Trestní odpovědnost právnických osob

Související právní předpisy:

• Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
• Trestní zákoník
• Trestní řád
• Zákon o mezinárodní justiční spolupráci
• Správní řád
• Živnostenský zákon
• Zákon o veřejných rejstřících
• Občanský zákoník
• Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• Zákon o některých přestupcích

Související právní průvodci:

• Hospodářské trestné činy
• Manažerská smlouva
• Odpovědnost statutárního orgánu
• Odpovědnost za přestupky podle nového přestupkového zákona
• Přestupky a správní delikty v podnikání
• Správní řád
• Veřejné zakázky

Úvod

Článek rozebírá především otázky působnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, vzniku trestní odpovědnosti právnických osob založené na tzv. přičitatelnosti, okruhu trestných činů, kterých se mohou právnické osoby dopustit. Dále okruhu právnických osob, u nichž může být dovozena trestní odpovědnost, vztahem mezi trestní odpovědností právnických a fyzických osob, zvláštnostmi v sankcionování právnických osob a v neposlední řadě také specifiky trestního řízení vedeného proti právnické osobě.

Trestní odpovědnost právnických osob byla do tuzemského práva zavedena s účinností od 1. ledna 2012, přičemž budila a dosud budí rozpaky mezi právními teoretiky i v rámci soudní praxe. Spory se přitom vedou jak o potřebnost a účelnost trestání právnických osob, tak o souladnosti tohoto, pro kontinentální právo relativně nového, pro angloamerické právo naopak tradičního, institutu se základními teoretickými východisky trestní odpovědnosti.

Soudní praxe i z těchto důvodů zatím přistupuje k aplikaci trestní odpovědnosti právnických osob poměrně opatrně. Například v roce 2022 byla dle Zprávy o činnosti státního zastupitelství na základě výsledků přípravného řízení podána obžaloba nebo návrh na potrestání na 197 právnických osob. U fyzických osob se, pro srovnání, jednalo o 62 459 případů. V poslední době lze ale obecně zaznamenat mírně zvyšující se tendenci přistupovat k trestnímu potrestání právnických osob.

I přes problémy se kterými se praxe doposud musí potýkat, například otázka zastupování právnických osob v případech souběžného trestního stíhání fyzické a právnické osoby, má však postih právnických osob nezastupitelné místo při potírání hospodářské, majetkové a finanční kriminality a korupce.

Na úvod si zařaďme zákon o trestní odpovědnosti právnických osob do systematiky tuzemských trestních předpisů. Svou povahou je zákon o trestní odpovědnost pramen práva hmotného i práva procesního. Při uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob s ním však rozhodně nevystačíme. Se svými necelými padesáti paragrafy zákon totiž ani nemá ambici komplexně upravit problematiku trestní odpovědnosti právnických osob. Nebylo by to pravděpodobně ani účelné, protože byť se jedná o trestní odpovědnost právnických osob, jsou z velké části plně použitelná ustanovení trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o mezinárodní justiční spolupráci, tedy předpisů komplexně vyčerpávajících problematiku trestní odpovědnosti osob fyzických v rovině práva hmotného i procesního.

Cílem zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je tak upravit pouze odchylky od „běžného režimu“ trestní odpovědnosti s ohledem na zvláštní povahu právnických osob, tedy některé instituty modifikovat, aplikaci některých institutů vyloučit a o některé naopak právní řád obohatit.

Právní teorie tak mluví o tzv. vztahu speciality zákona o trestní odpovědnosti ke shora uvedeným trestním předpisům. Tato zásada je přitom stanovena hned v § 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Nestanoví-li tedy zákon o trestní odpovědnosti právnických osob jinak, použije se pro uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob výše uvedených trestních předpisů. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob má tedy povahu tzv. vedlejšího trestního zákona. U trestní odpovědnosti právnických osob se nepoužijí ty ustanovení obecných právních předpisů, u kterých je to z povahy věci vyloučeno (například ustanovení o věku, nebo ty, ke kterým stanoví ZoTOPO úpravu zvláštní, například účinná lítost.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.