English version
Podrobný popis jednotlivých systémů vnitřní struktury akciové společnosti a rozdílů mezi nimi
Dualistický systém
Představenstvo
V dualistickém systému vnitřní struktury akciové společnosti je statutárním orgánem společnosti představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Ve věci obchodního vedení společnosti nesmí nikdo udělovat představenstvu pokyny. Co přesně se rozumí tzv. obchodním vedením, zákon nedefinuje. Dle judikatury se jedná o organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, které směřuje „dovnitř“ společnosti. Obchodní vedení nerealizuje ve vztahu k třetím osobám (tzn., nejde o zastupování) a nezahrnuje ani rozhodování o dlouhodobých záměrech společnosti, kde pochopitelně budou mít značný vliv i jiné osoby než samotné představenstvo. Oproti tomu v monistickém systému správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti.
Představenstvo dále zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku, a dále také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Představenstvo má rovněž povinnost uveřejnit účetní závěrku na internetových stránkách společnosti alespoň 30 dnů přede dnem konání valné hromady, která má účetní závěrku schvalovat, a alespoň 30 dnů po této valné hromadě (bez ohledu na to, zda účetní závěrka byla či nebyla schválena). Stanovy mohou určit rovněž jiný postup, nicméně nesmí být omezeno právo akcionářů na informace.
Pokud představenstvo společnosti nezpracovává výroční zprávu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku. V takové zprávě zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v daném účetním období a předpokládaný vývoj další podnikatelské činnosti společnosti. Společnost je povinná zprávu uložit do Sbírky listin ve stejné lhůtě jako pro uložení účetní závěrky (do 30 dnů ode dne jejího schválení nejvyšším orgánem společnosti při zachování 12měsíční lhůty od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky).
Členy představenstva volí a odvolává valná hromada společnosti. Stanovy však mohou tuto pravomoc přiznat dozorčí radě. Dále je také možností, aby člen představenstva byl jmenovaný akcionářem, pokud stanovy společnosti určí, že s určitou akcií/akciemi je spojeno právo jmenovat člena/y představenstva. Nicméně, počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů představenstva volených valnou hromadou, popřípadě dozorčí radou.
Není-li ve stanovách určeno jinak, má představenstvo 3 členy. Ti ze svých řad zvolí předsedu. Funkční období člena představenstva činí 3 roky, není-li stanovami nebo smlouvou o výkonu funkce určeno jinak.
Představenstvo rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet hlasů. Každý člen představenstva přitom disponuje 1 hlasem (při rovnosti hlasů je rozhodující hlas zvoleného předsedy). O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající a zapisovatel. Přílohou zápisu je seznam přítomných.
V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří hlasovali proti rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování. Není-li člen představenstva v zápise jmenovitě uveden, má se za to, že hlasoval pro přijetí rozhodnutí.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že představenstvo je ze zákona kolektivním statutárním orgánem. Pokud stanovami není počet členů představenstva snížen na jednoho, vznikají zpravidla společnosti nemalé náklady na pořádání zasedání představenstva, komunikaci mezi jednotlivými členy a koordinaci kroků, obzvláště pokud společnost zastupuje více členů představenstva společně, jak je poměrně běžné. Na druhou stranu, s rozvojem technologií a možností upravit stanovami způsob jednání představenstva s využitím prostředků komunikace na dálku, lze možné náklady účinně snížit.
Pro členy představenstva platí zákaz konkurence v zákonném rozsahu, ze kterého však je možno udělat při dodržení zákonného postupu výjimku – v takovém případě je nutné výjimku ve stanovách společnosti upravit.
Jestliže člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je odvolán či je jeho funkce jinak ukončena (např. zánikem právnické osoby, bez právního nástupce), zvolí příslušný orgán (valná hromada či dozorčí rada) do dvou měsíců ode dne rozhodné události nového člena. Stanovy také mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu celkového počtu členů, určeného stanovami, může jmenovat náhradní členy představenstva do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn členy představenstva volit. Takový způsob jmenování se označuje jako kooptace a jeho cílem je zajistit výkon obchodního vedení společnosti až do konání nejbližšího zasedání nejvyššího orgánu společnosti.
Doba výkonu funkce takového náhradního člena představenstva se pak nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva, není-li ve stanovách určeno jinak. Stanovy také mohou určit mechanismus volby náhradníků, kteří jsou k výkonu funkce povoláni při uvolnění místa člena představenstva podle předem stanoveného pořadí.
Dozorčí rada
Základním posláním dozorčí rady je dohlížet na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Při tom se dozorčí rada řídí zásadami schválenými valnou hromadou, existují-li takové, ledaže jsou v rozporu se zákonem o obchodních korporacích nebo se stanovami. Porušení těchto zásad nemá žádné účinky vůči třetím osobám. Ohledně zákonné povinnosti dozorčí rady kontrolovat působnost představenstva však není nikdo oprávněn dozorčí radě udělovat pokyny. To by ostatně bylo proti smyslu její kontrolní funkce.
Dozorčí rada má oprávnění nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a též kontrolovat účetní zápisy (zda jsou vedeny řádně a v souladu se skutečností) a soulad podnikatelské či jiné činnosti společnosti s právními předpisy a stanovami. Zákon o obchodních korporacích dále ukládá dozorčí radě povinnost přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty, a též rozdělení jiných vlastních zdrojů. Svá vyjádření v těchto věcech dozorčí rada předkládá valné hromadě.
Jeden z členů dozorčí rady, kterého členové dozorčí rady určili, zastupuje společnost v řízení před soudy či jinými orgány (např. rozhodcem) proti členu představenstva.
Není-li ve stanovách společnosti určeno jinak, má dozorčí rada 3 členy. Jde-li o akciovou společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru, počet členů dozorčí rady takové společnosti musí být dělitelný třemi. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. V případě, kdy má akciová společnost více než 500 zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni v pracovním poměru, volí s účinností od 14. 1. 2017 dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada společnosti, zbývající jednu třetinu dozorčí rady pak volí zaměstnanci společnosti (právě z toho důvodu musí být počet členů dělitelný třemi. Právo volit takové členy dozorčí rady přísluší ovšem jen zaměstnancům v pracovním poměru ke společnosti.
Stanovy mohou určit i vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, ovšem takto stanovený počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou. Stanovy mohou také určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při nižším počtu zaměstnanců společnosti.
Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci může být zaměstnanci rovněž odvolán. Při dosažení uvedeného počtu zaměstnanců je daná společnost následně povinna změnit své stanovy, tak aby upravovali danou možnost volby člena dozorčí rady zaměstnanci, přijmout volební řád a zorganizovat volby zaměstnanců do dozorčí rady. Volební řád by měl pamatovat na různé situace. proto lze jen doporučit, aby volební řád obsahoval pravidla, kdo může být zvolen členem dozorčí rady, lhůtu pro navrhování kandidátů, jakož i způsob stanovení a vyhlášení seznamu navržených kandidátů, způsob vyhlášení voleb, podmínky pro vyhotovení hlasovacích lístků a pravidla pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku voleb. Je třeba zdůraznit, že aktivní volební právo náleží též pouze zaměstnancům. Členem dozorčí rady, kterého volí zaměstnanci, může tedy být opět pouze zaměstnanec dané společnosti (pasivní volební právo). Stanovami není možné okruh osob s pasivním volebním právem rozšířit.
Výše uvedená povinnost volby člena dozorčí rady zaměstnanci se netýká monistického systému, a tak je důležité zvážit možnost nastavit řízení společnosti na monistický systém. Účast zaměstnanců v dozorčí radě může mít jistá negativa, jako je zejména nedostatečná odbornost zvoleného zaměstnance pro výkon dané funkce, možné upřednostňování zájmů zaměstnanců před zájmy společnosti a také riziko úniku citlivých informací, jelikož členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokumentů společnosti (např. odměňování členů představenstva).
Člen dozorčí rady může být také jmenovaný akcionářem, pokud tak určí stanovy. S akcií je pak spojeno právo jmenovat / odvolat jednoho nebo více členů dozorčí rady (akcie s vysílacím právem). Takové jmenování či odvolání člena dozorčí rady vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a je vůči společnosti účinné doručením. Akcionář, jemuž vysílací právo svědčí, musí společnosti současně existenci takového práva a oprávnění k jeho výkonu doložit.
Jestliže není stanovami nebo smlouvou o výkonu funkce určeno jinak, činí funkční období člena dozorčí rady 3 roky. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost (např. prokuristou).
Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen dozorčí rady seznamuje valnou hromadu s výsledky činnosti dozorčí rady. Členovi dozorčí rady musí být na valné hromadě uděleno slovo vždy, když o to požádá.
K rozhodnutí dozorčí rady se vyžaduje souhlas většiny přítomných členů, ledaže stanovy požadují vyšší počet. Každý člen dozorčí rady přitom má 1 hlas, přitom může člen dozorčí rady zmocnit jiného člena, aby za něj při hlasování hlasoval (zmocnění platí pro jednotlivý případ za neúčasti zmocňujícího člena). O průběhu jednání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. Přílohou zápisu je seznam přítomných.
V zápisu ze zasedání dozorčí rady se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí. V zápise se uvedou také stanoviska menšiny členů, požádají-li o to.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že rovněž dozorčí rada je primárně kolektivním orgánem, není-li stanovami počet jejích členů snížen na jednoho. Je však otázkou, zda by jednočlenná dozorčí rada byla schopna efektivně kontrolovat výkon funkce představenstva, obzvláště bylo-li by představenstvo vícečlenné. Ve vztahu k dozorčí radě tedy platí vše, co bylo řečeno o ekonomii zasedání a fungování představenstva.
Pro úplnost dodejme, že na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence a výjimky z něj prakticky v témže rozsahu, jako na členy představenstva.
Monistický systém
Zákon o obchodních korporacích zřizuje pro monistický systém vnitřního uspořádání akciové společnosti od 1. 1. 2021 jeden orgán, a to správní radu.
Dne 1. 1. 2021 vstoupila v účinnost rozsáhlá novela ZOK zákonem č. 33/2020 Sb., zákon, kterým se mění zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony, kterou byl zrušen institut statutárního ředitele a dnem 1. 1. 2021 tak přešla kompetence statutárního orgánu na správní radu, které přísluší jak působnost statutárního orgánu, tak působnost orgánu kontrolního.
Správní rada
Jak bylo výše zmíněno, po zrušení funkce statutárního ředitele zůstala voleným orgánem v režimu monistického systému pouze správní rada coby statutární orgán akciové společnosti. Vedle ní pochopitelně působí valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti. Správní rada vykonává činnosti spadající pod obchodní vedení i činnosti kontrolní . Po výše uvedené novele zákona, kterou byla zrušena funkce statutárního ředitele, byl tak konečně naplněn smysl monistického systému, kdy jsou všechny pravomoci koncentrovány do jednoho orgánu.
Jestliže není ve stanovách určeno jinak, má správní rada 3 členy. Teoreticky tedy ZOK připouští i jednočlennou správní radu. Varianta jednočlenné správní rady může minimalizovat náklady na provoz společnosti a odměny členů orgánů. Běžnější však je správní rada vícečlenná, koncipovaná coby kolektivní orgán.
Valná hromada volí a odvolává členy správní rady. Jako u dualistického systému je zde možné ve stanovách určit, že právo jmenovat a odvolat člena/y správní rady je spojeno s akcií, v takovém případě se použije § 448b ZOK (akcie s vysílacím právem) obdobně jako u dualistického systému.
Pokud stanovy neurčí jinak, správní rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, přičemž každý člen správní rady má 1 hlas.
Jak již bylo řečeno výše, správní rada akciové společnosti určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na činnost společnosti. Zároveň platí základní pravidlo, že do působnosti správní rady náleží jakákoli záležitost, týkající se společnosti, není-li v působnosti valné hromady společnosti. Uvedenou působností správní rady nelze pověřit osoby odlišné od členů správní rady a současně nelze tuto působnost ani rozdělit mezi členy správní rady.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
