MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Thajská ekonomika v roce 2024 zažila pomalý start s růstem HDP v prvním čtvrtletí pouze 1,5 %. Zpoždění ve schvalování a čerpání státního rozpočtu po volbách v roce 2023 a stagnace v exportním a průmyslovém sektoru negativně ovlivnily růst. Na druhou stranu sektor služeb a cestovního ruch zaznamenal mírný růst a zabránil tak propadu do technické recese. Vláda podporuje rozvoj infrastruktury a digitalizace s cílem posílit konkurenceschopnost země. Běží investiční projekty na modernizaci dopravní sítě, rozvoj telekomunikačních technologií a elektronizaci státní správy. Tyto investice by měly v dlouhodobém horizontu podpořit produktivitu a efektivitu thajské ekonomiky.
Pro rok 2024 se očekává růst HDP kolem 2,8 %, s možným mírným zlepšením v závislosti na vývoji exportu a služeb. Klíčovou oblastí pro posílení ekonomiky je sektor služeb, který tvoří přes 60 % HDP a zaměstnává více než polovinu pracovní síly. Investice do výzkumu, vývoje a modernizace jsou podstatné pro dosažení udržitelného a inkluzivního růstu v nadcházejících letech. Thajsko se zaměřuje na rozvoj globálních obchodních vztahů i na posílení své role v regionu. V roce 2023 byla obnovena jednání k dohodě o volném obchodu s EU (EU-TH FTA). Thajsko také projevilo zájem o vstup do OECD. Země má ambice stát se lídrem v oblasti inovací a technologií v jihovýchodní Asii.
Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
Růst HDP (%) | 2,5 | 1,9 | 2,8 | 3,5 | 3,4 |
Veřejný dluh (% HDP) | 60,9 | 61,8 | 64,1 | 65,7 | 66,2 |
Míra inflace (%) | 6,1 | 1,2 | 0,8 | 2,5 | 2,2 |
Populace (mil.) | 71,7 | 71,8 | 71,9 | 72 | 72 |
Nezaměstnanost (%) | 1,3 | 1 | 1 | 0,9 | 0,9 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 20 698,2 | 21 810,0 | 23 080,0 | 24 350,0 | 25 700,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -15,7 | 7 | 12,9 | 19,7 | 20,7 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 13,5 | 17,1 | 13,6 | 18,2 | 19,2 |
Průmyslová produkce (% změna) | 1,3 | -3,8 | 1,8 | 5,1 | 5,6 |
Exportní riziko OECD | 3/7 | 3/7 | 3/7 | 3/7 | 3/7 |
Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD |
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zemí (%) | |
Čína | 23,6 |
Japonsko | 11,5 |
Spojené státy americké | 5,9 |
Spojené arabské emiráty | 5,7 |
Korejská republika | 0,4 |
Zdroj: EIU |
Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
Celkem | 306,3 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) | 39,1 |
Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly | 19,2 |
Plyn zemní, případně zkapalněný | 12,8 |
Zlato (ne mincovní, ne rudy a koncentráty zlata) | 11,4 |
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 7,1 |
Zdroj: EIU |
Automobilový sektor
Thajsko předpokládá výrazné oživení svého automobilového sektoru. Důvodem je jednak po-covidové oživení, ale zejména vládní iniciativa na podporu elektrických vozidel (EV) s cílem dosáhnou pozice Thajska jako regionálního centra pro výrobu EV.
Thajsko v roce 2021 představilo třífázový vývojový plán pro průmysl elektrických vozidel (EV3). Jeho hlavním cílem je zajistit, aby 30% ze všech vozidel vyrobených v Thajsku bylo do roku 2030 elektrických.
V rámci fáze 1 (2021–2022) vláda celostátně podporovala elektrické motocykly a výstavbu základní infrastruktury.
V rámci fáze 2 (2023–2025) je cílem rozvinout EV odvětví v Thajsku tak, aby do roku 2025 vyrobilo 225 000 osobních automobilů a pick-upů, 360 000 motocyklů a 18 000 autobusů/nákladních vozidel, včetně výroby baterií.
Fáze 3 (2026–2030) je řízena zásadou „30/30“ s cílem vyrobit 725 000 EV aut a pick-upů plus 675 000 EV motocyklů. To by mělo v roce 2030 představovat 30 procent veškeré automobilové výroby a zahrnovat i tuzemskou výrobu baterií.
Na konci roku 2023 došlo k úpravě a schválení plánu EV3.5. Ted představuje aktualizaci a rozšíření plánu EV3 s ambicióznějšími cíli a novými iniciativami. Jde zejména o zrychlení tempa zavádění EV v Thajsku a stanovení nových finančních a daňových pobídek pro výrobce elektromobilů a baterií (dotace, snížená dovozní cla na plně smontované vozy a snížení spotřební daně).
Výrobci elektromobilů účastnící se EV3.5 jsou povinni od roku 2026 vyrábět elektromobily v tuzemsku.
Tyto kroky jsou součástí snahy Thajska stát se centrem výroby elektromobilů mezi zeměmi ASEAN.
V roce 2024 se v Thajsku očekává celková výroba (nejen EV) vozidel 1,9 milionu, čímž by se měla překročit výroba 1 841 663 kusů z roku 2023 o 3,17 %.
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI_A_Guide_EN.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/PR20_2567EN.pdf
další odkazy
https://www.boi.go.th/upload/content/Smart_EV.pdf
https://www.boi.go.th/index.php?page=press_releases_detail&topic_id=129108
Dopravní infrastruktura
Po nástupu nové thajské vlády na podzim 2023 došlo k oznámení řady nových investičních projektů zaměřených zejména na rozšiřování a obnovování dopravní infrastruktury (letišť, železnic i silnic). Expanze MHD v Bangkoku (metro, nadzemní rychlodráha, autobusy, elektromobilita) i v dalších oblastech země (mimo jiné ostrov Phuket či město Chiang Mai) a také železniční rychlodráha propojující velká letiště, přístavy a ekonomické zóny východně od Bangkoku (tzv. Eastern Economic Corridor) patří mezi nejsledovanější projekty thajské vlády (plán investic v roce 2023 ve výši asi 50 mld. USD). Prioritou v blízké budoucnosti bude další rozvoj vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy, zvýšení opravárenských kapacit a zkvalitnění řízení letového provozu v zájmu oživení cestovního ruchu a postcovidové obnovy státu.
Thajská vláda na konci ledna 2024 oznámila nové investiční plány v hodnotě 652 miliard bahtů (kolem 17 miliard EUR), které mají být během příštích dvou let přiděleny na realizaci 150 infrastrukturních projektů.
Mezi hlavní projekty v železničním sektoru má vláda v úmyslu vyčlenit 300 miliard bahtů (8 miliard EUR) na výstavbu thajsko-čínské vysokorychlostní železnice Nakhon Ratchasima – Nong Khai. Také se plánuje výstavba vysokorychlostní železnice Bangkok-Ubon Ratchathani, která má zkrátit dobu jízdy ze současných 12 hodin na 2 hodiny a bude stát odhadem 37,5 miliardy bahtů (987 milionů eur). Mezi další velké infrastrukturní projekty patří projekt zdvoukolejnění tratě Khon Kaen a Nong Khai s odhadovanými náklady ve výši přibližně 29 miliard bahtů (763 milionů EUR) a projekt bangkokské příměstské “oranžové” linky mezi Bang Khum Non a Min Buri, který se odhaduje na přibližně 140 miliard bahtů (3,6 miliardy EUR). Thajská vláda hodlá spoléhat na kombinaci státního financování, půjček a partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).
Možné zapojení českých firem lze vidět v dodávkách dílčích technologických řešení (např. systémy zabezpečení a řízení železničního provozu, smart technologies). Významné příležitosti nalézt i v oblasti letecké dopravy (údržba/servis/opravy/MRO, letecké trenažéry, školení a výcvik) či řízení letového provozu (radary, softwarové zabezpečení letišť). Hlavními hráči na trhu dopravních investic jsou velké japonské, čínské, korejské a další nadnárodní koncerny, určité šance však přesto existují v úzce specializovaných segmentech a originálních řešeních.
Široké pole dodávek či investic se nově objevuje v oblasti přechodu země na udržitelné zdroje a elektromobilitu. Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/, popř. též na webové stránce Ministerstva dopravy (https://www.mot.go.th/index.html?dsfm_lang=EN).
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Aerospace –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI_brochure_aerospace.pdf
Kolejová doprava –
https://www.boi.go.th/index.php?page=railways&language=en
Letecká doprava, rozvoj letišť –
https://www.boi.go.th/index.php?page=airports
https://www.boi.go.th/index.php?page=press_releases_detail&topic_id=134870&_module=news&from_page=press_releases2
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
V Thajsku existuje rozsáhlý systém technologických firem a startupů napojený na špičkový systém vědy a výzkumu, vysokých škol i soukromého sektoru. Zahraniční investoři (elektrotechnika, automobilový průmysl, ale i bankovnictví) chtějí navýšit podíl automatizovaných a robotizovaných systémů. Thajské subjekty spolupracují s nejlepšími světovými pracovišti. Největší potenciál pro české firmy lze najít v zaměření na e-commerce, HealthTech, FinTech, Food Tech, internet věcí/IoT, umělou inteligenci, ale i v sektoru obrany a bezpečnosti (kyberbezpečnost, trasování, skenování a podobně).
Globální pandemie covidu-19 ještě více urychlila přechod k online komunikaci, obchodu i celkové elektronizaci řady „klasických“ oborů výroby a služeb. Je to i případ Thajska, které se nově snaží profilovat jako moderní a vyspělá ekonomika s důrazem na počítačové a mobilní technologie, online obchodní platformy, zásilkové a doručovací služby, bezhotovostní platby a pokrokové bankovní technologie (populární jsou platby mobilními telefony a prostřednictvím QR kódů). S tím souvisí i zvýšený nárok na ochranu osobních a firemních dat (mj. ochranné prvky počítačových sítí, platebních karet a jiných dokumentů) i boj proti kyberzločinu. Perspektivní se také jeví zábavní průmysl (mj. počítačové hry a mobilní aplikace), elektronizace zdravotnictví a rozsáhlého sektoru obrany a jednotlivých ozbrojených složek. Zvláštní kapitolou uplatnění moderních technologií jsou výrobní procesy (automatizace a robotizace) a vybavení nových obytných a hotelových komplexů (řízení a optimalizace klimatizace a dalších prvků vnitřní instalace budov). Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/
Vládní podpora vychází také ze strategie “Thajsko 4.0”, což je plán hospodářského rozvoje (čtvrtý v pořadí) usilující přeměnit Thajsko na zemi s vysokými příjmy do roku 2030. Plán se zaměřuje právě na digitalizaci a inovace. Předcházely mu plány hospodářského rozvoje země v zemědělství (Thajsko 1.0), lehkém průmyslu (Thajsko 2.0) a těžkém průmyslu (Thajsko 3.0).
další odkazy
https://www.boi.go.th/upload/content/20211021+BOI-EN_6181f84c91ca4.pdf
https://www.depa.or.th/en/article-view/investment-conditions-incentives-thailands-digital-industry
https://www.boi.go.th/upload/content/Infopack_CloudandDataCenter.pdf
Obranný a bezpečnostní sektor
Ozbrojené a bezpečnostní složky jsou jedním z pilířů monarchie a významnou společenskou silou. Výdaje na obranu tvoří každoročně kolem 7 mld. USD, tedy asi 1,5 % HDP. Schválený rozpočet obranných výdajů na rok 2024 činí 198 mld. THB z celkového státního rozpočtu 3 480 mld THB, tj. 5,5% státního rozpočtu jde na obranu. Stále podstatnější roli bude do budoucna hrát obranně-průmyslová spolupráce, podpora thajského průmyslu, společný vývoj nebo společná expanze na třetí trhy. Projednávané možnosti vzájemné spolupráce mají vazby i na rozvoj leteckého a automobilového průmyslu, kyberbezpečnost a ICT, ochranu veřejného zdraví či na vědu, výzkum a inovace. Do popředí se pro rok 2024 dostávají také aktivity směřující k nastartování domácího obranného průmyslu.
Vzhledem k citlivosti vzájemného obchodu v oblasti zbraní a vojenských/obranných technologií je důraz kladen na posílení G2G vztahů a široký rámec obranně-průmyslové spolupráce. Příležitosti existují v dodávkách finálních výrobků, subdodávkách dílčích technologických celků, kooperaci, transferu know-how, vědecko-výzkumné spolupráci, výcviku či školení personálu (mj. výcvik thajských stíhacích pilotů na českých trenažérech v ČR). Komparativní výhodu a dlouhodobou konkurenceschopnost na místním thajském trhu mají zejména špičkové české výrobky s unikátní technologií z oblasti ručních zbraní a střeliva, těžkých nákladních automobilů, letecké a radarové techniky, výstroje a vybavení speciálních jednotek či ochrany proti zbraním hromadného ničení.
Ideální možností prezentace je účast českých firem na mezinárodním veletrhu Defense & Security, který se koná pravidelně ve dvouletém cyklu v thajském Bangkoku (naposledy 11/2023, další je plánován na 10.-13. listopad 2025). Podrobnější informace lze nalézt na webové stránce organizátorů – https://www.asiandefense.com/
Zdravotnictví a farmacie
Thajsko se může pochlubit svým špičkovým zdravotnictvím (technologicky pokročilé vybavení, kvalitní personál). Vláda zařadila zdravotnickou péči (včetně plastické chirurgie, estetické medicíny, kosmetické péče či využití konopí pro léčebné účely) a produkci zdravotnického vybavení/léčiv mezi prioritní oblasti rozvoje. Země plánuje stát se v blízké době regionálním centrem/hubem pro řadu komplikovaných lékařských zákroků (kloubní náhrady, gynekologie, stomatologie, estetika). Současně se vláda snaží se o zajištění bezpečné turistiky a o všeobecné posílení zdravotnických kapacit v nejvíce postižených či odlehlých oblastech. Podíl rostoucích výdajů na zdravotní péči dosahuje 3,8 % HDP, tedy asi 18 mld. USD.
Další rozvoj a zkvalitnění zdravotnické péče se má stát jedním z pilířů postcovidové budoucnosti thajské ekonomiky. Mezi nejvýznamnější příležitosti pro české firmy lze dlouhodobě zařadit sofistikovaná nemocniční lůžka, komplexní vybavení jednotek intenzivní péče, operačních sálů a laboratoří, unikátní hi-tech zařízení a technologie pro chirurgické a kosmetické zákroky, vybavení pro rehabilitační péči a v neposlední řadě také vědecko-výzkumnou spolupráci či výcvik a školení odborného personálu. Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/ popř. též na webové stránce Ministerstva zdravotnictví (https://www.moph.go.th/).
Nejasnosti pokračují nad dynamicky se rozvíjejícím odvětvím využívání konopí. Některé studie předpokládaly růst objemu tohoto trhu v Thajsku na 1,2 mld USD. Po úplném uvolnění trhu v roce 2022 a rozšířením zejména rekreačního užívání, zvažuje nová thajská vláda opětovnou regulaci – zákaz. Zda a jak bude omezeno lékařské využívání konopí zůstává nejisté.
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Zdravotnická technika –
https://www.boi.go.th/upload/content/Infopack_MedDevice.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI-brochure_medical_hub.pdf
Farmaceutika –
https://www.boi.go.th/upload/content/Biopharmaceutical.pdf
Věda, výzkum, vzdělávání, inovace –
https://www.boi.go.th/upload/content/PMU+C+Presentation+for+Paris+BOI_60e50afa26ee1.pdf
Zemědělství a potravinářství
Země má ideální podmínky pro pěstování řady exportních plodin (rýže, káva, tropické ovoce, kaučukovník) i velké kapacity v oblasti živočišné výroby (drůbež, ryby, krevety). Prioritou thajské vlády je zpracování prvotních surovin s vyšší přidanou hodnotou. Příležitost pro úspěšný dovoz a uplatnění českých produktů na místním thajském trhu se jeví zejména u mladší/bohatší vrstvy společnosti v rámci “chuti experimentovat” a všeobecné oblíbenosti jídla jako silného prvku sociální interakce. Řada thajských/nadnárodních výrobních závodů se podílí na vědě, výzkumu a inovacích v oblasti biotechnologií a „FoodTech“.
Přestože se Thajsko snaží v poslední době profilovat zejména jako moderní a technologicky vyspělá společnost, sektor potravin a zemědělství stále zůstává jednou z nejdůležitějších oblastí produkce, zpracování a zahraničního obchodu. Domácí zemědělství a rybářský průmysl se soustřeďují na silně proexportní komodity (rýže, ryby, mořské plody, tropické ovoce), kde lze najít příležitosti pro české výrobce zpracovatelských technologií pro potravinářský průmysl (mlýny, balírny, mrazírny), neboť vývoz surovin/potravin na vyspělé zahraniční trhy s maximální přidanou hodnotou se stal thajskou prioritou. Naopak při dovozu je domácí trh chráněn celou řadou tarifních (pivo, víno a další alkoholické nápoje), ale zejména netarifních překážek (ovoce, živočišné produkty) a často na něm operují pouze silní exportéři z geograficky blízkých ekonomik (Austrálie, Nový Zéland, USA, Japonsko, Čína). Přesto pro české firmy existuje šance uspět v dílčích a úzce specializovaných segmentech, zejm. v případě osvědčených a celosvětově známých českých komodit/značek, výrobků zdravé/alternativní výživy či potravinových doplňků (s unikátním „příběhem“ a nádechem luxusu).
Další příležitosti lze najít také v oblasti SmartAgriculture a šetrného zemědělství. Thajské zemědělství bude v nadcházejících letech nutné zefektivnit. Souběh několika vlivů (dosud velký podíl zaměstnanosti a odliv pracovníků do průmyslu; klimatické změny zejména delší období sucha) vedou již nyní k většímu zájmu o úspory a modernější technologie. Problematické však zůstává financování projektů v zemědělství.
Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Potravinářství –
https://www.boi.go.th/upload/content/Food+industry_5aa7b40bd758b.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/AgritechFoodtech.pdf
Biotechnologie, bioekonomika –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI_brochure_BioEconomy.pdf
SmartAgriculture –
https://www.boi.go.th/upload/content/TIR7_Aw_Smart+farming_5e5dc88fa8284.pdf
Voda a životní prostředí
Země má narůstající problémy s kvalitou ovzduší, čistotou vody i enormním množstvím odpadů. V roce 2024 se thajská města (zejména Chiang Mai a Bangkok) opakovaně objevují v denních žebříčcích nejznečištěnějších měst světa. Thajská vláda proto mezi svoje priority zařadila nová témata, jako jsou „chytrá“ řešení v oblasti zelené ekonomiky – mj. oběhové hospodářství a recyklace odpadů, jeho energetické využití a podobně. Akční plán pro období 2022-2027 počítá s rozpočtem ve výši asi 1,25 mld. USD. Příležitostí pro české firmy by tak mohly být dodávky vodohospodářské a zavlažovací techniky a úpravny nebo čistírny odpadních vod (zejména pro velká města a průmyslové závody).
Udržitelné a „zelené“ technologie se v Thajsku začínají prosazovat ve všech oblastech ekonomiky i života společnosti. Od transformace energetiky přes důraz na recyklaci a zpracování odpadů až po ochranu vodních zdrojů a čištění odpadních vod se mění všeobecné vnímání ochrany životního prostředí, souběžně s nastavením tzv. BCG (bio-circular-green) ekonomiky jako vládní priority rozvoje země v chystané postcovidové etapě obnovy. Českým exportérům se tak otevírá široká škála oblastí a oborů, kde mohou uplatnit svoje špičkové výrobky, unikátní technologie i know-how. K úspěšné realizaci se nabízejí mj. komplexní řešení eliminace odpadů a jejich surovinové/energetické využití, dodávky hydroenergetických celků i zavlažovacích systémů, ale i menší projekty jako např. komunitní kompostéry, kořenové čističky odpadních vod nebo bioplynové stanice. Další informace lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/, popř. též na webové stránce Ministerstva přírodních zdrojů a ŽP (http://www.mnre.go.th/en/index).
Podrobněji k dílčím vybraným sektorům:
Zelená/BCG ekonomika –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI-BCG_DSG+Chokedee.pdf
https://www.boi.go.th/upload/content/BCG-PTT+GC.pdf
Alternativní/udržitelná energetika –
https://www.boi.go.th/upload/content/BOI-brochure+2015-alt+energy-20151222_30264_5b1f647a36eb9.pdf
Eliminace odpadů –
https://www.boi.go.th/upload/content/BioplasticsBrochure.pdf
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Thajsko si uvědomuje, že pro další úspěšný ekonomický rozvoj a současně k uniknutí z tzv. pasti středního příjmu (middle-income trap) je nezbytné posílit svoji konkurenceschopnost cestou kvalitnějšího vzdělávání a podpory vědy výzkumu a inovací. Na tyto účely je každoročně věnováno kolem 6 mld. USD, tj. cca 1,3 % HDP země. Vláda si stanovila 10 prioritních oblastí (tzv. S-curves), kam směřuje finanční prostředky na budování a provoz výzkumných pracovišť, technologických klastrů, lákání zahraničních investorů (investiční pobídky), ale i pro mezinárodní spolupráci vysokých škol a vzájemné výměnné pobyty a stáže špičkových vědeckých pracovníků z celého světa (mj. Japonsko, USA, UK, EU).
Koordinaci aktivit v thajském “ekosystému” VŠ a vědecko-výzkumných pracovišť zabezpečuje Ministerstvo vyššího vzdělávání, vědy výzkumu a inovací (MHESI), pod které spadá také několik dalších specializovaných agentur, technologických center a institutů. Mezi nejvýznamnější thajské vysoké školy se řadí především Chulalongkorn University (“Chula”), Mahidol University, Thammasat University či technologicky/průmyslově zaměřená King Mongkut’s University of Technology Thonburi (KMUTT), která projevila zájem o spolupráci s ČR v biotechnologiích. Obdobně byla navázána spolupráce s thajskou “vesmírnou” agenturou GISTDA. Dalšími oblastmi, které nabízejí zajímavé šance pro uplatnění českých produktů i sdílení know-how v rámci akademické i “business” sféry, jsou robotizace, automatizace, fintech a logistika, nanotechnologie, ICT, genetické a materiálové inženýrství, biopaliva, kybernetická bezpečnost či vyspělé obranné technologie. Další informace ohledně podporovaných sektorů (investiční úlevy a pobídky pro zahraniční investory) lze najít na webové stránce Thailand Board of Investment (BoI) – https://www.boi.go.th/en/index/ .
Ustanovení 10 thajských 10 S-curves představuje také strategii pro modernizaci a diverzifikaci thajské ekonomiky. Úspěch této strategie závisí do značné míry na rozvoji vědy a výzkumu. 10 S-curves se dělí na dvě skupiny:
Prvních 5 S-curves (navazující odvětví): Zaměřují se na posílení stávajících thajských průmyslových odvětví s potenciálem pro další rozvoj a využití nových technologií. Patří sem:
- Moderní automobilový průmysl (Next-Generation Automotive)
- Chytrá elektronika (Smart Electronics)
- Cestovní ruch pro movitou klientelu a zdravotní cestovní ruch (Affluent, Medical and Wellness Tourism)
- Zemědělství a biotechnologie (Agriculture and Biotechnology)
- Zpracování potravin pro budoucnost (Food for the Future)
Nových 5 S-curves (nová odvětví): Zaměřují se na rozvoj zcela nových odvětví, která mají potenciál stát se hlavními hybateli thajské ekonomiky. Patří sem:
- Automatizace a robotika (Automation and Robotics)
- Letectví a logistika (Aviation and Logistics)
- Biopaliva a biochemikálie (Biofuels and Biochemicals)
- Digitální odvětví (Digital)
- Kompletní zdravotnické centrum (Medical Hub)
další informace
https://www.boi.go.th/upload/content/Thailand,+Taking+off+to+new+heights+@+belgium_5ab4e8042850e.pdf
Podrobněji k oborovému zaměření a činnosti jednotlivých thajských VaVaI úřadů a institucí:
National Science and Technology Development Agency (NSTDA) –
https://www.eeco.or.th/en/nstda
National Innovation Agency (NIA) –
https://www.innovationthailand.org/en/news-ebrochure.php
https://startupthailand.org/en/home/
Office of National Higher Education, Science, Research and Innovation Policy Council (NXPO) –
https://www.nxpo.or.th/th/en/22111/
https://www.nxpo.or.th/th/en/22791/
https://www.nxpo.or.th/th/en/22783/
https://www.nxpo.or.th/th/en/23446/
https://www.nxpo.or.th/th/en/22816/
https://www.nxpo.or.th/th/en/24857/
Thailand Institute of Scientific and Technological Research (TISTR) –
Thailand Science Park (TSP) –
https://www.sciencepark.or.th/en/
Thailand Center of Excellence for Life Sciences (TCELS) –
https://www.tcels.or.th/Home?lang=en
National Nanotechnology Center (NANOTEC) –
Geo-Informatics and Space Technology Development Agency (GISTDA) –
https://www.gistda.or.th/home.php?lang=EN
Asian Institute of Technology –