Co je Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)?
Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záležitostí, která z pravidla vždy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledků liberalizace co nejdříve profitovat.
Realitou dnešního světa je, že USA a EU zůstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013 hodnoty 790 miliard euro. Každý den mezi EU a USA probíhá obchod se zbožím a službami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP (celkem 47 % – EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %).
Očekává se, že dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vůbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlům, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu.
Kromě podstatných ekonomických aspektů je třeba zdůraznit, že dohoda má i zásadní zahraničně–politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jižního a východní evropského sousedství spolu s výrazným nástupem asijských velmocí zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak může představovat návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru.
Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomůže k posílení těchto hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení.
Podle předpokladů a předběžných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtů Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmů navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky.
Vývoz EU do USA by podle odhadů Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrůst až o 28 %, což znamená vývoz zboží a služeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárůst mohl být velmi významný, např. export automobilů z EU do USA by mohl vzrůst až o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibližně o 6 %.
Dopad dohody TTIP na svět
Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad i na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %[1]. Navíc v důsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, že by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak již bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového průmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardů, jejichž aplikace by se vyplatila i výrobcům ze třetích států. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila.
Podle údajů Světové obchodní organizace je průměrná celní sazba USA 3,5 % a EU 5,2 %, přičemž obě strany mají maximální hodnoty cel právě v sektorech nejvyššího ekonomického zájmu druhého partnera (v případě USA existují tzv. tariff peaks pro některé segmenty s clem v úrovni desítek procent). Jakkoli je tarifní zatížení vzájemného obchodu relativně nízké, dopadové studie prokazují, že zejména s ohledem na velikost objemu vzájemného obchodu by plánovaná eliminace cel znamenala významné úspory. Pokud by byla sjednána pouze nejméně ambiciózní verze dohody spočívající jen na odstranění cel, i to by znamenalo podle EK do roku 2027 zvýšení HDP EU zhruba o 0,1 %. Značný význam má podle studií eliminace cel zejména v sektorech jako jsou zpracované zemědělské produkty, textil, oděvy, obuv, výrobky z kůže atd., kde tarifní zatížení v řádu dvouciferných čísel stále znamená značnou překážku samo o sobě.
Studie Evropské komise uvádí, že dodatečné (tzv. netarifní) náklady při vzájemném obchodu jsou pro obchodníky srovnatelné s uplatňováním celní sazby ve výši 10 % a v některých citlivých sektorech dokonce 20 %. Regulatorní oblast je oběma dopadovými studiemi identifikována jako ta, kde se nachází největší potenciální benefity z dohody. Studie Centre for Economic Policy Research říká, že až 80 % potenciálních zisků by mělo vzniknout v důsledku snížení nákladů způsobených byrokracií a regulacemi (včetně liberalizace obchodu se službami a zlepšení přístupu k veřejným zakázkám).
Uzavření komplexní dohody by rovněž mělo pozitivní dopad na situaci v důležité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, že nárůst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které již dnes s USA intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprůměrně by z dohody získaly i státy tzv. jižního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiženy ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika
Důraz na transparentnost vyjednávání
Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednávání jménem Evropské unie Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských států EU. Jak Evropská komise, tak i členské státy si maximálně uvědomují potřebu být při vyjednávání co nejvíce otevřené a sdílet co nejvíce informací s veřejností a občanskou společností. Význam transparentnosti procesu si uvědomuje i americká strana (viz factsheet USTR „Transparency and the Obama Trade Agenda“).
V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP. Byl rozšířen přístup k průběžným textům všem členům Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslanců Výboru pro mezinárodní obchod, a publikace se dočkaly další konkrétní návrhy předložené americké straně. Tyto návrhy naleznete zde.
Nepolevuje ani úsilí o udržování pravidelné komunikace mezi EU a občany. Sledovat můžete vyjednávací tým EU na jejich Oficiálním Twitterové účtu.
I v České republice probíhá dialog se všemi dotčenými skupinami a veřejností. Hlavní gestor za ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, v loňském roce pořádalo celou řadu akcí, kde seznamovali veřejnost, včetně podnikatelského sektoru, s tím, co je TTIP, a rok 2015 nebude jiný. Seznam uskutečněných a připravovaných akcí naleznete v souvisejícím článku.
Navíc pro zájemce z řad podnikatelských a obchodních kruhů je připraven i interaktivní formulář, jehož pomocí mohou kdykoliv kontaktovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR jakožto gestora agendy v rámci ČR, se svými prioritami a problémy spojenými s vývozem / dovozem zboží a služeb z/do USA. Ministerstvo všechny impulzy z řad veřejnosti velmi uvítá a využije je pro další komunikaci s Evropskou komisí, které podněty z členských států napomohou ve formulaci evropských priorit a ofenzivních a defenzivních zájmů ve vztahu k USA.
Poznámky:
[1] G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade: A High Resolution Perspective for Europe and the World. Center for Economic Studies & Ifo Institute, říjen 2014. Dostupné z www.cesifo-group.de/ifoHome/publications/working-papers/CESifoWP/CESifoWPdetails?wp_id=19126564