Tvorba strategického plánu – úrovně plánování a funkční strategie



• [1]    Jako příklad lze uvést zpracování dlouhodobé energetické koncepce státu, která je zpracována na 20–30 let dopředu.
• [2]    Rolovací proces (Roll out Process) – představuje plánovací techniku, kdy je příslušný plán zpracováván na vymezené časové období, přičemž je každoročně aktualizován a zároveň „vyrolován“ vždy o jeden rok dopředu.
• [3]    Typický je v tomto směru přístup úvěrujících bank, které si často vymiňují, aby délka strategického období co nejvíce korespondovala s délkou splatnosti poskytnutého úvěru. Strategický plán je potom pro banku významným indikátorem potenciální schopnosti dlužníka splácet poskytnutý úvěr.
• [4]    Obvykle je zaveden termín „podnikatelský plán“ resp. vžitý anglický ekvivalent Business Plan.
• [5]    Registračním procesem je míněna jakákoli aktivita vyplývající ze zákona, která vyvozuje určitá kritéria, jejichž splnění je podmínkou uvedení výrobku na trh. Může se jednat o registrace farmaceutických či kosmetických přípravků.
• [6]    ICT – informační a komunikační technologie.
• [7]    V této souvislosti lze zmínit jako příklad ustavení a plánované fungování Výboru pro řízení rizik (Risk Mana­gement Committee).
• [8]    Podle § 276 a dalších ustanovení zákoníku práce patří mezi významná práva zaměstnanců poskytování informací z činnosti zaměstnavatele a projednání závažných zaměstnaneckých otázek.
• [9]    Jako příklad lze uvést opakované korekce růstu HDP, inflace a výhledy nezaměstnanosti.
• [10]  Tento princip je blíže vysvětlen v kapitole 1.
• [11]  Participace zaměstnanců na formulaci cílů je předmětem manažerského konceptu nazývaného řízení dle cílů (Management by Objectives). Koncept MBO publikoval v roce 1954 Drucker [4, 5].
• [12]  Rozdíl mezi těmito blízkými plány nutno spatřovat v tom, že marketingový plán se zaměřuje na všechny prvky marketingového mixu (produkt, cena, distribuce a podpora prodeje). Obchodní plán je obvykle úžeji zaměřen a specifikuje nabízený sortiment, jeho množství a předpokládané prodejní ceny.
• [13]  Deduktivní technikou uvažování rozumíme přístup, při němž od obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým, zvláštním. Přístup vychází ze známých, ověřených a obecně platných závěrů a aplikuje je na jednotlivé dosud neprozkoumané případy.
• [14]  Induktivní technikou uvažování rozumímepřístup, kdy vyvozujeme obecný závěr na základě poznatků o jednotlivostech. Induktivní technika zajišťuje přechod od jednotlivých soudů k obecným.
• [15]  Pojem strategické operace je ztotožňován s pojmem aktivity a oba pojmy jsou v praxi používány ve stejném významu.
• [16]  SBU – Strategic Business Units jsou samosprávné organizační jednotky zajišťující ve vlastní kompetenci výrobu pro­duktu, prodej a marketing, technický servis a obvykle i technický rozvoj. Organizační koncept SBU uvedl do praxe v 1. polovině 20. století Alfred P. Sloan, bývalý ředitel General Motors (GM), který reorganizoval podnikatelské aktivity GM do pěti divizí podle jednotlivých typů automobilů určených pro odlišné zákaznické segmenty (Chevrolet, Oldsmobil, Buick, Pontiac a Cadillac). S přípustnou mírou zjednodušení lze ztotožnit pojem SBU s pojmem divize.
• [17]  Funkční oblasti reprezentují jednotlivé specializované oblasti firemního podnikání (obchod a marketing, výroba, výzkum a vývoj, logistika, personalistika, řízení jakosti atd.).
• [18]  Pod zastřešujícím pojmem správa je nutné si představit administrativní činnosti, ostrahu, interní audit, vztahy s veřejností, personalistiku apod.
• [19]  Tvorbu strategických variant podrobně popisuje kapitola 1.
• [20]  Business Intelligence (BI) představuje proces získávání a zpracovávání informací o konkurenčních subjektech a jejich přeměně na znalosti, které se potom stávají zdrojem konkurenční výhody. Podrobně se problematikou Business Intelligence zabývá kapitola 9.
• [21]  Customer Relationship Management (CRM) představuje koncept řízení vztahů se zákazníky.
• [22]  Jako příklad lze uvést strategické plánování výroby v automobilním průmyslu, kdy podmínkou požadovaného objemu produkce je zajištění subdodávek komponent od smluvních dodavatelů. Součástí je velice náročné prověřování jednotlivých subdodavatelů jak z hlediska jejich kapacitních možností, tak i úrovně systému řízení jakosti.
• [23]  IPMA, PMBOK, PRINCE 2 reprezentují standardizované metodické postupy řízení projektů s tím, že unifikují určité postupy a formalizují požadované výstupy.
• [24]  Termíny OŽP a BOZP jsou postupně nahrazovány anglickým ekvivalentem HSE (Health-Safety-Environment).
• [25]  ISO – International Organization for Standardization. Představuje zavedení systému řízení společnosti dle některé systémové normy (ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001).
• [26]  OHSAS – Occupational Health and Safety Advisory Services. Norma OHSAS 18001 stanovuje požadavky na systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento systém managementu umožňuje kontrolovat rizika bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, zdokonalovat bezpečnost v podniku a vytvářet bezpečné prostředí pro současné pracovníky i dodavatele [19].
• [27]  Typickým mandatorním cílem je zajištění environmentálních standardů daných předpisem IPPC (Integrated Prevention and Pollution Control) v chemické a farmaceutické výrobě.
• [28]  Soubor etických norem a pravidel, na kterých by v ideálním případě měly být postaveny zásady podnikání.
• [29]  JIT – Just in Time představuje systém dodávek vstupů přímo na výrobní linku bez meziskladů.
• [30]  INCOTERMS (International Commercial Terms) představují soubor vykládacích pravidel obchodních doložek vydaný Mezinárodní obchodní komorou, určující povinnosti smluvních stran při dodávce zboží.
• [31]  ERP – Enterprise Resource Planning (systém pro plánování firemních zdrojů).
• [32]  MIS – Management Information System (systém pro odporu manažerského rozhodování).
• [33]  APS – Advanced Planning and Scheduling (systém pro plánování výroby dle požadavků zákazníka).
• [34]  QMS – Quality Management System (systémy řízení jakosti).
• [35]  SCM – Supply Chain Management (systémy řízení dodavatelských řetězců).
• [36]  WMS – Warehouse Management System (systém řízení skladového hospodářství).
• [37]  TPM – Total Productive Maintenance (systémy pro podporu komplexní a účinné údržby).
• [38]  HRMS – Human Resources Management System (systém pro spravování personální agendy).
• [39]  EDI – Electronic Data Interchange (nástroj pro výměnu a sdílení elektronických dat a informací).
• [40]  Blíže se této problematice věnuje Veber [21].
• [41]  Strategický plán řízení firemních rizik se zabývá řízením firemních rizik na strategické úrovni a je nezbytné tento pojem odlišit od rizik strategického plánu.
• [42]  Blíže se touto problematikou zabývá kapitola 7.
• [43]  Podrobněji se tvorbou strategického finančního plánu zabývá kapitola 4.
• [44]  Procesem se rozumí sled aktivit transformujících vstupy na výstupy za současného spotřebovávání zdrojů. Každý proces je navíc zasazen do časového a organizačního rámce.
• [45]  Vlastníkem procesu je osoba, která aktivně řídí a nese odpovědnost za optimální chod a naplňování cílů pří­slušného firemního procesu. Z pohledu strategického je vlastník odpovědný nejen za věcně správnou dekompozici celo­firemních cílů na úroveň jednotlivého procesu, ale rovněž za plánování jednotlivých aktivit v rámci procesu, které napomáhají k naplňování cílů, dále za vytýčení a dodržování časových harmonogramů a čerpání zdrojů potřebných k chodu a rozvoji procesu.
• [46]  Procesní mapa vizuálně znázorňuje tok aktivit v rámci procesu. Procesní tok může být definován jako sled a interakce souvisejících procesních kroků, činností nebo úkolů, které vytvářejí jednotlivý proces od začátku do konce.
• [47]  V takovém případě mluvíme o redesignu procesů, v krajním případě potom o reengineeringu procesů.
• [48]  Obecně známé a užívané ukazatele, které lze standardně využívat bez ohledu na odvětví.
• [49]  Maďarský vědec Peter Horváth, který řadu let působil v Německu, se zasloužil o propojení BSC a controllingu [7, 8]. Založil firmu Horváth & Partners, která se zaměřuje na poradenství při zavádění BSC.
• [50]  Otázkou zůstává, kolik stanovit cílů v jednotlivých perspektivách: praxe ukazuje na cca pět cílů v rámci jedné perspektivy (Twenty is Plenty).
• [51]  Model BSC lze po dílčích úpravách použít i pro řízení výkonnosti v neziskovém sektoru a státní správě.

Převzato z knihy „Tvorba strategie a strategické plánování“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2012.