Ukrajina ve spolupráci se západními partnery soustředí své úsilí na zajištění fungování klíčové infrastruktury, zejména v oblasti dodávek vody a elektrické energie, příprav na topnou sezónu 2025/2026 a zachování funkčnosti zemědělsko-potravinových řetězců. Cílem těchto opatření je umožnit obyvatelům život na válkou zasažených územích a vytvořit podmínky pro návrat vnitřně vysídlených osob do svých domovů. Již v této fázi se českým firmám otevírají konkrétní příležitosti k zapojení do procesu obnovy.

Kompletní rekonstrukce měst a infrastruktury podle evropských standardů bude dlouhodobým procesem, který potrvá několik desetiletí. Poprvé se však ve větším měřítku uplatňuje přístup „Build Back Better“, zaměřený na výstavbu ve vyšší kvalitě – s důrazem na energetickou efektivitu, digitalizaci, udržitelnost a odolnost vůči budoucím hrozbám. Bezpečnost dodávek, rychlost realizace a flexibilita projektových řešení představují klíčové faktory ovlivňující současnou poptávku, v nichž jsou české podniky vnímány jako spolehliví a zkušení partneři. Zkušenosti České republiky s poskytováním materiální, humanitární i rozvojové pomoci, dodávkami obranné techniky a transformační spoluprací lze zároveň považovat za významnou komparativní výhodu při zapojování se do obnovy Ukrajiny.

Pro obnovu Ukrajina počítá se zdroji financování především z EU (zejm. prostřednictvím programu finanční podpory Evropské unie pro Ukrajinu, tzv. “Ukraine Facility”), USA (např. zřízením americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu v rámci dohody o  nerostných surovinách) a dalších vyspělých zemí a mezinárodních finančních institucí (zárukou transparentního obchodu), se zapojením soukromého sektoru. V říjnu 2022 byl vládou schválen Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-2025 s vyčleněním finančních prostředků. Součástí programu je také komerční část rekonstrukce Ukrajiny, která směřuje k rozvoji obchodní spolupráce, včetně podpory zapojení podnikatelské sféry do rekonstrukčních a rozvojových projektů všech možných donorů s využitím dostupných proexportních nástrojů. Důležitá bude připravenost komplexních nabídek zapojení českých firem a řešení do procesu rekonstrukce ukrajinské ekonomiky, tedy české schopností, které dokážeme realizovat na Ukrajině.

Perspektivní sektory pro spolupráci do budoucna jsou doprava a infrastruktura, strojírenství a energetika. Stabilními sektory pro další spolupráci se jeví rovněž zdravotnický a zemědělský průmysl.

 Mezi hlavní priority v oblasti energetiky pro rok 2025 patří ochrana stávající infrastruktury, opravy poškozených zařízení, zvýšení těžby a distribuce ropy a zemního plynu, rozšíření přeshraniční výměny elektřiny a rozvoj distribuované a decentralizované výroby energie. V této souvislosti se plánuje uvedení do provozu přibližně 1,5 GW v plynových turbínách a cca 0,35 GW v kogeneračních jednotkách.

V krátkodobém horizontu se pro české dodavatele otevírají příležitosti zejména v oblasti dodávek elektrických zařízení, jako jsou výkonové a měřicí transformátory, vysokonapěťové spínače, odpojovače, mobilní kabelové laboratoře, kabely a vodiče. Tyto potřeby přímo korespondují s prioritami identifikovanými prostřednictvím monitoringu IT portálu AidEnergy (https://energy-aid.mev.gov.ua/), podle kterého Ukrajina aktuálně poptává také regulátory tlaku plynu, měřicí přístroje, vysokofrekvenční omezovače, izolační a instalační spotřební materiál, serverová zařízení, transformátory proudu pro nízké napětí, výkonové transformátory, generátory, nabíječky či olejové jističe.

Vzhledem k dodacím lhůtám těchto zařízení (v rozmezí šesti měsíců až jednoho roku) je doporučeno zajistit dostupnost dostatečného množství rezervních komponent na skladě, aby bylo možné pružně reagovat na konkrétní poptávku ukrajinského trhu a zapojit se do plánovaných obnovovacích projektů.

Příprava na příští topnou sezónu je pro Ukrajinu prvořadou prioritou, ale komplexní oprava poškozených zařízení bude trvat roky. Do začátku zimního období bude snahou posílit ochranu objektů energetické infrastruktury, zajistit obnovu generace, distribuční a přenosové soustavy elektřiny a směřovat energetiku k  další decentralizaci (prostor pro dodávky kogeneračních jednotek – nevyžadují velké kapitálové investice na přípravu instalace a umožňují rychlé vyrovnání výkonu).

Ve střednědobém horizontu budou přínosem kroky směrem k decentralizaci energetické soustavy Ukrajiny s cílem zvýšit spolehlivost přenosu elektřiny a dostupný výkon energetické soustavy pro (1) pokrytí vlastní potřeby energie a (2) obnovení komerčního toku elektřiny do zemí Evropské unie. Z praktického hlediska může být přínosem studie proveditelnosti analyzující konkrétní potřeby (včetně otázky modernizace) energetického sektoru země, prioritně ve čtyřech oblastech našeho zájmu: Dnipropetrovská, Charkovská, Lvivská a Zakarpatská. Z ukrajinské strany je zájem o vyspělé decentralizované zdroje energie a tepla a jejich integraci do stávající energetické soustavy (například kogenerační jednotky a bioplynové elektrárny). 

Rozvoj biopaliv je jednou z perspektivních oblastí spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou. Ukrajina má významný potenciál většího využití místních biopaliv místo zemního plynu. Za posledních šest let bylo na Ukrajině uvedeno do provozu více než 2,4 GW kapacity biomasy, do jejíž výstavby bylo investováno více než 540 mil. EUR. Mechanismem pro vytvoření trhu s biopalivy na Ukrajině by mělo být využívání jednotné elektronické platformy pro výrobce a spotřebitele. Perspektivním směrem spolupráce je proto výměna zkušeností s implementací burzovních nástrojů a clearingu na energetických trzích. 

Do budoucna lze očekávat intenzivnější využívání jaderné energie a obnovitelných zdrojů. V současnosti se nachází v závěrečné fázi schvalovacího procesu dokumentace týkající se zejména projektu dostavby dvou jaderných reaktorů využívajících americkou technologii AP-1000. Současně probíhají stavební práce na infrastruktuře určené pro instalaci dvou reaktorů typu VVER-1000. Původně bylo plánováno, že dané reaktory budou zakoupeny v Bulharsku. Vzhledem k aktuální vnitropolitické situaci v zemi a možnému geopolitickému vlivu ze strany Ruské federace však nelze vyloučit, že k realizaci tohoto obchodu vůbec nedojde. Za těchto okolností se otevírá prostor pro české výrobce, kteří by se mohli stát alternativními dodavateli daného zařízení. Klíčovým faktorem zůstává schopnost dodržet požadovanou dodací lhůtu, která bude rozhodujícím kritériem pro výběr dodavatele.

Absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro větrné a vodní elektrárny (například turbíny pro malé vodní elektrárny v Zakarpatské oblasti) a jadernou energetiku (dodávky zařízení pro zvyšování bezpečnosti provozu ukrajinských energetických bloků; pokračování servisních výkonů včetně dodávek náhradních dílů a komponent; součinnost v R&D; projektové a inženýrské výkony). Kromě toho je možná spolupráce jak v rámci obnovy poškozené infrastruktury, tak při realizaci nových projektů. Velkou výzvou může být společný vývoj s následnou výrobou univerzálních mobilních jaderných reaktorů. Poptávka je i po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. Zde najdou uplatnění firmy působící v oblasti měření a regulace spotřeby nebo energetického auditu. 

Nakonec samotné připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá celkovou modernizaci generujícího zařízení a sítí a s ukončením války otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně-hospodářské činnosti, což je vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině velmi důležité.

Válka na Ukrajině vážně poškodila zemědělsko-potravinářský sektor. Značné škody utrpěla infrastruktura pro skladování produkce, zemědělská technika (škody přesáhly 6 mld. USD) a již vyrobená produkce. Obnova přístavní infrastruktury, obilných sil a dodávky zemědělské techniky bude proto příležitosti pro české dodavatele.

Aktualizovaná zpráva Kyjevské školy ekonomiky (KSE) uvádí, že celkové náklady na obnovu zemědělství a potravinářství v příštích 10 letech přesáhnou 60 mld. USD. Velkou pozornost a investice bude třeba směřovat do činnosti odminování zemědělských pozemků zejména v Charkovské, Mykolajivské a Chersonské oblasti. Velké investice bude také potřeba nasměrovat do rozvoje efektivního chovu hospodářských zvířat, krmiv a genetiky. S cílem zvýšení kvality zemědělských komodit se otevírají možnosti pro dodávky osiv, semen, sazenic a hnojiv s kontrolovaným uvolňováním živin. Dobré exportní možnosti existují  u  dodávek zařízení na zpracování ovoce a zeleniny, výrobu mražených polotovarů, mraženého ovoce, ovocných koncentrátů a s tím související balící a skladovací techniky. Zajímavou příležitostí mohou být také tendry Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů na projekty realizované v rámci poskytování humanitární pomoci s důrazem na obnovu výrobních kapacit, školení pracovníků a dodávky technologických celků do zasažených oblastí. V souvislosti s intenzivnějším zapojením Ukrajiny do mezinárodního obchodu bude potřeba zintenzivnit spolupráci dozorových orgánů Ukrajiny a zemí EU. Dále bude klíčové zavádění digitálních systémů sledování bezpečnosti potravin, certifikací a harmonizace standardů v oblasti živočišné a rostlinné výroby.

Odminování území a zneškodňování jiných výbušných zařízení je nutnou podmínkou pro další obnovu infrastruktury. Ministerstvo ekonomiky odhaduje, že odminování válkou postiženého území může trvat desítky let a stát nejméně 29.8mld. USD (na financování odminování v roce 2025 bylo vyčleněno 2,5 mld. UAH).

Příležitostí jsou při modernizaci veřejné dopravy (v roce 2024 zničeno 500 autobusů, 195 tramvají, 155 trolejbusů; celkem více než 16 000 prostředků MHD během války) a při celkové rekonstrukci silniční a železniční infrastruktury (více než 26.000km silnic potřebuje rekonstrukci, potřeba v různých železobetonových konstrukcích; bezpečnostní, informační a telekomunikační systémy; 10.000km poškozených železničních tratí; oprava kolejových vozidel a lokomotiv; zlepšení komfortu mobility a bezpečný provoz).

Podle předběžných odhadů činí celková výše škod v segmentu leteckém průmyslu cca 2 mld. USD, což otevírá větší okno potenciálních příležitostí v oblasti modernizace letišť, letištních ploch a leteckého vybavení, včetně letecké navigace, palubního a terminálového vybavení.

Ukrajinský národní plán obnovy a Strategie rozvoje zdravotnictví do roku 2030 upřednostňují poválečnou modernizaci zdravotnické infrastruktury a transformaci zdravotní péče v souladu se standardy EU.

Bude proto docházet k výstavbě nových nemocnic a rekonstrukci poškozených zdravotnických zařízení. Příležitost pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie) a též poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích.

Ukončení programu podpory ukrajinského zdravotnictví agenturou USAID v roce 2025 vytváří vakuum v oblasti mezinárodní pomoci, které by mohli zaplnit jiní partneři, včetně českých společností nabízejících udržitelné investice, moderní technologie a školení zaměstnanců. 

V souvislosti s reformou a obnovou ukrajinského zdravotnictví příležitosti pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie), rekonstrukce infrastrukturních zařízení podle standardů pro zdravotně postižené, dodávky léků a zdravotnického materiálu, školení personálu, vývoj a implementace softwarových a IT řešení pro zdravotnictví. V důsledku konfliktu 41 % Ukrajinců trpí duševními poruchami a 39 % neurologickými onemocněními. Poptávka po antidepresivech vzrostla za poslední rok o 46 %, po vitamínech o 45,5 %, což odráží rostoucí potřebu produktů pro duševní zdraví.

Perspektivním směrem se jeví i rehabilitace veteránů, který zahrnuje psychologickou podporu (telemedicína, léky na bázi kanabinoidů) a fyzickou rehabilitaci (VR-technologie, vybavení pro fyzický trénink, protetika).

Velký potenciál pro posílení spolupráce s EU lze očekávat od zapojení Ukrajiny (v prosinci 2023) do programu Horizon Europe. V roce 2024 byl také zahájen projekt LUKE (Linking Ukraine to the European Research Area), jehož cílem je vytvořit mnohostrannou platformu pro financování a budování kapacit s cílem posílit spolupráci s Ukrajinou v oblasti výzkumu a inovací. Společný výzkum a projekty v oblastech jako je medicína (protetika, technologie pro léčbu popálenin a zranění a využití virtuální reality pro léčbu posttraumatické stresové poruchy a fyziologickou rehabilitaci), energetika (smart grid, oblast malých modulárních reaktorů), vojensko-průmyslový komplex, zemědělství, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a informační technologie (např.  EdTech –  v současné době na Ukrajině studuje přes 950 000 dětí dálkově, a proto se otevírá příležitost pro vzdělávací software, specializované vzdělávací platformy, ale i simulátory virtuální reality a interaktivní tabule) by mohly Ukrajině významně pomoci a otevřít perspektivy pro poválečné investice českých firem. Existuje příležitost k navázání spolupráce v aplikovaném výzkumu, vývoji nových technologií a zavádění inovativních postupů.