Thajsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Thajsko, plným názvem Thajské království, je stát v jihovýchodní Asii. Jeho sousedy jsou Myanmar, Laos, Kambodža a Malajsie. Hlavním městem je Bangkok, thajsky nazývaný Krung Thep Maha Nakhon. S rozlohou 513 115 kilometrů čtverečních je Thajsko 50. největším a s počtem obyvatel více než 70 milionů 20. nejlidnatějším státem světa. Země byla v minulosti známa též pod jménem Siam.

Thajsko je jedinou zemí JV Asie, která se vyhnula přímé koloniální nadvládě evropských mocností. Thajsko je konstituční monarchií s významnou rolí parlamentu, zakládajícím členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a tradičním spojencem USA v oblasti. Má druhou největší ekonomiku v JV Asii a 26. největší na světě.

Ekonomika země je postavena na exportu (automobily, spotřební elektronika, potraviny) a z velké části i na cestovním ruchu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Thajsko (360.65 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Thajsko (MZV) (238B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Thajsko (ofic. název – Thajské království) je konstituční monarchií a v jejím čele stojí král Mahá Vatčirálongkón (Ráma X.).

Jedná se o podobný systém jako ve Spojeném království, i když v Thajsku má monarchie větší vliv. Má daleko významnější dozorčí úlohu ve státě a předkládá řadu projektů na rozvoj země. Král a jeho rodina jsou chráněni zákonem o urážce majestátu. Královská moc je regulovaná ústavou a je také podřízena jejím ustanovením. Král zahajuje zasedání parlamentu a jmenuje premiéra a také členy kabinetu.

Monarchie má tři správní články. Jedná se o Kabinetní (tajnou) radu, Úřad královského domu a Sekretariát krále. Kabinetní rada vystupuje jako poradce krále a někdy ho i zastupuje, Úřad královského domu spravuje nemovitosti a administrativu, organizuje ceremonie a Sekretariát vykonává administrativní a sekretářské práce.

Výkonná moc vlády je podřízena premiérovi. Ústavou zřízené Národní shromáždění (National Assembly/Parlament) se skládá z dolní komory (House of Representatives/Poslanecká sněmovna, 500 křesel, členové voleni lidovým hlasováním na 4 roky) a horní komory (Senate/Senát, 200 křesel, členové voleni lidovým hlasováním na 5 let). Poslední všeobecné volby do dolní komory (Poslanecké sněmovny) proběhly 14. května 2023. Volby do horní komory (Senátu) se uskuteční 26. června 2024, poprvé podle nového znění Ústavy z roku 2017.

Soudní moc je vykonávána ve jménu krále. Soudci jsou voleni a odvoláváni králem.

Poměrně samostatné ozbrojené složky tvoří pozemní armáda, letectvo, námořnictvo a policie.

1.2. Zahraniční politika země

Thajskou zahraniční politiku lze charakterizovat „flexibilním“ přístupem k nejvýznamnějším partnerům (Čína, Japonsko, USA, ASEAN, EU) za cenu řady kompromisů s cílem optimalizace/maximalizace vlastního zisku bez „ztráty tváře“.

Pragmatismus a oportunismus v rámci tzv. „bamboo diplomacy“ (aby se bambus pod náporem silného větru nezlomil, ohne se vždycky tím správným směrem…) jsou hlavními principy chování a „spolupráce“ se zahraničními partnery.

1.3. Obyvatelstvo

Z celkového počtu obyvatel představují etničtí Thajci asi 75 %, etničtí Číňané 14 % a ostatní 11 % (Lao, Malajci, Khmerové, Hmongové, Karenové a další). Thajská vláda uznává celkem 62 etnických skupin. 94 % Thajců se hlásí k buddhismu.

Theravádový buddhismus je rovněž jádrem thajského nacionálního sebeuvědomění. V Thajsku je přes 300 000 buddhistických mnichů. Od thajských mužů, včetně členů královské rodiny, se očekává, že přinejmenším jednou ve svém životě dočasně vstoupí do mnišského řádu. Typické je, že mniši putují zemí a lidé je obdarovávají jídlem, neboť věří, že jim to přinese štěstí.

Muslimové tvoří asi 5% obyvatel (v nejjižnějších oblastech).

Křesťané představují menšinu čítající pouze cca 1 % populace.

Jako ve většině asijských kultur, je i v thajském spirituálním učení klíčová úcta k předkům.

V centrální části Bangkoku žije kolem 10,5 mil. obyvatel, v širší metropolitní oblasti hlavního města žije více než 14 milionů obyvatel, což je 22,2 % všech obyvatel země.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Thajská ekonomika patří k nejsilnějším v Jihovýchodní Asii. Země je regionální exportní velmocí s výhodnou pozicí tzv. „odrazového můstku“ na trhy okolních zemí (Laos, Kambodža, Myanmar) a celé jihovýchodní Asie. Spolupráce s thajskými partnery proto může přinášet výhodu znalosti místního prostředí, geografické blízkosti, právního povědomí apod. Účast v ASEAN (od 1967) a RCEP (od 2020) činí z Thajska ideální destinaci pro koncentraci regionálních aktivit českých firem. Thajsko je ale i samostatně zajímavým trhem, který lze označit za velmi vstřícný novým zahraničním výrobkům a službám.

V 80. a 90. letech zažívalo Thajsko rychlý ekonomický růst a dnes patří mezi nově industrializované země. Hospodářství je založeno převážně na výrobních zahraničních investicích (montovny), cestovním ruchu a exportu – země je přední světový vývozce automobilů, počítačů a spotřební elektroniky nebo rýže a mořských plodů. Nejvíce Thajci vyvážejí do USA, Číny a Japonska. Dovozy do Thajska jsou nejvyšší z Číny, Japonska a USA.

Thajská ekonomika v roce 2024 zažila pomalý start s růstem HDP v prvním čtvrtletí pouze 1,5 %. Zpoždění ve schvalování a čerpání státního rozpočtu po volbách v roce 2023 a stagnace v exportním a průmyslovém sektoru negativně ovlivnily růst. Na druhou stranu sektor služeb a cestovního ruch zaznamenal mírný růst a zabránil tak propadu do technické recese. Vláda podporuje rozvoj infrastruktury a digitalizace s cílem posílit konkurenceschopnost země. Běží investiční projekty na modernizaci dopravní sítě, rozvoj telekomunikačních technologií a elektronizaci státní správy. Tyto investice by měly v dlouhodobém horizontu podpořit produktivitu a efektivitu thajské ekonomiky.

Oficiální míra nezaměstnanosti je velmi nízká – je to způsobeno mj. velkým počtem lidí živících se samozásobitelským hospodařením v rodině bez nároku na mzdu. V zemi současně žije přibližně 2 miliony legálních a ilegálních migrantů z Barmy/Myanmaru, Laosu a Kambodži (pracujících často ve stavebnictví, zemědělství či zpracování mořských produktů).

Státní dluh byl dlouhodobě poměrně nízký (cca 40 % HDP), v důsledku vládní covidové podpory obyvatelstvu i firmám však v posledních letech značně narostl (60 % HDP). Relativně vysoká je zadluženost jednotlivců a domácností.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Výrazné zaměření ekonomiky na zahraničí (jak v oblasti výroby zboží, tak poskytování služeb) činí Thajsko relativně zranitelným, zejména v případě výkyvů cen surovin/komodit na světových trzích. Určitá rizika skýtá i oblast investic, na jejichž přílivu je Thajsko také silně závislé.

Thajsko se výkyvům snaží předcházet a aktivně se zapojuje do celosvětových i regionálních ekonomických uskupení (WTO, IMF, WB, APEC, ADB, ASEAN, RCEP), zároveň buduje a udržuje zásobu devizových rezerv a je konzervativní v oblasti měnové politiky. Jako důsledek globální recese z důvodu pandemie COVID-19 (snížení poptávky a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců) se projevil silný ekonomický propad země v období 2020 – 2022. V roce 2023 také rostlo veřejné zadlužení, tlak na další růst nepoleví ani v roce 2024. Thajská vláda se snaží podpořit ekonomický růst spotřebními dotacemi (opozicí napadaný projekt 10 000 bahtové digitální peněženky, který představuje výdaj 15 mld. USD) nebo velkými infrastrukturními projekty.

Thajský rozpočtový rok začíná 1. října a končí 30. září následujícího roku.

2.3. Bankovní systém

Monetární politika Thajska je řízena centrální bankou (Bank of Thailand – BoT).

Finanční sektor Thajska je relativně velký a stabilní s intenzivním napojením na globální finanční trhy. Bankovní sektor tvoří 7 specializovaných finančních institucí (státních bank), 14 komerčních bank a 61 poboček a zastoupení zahraničních bank.

Stěžejní roli na retailovém bankovním trhu hrají největší domácí komerční banky: 1. Bangkok Bank, 2. Siam Commercial Bank (SCB), 3. Kasikorn Bank (K Bank), 4. Krung Thai Bank (KTB), 5. Bank of Ayudhya (Krungsri) a 6. TMB Thanachart Bank (TTB).

Bankovní služby jsou poskytovány na standardní úrovni vyspělých zemích s vysokým podílem elektronizace a bezhotovostních plateb (internetové a mobilní bankovnictví, platební karty, QR kódy). V zemi je velmi rozšířeno placení QR kódy (Thai QR Payment/PromptPay) a to včetně zapojení do přeshraničního systému bezhotovostních plateb (Cross-border QR Payment)

Seznam bankovních a nebankovních institucí působících v Thajsku vedený BoT

2.4. Daňový systém

Thajská daňová legislativa je velmi komplikovaná (řada výjimek, sazeb, pásem) a obecně rozlišuje následující hlavní druhy daní:

– daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax): 20 %

– daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax): 0-35 %

– daň z přidané hodnoty – DPH (Value Added Tax): 0 % (základní potraviny a služby), 7 % (standardní sazba, dočasné snížení z původních 10 %)

– spotřební daň (Excise Tax)

– daň z nemovitosti (Property Tax)

V zájmu daňové optimalizace je často nezbytné využít právní/daňové poradenství osvědčených místních či nadnárodních konzultačních firem.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obdobně jako u zbytku EU-27 je obchodní saldo Thajska vůči ČR dlouhodobě kladné, mj. z důvodu enormních vývozů spotřební elektroniky (HDD, výpočetní technika), automobilů a potravin (rýže).

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU jako celek (EU-27) patří k důležitým obchodním partnerům Thajska. Thajské saldo zahraničního obchodu vůči EU je dlouhodobě přebytkové (dovoz elektroniky, automobilů a potravin do EU). Rozjednaná je Dohoda o volném obchodu (FTA) mezi EU a Thajskem.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

K nejdůležitějším obchodním partnerům Thajska patří Čína, Japonsko, USA a státy sdružení ASEAN. Řada nadnárodních firem (JP, CN) má v Thajsku výrobní základnu jako součást svých globálních hodnotových/dodavatelských řetězců.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V minulosti bylo Thajsko velmi úspěšné v lákání přímých zahraničních investic (PZI/FDI) v sektoru výroby/montáže automobilů a elektroniky, zejm. z Japonska, USA, Singapuru a v posledních letech i z Číny (elektromobilita). Ze zemí EU dominuje Nizozemsko a Německo (často díky sídlům nadnárodních firem). Nově začínají Thajsku silně konkurovat i další země regionu ASEAN jako Vietnam, Laos či Kambodža. Svou roli hrají i změny dodavatelských/hodnotových řetězců nebo protekcionismus.

V zemi působí investiční agentura Thailand Board of Investment (BoI), která zajišťuje prvotní kontakt s investory (propagace zamě a jejích investičních příležitostí, daňové pobídky). Výkladní skříní vlády v oblasti PZI je průmyslový region východně od Bangkoku – tzv. Eastern Economic Corridor (EEC).

Existují investice thajských společností v ČR (např. Indorama Ventures), výrobní PZI českých subjektů v Thajsku nejsou známy. Objevují se však případy investic českých občanů do thajských nemovitostí, zejm. v oblasti cestovního ruchu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Vzájemná dohoda o volném obchodu (FTA) mezi Thajskem a EU dosud neexistuje. V roce 2023 byla obnovena jednání, která byla pozastavena z důvodu vojenského převratu v Thajsku v roce 2014.

Smlouvy s ČR

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Thajského království o leteckých službách

Dohoda mezi Českou republikou a Thajským královstvím o předávání pachatelů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků

Ujednání o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Thajského království

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Thajského království

Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Thajského království

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Thajského království o podpoře a ochraně investic

Smlouva mezi vládou České republiky a královskou vládou Thajského království o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu

Pozn.: detailní informace ke smluvní základně jsou k dispozici na webech e-Sbírka nebo MZV ČR.

Zájem o vstup do OECD

Thajsko také v roce 2024 projevilo zájem o vstup do OECD. Země má ambice stát se lídrem v oblasti inovací a technologií v jihovýchodní Asii.

3.4. Rozvojová spolupráce

V posledních letech jsou každoročně realizovány tzv. malé lokální projekty (MLP) zejm. v odlehlých oblastech na severu země v okolí města Chiang Mai (např. podpora místních komunit v rozvoji školství a zdravotnictví, čištění povrchových vod v odvodňovacích kanálech či likvidace bioodpadů). V roce 2023 šlo konkrétně o dětskou ošetřovnu nebo projekt výstavby dětské školky.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Automobilový sektor

Thajsko předpokládá výrazné oživení svého automobilového sektoru. Důvodem je jednak po-covidové oživení, ale zejména vládní iniciativa na podporu elektrických vozidel (EV) s cílem dosáhnou pozice Thajska jako regionálního centra pro výrobu EV.

▶ Dopravní infrastruktura

Po nástupu nové thajské vlády na podzim 2023 došlo k oznámení řady nových investičních projektů zaměřených zejména na rozšiřování a obnovování dopravní infrastruktury (letišť, železnic i silnic). Expanze MHD v Bangkoku (metro, nadzemní rychlodráha, autobusy, elektromobilita) i v dalších oblastech země (mimo jiné ostrov Phuket či město Chiang Mai) a také železniční rychlodráha propojující velká letiště, přístavy a ekonomické zóny východně od Bangkoku (tzv. Eastern Economic Corridor). Prioritou v blízké budoucnosti bude další rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy, zvýšení opravárenských kapacit a zkvalitnění řízení letového provozu v zájmu oživení cestovního ruchu a postcovidové obnovy státu.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

V Thajsku existuje rozsáhlý systém technologických firem a startupů napojených na špičkový systém vědy a výzkumu, vysokých škol i soukromého sektoru. Zahraniční investoři (elektrotechnika, automobilový průmysl, ale i bankovnictví) chtějí navýšit podíl automatizovaných a robotizovaných systémů. Thajské subjekty spolupracují s nejlepšími světovými pracovišti. Největší potenciál pro české firmy lze najít v zaměření na e-commerce, HealthTech, FinTech, Food Tech, internet věcí/IoT, umělou inteligenci, ale i v sektoru obrany a bezpečnosti (kyberbezpečnost, trasování, skenování a podobně).

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Ozbrojené a bezpečnostní složky jsou jedním z pilířů monarchie a významnou společenskou silou. Výdaje na obranu tvoří každoročně kolem 7 mld. USD, tedy asi 1,5 % HDP. Schválený rozpočet obranných výdajů na rok 2024 činí 198 mld. THB z celkového státního rozpočtu 3 480 mld THB, tj. 5,5% státního rozpočtu jde na obranu. Stále podstatnější roli bude do budoucna hrát obranně-průmyslová spolupráce, podpora thajského průmyslu, společný vývoj nebo společná expanze na třetí trhy. Projednávané možnosti vzájemné spolupráce mají vazby i na rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, kyberbezpečnost a ICT, ochranu veřejného zdraví či na vědu, výzkum a inovace. Do popředí se pro rok 2024 dostávají také aktivity směřující k nastartování domácího obranného průmyslu.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Thajsko se může pochlubit svým špičkovým zdravotnictvím (technologicky pokročilé vybavení, kvalitní personál). Vláda zařadila zdravotnickou péči (včetně plastické chirurgie, estetické medicíny, kosmetické péče či využití konopí pro léčebné účely) a produkci zdravotnického vybavení/léčiv mezi prioritní oblasti rozvoje. Země plánuje stát se v blízké době regionálním centrem/hubem pro řadu komplikovaných lékařských zákroků (kloubní náhrady, gynekologie, stomatologie, estetika). Současně se vláda snaží se o zajištění bezpečné turistiky a všeobecné posílení zdravotnických kapacit v nejvíce postižených či odlehlých oblastech. Podíl rostoucích výdajů na zdravotní péči dosahuje 3,8 % HDP, tedy asi 18 mld. USD.

▶ Zemědělství a potravinářství

Země má ideální podmínky pro pěstování řady exportních plodin (rýže, káva, tropické ovoce, kaučukovník) i velké kapacity v oblasti živočišné výroby (drůbež, ryby, krevety). Prioritou thajské vlády je zpracování prvotních surovin s vyšší přidanou hodnotou. Příležitost pro úspěšný dovoz a uplatnění českých produktů na místním thajském trhu se jeví zejména u mladší/bohatší vrstvy společnosti v rámci “chuti experimentovat” a všeobecné oblíbenosti jídla jako silného prvku sociální interakce. Řada thajských/nadnárodních výrobních závodů se podílí na vědě, výzkumu a inovacích v oblasti biotechnologií a „FoodTech“.

▶ Voda a životní prostředí

Země má narůstající problémy s kvalitou ovzduší, čistotou vody i enormním množstvím odpadů. V roce 2024 se thajská města (zejména Chiang Mai a Bangkok) opakovaně objevují v denních žebříčcích nejznečištěnějších měst světa. Thajská vláda proto mezi svoje priority zařadila nová témata, jako jsou „chytrá“ řešení v oblasti zelené ekonomiky – mj. oběhové hospodářství a recyklace odpadů, jeho energetické využití a podobně. Akční plán pro období 2022-2027 počítá s rozpočtem ve výši asi 1,25 mld. USD. Příležitostí pro české firmy by tak mohly být dodávky vodohospodářské a zavlažovací techniky a úpravny nebo čistírny odpadních vod (zejména pro velká města a průmyslové závody).

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Thajsko si uvědomuje, že pro další úspěšný ekonomický rozvoj a současně k uniknutí z tzv. pasti středního příjmu (middle-income trap) je nezbytné posílit svoji konkurenceschopnost cestou kvalitnějšího vzdělávání a podpory vědy výzkumu a inovací. Na tyto účely je každoročně věnováno kolem 6 mld. USD, tj. cca 1,3 % HDP země. Vláda si stanovila 12 prioritních oblastí (tzv. S-curves), kam směřuje finanční prostředky na budování a provoz výzkumných pracovišť, technologických klastrů, lákání zahraničních investorů (investiční pobídky), ale i pro mezinárodní spolupráci vysokých škol a vzájemné výměnné pobyty a stáže špičkových vědeckých pracovníků z celého světa (mj. Japonsko, USA, UK, EU).

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Není pochyb o tom, že thajská společnost je stále více ovlivňována tzv. západní kulturou a jejími hodnotami, což se do značné míry odráží i v „přizpůsobivosti“ představitelů thajské obchodní a podnikové sféry při jednání a obchodování s jejich zahraničními partnery. Tento vliv „západní“ kultury je umocňován faktem, že na vedoucí místa ve firemních hierarchiích se často dostávají absolventi amerických i dalších zahraničních univerzit resp. manažerských škol. Ale i přes tyto poměrně rychlé a rozsáhlé změny, kterými thajská společnost v posledních letech prochází, je naprosto nezbytné vnímat existenci celé řady rozdílů a odlišností mezi thajskou a západní kulturou. Znalost, chápání a respektování těchto rozdílů je v mnoha případech základem a nezbytným předpokladem úspěchu v jakékoli oblasti a v zahraničním obchodě obzvláště.

4.2. Oslovení

Nejčastěji se v Thajsku používá oslovení pán/paní („khun“) a připojení prvního jména. Thajská jména jsou často tak nezvyklá a složitá, že řada samotných Thajců používá určitou zjednodušující přezdívku („nickname“) pro snadnější zapamatování a komunikaci v thajštině i angličtině. Mladší generace nemá většinou problém velice rychle přejít do angličtiny, včetně oslovování křestním jménem a tykání.

Osobní jednání a časté cesty do Thajska jsou základem úspěchu. Detaily je možné řešit přes telefon či e-mail, velice často též přes WhatsApp nebo Line, který je v Thajsku mimořádně populární. Obdobně i masové využití sociálních sítí (Facebook, TikTok, Instagram).

4.3. Obchodní schůzka

Soukromé a profesní aspekty života se u Thajců vzájemně prolínají a nejlepším způsobem, jak thajského partnera získat na svoji stranu, je osobně se s ním spřátelit. S kým se znáte, to v Thajsku rozhoduje. Vzájemná důvěra je pro Thajce velice významná, osobní jednání na místě jsou nenahraditelná. Thajci si potrpí na dobré jídlo, a proto pozvání thajských obchodních partnerů na oběd či večeři do kvalitní restaurace může být ideálním počátkem budování vzájemných kontaktů. Důležitou zásadou je včasný příchod na sjednané schůzky, ačkoliv to zejména v Bangkoku není kvůli častým dopravním zácpám vůbec snadné. Na druhou stranu není příliš překvapující čekání na thajské partnery z obdobných důvodů. Thajci velmi ocení vzájemnou výměnu dárků, které však musejí být v každém případě pěkně až luxusně zabalené. Forma je pro ně často důležitější než obsah. Nezbytností je též fotodokumentace události.

Jednání v Thajsku probíhají po celý rok, v zemi není vyloženě „mrtvá sezóna“ jako období letních dovolených v Evropě. Jsou však týdny, kterým je lepší se vyhnout, jako např. čínský Nový rok nebo thajský Nový rok („Songkran“) v dubnu. Obdobně je vhodné se pečlivě a s předstihem informovat o načasování místních svátků s královským či náboženským podtextem. V Thajsku je také zvykem, že se svátky, které vyjdou na víkend, nahrazují předchozí pátek nebo následující pondělí a víkend se tak prodlužuje.

Překvapit může zcela odlišná kultura a mentalita. Thajská společnost je velice hierarchická, od rodiny přes školu až po firemní struktury. Proto je vždy důležité se dostat k těm nejvýše postaveným manažerům, nebo ještě lépe k majitelům společností, kteří mají rozhodující vliv a konečné slovo při výběru obchodních partnerů. V Thajsku není tolik důležité „know-how“, ale „know-who“. Veškerý byznys je založen na osobních kontaktech, známostech a vzájemné důvěře. Velmi složité, až téměř nemožné je prosadit se v Thajsku v segmentech, které ovládají místní vlivné rodinné (původem často čínské) klany. Thajci se za každou cenu snaží vyhnout konfliktům a svoje vnitřní pocity (zejména odmítnutí a kritiku) často skrývají za úsměvem. Proto může být obtížné porozumět tomu, co vám chce obchodní partner vlastně sdělit.

V Thajsku má všechno svůj čas. Obecně jsou Thajci velmi opatrní při jednání nejen s novým partnerem (firmou), ale i v případě nového představitele/zástupce již zavedeného zákazníka. Vždy vyžadují dostatek času na důkladné zvážení a posouzení předložené nabídky. V žádném případě proto není možné očekávat podepsání obchodního kontraktu již při prvním setkání. Na druhou stranu, ale mohou Thajci, pokud něco potřebují, vyžadovat rychlou reakci.

Thajci jsou velmi hrdí na to, že si jejich země za koloniálních dob udržela samostatnost, a podobně jako kdysi dokázali chytrou diplomacií šikovně manévrovat mezi anglickým a francouzským vlivem, dovedou i dnes využívat protichůdné obchodní zájmy světových mocností ve svůj prospěch. To může být určitou výhodou také pro vstup českých firem, které mohou být vnímány jako protipól silného čínského a japonského vlivu nebo alternativa k obdobným výrobkům ze západní Evropy. Thajci mají sklon se přiklánět k tomu silnějšímu – proto je vhodné vystupovat sebevědomě, ale přitom slušně. Jsou ale zároveň velmi citliví na arogantní chování – jakmile získají pocit urážky (tzv. ztráta tváře) nebo obvinění z přivedení jednání do bezvýchodné situace, náš „přestupek“ se často již nedá nijak napravit.

Thajci obecně velmi dbají na svůj zevnějšek a stejným způsobem hodnotí i své zahraniční partnery. Nezbytností je oblek s kravatou pro muže a střízlivý oděv zakrývající ramena pro ženy. Velmi nezdvořilé je během schůzky přehodit si nohu přes nohu a ukazovat protistraně podrážku svých bot.

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Obchodní jednání vede nejčastěji pověřený manager, popř. sám vlastník/majitel a s ním experti pro dílčí oblasti. Zásadně platí, že jednání vedou nejseniornější partneři, které s jejich souhlasem doplňují další. Optimální je, aby jednající měli příslušné rozhodovací pravomoci a postavení. Juniornější člen by neměl rozporovat seniornějšího člena thajského týmu.

Většina jednání probíhá v hlavním městě Bangkoku. Při obchodních jednáních v restauracích se k jídlu běžně konzumuje pivo, méně často víno a pouze výjimečně tvrdý alkohol (zahraniční značky). Při schůzkách ve firmě je běžným standardem káva, čaj či balená voda. Restaurace a kanceláře jsou hlavním místem pracovních jednání. Při pozvání do soukromého bytu/domu si nezapomeňte před vchodem zout boty.

4.4. Komunikace

Angličtina je v Thajsku sice rozšířena, je však třeba se připravit na skutečnost, že její úroveň je značně rozdílná. Je možné setkat se s vlastníky či manažery firem, kteří studovali na zahraničních univerzitách nebo delší dobu pobývali v anglicky mluvících zemí, většinou je však třeba počítat s tím, že znalost angličtiny je v lepším případě pouze průměrná. Řada informačních zdrojů (vč. formulářů, nařízení, zákonů/legislativy) je navíc k dispozici pouze v thajštině, včetně webů vládních institucí. Vzhledem k někdy omezené znalosti angličtiny u představitelů menších firem a převažujícímu rozšíření většiny psaných/tištěných materiálů (včetně informací na webových stránkách) v thajštině, je využití vlastního tlumočníka možno více než doporučit. Zejména pokud se jedná o finální fázi obchodních jednání a též v případě diskuse nad jakýmikoliv smluvními dokumenty.

Thajci se snaží vyhnout za každou cenu konfliktům a své vnitřní pocity skrývají, mj. všudypřítomným úsměvem. Thajci nikdy nekomunikují otevřeně a přímočaře, jak jsme zvyklí v Evropě, ale v náznacích, řečí těla a důležité informace bývají předávány jaksi mimoděk. Proto je velmi obtížné porozumět tomu, co vám chce vlastně obchodní partner sdělit. Za všech okolností je nutné během schůzek a obchodních jednání předcházet sporům a hádkám, neboť Thajci velmi dbají na to, aby zachovávali dekorum („neztratili svoji tvář“). Nelze vystavit partnera přímé konfrontaci nebo mu veřejně dokazovat, že se mýlí, byť by to byla pravda. Diplomatické svedení viny na „třetí stranu“ nebo nepříznivé okolnosti a pomoc při zachování jeho tváře bývají obvykle náležitě oceněny. Thajci potřebují dostatek času na zhodnocení nabídky a nalezení vzájemného konsensu. V souladu se svou filozofií (buddhismus) považují Thajci v kontaktu s ostatními za nejdůležitější souhlas a soulad.

Zásadně je třeba vyhnout se jakékoli kritice krále/monarchie, náboženství a víry v nadpřirozené bytosti. Není vhodné se pouštět ani do diskuse o vnitropolitické situaci a citlivých tématech typu drog a prostituce. Thajci nesnášejí, když ztratí tvář, proto by je konverzace neměla zahnat do kouta, nesmí mít pocit, že jsou v úzkých. Velkým faux pas je sezení s nohou přes nohu. Thajci vnímají chodidlo jako nejšpinavější část těla – pokud jej tedy ukazujete (podrážkou boty), urážíte je. Hlava je naopak považována za posvátnou a nejčistší část těla – v důsledku toho je dotyk něčí hlavy (ale i vlasů) považován za neuctivý nebo dokonce urážlivý (narušení osobního prostoru a zásah do duševní sféry). Dobré je také vědět, že soška Buddhy není pro dekoraci, ale plní čistě náboženskou funkci.

4.5. Doporučení

Základem je profesionální přístup – kvalitní příprava na jednání, dochvilnost, dodržování slibů, mít v pořádku dokumenty a certifikáty (ideálně reprezentativní/luxusní vzhled) a též schopnost ukázat partnerům fungování firmy v Česku, aby se ujistili o serióznosti dodavatele. Ačkoli není vždy možné očekávat stejný přístup od thajské strany, je to osvědčená cesta k získání důvěry a respektu. V Thajsku je spousta peněz a obchodních příležitostí. Zcela zásadním prvkem je postupné budování důvěry. S velkou pečlivostí je nutno přistupovat k výběru místního partnera.

4.6. Státní svátky

Kalendář a letopočet

V Thajsku se používá kalendář a úřední dokumenty s letopočtem buddhistické éry (počátek 543 př. n. l.) – rok 2024 je proto rokem 2567 buddhistického letopočtu.

Svátky

Celkově je v Thajsku výrazně větší počet dní pracovního klidu a svátků. Navíc pokud svátek připadne na víkend, volno se nahrazuje a přesouvá se na nejbližší vhodný pracovní den (pátek či pondělí). Jedním ze základních prvků života Thajců a jejich každodenních činností je „sanuk“, tedy zábava – což se projevuje nejenom v běžném životě, ale také při oslavě svátků. Některé dny volna bývají ohlašovány nebo měněny i na poslední chvíli. Před služební cestou je vhodné zkontrolovat, zda není počet pracovních dní v plánovaném období snížen.

National Holidays in Thailand in 2024 – informace o svátcích a dnech pracovního klidu v Thajsku.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Vysoká úroveň liberalizace obchodu v Thajsku umožňuje realizovat veškeré formy obchodování: přes zástupce, zprostředkovatelské firmy, přímé obchody s velkoobchodem i obchody s retailovými prodejci. S ohledem na efektivnost obchodních transakcí je možno doporučit využívání místních zástupců znalých místního prostředí. Tato forma spolupráce, běžná při obchodování s asijskými partnery, se osvědčila i českým firmám, které dlouhodobě v teritoriu působí. Bez spojení s takovýmto „strategickým partnerem“ je provádění obchodních transakcí velmi zdlouhavé, mnohdy neuspokojivé a ve výsledku neúspěšné. K vyhledání potenciálních obchodních partnerů je možné využít sítě oficiálních zdrojů, např. seznamy exportérů a členů Thajské obchodní komory, Federace thajského průmyslu, webových stránek/katalogů a sociálních sítí.

Zahraniční obchod Thajska je vesměs liberalizovaný a odpovídá obvyklým mezinárodním normám. Některé oblasti a komodity však podléhají státní regulaci a kontrole.

Regulace dovozu

Zakázáno je dovážet:

obscénní objekty/literaturu/obrazy, pornografické materiály, zboží s thajskou národní vlajkou, narkotika, falešné bankovky, mince a dluhopisy, falešné královské/oficiální pečetě, falešné zboží porušující práva k duševnímu vlastnictví, falešné ochrannými známkami chráněné zboží.

Regulaci u dovozu podléhají následující položky:

Léky, potraviny a potravinové doplňky vyžadují předchozí udělení licence „Food and Drug Administration (FDA)“ thajského Ministerstva zdravotnictví.

Starožitnosti a umělecká díla vyžadují povolení Fine Arts Department.

Zbraně a střelivo, výbušniny, pyrotechnika a repliky střelných zbraní vyžadují povolení od Ministerstva vnitra. Některé další zbraně jako jsou např. elektrické ochranné prostředky také vyžadují povolení.

Kosmetika vyžaduje, aby dovozce uváděl svou adresu, místa výroby produktu a jeho skladování, kategorii apod.

Divoká zvířata, květiny, ryby a další vodní živočichové vyžadují povolení od Odboru správy národních parků a ochrany divoké přírody, resp. orgánů ministerstva zemědělství a rybolovu.

Ochrana domácího trhu

Thajsko chrání svůj trh, resp. domácí výrobce (a také spotřebitele), relativně vysokým celním zatížením a u některých položek doprovodnou spotřební daní (mj. pivo, víno, ostatní alkoholické nápoje). Další formou ochrany jsou požadavky na dovozní licence, označování výrobků, zkoušky, testování a certifikace (mj. potraviny a zemědělské komodity). Procesy související s podstoupením kroků pro udělení zmíněných povolení, licencí, certifikací atp. se mohou stát významnou obchodní bariérou s ohledem na náklady, délku a obšírnost celého procesu schvalování dovozu. Zároveň mohou být požadovány důvěrné informace spojené s výrobou apod.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podle thajského práva lze vytvořit následující formy obchodních organizací:

• společnost s ručením omezeným (Limited Liability Company)
• společný podnik (Joint Venture)
• výhradní vlastnictví (Sole Proprietorship)
• komanditní společnost (Partnership)
• pobočku firmy (Branch Office)
• reprezentační kancelář (Representative Office)
• regionální kancelář (Regional Office)

Nejběžnější a nejjednodušší formou je reprezentační kancelář.

Přestože jsou vydána jasná pravidla pro jejich vytváření, často existuje jejich různý výklad ze strany místních institucí, což má dopad například i na požadované platby daní, pojištění, odvodů apod. Doporučuje se proto najmout si místní poradenskou resp. právní firmu k hladkému vyřízení všech formalit.

Podrobné informace o podmínkách založení podniku v Thajsku obsahují webové stránky thajské Rady pro zahraniční investice (Board of Investment).

5.3. Marketing a komunikace

V Thajsku lze využívat veškeré obvyklé prodejní techniky běžné v celosvětovém měřítku. Míra liberalizace obchodu a setkávání celosvětové konkurence na thajském trhu vytváří předpoklady k jejich efektivnímu fungování.

Důležitou úlohu v procesu uvádění nových výrobků na spotřebitelský trh mají sociální sítě (zapojení influencerů a známých osobností) a dnes už v menší míře média (video, obraz, zvuk, web) a s jejich prostřednictvím realizované propagační akce firem.

Tyto prostředky propagace vyžadují pečlivou přípravu a lokální znalosti. České firmy využívají také tradiční prostředky typu výstavy, inzerce, prezentace katalogů. Zásadní úlohu pak mají osobní kontakty s potenciálními odběrateli a obchodními zástupci

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Přestože je v Thajsku ochrana práv duševního vlastnictví zaručena zákonem (Copyright Act), ve skutečnosti je míra vymahatelnosti velmi omezená. Důvodem je nejen relativně nízká životní úroveň většiny obyvatelstva, tedy i velké části menších výrobců a prodejců porušujících předmětný zákon, ale také korupce, která v zemi není neobvyklým jevem.

Problematika ochrany práv k duševnímu vlastnictví je jedním ze zásadních témat, kterému se v celém regionu JV Asie dlouhodobě věnuje také EU a její místní zastoupení v Thajsku (Delegace EU v Bangkoku) – více viz:

• South-East Asia | IPKEY
• Odpovědný thajský úřad – Department of Intellectual Property (DIP), Ministry of Industry
• Profil Thajska na stránkách Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO)

5.5. Trh veřejných zakázek

Hlavními zadavateli veřejných zakázek jsou státní podniky z oblasti energetiky, dopravy, vodního hospodářství, životního prostředí, školství a komunálních služeb. Věřejné zakázky jsou publikovány formou tendrů, do kterých se mohou přihlásit i zahraniční firmy, pokud to podmínky tendru umožňují. Velká část tendrů je publikována současně s podmínkou, že tendru se mohou účastnit pouze subjekty s místní registrací. Zahraniční firmy bez místního „strategického partnera“ nemají v praxi obvykle šanci v takto vypsaných soutěžích uspět.

V souladu s liberalizací obchodu v Thajsku je postupně upouštěno od tzv. státních programů rozvoje jednotlivých sektorů průmyslu a služeb a konkrétní zadání i realizaci projektů získávají soukromé subjekty. Běžnou formou konkrétní účasti firem jsou projekty typu BOO (Build-Own- Operate), BOT (Build-Operate-Transfer), či kombinace BOOT (Build-Own-Operate-Transfer).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obecně lze konstatovat, že obchodních sporů je v Thajsku ve srovnání s jinými zeměmi relativně málo. To vyplývá ze zkušeností většiny zahraničních partnerů, kteří obchodují s thajskými firmami dlouhodobě, což vyžaduje vybudování solidního osobního vztahu mezi představiteli na obou stranách.

Oficiálně lze obchodní spory řešit soudním nebo arbitrážním řízením. Arbitráže bývají obecně kratší, flexibilnější a tím i levnější. V případě soudního procesu je třeba být připraven na jeho dlouhé trvání (podle náročnosti často i několik let) a relativně vysoké náklady, které souvisejí s nutností využít služeb místních právnických firem.

Rizika místního trhu se výrazněji neliší od běžných podnikatelských rizik na jiných vyspělých trzích. Pro českou podnikatelskou sféru z toho vyplývá zejména nutnost prověřit si likviditu obchodního partnera. Za dané situace se při realizaci kusových dodávek jeví jako nejvhodnější platební instrument potvrzený neodvolatelný akreditiv. Místní banky i firmy jsou na tento platební nástroj zvyklé a obvykle funguje bez problémů. V případě poskytnutého úvěru je nutná garance důvěryhodné thajské banky, popř. garance renomované zahraniční banky. V obecné rovině lze říci, že platební morálka thajských firem je dobrá, ačkoli i zde pochopitelně existují případy platební neschopnosti či prodlení.

U každého obchodního případu je třeba mít při pronikání na místní trh řádně sepsaný příslušný smluvní dokument, který ošetří všechna obchodní a investiční rizika s thajským partnerem. V této souvislosti se doporučuje využít služeb místních poradenských a právních firem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Důležité upozornění (!) – vzhledem k možným změnám ve vstupních/tranzitních režimech doporučujeme před každou plánovanou cestou kontaktovat thajské velvyslanectví v Praze případně thajské imigrační úřady a ověřit aktuálnost níže uvedených informací.

S platností od 15. 7. 2024 byl bezvízový styk pro české občany cestujícími do Thajska prodloužen z 30 na 60 dnů. Bezvízový styk se týká cest za účelem turismu, obchodních jednání a ad hoc zaměstnání ve vymezených odvětvích.

Reálně povolená doba pobytu závisí na rozhodnutí příslušného imigračního úředníka a může být kratší než 60 dní. Povolenou dobu pobytu lze prodloužit o maximálně 30 dnů na místně příslušném imigračním úřadě. V případě vstupu do Thajska přes pozemní hranici je povolená doba pobytu bez víza omezena na 30 dnů, přičemž maximální počet těchto vstupů je omezen na 2 vstupy ročně.

Pro ostatní účely vstupu a pobytu nebo pro vstup za účelem turistiky s pobytem přesahujícím 60 dnů je nutno žádat o vízum. Víza za účelem podnikání v Thajsku je možné získat pouze na velvyslanectvích či konzulátech Thajska v zahraničí.

Držitelé diplomatických a služebních pasů České republiky víza nepotřebují.

Podrobněji viz též:

• Doporučení pro cesty | Velvyslanectví České republiky v Bangkoku
• Thajsko prodloužilo bezvízový styk pro občany ČR na 60 dnů | Velvyslanectví České republiky v Bangkoku (gov.cz)

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jako každý administrativní úkon v cizím státě je i získání pracovního povolení v Thajsku pro cizince a tedy i Čechy značně komplikovaným procesem. Všeobecně se doporučuje celou proceduru vyřídit ve spolupráci s některou právní kanceláří.

Pracovní povolení

Češi (cizí státní příslušníci) mohou v Thajsku pracovat až po obdržení pracovního povolení (Work Permit). Kdo tedy plánuje pracovat v Thajsku, měl by s dostatečným předstihem zažádat o vydání pracovního povolení.

Prvním krokem je žádost o vízum (typ non immigrant). Žadatelé podávají žádost o vízum na thajských velvyslanectvím a konzulátech v zahraničí a měli by být připraveni na to, že podmínky pro obdržení víza umožňující pracovní činnost jsou relativně přísné. Může být požadováno doložení velkého počtu dokumentů při žádosti o udělení víza. Konkrétní výčet požadovaných dokumentů je možné si vyžádat na příslušném thajském velvyslanectví či konzulátu. Obvykle se jedná o veškeré dokumenty týkající se společnosti, ve které chce daná osoba pracovat (výpis z obchodního rejstříku, čestné prohlášení, seznam podílníků/akcionářů, ověřené účetní výkazy, ověřené písemné přiznání k dani z příjmu společnosti, seznam zaměstnanců společnosti, kteří jsou cizí státní příslušnosti, zaměření společnosti a její sídlo vyznačené na mapě apod.).

Kromě toho si musí žadatel zajistit tzv. „schvalující dopis“ (Letter of Acceptance), který vydává thajské Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento dopis by měl český zájemce o práci obdržet od svého budoucího thajského zaměstnavatele předtím, než bude podávat svoji žádost o vydání víza.

Dlouhodobé vízum

Jakmile žadatel obdrží vízum non immigrant a pracovní povolení, je nutné po příjezdu do země zažádat o dlouhodobé vízum s platností na jeden rok (předtím, než uplyne lhůta původního víza) na imigračním úřadě (Immigration Office) nebo v centru pro víza a pracovní povolení (One Stop Services Center for Visa and Work Permit) pro žadatele s odbornou kvalifikací, popř. ve vízovém centru při Administrativní kanceláři pro zaměstnance cizí státní příslušnosti (Visa Center at the Office of Foreign Workers Administration). Imigrační úředník žadateli poprvé prodlouží vízum pravděpodobně jen o dalších 30 dní.

V dostatečném časovém předstihu je třeba dostavit se znovu na imigrační úřad k ověření svého statutu. Úředník pravděpodobně prodlouží vízum o dalších 30 dní, jestliže to bude v období čekání na udělení ročního víza.

5.9. Veletrhy a akce

Standardně v Thajsku probíhá v průběhu roku celá řada výstav a veletrhů, především v Bangkoku (IMPACT Arena, BITEC, atd.).

Aktuální seznam výstav a veletrhů lze nalézt na webových stránkách hlavních thajských veletrhů, resp. veletržních organizátorů:

• Thai Exhibition Association – TEA
• Thailand Trade Fair

Doporučujeme také sledovat webové stránky Velvyslanectví ČR v Bangkoku, kde jsou uvedeny informace k chystaným prezentačním akcím velvyslanectví, kterých se české firmy mohou zúčastnit.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Bangkoku – obchodně-ekonomický úsek
Embassy of the Czech Republic
71/6 Ruam Rudee Soi 2, Ploenchit Rd., Lumpini, Pathumwan, 10330 Bangkok, Kingdom of Thailand
Telefon: +66 2 250 9223, +66 2 250 9224
E-mail: bangkok.commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/bangkok

Zahraniční kancelář CzechTrade Bangkok
Vedoucí kanceláře: Petr Slowik
Embassy of the Czech Republic / CzechTrade Promotion Agency (adresa viz výše)
Mobilní telefon: +66 90 273 6925
E-mail: petr.slowik@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz, www.czechtradeoffices.com

Honorární konzulát ČR Phuket (realizátor projektu PROPEA)
Kontakt: p. Tomáš Kotalík, Czech Business Center (CBC)
Central Floresta 3rd floor, 199 Moo 4, Vichitsongkram Rd., 83 000 Phuket, Kingdom of Thailand
Telefon +66 (0) 99 009 2949
E-mail: Phuket.Honorary@mzv.gov.cz

Pozn.: Další detaily k úředním hodinám úřadů apod. naleznete na příslušných webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranná lékařská služba (emergency): 1669 nebo 1554

Policie: 191

Turistická policie: 1155

Hasiči: 199

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• webové stránky Velvyslanectví ČR v Thajsku (Bangkok) – mzv.gov.cz/bangkok
• webové stránky Velvyslanectví Thajska v ČR (Praha) – thaiembassy.cz
• praktické informace o Thajsku pro turisty – www.tourismthailand.org
• zpravodajství, všeobecné informace o Thajsku – www.bangkokpost.com
• zpravodajství, všeobecné informace o Thajsku – www.thethaiger.com
• informace thajského Ministerstva zahraničních věcí (MFA) k vízům a režimu vstupu – consular.mfa.go.th
• webové stránky thajské Rady pro investice (Board of Investment) – www.boi.go.th
• webové stránky Východního ekonomického koridoru (Eastern Economic Corridor) – www.eeco.or.th
• webové stránky Thajské centrální banky (Bank of Thailand) – www.bot.or.th
• webové stránky světově proslulého turistického průvodce – www.lonelyplanet.com/thailand