Tunisko

Tuniský energetický sektor je závislý na plynu a ropě. S vysokou produkcí elektřiny na bázi zemního plynu (97,8 % v roce 2023) je spojena také potřeba údržby a rozvoje plynové infrastruktury, např. konstrukce a oprava plynovodů, kompresních a chladících stanic. Česká republika má v této oblasti již vybudované jméno díky předchozím projektům pro státní energetický monopol STEG. 

Energetická spotřeba v Tunisku stále roste, sezónně pak hlavně během letních měsíců, kdy je elektřina využívána ke klimatizaci. Větší část fosilních paliv Tunisko dováží, což vytváří tlak na již tak deficitní běžný účet platební bilance. Energetická strategie 2035 tak předpokládá jak rozšíření těžby plynu, tak posílení produkce z obnovitelných zdrojů na 8350 MW a využití potenciálu produkce zeleného vodíku. Faktor energetické transformace je nyní i plánované zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), která se dotkne zhruba 2% veškerého tuniského exportu do EU, především pak cementu a stavebních materiálů.  

Přírodní podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie jsou na místě, i když pro jejich plnohodnotné využití je potřeba zavést řadu legislativních reforem. S koncem roku 2023 se produkce energie z obnovitelných zdrojů situovala pouze na 2,2 % (0,37% solární, 1,8% větrná, 0,05% hydraulická energie). Tunisko se těší slunečnímu svitu mezi 3 000 až 3 500 h/rok, přičemž jeho intenzita se pohybuje mezi 1 800 kWh/m²/rok a 2 600 kWh/m²/rok (jih Tuniska). Zvýšení produkce solární energie se týká především technologií koncentrované solární energie (CSP) v míře 1 510 MW, a technologií koncentrované fotovoltaiky (CPV) o 450 MW. Větrný potenciál Tuniska se odhaduje na 8 GW na využitelné ploše 1 600 km², v současné době produkce dosahuje jen 245 MW.

Zásadními investory v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů jsou mezinárodní donoři, jako je Evropská investiční banka (EIB), Francouzská rozvojová agentura (AFD), Německá rozvojová banka (KfW) Světová banka (WB) nebo Evropská unie (EU). Se začátkem roku 2024 přešel do pokročilé fáze realizace projekt ELMED kabelového spojení Tuniska a Itálie s přenosovou kapacitou 600 MW a předpokládaných dokončením v roce 2028. Projekt je spolufinancován EU (307 mil. EUR) a WB (264,4 mil. USD). Světová banka plánuje další významné investice do přechodu na zelenou energii, mezi 11 a 12 mld. USD do roku 2030 a až 35 mld. USD do roku 2050. Nadále pokračují dílčí projekty v gesci tuniské Národní agentury pro řízení energetiky (ANME) např. program spolufinancování zateplení střech stávajících i nových domů.  

Potřeby vybavení tuniského bezpečnostního sektoru reflektují aktuální nasazení ozbrojených sil v rámci bezpečnostních operací uvnitř Tuniska i v zahraniční. Aktivní boje proti teroristickým skupinám probíhají v kopcovitých oblastech Tuniska v okolí hranic s Alžírskem, kde jsou bezpečnostní patroly často cíleny nástražnými minami. Prioritou je také ochrana dlouhých hranic s Alžírskem a Libyí proti pašování zbraní a obchodu s lidmi, a s tím spojené zabezpečení vojenské zóny na jihu Tuniska, kterou pokrývá poušť. V této oblasti se nacházejí ropné a plynové vrty. Tunisko nasazuje ozbrojené a policejní síly v rámci operace OSN v Mali MINUSMA a kontingent vzdušných sil s helikoptérami pro záchranné operace mise OSN ve Středoafrické republice MINUSCA. Vojenské zdravotnictví a pohyb v pouštních podmínkách jsou nyní prioritní oblastí Tuniskem organizovaných a vedených mezinárodních školení.

Ministerstva vnitra a obrany s rozpočty 5,7 mld. TND (40,6 mld. CZK) a 3,7 mld. TND (26,3 mld. CZK) se objevují na druhém a čtvrtém místě nejvyšších rozpočtových alokací na rok 2023. V oblasti akvizic je třeba obměňovat starší techniku a modernizovat současné vybavení. České technologie v oblasti obranného průmyslu mají přitom výborné renomé a potenciál dalšího růstu. Tuniské letectvo aktivně využívá letouny L-410 T a L-59 Albatros, které stále udržuje v chodu navzdory blížícímu se konci životnosti, a zahájeny byly nové akvizice nákladních vozů i české munice. 

Mezi strategickými cíli tuniské vlády je posílení exportu ve všech odvětvích tuniského průmyslu především na africký trh, což reflektuje i aktivní zapojení Tuniska do Africké kontinentální zóny volného obchodu (ZLECAF). Roste také export stavebního materiálu a potravin do Libye, od roku 2020 stoupl celkový export z Tuniska o rekordních 43 %. Naopak export produktů textilního průmyslu, který zaměstnává přes 160 tis. stálých zaměstnanců, v posledních letech zažívá na klíčovém evropském trhu pokles. Kolem 75 % tuniského exportu však stále směřuje na trh Evropské unie, což klade vysoké nároky na kvalitu vyváženého zboží, především u elektrotechniky pro letecký a automobilový průmysl nebo u potravinářských produktů. Dalším faktorem modernizace výroby především stavebních materiálů je plánované zahájení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Ve všech případech situace vede ke snahám vlády podpořit průmysl skrze pobídky a investiční programy financované převážně zahraničními dárci.

Transfer zahraničních technologií a investice do průmyslu jsou v Tunisku považovány za klíčové nástroje zvýšení konkurenceschopnosti a objevuje se v řadě strategických a investičních programů. Najít své místo na tuniském trhu by tak mohly české technologie automatizace potravinářských procesů a výrobních technologií, šicí stroje pro průmyslové užití, nebo obráběcí a slévárenské stroje pro automobilový a letecký průmysl. Z dalších důležitých odvětví lze jmenovat těžbu fosfátů a jejich zpracování, nebo produkci olivového oleje, kde moderní lisovny představují pouze 48 % z celkového počtu 1 517 aktivních lisoven, které produkují přibližně 28 000 tun oleje denně. Česká republika je v Tunisku známá pro svou vysokou úroveň mechanického průmyslu a představuje tak pro Tunisko v tomto ohledu jistou inspiraci.

Tunisko se nachází v kritickém stavu hydrického stresu s 355 m3 vody na obyvatele/rok (ve srovnání s ČR 1500 m3/rok). Sucho ovlivňuje zemědělství, které má největší podíl na zaměstnanosti (22,6%) v zemi a představuje min. 10 % HDP země. V roce 2023 se propadla zemědělská produkce o 11 % kvůli rekordně nízkým srážkám. Na druhé straně různé lokality pravidelně čelí povodním z přívalových dešťů, kterým se státní úřady snaží zamezovat čištěním potrubí a přítoků, nebo údržbou vodních staveb. 

Existující infrastruktura v oblasti vodohospodářství a čištění odpadních vod je obecně nedostačující. Podle Světové banky až 360 000 obyvatel převážně ve venkovských oblastech není napojených na kanalizační sítě, odpadní vody produkované více než 1,7 miliony obyvatel měst nejsou dostatečně čištěny, a 24 % ČOV spravovaných státním podnikem ONAS pracuje nad rámec své kapacity. Přetížení ČOV má na svědomí také průmysl. Tuniským firmám hrozí pokuty a pozastavení aktivity pokud nesplní státní normy odtoků do odpadních vod. Vodohospodářství a odpadní průmysl tak přitahuje významné investice ze strany státu i zahraničních dárců, které cílí především zlepšení dostupnosti nezávadné vody, ochranu přírodních zdrojů a mobilizaci dodatečných vodních zdrojů. Jedná se o natolik strategický sektor, že byl vybrán pro tzv. Team Europe Initiative, mechanismus Evropské unie, který má zajistit lepší koordinaci mezi dárci a relevantní směřování zahraničních investicí a grantů.

Hlavní aktér v oblasti čištění odpadních vod, státní podnik ONAS, identifikoval několik krátkodobých i dlouhodobých priorit pro sektor odpadního průmyslu: rozšíření terciálního čištění vody, výstavba čistíren odpadních vod pro společné čištění průmyslových odpadních vod coby finančně zajímavé řešení pro soukromé subjekty a posílení infrastruktury ČOV na úrovni menších měst a vesnic (v gesci ministerstva zemědělství). Zde hrají hlavní roli Krajské komise pro rozvoj zemědělství (CRDA). Zajímavá spolupráce může být zahájena jak s ONAS skrze účast na mezinárodních veřejných zakázkách (portál www.tuneps.tn), tak s místními partnery mající vazby na projektové kanceláře a státní instituce, nebo přímo se soukromými podniky znečišťujících odvětví jako je např. chemický, textilní nebo potravinářský průmysl. Technologie přečišťování odpadu z jatek v partnerství s městskými úřady jsou další perspektivní oblastí spolupráce, má-li firma zastoupení nebo partnera v Tunisku.

V turistickém sektoru se může uplatnit automatizace řízení kvality vody v bazénech hotelových komplexů, recyklace vody a další úsporná řešení. V Tunisku se během minulé turistické sezóny zvedla vlna nevůle při omezování dostupnosti vody 

Tunisko je 2. nejoblíbenější destinací v oblasti zdravotního turismu na africkém kontinentu a přitahuje klientelu takřka ze všech afrických zemí, především z Libye, Alžírska, Mauretánie, ale také z Evropy (díky poměru cena/kvalita). I v období růstu konkurenčních destinací, jako je Egypt nebo Turecko, zůstává tuniský soukromý zdravotnický sektor perspektivní. Existuje zde kvalifikovaný personál a ceny jsou konkurenční. Je zde však povědomí o nutnosti dále rozvíjet kvalitu poskytovaných služeb a cílit ve větší míře na evropskou klientelu. V dodávce zdravotních technologií má Česká republika velmi dobrou pozici, která je posilována pozitivním ohlasem na dodávky v rámci české rozvojové spolupráce. České firmy poskytují vysoce kvalitní zboží, které cenově konkuruje evropským firmám, a kvalitativně převyšuje nabídku z řady mimoevropských zemí. Nevyužitý potenciál mají technologie s vysokou přidanou hodnotu, např. vybavení jednotek intenzivní péče, porodních oddělení nebo přístroje na přípravu chemoterapie. 

Na rozsáhlou zdravotní infrastrukturu se váže také farmaceutický průmysl, který je hned po Maroku v regionu nejvíce etablovaný se 40 státními a soukromými laboratořemi a výrobou více než  3 400 léků po místní spotřebu i export. Tři ze čtyř užívaných léků v Tunisku jsou místní produkce, přičemž export se za posledních pět let ztrojnásobil na 200 mil. TND (1,6 mld. CZK) ročně, a směřuje do 35 zemí světa, z toho 24 afrických. Tunisko navíc disponuje kvalifikovanou pracovní silou a příznivým vědeckým prostředím. Jedná se také o odvětví, kde existuje řada investičních pobídek, především v oblasti výroby generických léků, vakcín a léků vycházející z biotechnologie nebo nelékařských produktů. Tuniský renomovaný Institut Pasteur již vyrábí vakcínu proti tuberkulóze a na summitu Evropská unie – Africká unie v únoru 2022 oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO), že Tunisko obdrží technologii potřebnou k výrobě messenger RNA (mRNA) vakcín. Tento sektor vyžaduje vhodné technologické zázemí pro laboratoře a výzkum, jakož i dodávku účinných látek pro výrobu léků, které nejsou na tuniském trhu k dispozici.

Věda a výzkum patří mezi prioritní oblasti rozvoje Tuniska, jedná se o hlavní pilíř strategie přilákání zahraničních investic. Tunisko disponuje devíti technologickými parky, které se nachází v blízkosti průmyslových center, jako je Tunis, Sfax nebo Sousse. Každý má jiné sektorové zaměření, a pomáhá s rozvojem start upů.

Ghazala v Tunisu se soustředí na komunikační technologie, a po boku zde působí a dále rozvíjí technické vzdělávací instituce a výzkumná centra mezinárodních společností v automobilovém průmyslu. V této oblasti se centra pro výzkum a vývoj soustředí m.j. na elektromobilitu, ve stále větší míře jsou aktivity R&D převáděny do Tuniska kvůli dostupné pracovní síle.   

BiotechPole Sidi Thabet se nachází nedaleko hlavního města, a soustředí se na farmaceutický průmyslu a zdravotnictví. Jeho hlavními akcionáři jsou státní výzkumný subjekt Institut Pasteur, který vévodí rozvoji léků a vakcín, nebo národní institut pro výzkum a fyzikálně-chemické analýzy INRAP.  V této oblasti působí cluster PharmaIN, mezi jehož členy figurují klíčové společnosti v sektoru, které vyváží produkty do dalších zemí afrického kontinentu.

Zaměření Ecoparku Technopole Borj Cedria je převážně na technologie spojené s ochranou životního prostředí: obnovitelné zdroje energie, vody, nebo biotechnologie rostlin. Působí zde Vyšší institut environmentálních věd a technologie (ISSTE), Výzkumné a technologické centrum vody (CERTE), nebo Centrum energetického výzkumu a technologií (CRTEn). 

Úplný přehled je dispozici na stránkách ministerstva průmyslu, energie a těžby: https://www.tunisieindustrie.nat.tn/fr/doc.asp?mcat=16&mrub=157 

Příjetí zákona, tzv. Start up Act v roce 2018 otevřelo dveře rozvoji tuniských startupů v různých oblastech specializace, následná legislativa pak dále zjednodušila jejich financování. Seznam registrovaných startupů ze září 2022 je k dispozici zde:  https://www.tunisieindustrie.nat.tn/fr/download/STARTUPSTECH.pdf I navzdory vzniku nadějných projektů, které reagují na potřeby jak místního, tak mezinárodního trhu, je dlouhodobé působení startupů v Tunisku omezováno především zastaralým devizovým zákonem, m.j., který by měl být v procesu revize. 

Zemědělství přispívá 10 % do HDP Tuniska, představuje 7,5 % investic a 9 % tuniského exportu. Zemědělská půda pokrývá 62 % celkové rozlohy Tuniska (více než 10 mil. hektarů), z toho obdělávaná půda představuje 5,25 mil. hektarů. Tuniskému zemědělství dominují drobní farmáři, kde 75 % zemědělské půdy nepřesahuje 10 hektarů. Pouze 10 % ze 470 tis. zemědělců vyváží hlavní zemědělské komodity tuniského exportu, kterými jsou olivový olej (18 %), datle (15 %), a v menší míře rajčata a citrusové plody. 

Postupné snižování vlastní produkce obilí, která pokrývá zhruba 30% zemědělské půdy Tuniska, a její náhlý propad v roce 2023 z důvodu extrémního sucha, posílil tuniskou závislost na dovozu obilí. Odhaduje se, že v roce 2024 Tunisko bude muset na zahraničních trzích nakoupit rekordních 4,7 mil. tun obilí, což představuje navýšení o 80 % oproti roku 2022. Tato situace je v kontextu tíživé ekonomické situace a omezených devizových rezerv neudržitelná. Posílení místní produkce obilí, zavedení efektivnějších způsobů obdělávání půdy a zavlažování patří mezi priority tuniské vlády pro tento stěžejní sektor. Skladovací kapacity, zvyšování produktivity půdy a zavlažování jsou v kontextu klimatických změn v Tunisko klíčové pro celé odvětví zemědělství. 

Světová banka na podporu potravinové bezpečnosti v rámci rozvojového programu pro Tunisko na roky 2023 – 2027 prozatím alokovala 520 mil USD, EU plánuje podporu ve výši desítek mil. EUR společně s dalšími zahraničními donory a investory.    

Efektivní způsob, jak na tuniský trh vstoupit je poskytnutí nabídky soukromým firmám aktivních v oblasti potravinářství, nebo navázat partnerství s tuniskými distributory zemědělských technologií v rámci veletrhů SIAMAP nebo SIAT, které však byly odloženy na blíže neurčené datum. Spolupráci lze zahájit také pomocí Tuniského zemědělského svazu UTAP s tzv. skupinami pro zemědělský rozvoj (Groupement de développement agricole – GDA). V takovém případě lze rovněž využít nástroje ZRS ČR jako je B2B, nebo Aid for Trade MPO ČR k představení českých technologií a postupů v rámci pilotních projektů.