English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Tádžikistán je v důsledku občanské války v 90. letech nejchudší zemí ve Střední Asii. Země si drží stabilní růst HDP okolo 5 %, který by měl výhledově jen nepatrně zpomalit. Ekonomika Tádžikistánu je silně orientována na Rusko a Čínu. Zatímco Rusko je jedním z největších obchodních partnerů a zdrojem remitencí pracovních migrantů, Čína je největším investorem a také věřitelem Tádžikistánu. Z celkového objemu veřejného dluhu, který činí 3,2 mld. USD, což představuje 28,5 % HDP, připadá na Čínu téměř jedna třetina.
Vedení země se v posledních letech snaží aplikovat reformy, modernizovat společnost a otevírat zemi světu, zahraničním investorům a obchodním partnerům. Přesto se i nadále jedná o zemi s autoritářským režimem, který silně zasahuje do veškerého dění. V roce 2022 přesáhla populace Tádžikistánu 10 mil. obyvatel a HDP na obyvatele (PPP) se blíží k 6 tis. USD. Tádžikistán může nabídnout levnou pracovní sílu, levnou elektřinu (přes 90 % z vodních elektráren) a velké nerostné bohatství (hliník, antimon a další). Tádžikistán má zájem rozvíjet projekty a spolupráci se zeměmi EU. Rovněž se mu nabízí řada příležitostí ve spolupráci se Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Evropskou bankou pro regionální rozvoj, které v zemi dlouhodobě působí. Z hlediska exportního rizika OECD je země v nejhorší kategorii 7.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 9,2 | 5,5 | 5,0 | 4,1 | – |
| Veřejný dluh (% HDP) | 43,1 | 43,3 | 43,8 | 43,0 | – |
| Míra inflace (%) | 8,8 | 6,7 | 4,1 | 4,1 | – |
| Populace (mil.) | 9,8 | 10,0 | 10,2 | 10,5 | – |
| Nezaměstnanost (%) | – | – | – | – | – |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 5120,0 | 5640,0 | 6010,0 | 6290,0 | – |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | 0,7 | 0,0 | -0,1 | -0,2 | – |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -1,7 | -2,0 | -2,1 | -2,2 | – |
| Průmyslová produkce | – | – | – | – | – |
| Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Rusko | 30,4 |
| Kazachstán | 19,4 |
| Čína | 16,1 |
| Uzbekistán | 7,7 |
| Turecko | 3,8 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 4,2 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 0,4 |
| Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté | 0,3 |
| Rýže | 0,2 |
| Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové | 0,2 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,1 |
| Zdroj: EIU | |
Obranný a bezpečnostní sektor
Ministerstvo obrany deklarovalo zájem o spolupráci v obranném průmyslu, a to především v oblasti letecké techniky (modernizace L-39 a vrtulníků, výcvik pilotů), modernizaci pozemní techniky, zbraní, radiolokační a telekomunikační techniky. Vzhledem k složité bezpečnostní situaci v regionu je obranný průmysl dlouhodobě klíčovou prioritou vlády, která do roku 2025 plánuje vyčlenit na přezbrojení armády 0,9–1,6 miliardy USD.
Energetika
Tádžikistán produkuje 90 % energie z vodních elektráren, zbytek připadá na tepelné elektrárny, které jsou v zemi tři. Existuje potenciál spolupráce při modernizaci zastaralých malých a středních vodních elektráren, případně výstavbě nových. Země se chce zaměřit také na produkci energie ze solárních a větrných zdrojů. Perspektivním oborem je taktéž modernizace přenosových soustav a propojení se sousedními zeměmi.
Civilní letectví, vesmír
V Tádžikistánu jsou celkem 4 mezinárodní letiště – Dušanbe, Khujand, Bohtar a Kulyab a dalších 10 malých letišť (civilních i vojenských). S ohledem na hornatý reliéf země je letecká doprava klíčová pro spojení s některými oblastmi. Tádžikistán plánuje modernizaci a rozvoj civilní letecké dopravy, nákup malých letadel a zajímá se o možnosti spolupráce ze zahraničí ideálně s využitím domácích zásob hliníku a pracovní síly. V této souvislosti je možná návazná spolupráce z hlediska předávání zkušeností v oblasti standardů, licencí a regulací.
Zdravotnictví a farmacie
Vzhledem k narůstající populaci země rostou nároky na zdravotní péči. Tádžikistán dováží 90 % léků, což může být perspektivní příležitostí i pro české firmy. Vládní program počítá s přilákáním investic na lokalizací výroby léků a spolupráci ve farmaceutickém průmyslu. Nabízí se také možnosti při vybavování zdravotnických zařízení a školení personálu.
Dopravní infrastruktura
Vláda se chce věnovat budování mezinárodních silničních tras a taktéž postupně přecházet na bezemisní dopravní prostředky. Pro využití elektrobusů a dalších prostředků země připravuje výhodné dovozní podmínky. Vzhledem k ambicím stát se dopravním koridorem plánuje Tádžikistán v příštích pěti letech výstavbu asi 1000 km silnic. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít příležitosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a možnost financování.
S cílem adaptace na změny klimatu a mezinárodní trend udržitelnosti Tádžikistán plánuje přechod na ekologické dopravní prostředky. V této souvislosti má vláda za úkol osvobodit od dovozních cel a daní dovoz elektroautobusů, elektroautomobilů, trolejbusů a podobných dopravních prostředků. S tím souvisí nutnost postupného budování infrastruktury a podmínek pro využívání těchto dopravních prostředků. Vzhledem k velikosti země a směřování většiny prostředků do hlavního města Dušanbe se bude pravděpodobně jednat spíše o kusovou záležitost, která by mohla být zajímavá pro menší české firmy.
Tádžikistán má zájem stát se dopravním a tranzitním koridorem Střední Asie, proto je aktuální taktéž otázka modernizace a výstavby silnic a dálnic. Aktuálně probíhá 13 státních investičních projektů na výstavbu silnic. Na roky 2022–26 je plánována výstavba asi 1000 km silnic, 53 mostů, 7 tunelů a 5 lavinových koridorů, přičemž většina z nich má mezinárodní význam. Připravované investiční projekty jsou zaměřené zejména na výstavbu a modernizaci silniční sítě zajišťující propojení jak složitě dostupných regionů Tádžikistánu, tak i tranzitního propojení směrem s Afghánistánem a Čínou. Příležitosti jsou tak v dodávkách techniky pro výstavbu silnic, dodávky řídicích systémů apod. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít možnosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a dostupnost financování.
