syrského pobřeží.

Zajímavou oblastí jsou rovněž projekty hospodaření se slanou podzemní vodou a biologickou rekultivaci území zasažených solemi.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že obnova zemědělské výroby v Sýrii si vyžádá investice ve výši přibližně 11 mld. USD v následujících třech letech.

Tento sektor zažívá v Sýrii rychlý růst s velkým potenciálem pro případné české exportéry. Odhaduje se, že rekonstrukce syrských měst si vyžádá přibližně 300 až 400 mld. USD a jejich obnova potrvá roky. Byla zničena až třetina infrastruktury země, poničeno 70 % elektrické sítě, zásoby paliva a vody, poškozeny byly rovněž vládní budovy včetně školních a zdravotnických zařízení, klinik a ambulancí. Celá řada obytných čtvrtí byla válečným konfliktem zničena zcela. Všechny tyto poničené budovy, pozemní komunikace, průmyslové budovy, veřejné stavby atd., budou potřebovat zcela kompletní rekonstrukci. Poptávka je zejména po technologiích na výrobu stavebního materiálu (cihelny), dále je zájem o moderní stavební komponenty – okna, izolační materiály, plastový materiál, dobrá příležitost se nabízí pro výrobce prefabrikovaných montážních domů. Obdobně nabízí místní trh zajímavou příležitost pro dodavatele technologií pro cementárny, jejichž současná výrobní kapacita je nedostatečná. Potřeba likvidace stavební suti vytváří poptávku po drtičích a třídičích.

Tento sektor zaznamenává pravděpodobně nejrychlejší obnovu svých výrobních kapacit. Syrský automobilový průmysl tvoří v naprosté většině montážní závody. Jejich provoz se postupně obnovuje od roku 2017. Jednotlivé součásti (karosérie, podvozky, plasty) jsou dováženy do místních montoven zejména z Číny a Íránu, ale nadále existuje výrazná poptávka po znovuzavedení obchodní spolupráce s českými automobilkami (je zaznamenán velký nedostatek nákladních vozů a rovněž traktorů, ale i osobních automobilů), které před válečným konfliktem měly velmi silnou pozici na syrském trhu. Poptávku také tvoří obráběcí stroje, lisy a svářecí stroje.

Odborné výzkumy v oblasti těžby potvrzují, že existuje velký potenciál pro existenci důležitých zásob ropy a zemního plynu v pevninské Sýrii i v teritoriálních vodách Sýrie. 

Ropný průmysl je však nadále ve velmi špatné kondici a dosud se nevzpamatoval z válečných událostí, problémem můžou být existující sankční režimy vůči SAR. Sýrie je v současnosti 27. zemí na světě v produkci ropy s objemem cca 400 tis. barelů denně, přičemž tento objem se spotřebovává především lokálně a pouze část se vyváží do zahraničí za účelem zpětného dovozu jejích derivátů. Kromě stávajících vrtů v Hasace a Deir Ez-Zaur bylo v moři u syrského pobřeží objeveno velké množství ropy a plynu, pro jejichž těžbu bude v budoucnosti potřeba značnou revitalizaci veškeré technologie za značného přispění především zahraničních výrobků.

V plynárenském odvětví nadále dochází k postupné obnově těžby zemního plynu a produkce dosahuje nyní cca 28 miliard m³ ročně. Těžba byla obnovena na mnoha polích v provincii Homs, dále byly obnoveny vrty na severu a jihu. Státní firma Syrská plynárenská společnost (Syrian Gas Company) dále oznámila, že se podařilo obnovit těžbu plynu na poli Debesian-1 (250 tis. m³/den) nacházející se v západní části v provincie Raqqa. Veškerá domácí produkce vytěženého plynu je spotřebována v energetickém sektoru na výrobu elektrické energie.

Dalším odvětvím je studium různých minerálních prvků v pevných půdách pomocí analytických metod a studium horských čerstvých pramenů a podmořských zdrojů.

Sýrie disponuje jednou z největších semenných bank na světě, kde Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Mezinárodním centrem pro zemědělský výzkum v suchých oblastech „ICARDA“ pracuje na postkonfliktní obnově genetických semenných stanic v Sýrii. Nejdůležitější je stanice Tal Hadya na venkově města Aleppo, která je považována za jednu z nejdůležitějších genetických bank v regionu a ve světě zahrnující vzorky hlavních plodin shromážděné z celého světa se zaměřením na suché oblasti.

V důsledku války byla banka vystavena vandalismu a její obsah a vybavení bylo částečně odcizeno, část byla včas převezena mimo zemi a důležité vzorky tak byly uchovány. Dnes banka pracuje ve spolupráci s národním programem Sýrie, UNDP a WFP (dříve i FAO, JICA, OPEC ad.)

V současné době je tato banka rehabilitována pomocí grantu syrské vlády a dalších. Hlavní budova byla rekonstruována, nyní dochází k renovaci první fáze dlouhodobých a střednědobých chlazených skladovacích jednotek, aby mohly být v budoucnu znovu použity k uložení záložních kopií semen, které byly obnoveny a převezeny zpět po jejich uchování v dalších genových bankách, zejména Světové banky na Svalbardu v Norsku.

V současné době Syrská zemědělská genetická banka na žádost poskytuje výzkumníkům z celého světa zdarma vzorky zaměřující se na výzkum hlavních plodin v suchých oblastech.

V kontextu českých snah o lokalizovanou obnovu vodohospodářské soustavy skrze své stabilizační aktivity se jako perspektivní jeví spolupráce v oblasti vzdělávání v sektoru water management and irrigation. Možným zacílením je dodání českých úpraven vod do místních univerzit, čímž by mohlo dojít k vychování generace inženýrů, kteří by následně byli schopni pracovat s českými technologiemi a tím je potenciálně i rozšiřovat.

Vzdělávání v této oblasti může rozšířit (diversifikovat) prozatím omezenou spolupráci syrských a českých univerzit (a novým způsobem navázat na tradici, kterou obě země v této spolupráci mají). Nutnost obnovy stávajících vodních systémů a budování nových je pro obnovení těžce zasažené Sýrie zásadní, poptávka po inženýrech i nižších technických odbornících je signifikantní. Pokud bude projekt realizován na více univerzitách, může mít i příznivý dopad na zaměstnanost přirozeným, nikoliv uměle podporovaným způsobem. 

Průzkum situace zaměstnanosti absolventů zmíněných oborů potvrzuje situaci známou z podobných prostředí – tedy, že většina studentů pro zajištění alespoň nějaké finanční stability (nebo z osobních důvodů) odchází pracovat pro mezinárodní organizace, nestátní neziskové organizace a či syrské státní instituce zaměřené na vodohospodářství. V ideálním případě by absolventi mohli jim známé (české) technologie ve svých řešeních a práci upřednostnit, a pokud by splňovaly i rozumný finanční náklad, mohlo by toto napomoci rozšíření českých řešení a technologií v Sýrii.