English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Tádžikistán je v důsledku občanské války v 90. letech nejchudší zemí ve Střední Asii. Země si drží stabilní růst HDP okolo 5 %, který by měl výhledově jen nepatrně zpomalit. Ekonomika Tádžikistánu je silně orientována na Rusko a Čínu. Zatímco Rusko je nejvýznamnější obchodní partner a zdroj remitencí pracovních migrantů, Čína je největším investorem a také věřitelem Tádžikistánu. Z celkového objemu veřejného dluhu, který činí 3,6 mld. USD, což představuje 30,2 % HDP, připadá na Čínu téměř jedna třetina.
Vedení země se v posledních letech snaží realizovat reformy ve všech oblastech, modernizovat společnost a otevírat zemi světu, zahraničním investorům a obchodním partnerům. Přesto se i nadále jedná o zemi s autoritářským režimem, který silně zasahuje do veškerého dění. V roce 2022 přesáhla populace Tádžikistánu 10 mil. obyvatel a HDP na obyvatele (PPP) hodnotu 6 tis. USD. Tádžikistán může nabídnout levnou pracovní sílu, levnou elektřinu (přes 90 % z vodních elektráren) a velké nerostné bohatství (hliník, antimon a další). Tádžikistán má zájem rozvíjet projekty a spolupráci se zeměmi EU. Rovněž se nabízí řada příležitostí ve spolupráci se Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Evropskou bankou pro regionální rozvoj, které v zemi dlouhodobě působí. Z hlediska exportního rizika OECD je země v nejhorší kategorii 7.
| Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Růst HDP (%) | 8 | 7,1 | 5,8 | 5,3 | – |
| Veřejný dluh (% HDP) | 35 | 35,4 | 36,4 | 36,5 | – |
| Míra inflace (%) | 6,6 | 3,9 | 5,4 | 6,2 | – |
| Populace (mil.) | 10 | 10,2 | 10,5 | 10,7 | – |
| Nezaměstnanost (%) | – | – | – | – | – |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 5 780 | 6 310 | 6 670 | 7 000 | – |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | 1,6 | -0,1 | -0,1 | -0,2 | – |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -3 | -3,1 | -3,1 | -3,1 | – |
| Průmyslová produkce | – | – | – | – | – |
| Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Rusko | 27,6 |
| Kazachstán | 20,1 |
| Čína | 14,3 |
| Uzbekistán | 4,7 |
| Turecko | 3,8 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 5,1 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 0,6 |
| Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté | 0,3 |
| Plyn zemní, případně zkapalněný | 0,2 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,2 |
| Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové | 0,1 |
| Zdroj: EIU | |
Obranný a bezpečnostní sektor
Vzhledem k složité bezpečnostní situaci v regionu je obranný a bezpečnostní průmysl klíčovou prioritou vlády, která do roku 2025 plánuje vyčlenit na přezbrojení armády 0,9–1,6 miliardy USD. Ministerstvo obrany dlouhodobě deklaruje zájem o spolupráci v obranném průmyslu, a to především v oblasti letecké techniky (modernizace L-39 a vrtulníků, lokalizace výroby malých letadel, výcvik pilotů apod.), modernizaci pozemní techniky, zbraní, radiolokační a telekomunikační techniky.
Energetika
Více než 98 % elektřiny v Tádžikistánu se vyrábí ve vodních elektrárnách, což představuje 93,9 % celkového instalovaného výkonu. Vodní elektrárny vyrobí 16,5 miliardy kilowatthodin (kWh) elektřiny. Existuje potenciál spolupráce při modernizaci zastaralých malých a středních vodních elektráren, případně výstavbě nových. Země se chce zaměřit také na produkci energie ze solárních zdrojů, jelikož je v Tádžikistánu 280-330 slunečných dnů za rok . Perspektivním oborem je taktéž modernizace přenosových soustav a propojení se sousedními zeměmi, jelikož v době letní “nadprodukce” Tádžikistán elektřinu exportuje, ale v zimním období není domácí produkce schopna pokrýt domácí spotřebu.
Zemědělství a potravinářství
Národní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu Republiky Tádžikistán na období do roku 2030 určuje zemědělství jako jeden ze čtyř prioritních sektorů, ve kterých bude docházet ke stimulaci ekonomického růstu a urychlení modernizace. Tádžikistán potřebuje prostřednictvím zemědělství a potravinářství uspokojit domácí poptávku po potravinách, která roste v souvislosti s narůstající populací. Zároveň vidí velký potenciál v exportu své produkce za hranice. Zemědělský sektor Tádžikistánu generuje asi 20 % HDP, cca 20 % exportu země jsou zemědělské a potravinářské produkty a v sektoru zemědělství pracuje více než polovina obyvatel.
Zemědělství a potravinářství jsou důležitými odvětvími ekonomiky Tádžikistánu. Ačkoliv je asi pouze 7 % území vhodné pro zemědělskou produkci (zbytek tvoří hory), sektor díky příznivému klimatu generuje okolo 20 % HDP země a zaměstnává více než polovinu obyvatel. Kromě uspokojení domácí poptávky se Tádžikistán stále více snaží zaměřovat na export (především sušené ovoce, ořechy, ale i čerstvé ovoce a zeleninu). Proto je plánována do roku 2025 výstavba 5 logistických center a rozšíření kapacit pro zpracování. V roce 2023 bylo exportováno asi 180 tis. tun zemědělské produkce do více než 20 zemí.
Země zároveň čelí velkým výzvám v souvislosti se změnou klimatu a přírodními katastrofami. Nabízí se proto příležitosti v oblasti dodávek odolných druhů semen, keřů či stromů, plemenných zvířat a genetického materiálu a také předávání zkušeností s tím spojených. Pro rozšíření exportu je nutné zpracování produkce, které prodlouží její trvanlivost, a proto je zde poptávka po potravinářském a balicím zařízení a linkách pro výrobu džusů, konzerv, sušených plodů, omáček, dětské výživy apod.
Zdravotnictví a farmacie
V roce 2023 bylo v Tádžikistánu 57 domácích farmaceutických společností, které vyráběly více než 560 druhů léků a léčivých přípravků, což je pouze malá část spotřeby země. Vzhledem k narůstající populaci Tádžikistánu rostou nároky na zdravotní péči a poptávka po dostupných léčivech. Státní program rozvoje farmaceutického průmyslu v Tádžikistánu na roky 2021-2025 vytváří výhodné podmínky pro lokalizaci výroby, přilákání investic, osvobozuje od daně z přidané hodnoty a cla dovoz moderních technologií a zařízení pro farmaceutický sektor apod. Nabízí se také možnosti při vybavování zdravotnických zařízení a školení personálu. V poslední době dochází k rozvoji soukromých klinik a zdravotních center, které mohou být taktéž perspektivními partnery pro spolupráci.
Dopravní infrastruktura
Tádžikistán má ambice stát se dopravním koridorem regionu. V příštích dvou letech bude v zemi zprovozněno 317 kilometrů mezinárodních dálnic, 32 mostů, 5 tunelů o délce 11,2 km a 7 lavinových koridorů a ve výstavbě se má i nadále pokračovat. Vláda se chce věnovat budování mezinárodních silničních tras a taktéž postupně přecházet na bezemisní dopravní prostředky. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít příležitosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a možnost financování.
Připravované investiční projekty jsou zaměřené zejména na výstavbu a modernizaci silniční sítě zajišťující propojení jak složitě dostupných regionů Tádžikistánu, tak i tranzitního propojení směrem s Afghánistánem, Uzbekistánem a Čínou. Během příštích tří let bude v Dušanbe postaveno a uvedeno do provozu 40 kilometrů silnic se 7 nadjezdy. Výstavba probíhá ve většině případů prostřednictvím čínských společností, ale nabízí se příležitosti např. v dodávkách techniky, řídicích systémů apod. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít možnosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a dostupnost financování.
S cílem adaptace na změny klimatu a přechod na “zelenou” ekonomiku Tádžikistán postupně přechází na ekologické dopravní prostředky. Do země je nově zakázáno vozit automobily starší 10 let. V roce 2023 začaly v Dušanbe jezdit první taxi elektromobily, v roce 2024 pak 30 elektrických autobusů, jejichž montáž probíhá v Tádžikistánu. Pro přechod na bezemisní dopravní prostředky je nutné budovat infrastrukturu, podmínky pro jejich využívání, systémy pro řízení dopravy apod. Vzhledem k velikosti země a směřování většiny prostředků do hlavního města Dušanbe se bude pravděpodobně jednat spíše o kusovou záležitost, která by mohla být zajímavá pro menší české firmy.
