Tchaj-wan

Tchajwanské úřady představily druhou fázi projektu rozvoje chytré dopravy se zaměřením na zvýšení bezpečnosti a nastolení rovnováhy regionálního rozvoje. S využitím pokročilých informačních a komunikačních technologií má dojít ke snížení rozdílů mezi městy a venkovem, které znevýhodňují skupiny žijící v odlehlých oblastech. Nová digitální infrastruktura, využití umělé inteligence a propojení s 5G sítěmi má nejen zkrátit dobu cestování, ale i zajistit snížení emisí skleníkových plynů. 

Co se týče dopravní sítě na ostrově a konkrétních projektů, Taipei City plánuje výstavbu nových linek metra a rozšíření stávající sítě, obdobná situace je i ve městech New Taipei City, Taichung a Kaohsiung. Ve městě Tainan se o zavedení metra uvažuje. Dále existují plány pro modernizaci městských kolejových drah ve městech Taoyuan a Kaohsiung. Rozšíření sítě vysokorychlostní železnice a související výstavba nových stanic ve městech Pingtung a Yilan by měla být zahájena v roce 2025. 

Mezi příležitosti pro české dodavatele, kteří mají možnost podílet se na implementaci tohoto programu, patří inženýrské poradenství, světelná signalizace, výstavba a konstrukce stanic, dodávky v železniční infrastruktuře, ale i softwarové a AI řešení, včetně propojení se sítěmi nové generace.

Ochrana životního prostředí a energetické zdroje, včetně přenosové soustavy, jsou zásadní témata na politické a veřejné scéně. Tchajwanská administrativa podporuje zelené a inovativní technologie ve všech sektorech s důrazem na ochranu životního prostředí, a to i vzhledem ke značné závislosti na dovozu energetických surovin. Výrazná podpora je soustředěna nejen na obnovitelné, ekologicky šetrné energetické zdroje, ale také na modernizaci a efektivní řízení energetických přenosových soustav.

Do roku 2025 bude 20 % energie generováno z obnovitelných zdrojů. K tomu mají dopomoci programy na podporu větrné a solární energie, jež počítají s produkcí 26,5 gigawattů v následujících pěti letech. Podpora tzv. přímých zahraničních investic je jedním z nejdůležitějších cílů tchajwanské administrativy, která se snaží celkově podpořit investice do odvětví obnovitelných zdrojů. V roce 2019 byla v oblasti Miaoli k otevřena první off-shore větrná elektrárny v Asii na komerční bázi. Nové projekty jsou realizovány u města Taichung. 

Další možnosti skýtá oblast renovace a rekonstrukce energetických bloků tepelných elektráren, dodávky kompletních technologických zařízení větrných a solárních elektráren, dodávky kogeneračních jednotek, chytré měření, energetické úspory, modernizace a zefektivňování přenosové soustavy či další rozvoj infrastruktury pro dobíjení elektrovozidel. Poptávka je dále po technologiích a zařízeních pro skladování energie, které podpoří flexibilní distribuci energie mezi různými regiony a mezi obdobími špičky/mimo špičku a zvýší účinnost využívání energie. Místní vlády podporují programy testovacích zařízení pro poskytování inteligentních zařízení zelené energie pro komunity (systémy řízení spotřeby energie pro inteligentní domácnost, zařízení pro inteligentní zelenou energii na základě typu spotřeby a energie a struktury lokality). 

Odhaduje se, že podíl vodíkové energie bude do roku 2050 činit 9 – 12 % z celkové vyrobené energie na Tchaj-wanu. Rozvoj a komercializace vodíkové energie bude generovat různé obchodní příležitosti v oblasti vývoje technologií, instalace systémů, infrastruktury pro skladování této energie a průmyslové aplikace. 

Příležitosti se nacházejí zejména na trhu s UAV (Unmanned Aerial Vehicle – bezpilotní letadla, drony). Mezi hlavní využití UAV patří sledování pro účely pojištění, široké použití v oblasti zemědělství (analýza půdy a polí, při výsadbě, postřiku hnojivy a pesticidy, monitorování plodin či stavu lesů), rybolovu, při inspekcích energetické soustavy, mapování krajiny/životního prostředí, prevence katastrof, v bezpečnostní oblasti a podobně. Trh s UAV je na vzestupu, a to díky rozsáhlému odbornému know-how tchajwanských výrobců v oblastech, jako je úprava a uzpůsobení modelů, poskytování systémové integrace či komponentů. Výhodou Tchaj-wanu je strategická pozice v srdci asijsko-pacifického regionu, spolehlivá infrastruktura, řada vládních programů a pobídek (R&D či Industrial Cooperation Program a podobně), nebo hub expertů a specialistů v oblastech, jako je IT, přesné strojírenství či spotřební elektronika. Z tohoto důvodu s Tchaj-wanem spolupracuje řada světových firem z leteckého průmyslu. 

Příležitosti se však nabízejí i v oblasti dodávek ultralehkých a malých dopravních letadel, modernizace místních letišť či vývozu kabelových svazků, elektromechanických celků, elektronických zařízení a dodávek kabelových komponent.

V oblasti kosmického průmyslu je prioritou pro Tchaj-wan vypuštění svého prvního komunikačního satelitu pro nízkou oběžnou dráhu do 2025 (pro účely bezpečnostní a monitoringu životního prostředí). 

Již přes dvacet let hraje tchajwanský průmysl informačních a komunikačních technologií významnou roli na celosvětovém trhu. Na Tchaj-wanu sídlí společnosti, které jsou největšími světovými dodavateli přenosných počítačů, tabletů, základních desek a LCD obrazovek, síťových komponentů a podobně. Výrobci v oblasti ICT mají především zájem o kvalitní inovativní technologie a technologické celky. Trh se v tomto oboru soustředí nově také na cloudové technologie, aplikační služby, vysokokapacitní datová úložiště, internetovou infrastrukturu nebo systémy pro detekci objektů.

Příležitosti pro české firmy v následujících technologiích a spolupráci:

• komunikační technologie – spolupráce v R & D a přenosu technologií, společný vývoj 5G aplikací a souvisejících služeb, s integrací AI, IoT a AR/VR technologiemi. Budoucnost je ve sbližování komunikačního a lékařského průmyslu za účelem vývoje elektronické karantény a sledovacích systémů (v reakci na pandemii covid-19),
• digitalizace – rozvoj hardwaru a softwaru souvisejícího s informační bezpečností, satelitní komunikaci Beyond 5G (B5G), polovodiče nové generace, transformaci průmyslu v cloudové éře, pokročilou výstavbu sítí a další pokročilé technologie. Cílem je do roku 2025 vytvořit komplexní průmyslový ekosystém a stát se největším testovacím prostorem pro inovace 5G AioT na TW (Asia New Bay Area 5G AioT Innovation Park),
• Internet věcí (IoT) – zájem je o optické/3D zrakové senzory, biomedicínské senzory nebo plynové senzory pro ochranu životního prostředí a bezpečnost potravin, inovativní IoT aplikace pro inteligentní výrobu, robotické skladování, servisní roboty, klíčové technologie AIoT, aplikace pro domácí otevřené sítě 5G, učení k vývoji inovativních služeb (chytrá doprava a chytré podnikání),
• informační bezpečnost – je zájem o společně vyvíjená inovativní řešení s TW společnostmi. Z hlediska struktury odvětví je zájem o softwarová řešení, neboť struktura odvětví informační bezpečnosti na TW se skládá zejména z hardwaru (51,7 %, podíl na celkové produkci odvětví), služeb (38,7 %) a poté až softwarový sektor (9,7 %). Poptávka po kybernetické bezpečnosti na TW je tažena zejména sektory finančních služeb, vlády, vzdělávání a zdravotnictví. 

Tchaj-wan nyní aktivně vyvíjí polovodičové technologie nové generace se složenými polovodiči a kvantovými počítači. Zájem je o rozšiřování pokročilých technologií v polovodičovém průmyslu. Poptávka je po nových materiálech a zařízeních:

• polovodiče na bázi křemíku – iniciativa Angstrom Semiconductor Initiative (2021–2025) s cílem prozkoumat špičková zařízení, obvody, procesy a testovací technologie, které uspokojí potřeby polovodičového průmyslu v příštím desetiletí. Očekává se, že program vyvine průlomová řešení pro klíčové výzvy subnanometrové polovodičové technologie, která budou aplikována na hromadnou výrobu do roku 2030,
• složené polovodiče – projekt Compound Semiconductor (2022 – 2025), jehož cílem je urychlit vývoj klíčového zařízení pro zpracování 8palcových waferů a pokračovat ve výrobě prášků karbidu křemíku (SiC, typ polovodičového materiálu 3. generace) a 8palcových SiC waferů. Pracuje se také na hledání aplikací pro vysoce výkonná zařízení v elektrických vozidlech (auta, motorky), zelenou energii (větrná energie), pro vysokofrekvenční zařízení v komunikacích (5G/6G) a pro satelity na nízké oběžné dráze,
• kvantová technologie – TW zahájil program Quantum Technology Program (2021-2025), zaměří se na kvantové výpočty a kvantové komunikace s cílem vyvinout technologie na bázi křemíku, které budou za 10 let uspokojovat poptávku po kvantových počítačích. Zájem je o spolupráci se zahraničím na výrobě vysoce výkonných integrovaných obvodů a obalových materiálů.

Strojírenství je třetím největším průmyslovým odvětvím Tchaj-wanu z hlediska hodnoty produkce (po odvětví výroby polovodičů a panelů) a Tchaj-wan se řadí mezi tři největší producenty strojírenských výrobků na světě, hned po Německu a Japonsku. Metropolitní oblast Taichung je centrem tchajwanského strojírenství, zároveň se jedná o oblast s největší koncentrací strojírenské výroby na světě. 

Na dotace vyčleněné pro modernizaci výroby má dosáhnout až 50 000 místních výrobců, což vytváří prostor i pro zahraniční dodavatele. Cílem je mimo jiné propojit průmyslovou výrobu, akademickou obec a výzkumná centra a posílit spolupráci s dalšími regiony, včetně Evropy. Tchaj-wan je tak vhodným místem pro testování nových, inovativních technologií a aplikací. 

Pro české výrobce jsou perspektivní zejména výrobky a zařízení přesného strojírenství (systémová integrovaná řešení, automatizace, integrované obráběcí stroje, průmysloví roboti, nové výrobní technologie), systémy prediktivní údržby pro polovodičová zařízení, internet strojů a zařízení pro úsporu energie pro těžký průmysl (pro zpracování kovů, výrobu automobilových dílů a komponentů, petrochemii), kolejová vozidla a další železniční technologie (senzory na monitoring kolejnic, inovativní technologie u nových linek metra). Dalšími příležitostmi pro české firmy jsou: dopravní prostředky (zejména však na elektrický pohon) – silniční vozidla, elektrické lokomotivy, nákladní automobily, autobusy; logistika – těžká pozemní a námořní zařízení, skladovací technika, zvedací, manipulační a dopravníková zařízení, nákladní a speciální výtahy a obráběcí stroje.

Nanotechnologie zažívají na Tchaj-wanu v posledních letech velký boom – specializovaná zdravotnická zařízení, elektronické přístroje typu počítačů či komunikátorů, oblečení či v zemědělství. Nanotechnologie jsou podporovány prostřednictvím specializovaných vládních programů. Šanci na úspěch mají především firmy disponující znalostmi ve specializovaných oblastech jako nanoelektronika či nanooptoelektronika.

Místní vláda podporuje zelené výrobní procesy a zavádí chytrou výrobu pro vývoj ekologických, bezpečných produktů s vysokou přidanou hodnotou a nových materiálů s vysokou hodnotou a vyvíjí nové materiály šetrné k životnímu prostředí a nízkouhlíkové. Zájem je o technologie pro zpracování odpadu a opětovné využití zdrojů. Plán Circular Economy Promotion Plan má pomoci klíčovým průmyslovým odvětvím (například metalurgie, petrochemie, výrobce elektromateriálů, komunikace, zdravotnické materiály, stavební materiály, potravinářské obaly, sportovní zboží a další průmyslová odvětví materiálů) vyvinout inovativní materiálové technologie a zvýšit tak hodnotu obnovitelných zdrojů. 

Tchaj-wan čelí dvojité výzvě v podobě zesilující změny klimatu a hornaté topografii, která ztěžuje zadržování dešťové vody. Existují tři hlavní iniciativy, které mají posílit schopnosti zásobování vodou v každém regionu, zvýšit opětovné využití a recyklaci vody a posílit řízení a odolnost zásobování vodou. Poptávka je po technologiích na snížení zanášení vodních nádrží a tedy zvýšení jejich akumulační kapacity, rozšíření infrastruktury pro širokou škálu vodních zdrojů (například podpovrchové vody, regenerované vody a odsolené mořské vody), efektivní čištění vody, ochrany vody v zemědělství (včetně její úspory), snížení úniků z vodovodního potrubí. 

Polovodiče

Tchaj-wan zaujímá v celosvětovém měřítku výsadní postavení ve výrobě, balení, testování a designu čipů. Plány mezinárodní expanze – především největšího tchajwanského a zároveň globálního výrobce čipů TSMC –  jsou impozantní. Tchaj-wan si však výzkum a vývoj technologií v oblasti čipů chrání, a proto jej realizuje na ostrově. V současné době probíhají diskuse o vzniku  Výzkumného centra pro design pokročilých čipů, které bude implementovat konsorcium českých univerzit ve spolupráci s Tchajwanským ústavem pro výzkum polovodičů. Centrum bude reagovat mimojiné na poptávku v oblasti automobilového a kosmického odvětví, kybernetické bezpečnosti a certifikace. Studenti a experti mají příležitost  žádat o speciální stipendia a vzdělat se na nejlepších tchajwanských univerzitách a účastnit se stáží v hi-tech podnicích.

Na Univerzitě Karlově také vzniká Centrum pro posílení odolnosti dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů. Česko má tak šanci stát se významným aktérem v regionu a spolupracovat s nejlepšími experty, ať už ze soukromé nebo akademické sféry ve světovém měřítku.

Kybernetická bezpečnost a kvantum

Česká republika patří v KB ke světové špičce. Tchaj-wan má zájem spolupracovat s českými experty i s ohledem na jeho ambici stát se výzkumným hubem v regionu v oblasti KB a na plánované založení Taiwan Academic Cybersecurity Center v roce 2023. Rozpočet na něj činí 4 mil. USD a bude se zabývat jak základním, tak aplikovaným výzkumem a řešit například kybernetické hrozby a dezinformace.  Pro Tchaj-wan je Česko také atraktivní v souvislosti s jeho zapojením do Evropské kvantové komunikační infrastruktury, která by měla být vystavěna díky spolupráci členských států, Evropské komise a Evropské kosmické agentury, a být spuštěna do 10 let, přičemž důraz je kladen zejména na bezpečnost přenosu a uchování dat. Českou Národní kvantovou infrastrukturu buduje pro Česko konsorcium Cyber Security Hubu z.ú., Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a IT4Innovations Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Mezi hlavní hráče v KB na Tchaj-wanu patří zejména ministerstvo digitálních věcí, které dohlíží na Institute for Information Industry a National Institute of Cyber Security, a Taiwan Information Security Center, jenž má ústředí v Research Center of Information Technology Innovation spadající pod Academia Sinica.

V rozvoji kybernetické bezpečnosti (KB) na Tchaj-wanu hrají významnou roli start-upy specializující se na využití AI v této oblasti a také silná hackerská komunita. Mezi slabé stránky patří malý rozsah zaměření a nízká výstupní hodnota v tomto odvětví, nedostatečné marketingové zdroje SMEs pro spolupráci na mezinárodní úrovni, nedostatek testovacích infrastruktur, klíčových technologií a odborníků a také je zde značný prostor pro zlepšení v oblasti průmyslových norem a standardů. V obecné rovině můžeme říci, že Tchaj-wan je silný v hardwaru a slabší v softwaru pro KB. Tchaj-wan si slibuje od zahraniční spolupráce kromě sdílení informací a různých forem výměn zejména vytvoření vzájemně uznávaných bezpečnostních standardů a certifikačního mechanismu v oblasti IoT mj. za účelem posílení KB chytrých měst a potažmo také expandování na evropském trhu.

Potencionální oblasti spolupráce představují také kvantové výpočty, kryptografie, metrologie a snímání. ČR  může nabídnout příslušné studijní programy ve všech úrovních studia a účast  v evropské infrastruktuře kvantového vzdělávání (DigiQ). Perspektivní je rovněž výměna studentů a výzkumníků a výměna zkušeností v oblasti kvantových technologií. National Taiwan University disponuje kvalitními laboratořemi a je vhodným partnerem pro spolupráci v kvantu.

Kosmické technologie a aplikace

Kosmický průmysl se řadí k šesti hlavním strategickým průmyslům, které Tchaj-wan významně podporuje. V 3. fázi národního programu dlouhodobého rozvoje vesmírných technologií (2019 až 2028) se do něj postupně investuje 836,8 mil. USD za účelem realizace  špičkových vesmírných misí a vypuštění jednoho satelitu ročně. Cílem je zajištění národní bezpečnosti a monitorování životního prostředí včetně odlesňování, úbytku půdy a předvídání přírodních katastrof. Z programu se vyčleňují pobídky pro místní firmy a také rozpočet na výzkum a vzdělávání talentů.

I přes velmi dobré postavení v ICT a v polovodičích, které se využívají v chytrých systémech, Tchaj-wan se neobejde bez spolupráce se zahraničními partnery. V letech 2023-2028 bude pod vedením Taiwan Space Agency vypuštěno 6 satelitů FORMOSAT 8, což představuje příležitost pro české odborníky se do tohoto projektu zapojit. Družice budou snímat Zemi s velmi vysokým a přesným rozlišením. Tchajwanský trh tedy představuje velkou příležitost pro české firmy a výzkumná pracoviště, které mají dlouholeté zkušenosti získanými účastí v prestižních projektech Evropské vesmírné agentury či NASA a jejími zákazníky jsou významní odběratelé, jako jsou Boeing, Airbus, Siemens, Bosch, Thales a další. Mezi perspektivní oblasti patří například design malých družic a analýza družicových dat, vývoj navigačního softwaru, vývoj přístrojů a technologií pro materiálový výzkum v mikrogravitaci a v kosmu, řešení stopové vlhkosti a radiační analýzy, technologie pro detekci a výzkum kosmického záření, klimatická statistika, testování polovodičových součástek pro oblast aerospace, design kamer na družicích pro pozorování Země a jiné. 

Zdravotnictví, biomedicína

Tchaj-wan patří k nejlepším poskytovatelům zdravotní péče na světě. Z pohledu společensko-hospodářského vynakládá Tchaj-wan prostředky na R&D  vedle sektoru průmyslové výroby a technologií (72 %) především na oblast zdraví (7,7 %).

Stejně jako Česko musí Tchaj-wan čelit výzvám souvisejících se stárnoucí populací a nedostatkem zdravotníků a pečovatelů. Umělá inteligence (AI) v medicíně a zdravotní péči je jedním z moderních oborů, který  se  rychle vyvíjí  a přitahuje zájem o spolupráci s Tchaj-wanem. Tzv. digitální zdraví se stává budoucností v péči o pacienty. Zavedení AI do systému zdravotní péče – v podobě IoT, 5G, algoritmů a strojového učení – příznivě ovlivnilo vývoj v mnoha lékařských oborech. Digitální epidemiologie se stala nově rozvíjejícím se oborem, který kombinuje zpracování velkých objemů dat s metodami z medicíny, biologie, sociálních věd, statistiky a informatiky za účelem modelování, porozumění a predikci průběhu infekčních chorob, jakou je covid-19.

Tchaj-wan vynakládá značné prostředky na R&D v biotechnologiích a to jak ze strany vlády (36 %), průmyslu (34 %), tak ve vysokoškolském vzdělávání (30 %). Pandemie urychlila domácí vývoj a výrobu biomedicínských produktů a příjmy biomedicínského průmyslu tak vzrostly o 10,9 % a v roce 2021 dosáhly rekordního maxima 666,5 mld. NTD (462 mld. Kč). Tzv. bioclustery se soustřeďují ve vědeckých parcích a centrech po celém ostrově (Tchaj-pej, Hsinchu, Taichung, Tainan, Kaohsiung, Pingtung). Tchaj-wan chce být nejen soběstačný, ale chce se stát významným světovým exportérem. K perspektivním oborům pro spolupráci se řadí vývoj léků, zdravotnických přístrojů a pomůcek, využití AI pro personalizaci plánu zdravotní péče a pro předvídání potenciálních nemocí a předcházení vznikajícím rizikům u pacientů. K výzkumu v precizní medicíně slouží materiál uložený v Taiwan Biobank a National Health Insurance Research Database, které obsahují nepřeberné množství medicínských dat.

Při vstupu na trh doporučujeme kontaktovat Biotechnology and Pharmaceutical Industries Promotion Office (specializovaný úřad Ministerstva hospodářství) a BE Health Ventures, které se zaměřují především na podporu healthtech a medtech, mají výborné napojení na nemocnice a konkrétní doktory, poskytují mentorství, dokáží zprostředkovat přístup k medicínským datům, klinický výzkum atp. Subjekt nabízí tři základní programy pro start-upy či již zaběhnuté firmy (Proof Of Concept, Proof of Business a BE Growth Program). Další možností je účast na veletrzích Medical Taiwan nebo Healthcare+ Expo. Značný zájem o spolupráci s ČR má soukromá společnost Taiwan AI Labs.  

Precizní zemědělství

Tchaj-wan je vysoce závislý na dovozu potravin. Potravinová soběstačnost ostrova je jen cca 35 %. Jeho ambicí je stát se lídrem v produkci organických potravin v Asii. Inovativní řešení v precizním zemědělství často reagují na současné globální výzvy, jako jsou oteplování, degradace půdy, nedostatek vody či lidských zdrojů, stárnoucí obyvatelstvo, škody způsobené pesticidy a chemickými hnojivy a tak podobně.  Evropská unie tuto problematiku reflektuje ve „Farm to Fork“ strategii v rámci tzv. Zelené dohody pro Evropu a Tchaj-wan ji řeší podobnou „Farm to Dining Table“ iniciativou. Cíle mají stejné  – udržitelný potravinový systém zaručující kvalitní, bezpečnou a výživnou potravu.  Tchaj-wan vnímá sucho jako hrozbu a přijímá opatření krátkodobého charakteru (např. zákaz zavlažování rýžovišť při akutní situaci), střednědobého charakteru (udržitelné a smart zemědělství) i dlouhodobého charakteru (snížení spotřeby pesticidů, recyklace zemědělského odpadu, přechod na biopotraviny). Někteří zemědělci využívají metodu pěstování – tzv. aeroponii, která je založena na dostatečném přístupu vzduchu ke kořenovému systému a je plně bezsubstrátová, čímž  odpadá riziko veškerých chorob způsobených mikroorganismy v půdě. Aeroponie představuje udržitelné řešení z pohledu úspory vody, energie a prostoru. ČR může nabídnout své know-how v hodnotné recyklaci zemědělského. Česká zemědělská univerzita v Praze realizuje projekt díky financování programu DELTA 2 společně s  National Taiwan University, zaměřený na řešení v oblasti znečištění vod následkem zemědělských aktivit. ČZU rovněž pokračuje v prohlubování spolupráce s National Sun Yat-sen University v Kaohsiungu v oblasti čištění vody z akvakultury pomocí umělých mokřad.

Chytré systémy pro management farem díky cloudovým a mobilním aplikacím umožňující efektivní správu zemědělských dat nebo roboty včetně dronů již nejsou nic neobvyklého. Témat k řešení je mnoho: vyhodnocování výnosového potenciálu úrody, monitorování plodin, kontroly chorob, škůdců a závlahy na základě využívání IoT senzorů, AI a dat dálkového průzkumu Země či konceptu digital twin. Čeští experti mají mnoho zkušeností například s využitím technologií 4.0,  Machine Vision a AI v oblasti monitoringu zdraví dobytka, dojení či bezkontaktního vážení prasat, s vyhodnocováním vlastností půdy a hnojivy na míru, dále se senzorickou platformou vyhodnocující teplotu vzduchu a půdy, vlhkost, světlo či hodnotu PH a konečně s  identifikací a klasifikací plodin na základě využití AI.

Finanční nástroje

Mezi hlavní finanční nástroje na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s Tchaj-wanem patří program DELTA 2, který administruje Technologická agentura ČR na základě partnerství s National Science and Technology Council (NSTC) a s Ministerstvem hospodářství. TA ČR rovněž vyhlašuje soutěže na podporu multilaterálního výzkumu v oblasti ICT (CHIST-ERA Call 2022), v oblasti biodiverzity a ochrany ekosystémů (Partnerství pro biodiverzitu) a materiálového výzkumu (M-ERA NET) v rámci programu Horizont Evropa. Program SIGMA bude postupně zajišťovat implementaci aktivit z programu DELTA 2 a unijních nástrojů. Výzvu na předkládání mezinárodních grantových projektů zaměřených na základní výzkum pak vyhlašuje Grantová agentura ČR ve spolupráci s NSTC. Vědci z ústavů Akademie věd ČR mohou využít každoroční výzvy v rámci  Projektů Mobility Plus, kterou vyhlašuje AV ČR společně s NSTC  a Academia Sinica.

V roce 2022 zřídil Národní rozvojový fond exekutivního jüenu Investiční fond pro střední a východní Evropu v hodnotě 200 mil. USD. Spravuje ho Taiwania Capital, národní společnost rizikového kapitálu. Fond funguje obousměrně – financuje jak tchajwanské firmy, které chtějí investovat v Evropě, tak je určen i pro evropské společnosti, které mají zájem se etablovat na tchajwanském trhu. Prostřednictvím fondu chce Tchaj-wan posílit spolupráci především v následujících odvětvích: polovodiče, biotechnologie, letecký a vesmírný průmysl, chytrá města, finanční technologie, elektromobily, laserová optika, AI a chytré strojírenství. Svůj business plán mohou zaslat české firmy i start-upy, které 1) mají zájem o realizaci své hlavní obchodní činnosti na Tchaj-wanu nebo o technologickou spolupráci s tchajwanskými společnostmi, 2) již založily nebo plánují založit pobočku na Tchaj-wanu, 3) založily či plánují založit joint venture s tchajwanskými firmami. Taiwania Capital má pobočku v Praze.

V rozvoji vědecko výzkumné spolupráce hraje rovněž důležitou roli pořádání česko-tchajwanských Technologických dnů, které slouží jako platforma pro navázání kontaktů a výměnu zkušeností a know-how.  Navázaná partnerství často lze dále využít pro podání návrhů projektů do veřejné soutěže programu DELTA 2. V současnosti jsou pořadateli na české straně TA ČR spolu s AV ČR a NSTC je organizátorem na tchajwanské straně. Zasedání se střídavě konají v ČR a na Tchaj-wanu a účastníci tak mají možnost poznat výzkumnou infrastrukturu svých partnerů.