Typy organizačních struktur a jejich členění

Funkční organizační struktury

Funkční organizační struktura je nejzákladnější formou organizace, kde jsou zaměstnanci s podobnými úkoly, schopnostmi anebo aktivitami zařazeni do jedné skupiny. Myšlenkou funkční struktury je seskupení pracovníků, kteří pracují na podobných úkolech v jednom úseku podniku, jak je to znázorněno na obrázku Funkční organizační struktura. Celý obchodní personál se nachází v úseku marketingu, všichni techničtí inženýři jsou v úseku výzkumu a vývoje atd. Seskupení úkolů a odborných schopností do jednoho úseku umožňuje jednomu vedoucímu úseku, kterému budou vedoucí jednotlivých oddělení hlásit výsledky své práce, zvládnout celý úsek. Ve většině společností se tato pozice vedoucího úseku nazývá ředitel nebo náměstek generálního ředitele.

Obr. Funkční organizační struktura

Funkční struktura je velmi běžná ve středně velkých podnicích, protože ty dosahují nejvyšších výkonů při výrobě malého počtu výrobků a vysoké úrovni specializace. Funkční struktura má tendenci centralizovat proces rozhodování na nejvyšší úrovni podniku. Rozhodnutí o koordinaci aktivit v jednotlivých úsecích vycházejí z nejvyšší úrovně podniku. Top management hraje kromě jiného také úlohu řešitele sporů, které mohou vzniknout interakcí mezi jednotlivými řediteli úseků. Rozpětí řízení v rámci jednotlivých úseků je velké z důvodu podrobných znalostí vedoucího o úlohách, které musí podřízení splnit využitím společných znalostí a expertíz. Funkční struktura organizací má množství silných, ale také slabých stránek.

Každý podnik musí podniknout následující činnosti, aby mohl odvést svou práci zákazníkovi. Tyto nezbytné činnosti nazýváme funkcemi podniku. Nezbytné funkce průmyslového podniku (který zpracovává nějaký produkt) zahrnují výrobu, marketing, finance, účetnictví a personalistiku. Tyto činnosti jsou nezbytné k vytvoření, vyrobení a posléze prodání výrobku.

Nutné funkce například komerční banky zahrnují přijímání vkladů, poskytování úvěrů a investování do bankovních fondů.

Základní funkce nemocnice zahrnují chirurgii, psychiatrii, farmacii, udržování objektů apod.

Každá z těchto funkcí může být specifickým oddělením a práce mohou být kombinovány podle těchto oddělení. Z tohoto rozdělení se také velmi často vychází při tvoření divizí u podniků s širokým rozsahem výroby.

Mezi silné stránky funkční organizace patří:

• Efektivní využití zdrojů. Seskupením společných úloh je možná úspora nákladů a času. Každé z oddělení (úseků) je schopné sloužit jiným oddělením (úsekům) efektivně, a to mobilizací odborných znalostí na řešení problémů. Zdroje jsou efektivněji využívány tím, že členové sdílejí společné vybavení a zařízení na jednom místě.
• Jednotný odborný vývoj dovedností. V rámci jednoho oddělení je možné o mnoho intenzivnější školení, z důvodu podobných znalostí a prioritního vývoje dovedností. Členové mají možnost specializovat se na danou dovednost ve větší míře tím, že sdílejí informace se svými kolegy z úseku.
• Jasná cesta ke kariéře. Zaměstnanci jasně chápou požadavky dané práce a cestu, kterou jim může přinést povýšení. Pozorováním kolegů s podobným zázemím a odbornými znalostmi zaměstnanec rychle pochopí, které aktivity jsou pro organizaci žádané a které naopak ne.
• Strategické rozhodování shora. Centralizovaná struktura rozhodování zabezpečuje jednotu směru tím, že top management zabezpečuje koordinaci a kontrolu celé organizace. Úsekem jsou určené cíle, které podporují celkovou strategii celé organizace.
• Dokonalejší koordinace práce v rámci oddělení. Společné zázemí členů v rámci oddělení umožňuje vzájemnou komunikaci a dokonalejší kolegialitu. To je dávno skutečností, že členové oddělení jsou ochotnější pracovat v týmu tak, aby dosáhli cíle podniku.

Nedokonalosti funkční organizační struktury:

• Pomalé rozhodování. Pokud si uvědomí fakt, že strategický rozhodovací proces leží na nejvyšší úrovni podniku, pak se vedoucí úseků mohou dostat do situace, kdy nadměrné množství rozhodnutí může znásobit jejich problémy vyskytující se v oddělení. To většinou způsobuje, že rozhodnutí jsou zpomalená nebo ochuzena o kvalitu, což zapříčiní zpoždění i další problémy v podniku.
• Méně inovativní struktura. Vedoucí úseků se zaměřují pouze na cíle svého úseku a ne na celkové cíle organizace. Vývoj nového produktu, využití nové technologie nebo návrhy na nové metody řešení problémů se často neprosadí.
• Nejasná otázka odpovědnosti. Úspěchy a neúspěchy organizace jsou výsledkem aktivit všech úseků. Výroba, marketing, finance, výzkum a vývoj kromě jiných přispívají k dosažení cílů podniku. Avšak příspěvek každého úseku k úspěchu či neúspěchu není vždy očividně zřejmý.
• Slabá koordinace mezi útvary. Členové každého úseku mohou mít pocit izolace a dokonce i nepřátelství vůči členům ostatních úseků. To může vést k tomu, že členové ztratí ochotu podpory anebo kompromisu s ostatními úseky, aby právě oni mohli dosáhnout cíle organizace.

I když se funkční organizační struktura tradičně považuje za klasickou, využívaly její modifikace ještě nedávno i takové pokrokové podniky jako například IBM, Apple apod. – v současnosti z důvodu výrobkových inovaci využívají již pružnějších organizačních struktur.

Případová studie: Příklad funkční organizační struktury průmyslového podniku

Náplní činnosti VIMAS a.s. je výroba speciálních nástrojů pro přesnou strojírenskou výrobu, výroba odlitků a forem. Do budoucna se uvažuje o výrobě spotřební elektrotechniky a komponentů pro elektroniku.

Cílem podniku je vytvořit okruh stálých obchodních partnerů, zajistit obchodní obrat, navázat stabilní obchodní vztahy se zahraničím. Dalším cílem je zvýšit kvalitu, a to jak technické přípravy výroby, tak i dodavatelské činnosti.

V akciové společnosti je zaměstnáno celkem 130 pracovníků, z toho 30 žen. Pracovníci jsou odměňováni podle mzdového předpisu a.s., který je součástí kolektivní smlouvy. Uplatňuje se zde časová mzda. Řídící pracovníci jsou odměňováni pomocí smluvních platů.

Organizační struktura podniku

Ekonomický úsek. Skládá se ze tří částí. V části financování, ekonomické analýzy a všeobecné účtárny pracuje vždy jeden zaměstnanec, je zde kladen důraz na vzájemnou zastupitelnost.

Obchodní úsek. Vedoucí obchodního úseku se věnuje marketingovým aktivitám, zabezpečuje společně s vedoucím provozu kontakty se zákazníky. Oddělení zásobování zajišťuje potřebný materiál pro celou akciovou společnost. Oddělení prodeje se zabývá technickým zabezpečením prodeje a reklamacemi. Oddělení kooperace a základních prostředků zajišťuje činnosti, na které nejsou v podniku kapacity, pokud nestačí provozní možnosti, dále vykonává evidenci základních prostředků, inventarizaci, zajištění generálních oprav u výrobního závodu, koupě základních prostředků.

Personální úsek. Zde jsou řešeny otázky personálních činností, metodika odměňování, výběr pracovníků, systém školení, ekologie, bezpečnosti práce.

Provoz nástrojárna a provoz slévárna. Oba provozy mají vlastní přípravu výroby, kde se řeší otázky konstrukce a technologie. Vlastní výrobní proces probíhá v dílnách, v jejichž čele stojí mistři. V nástrojárně pracuje 77 lidí, ve slévárně 40 lidí.

Referát řízení jakosti. Jeden pracovník zabezpečuje zavádění systému řízení kvality a jakosti podle ISO 9000-9004. Zavedení systému řízení jakosti zahrnuje řadu činností: organizační zabezpečení kontroly přímo podřízené řediteli, zpracování dokumentace, vypracování příruček jakosti, zajištění organizace na dílnách, vzdělávání.

VIMAS a.s. využívá na základě smlouvy celé řady činností akciové společnosti PESIT (právní obsluha, vrátnice, topení, osvětlení). Také oprava a údržba je realizována na základě smlouvy s firmou PESIT, jejichž pracovník je neustále na pracovišti, ale není zaměstnancem a.s.

S touto strukturou jsou spojeny výhody i nevýhody. Vedení podniku je charakterizuje takto:

Výhody:

• odborná způsobilost pracovníků,
• umožňuje vrcholovému vedení důkladnou kontrolu,
• respektuje princip pracovní specializace,
• zjednodušuje přípravu nových pracovníků, zjednodušuje školení.

Nevýhody:

• malý důraz na cíle společnosti,
• přeceňování vlastní odbornosti a nedostatek přehledu o podniku jako celku,
• menší koordinace mezi funkcemi,
• za zisk odpovídá pouze vrcholový manažer.

V akciové společnosti VIMAS se snaží jednotlivé negativní stránky této organizační struktury potlačit. Otázka malé zainteresovanosti na celopodnikových cílech je řešena v oblasti odměňování, kdy plnění těchto cílů ovlivňuje nadtarifní složku mzdy. Dále je v podniku kladen velký důraz na zastupitelnost jednotlivých funkcí v rámci jednotlivých úseků (například pod vedoucím personálního úseku pracuje jedna pracovnice jako mzdová účetní a jedna, která se zabývá personálními záležitostmi: ta v případě nepřítomnosti kolegyně musí být schopna provádět mzdové účetnictví a naopak).

Obecnou nevýhodou (jak již bylo uvedeno výše) funkční organizační struktury je problematika týkající se zisku. Proto ve VIMAS a.s. není za zisk odpovědný vrcholový manažer, ale firma je rozdělena na tři hospodářská střediska:

1. správa (úsek ekonomický, obchodní, personální a referát řízení jakosti),
2. provoz slévárna,
3. provoz nástrojárna.

Výkaz zisku a ztrát se sleduje za jednotlivé provozy včetně správy. To umožňuje stanovit odpovědnost za dosažení zisku, zvyšuje se zainteresovanost na zisku. Pracovníci správy a vedoucí provozů jsou zainteresováni na zisku celé akciové společnosti, ostatní pracovníci na zisku provozu.

Ani pomalá adaptace na změny vnějšího prostředí zde nepřichází v úvahu. Firma pracuje na základě zakázek, proto se musí pružně přizpůsobovat požadavkům na trhu. Tomu pomáhá používání špičkových technologií.

Funkční organizační struktura je i přes některé její nevýhody pro VIMAS a.s. vhodná, jak z hlediska její velikosti co do počtu zaměstnanců, tak z hlediska její činnosti. V podniku si uvědomují nebezpečí, která s sebou tato struktura nese. Pomocí celé řady opatření se snaží tyto nevýhody odstranit nebo alespoň minimalizovat.