English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Ukrajina je ve všech ohledech zasažena ruskou vojenskou agresí. Navzdory válce však její ekonomika v roce 2023 vykázala mírný růst o 5,3 % (srov. pokles o 28,8 % v roce 2022) a země čelí nejhlubší recesi od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. Ztráta rozsáhlých průmyslových území, masivní vnitřní a zejména pak vnější migrace a zavírání podniků vedly k prudkému nárůstu nezaměstnanosti až na 19,2 % práceschopného obyvatelstva. Nárůst veřejného dluhu v roce 2023 na 90,4 % HDP a pokračující tendence v letošním roce výrazně ohrožuje hospodářskou stabilitu země a právě proto bude ukrajinská strana v rámci zajištění finanční stability země muset nadále spoléhat zejména na vnější financování (MMF, WB, EBRD, EU).
Očekávání ohledně následující obnovy hospodářského růstu kvůli válce, která představuje zásadní devastující zásah do ekonomiky, jsou spíše opatrná. Oživení trhu práce budou zpomalovat strukturální disproporce, které se v důsledku války ještě prohloubily: migrace a nerovnoměrné ekonomické obnovení v jednotlivých odvětvích a regionech. Lepších výsledků ukrajinská ekonomika bude moci dosáhnout pouze za podmínek klesající intenzity konfliktu (snížení bezpečnostních rizik a oživení spotřebitelské a investiční poptávky), výrazného návratu Ukrajinců a plnohodnotného obnovení vývozního potenciálu přes černomořské přístavy. Na konci května 2024 většina mezinárodních bank a ratingových agentur prognózují s ohledem na předpokládanou deokupaci území postupné oživování ukrajinské ekonomiky, které by se mohlo v následujících letech zrychlovat. Odhaduje se, že průměrný meziroční růst HDP za rok 2024 se bude pohybovat okolo hodnoty 4,1 %. Dle prognózy vývoje HDP v letech 2025 a 2026 by další růst měl vyšplhat na hodnotu 4,4 % a 4,7%.
Dokud válka trvá, bude docházet zejména k dočasné operativní obnově zničených objektů strategické infrastruktury. Válka však dříve či později skončí a Ukrajina bude potřebovat obnovit vše od infrastruktury, průmyslu, až po bydlení.
| Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Růst HDP (%) | -28,8 | 5,3 | 4,1 | 4,4 | 4,7 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 77,8 | 90,4 | 87,3 | 89,7 | 92,9 |
| Míra inflace (%) | 20,2 | 12,9 | 5,5 | 4,8 | 5 |
| Populace (mil.) | 36,1 | 36,6 | 37 | 37,5 | 37,9 |
| Nezaměstnanost (%) | 19,9 | 18,2 | 15,3 | 13,9 | 12 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 12 540,0 | 13 520,0 | 14 270,0 | 15 010,0 | 15 880,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | 8 | -9,2 | -8,9 | -13,8 | -15,4 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -14,7 | -28,8 | -30,4 | -40 | -40,3 |
| Průmyslová produkce (% změna) | -36,7 | -9,6 | 6,2 | 4,1 | 3,6 |
| Exportní riziko OECD | 6/7 | 6/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Čína | 15,6 |
| Polsko | 9,9 |
| Německo | 8,2 |
| Turecko | 6 |
| Bělorusko | 5,7 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 55,2 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 8,6 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 2,9 |
| Předměty obchodu zvláštní | 2,3 |
| Plyn zemní, případně zkapalněný | 2,1 |
| Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 1,5 |
| Zdroj: EIU | |
Aktuální informace k oborovým příležitostem
Ukrajinský trh vždy skýtal řadu obchodních a investičních příležitostí. Díky aktivnímu nástupu českých firem v důsledku provádění ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vzájemný obchod vykazoval v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 2015 se náš vývoz více než zdvojnásobil (v roce 2015 činil 15,2 mld. Kč a v roce 2022 už 35,5 mld. Kč). Válka však výrazným způsobem zasáhla většinu sektorů bilaterální spolupráce a ovlivnila aktuální poptávku ukrajinské strany, zejména směrem k dočasné operativní obnově zničených objektů a pomoci se zajištěním základního fungování státu a základních potřeb pro obyvatele.
Ukrajina společně se západními partnery věnuje zvýšenou pozornost opatřením na podporu fungování kritické infrastruktury – dodávky vody a elektřiny, vytápění na zimní sezónu 2023/2024, fungování zemědělsko-potravinových řetězců, aby lidé mohli žít na válkou zasažených územích, aby mohlo docházet k návratu běženců do svých domovů. Na celé řadě míst je nutné zajistit potřebné obydlí vnitřně vysídleným osobám. Již v této etapě mají české firmy šanci na zapojení do procesu obnovy.
Následovat bude kompletní obnova měst a infrastruktury dle evropských standardů trvající několik desetiletí. České firmy se vždy aktivně podílely na procesu modernizace a rozvoje ukrajinské infrastruktury a ekonomiky. Zkušenost ČR s poskytováním materiální, humanitární a rozvojové pomoci Ukrajině, s dodáváním vojenské techniky, zbraní a transformační spolupráce lze vnímat jako komparativní výhodu pro fázi poválečné rekonstrukce země.
Pro obnovu Ukrajina počítá se zdroji financování především z EU, USA a dalších vyspělých zemí a mezinárodních finančních institucí (zárukou transparentního obchodu), se zapojením soukromého sektoru. V říjnu 2022 byl vládou schválen Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-2025 s vyčleněním finančních prostředků. Součástí programu je také komerční část rekonstrukce Ukrajiny, která směřuje k rozvoji obchodní spolupráce, včetně podpory zapojení podnikatelské sféry do rekonstrukčních a rozvojových projektů všech možných donorů s využitím dostupných proexportních nástrojů. Důležitá bude připravenost komplexních nabídek zapojení českých firem a řešení do procesu rekonstrukce ukrajinské ekonomiky, tedy české schopností, které dokážeme realizovat na Ukrajině.
Perspektivní sektory pro spolupráci do budoucna jsou doprava a infrastruktura, strojírenství a energetika. Stabilními sektory pro další spolupráci se jeví rovněž zdravotnický a zemědělský průmysl.
Energetika
Připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá nejen modernizaci generujícího zařízení a sítí. Synchronizace s ENTSO-E také zajistí demonopolizaci trhu s elektřinou, pomůže zavést efektivní transparentní evropská pravidla/postupy a otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně hospodářské činnosti, což je velmi důležité vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině.
Ostřelování infrastruktury vede k nárůstu zatížení energetické soustavy a vzniku výrazných komplikací při zabezpečení dodávek elektrické a tepelné energie. Poškozené jsou všechny tepelné elektrárny, teplárny, většina vodních elektráren, nemluvě o rozsáhlé destrukci rozvoden a vysokonapěťového vedení. Nově terčem útoku jsou i největší v Evropě zásobníky plynu na západě země. Ukrajina za poslední 2 měsíce přišla o cca 7 GW výrobních kapacit. Škody se odhadují na 1 mld. USD.
Národní komise pro státní regulaci energetiky předpokládá 25-30 % deficit elektřiny už v letních měsících 2024. Tento scénář si nutně vyžádá pokles spotřeby elektřiny v průmyslu a domácnostech s rozsáhlými výpadky v některých sídlech, zejména ve větších městech (v závislosti na dostupnosti zařízení pro obnovu).
V krátkodobém horizontu lze proto spatřovat příležitost pro české podnikatelské subjekty v dodávkách elektrických zařízení (silové transformátory, přístrojové transformátory, vysokonapěťové spínače, odpojovače), mobilních kabelových laboratoří, kabelů a vodičů.
Podle monitoringu IT portálu AidEnergy (https://energy-aid.mev.gov.ua/) mezi prioritní potřeby patří regulátory tlaku plynu, měřicí přístroje, vysokofrekvenční omezovače, izolační a instalační spotřební materiál, serverová zařízení, transformátory proudu pro nízké napětí, výkonové transformátory, generátory, nabíječky, olejové jističe atd. S ohledem na lhůty dodání těchto zařízení (mezi 6 měsíci až jedním rokem) lze doporučit zabezpečení dostupnosti dostatečného množství rezervních komponent na skladě.
Příprava na příští topnou sezónu je pro Ukrajinu prvořadou prioritou, ale komplexní oprava poškozených zařízení bude trvat roky. Do začátku zimního období bude snahou posílit ochranu objektů energetické infrastruktury, zajistit obnovu generace, distribuční a přenosové soustavy elektřiny a směřovat energetiku k další decentralizaci (prostor pro dodávky kogeneračních jednotek – nevyžadují velké kapitálové investice na přípravu instalace a umožňují rychlé vyrovnání výkonu).
Ve střednědobém horizontu budou přínosem kroky směrem k decentralizaci energetické soustavy Ukrajiny s cílem zvýšit spolehlivost přenosu elektřiny a dostupný výkon energetické soustavy pro (1) pokrytí vlastní potřeby energie a (2) obnovení komerčního toku elektřiny do zemí Evropské unie. Z praktického hlediska může být přínosem studie proveditelnosti analyzující konkrétní potřeby (včetně otázky modernizace) energetického sektoru země, prioritně ve čtyřech oblastech našeho zájmu: Dnipropetrovská, Charkovská, Lvivská a Zakarpatská. Z ukrajinské strany je zájem o vyspělé decentralizované zdroje energie a tepla s jejich integraci do stávající energetické soustavy (například kogenerační jednotky a bioplynové elektrárny).
Rozvoj biopaliv je jednou z perspektivních oblastí spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou. Ukrajina má významný potenciál většího využití místních biopaliv místo zemního plynu. Za posledních šest let bylo na Ukrajině uvedeno do provozu více než 2,4 GW kapacity biomasy, do jejíž výstavby bylo investováno více než 540 mil. EUR. Mechanismem pro vytvoření trhu s biopalivy na Ukrajině by mělo být využívání jednotné elektronické platformy pro výrobce a spotřebitele. Perspektivním směrem spolupráce je proto výměna zkušeností s implementací burzovních nástrojů a clearingu na energetických trzích.
Do budoucna lze předpokládat větší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie. Absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro větrné a vodní elektrárny (například turbíny pro malé vodní elektrárny v Zakarpatské oblasti) a jadernou energetiku (dodávky zařízení pro zvyšování bezpečnosti provozu ukrajinských energetických bloků; pokračování servisních výkonů včetně dodávek náhradních dílů a komponent; součinnost v R&D; projektové a inženýrské výkony). Kromě toho je možná spolupráce jak v rámci obnovy poškozené infrastruktury, tak při realizaci nových projektů. Velkou výzvou může být společný vývoj s následnou výrobou univerzálních mobilních jaderných reaktorů. Poptávka je i po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. Zde najdou uplatnění firmy působící v oblasti měření a regulace spotřeby nebo energetického auditu.
Nakonec samotné připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá celkovou modernizaci generujícího zařízení a sítí a s ukončením války otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně-hospodářské činnosti, což je vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině velmi důležité.
Zemědělství a potravinářství
Struktura exportu ukrajinské agroprodukce naznačuje jeho převážně surovinový charakter a pro docílení světové konkurenceschopnosti potřebu rozvoje směrem k hlubšímu zpracování a výrobě produktů s vyšší přidanou hodnotou v souladu se standardy EU.
Válka na Ukrajině vážně poškodila zemědělsko-potravinářský sektor. Značné škody utrpěla infrastruktura pro skladování produkce, zemědělská technika (5,8 mld. USD) a již vyrobená produkce. Obnova přístavní infrastruktury, obilných sil a dodávky zemědělské techniky bude proto příležitosti pro české dodavatele.
Podle Kyjevské školy ekonomiky (KSE) si obnova v příštích 10 letech vyžádá náklady ve výši 56 mil. USD.
Velkou pozornost a investice bude třeba směřovat do činnosti odminování zemědělských pozemků zejména v Charkovské, Mykolajivské a Chersonské oblasti. Velké investice bude také potřeba nasměrovat do rozvoje chovu hospodářských zvířat, krmiv a genetiky. S cílem zvýšení kvality zemědělských komodit se otevírají možnosti pro dodávky osiv, semen, sazenic a hnojiv. Dobré exportní možnosti existují u dodávek zařízení na zpracování ovoce a zeleniny, výrobu mražených polotovarů, mraženého ovoce, ovocných koncentrátů a s tím související balící a skladovací techniky. Zajímavou příležitostí mohou být také tendry Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů na projekty realizované v rámci poskytování humanitární pomoci. V souvislosti s intenzivnějším zapojením Ukrajiny do mezinárodního obchodu bude potřeba zintenzivnit spolupráci dozorových orgánů Ukrajiny a zemí EU.
Dopravní infrastruktura
Zničená a poškozená civilní a vojenská infrastruktura nabízí jedinečné možnosti pro české dodavatele techniky, materiálů a technologií ve stavebním segmentu. Poškození přehrad, silničních a železničních mostů (zničeno 346) otevírá zcela nové příležitosti pro české firmy (25,4 tis. km silnic potřebuje rekonstrukci, potřeba v různých železobetonových konstrukcích).
Odminování území a zneškodňování jiných výbušných zařízení je nutnou podmínkou pro další obnovu infrastruktury. Ministerstvo obrany odhaduje, že odminování válkou postiženého území bude trvat až 70 let a stát nejméně 37 miliard dolarů.
Možnosti pro spolupráci jsou i při modernizaci veřejné dopravy (celkem zničeno 16000 trolejbusů, tramvají a autobusů) a při celkové rekonstrukci železniční infrastruktury – bezpečnostní, informační a telekomunikační systémy; 507 km poškozených železničních tratí; 126 stanic a nádraží, výroba a oprava kolejových vozidel a lokomotiv; zlepšení komfortu mobility a bezpečný provoz; modulární mosty a menší ocelové mosty.
Podle předběžných odhadů činí celková výše škod v segmentu leteckém průmyslu cca 2 mld. USD, což otevírá větší okno potenciálních příležitostí v oblasti modernizace letišť, letištních ploch a leteckého vybavení, včetně letecké navigace, palubního a terminálového vybavení.
Zdravotnictví a farmacie
Výrazný růst poptávky po zdravotnických službách a nedostatek státních prostředků v době války (pro tento jinak prioritní sektor) negativně ovlivňuje dostupnost životně důležitých a cenově dostupných léků a zdravotnického materiálu. Od začátku války bylo zcela zničeno 205 a částečně poškozeno 1554 zdravotnických zařízení, což vážně omezuje pokročilé diagnostické a léčebné možnosti poskytované pacientům. Bylo zničeno 260 sanitních vozů, dalších 150 poškozeno a 125 ukořistěno. V důsledku migrace specialistů jsou problémy s výrobou léků.
Ukrajinský národní plán obnovy a Strategie rozvoje zdravotnictví do roku 2030 upřednostňují poválečnou modernizaci zdravotnické infrastruktury a transformaci zdravotní péče v souladu se standardy EU.
Bude proto docházet k výstavbě nových nemocnic a rekonstrukci poškozených zdravotnických zařízení. Příležitost pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie) a též poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích.
V souvislosti s reformou a obnovou ukrajinského zdravotnictví příležitosti pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie), rekonstrukce infrastrukturních zařízení podle standardů pro zdravotně postižené, dodávky léků a zdravotnického materiálu, školení personálu, vývoj a implementace softwarových a IT řešení pro zdravotnictví. Perspektivním směrem se jeví i rehabilitace veteránů, který zahrnuje psychologickou podporu (telemedicína, léky na bázi kanabinoidů) a fyzickou rehabilitaci (VR-technologie, vybavení pro fyzický trénink, protetika).
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Ačkoliv na Ukrajině funguje více než 80 výzkumných ústavů, státní podpora vědy a výzkumu je dlouhodobě podhodnocená. Podle Global Innovation Index se Ukrajina v roce 2023 umístila na 55. příčce ze 132 hodnocených zemí, přitom žádná univerzita se nedostala mezi 500 nejlepších vysokých škol světa. Navíc v důsledku války bylo poškozeno/zničeno mnoho vědeckých institucí a univerzit a tisíce vědců a studentů museli zemi opustit. To vedlo ke strmému poklesu výzkumu a inovací a rovněž ke zhoršení kvality vzdělávání.
Velký potenciál pro posílení spolupráce s EU lze očekávat od zapojení Ukrajiny (v prosinci 2023) do programu Horizon Europe. Společný výzkum a projekty v oblastech jako je medicína (protetika, technologie pro léčbu popálenin a zranění a využití virtuální reality pro léčbu posttraumatické stresové poruchy a fyziologickou rehabilitaci), energetika (smart grid, oblast malých modulárních reaktorů), vojensko-průmyslový komplex, zemědělství, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a informační technologie (např. EdTech – v současné době na Ukrajině studuje přes 900 000 dětí dálkově, a proto se otevírá příležitost pro vzdělávací software, specializované vzdělávací platformy, ale i simulátory virtuální reality a interaktivní tabule) by mohly Ukrajině významně pomoci a otevřít perspektivy pro poválečné investice českých firem.
