MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Ukrajina je ve všech ohledech zasažena ruskou vojenskou agresí. Navzdory válce však její ekonomika v roce 2024 vykázala mírný růst o 3,4 % (srov. pokles o 28,8 % v roce 2022) a země čelí nejhlubší recesi od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. Ztráta rozsáhlých průmyslových území, masivní vnitřní i zejména vnější migrace a uzavírání podniků patřily k hlavním příčinám vysoké nezaměstnanosti v roce 2024. Ta dosáhla 14,7 % práceschopného obyvatelstva, což sice představuje pokles oproti 19,2 % v roce 2023, avšak stále jde o výrazně zvýšenou úroveň ve srovnání s předválečným obdobím.
Veřejný dluh v roce 2024 dále vzrostl na 95,7 % HDP. Tato dynamika nadále výrazně ohrožuje hospodářskou stabilitu země, a proto bude ukrajinská strana muset i nadále spoléhat především na vnější zdroje financování (MMF, WB, EBRD, EU), aby zajistila finanční rovnováhu.
Očekávání ohledně následující obnovy hospodářského růstu kvůli válce, která představuje zásadní devastující zásah do ekonomiky, jsou spíše opatrná. Oživení trhu práce budou zpomalovat strukturální disproporce, které se v důsledku války ještě prohloubily: migrace a nerovnoměrné ekonomické obnovení v jednotlivých odvětvích a regionech. Lepších výsledků ukrajinská ekonomika bude moci dosáhnout pouze za podmínek klesající intenzity konfliktu (snížení bezpečnostních rizik a oživení spotřebitelské a investiční poptávky), výrazného návratu Ukrajinců a zvýšení vývozního potenciálu domácího obranného průmyslu. Na konci dubna 2025 většina mezinárodních bank a ratingových agentur snížily původně optimističtější prognózy růstu HDP (např. WB z 6,5 % do 2,0 %).MMF a Světová banka odhadují, že průměrný meziroční růst HDP v roce 2025 dosáhne přibližně 2,0 %. Postupné oživení ukrajinské ekonomiky by se v následujících letech mohlo dále zrychlovat. Podle prognóz růstu HDP na roky 2026 a 2027 by se tempo růstu mělo zvýšit na 4,5 %, respektive 4,8 %.
Dokud válka pokračuje, zaměřuje se rekonstrukční úsilí především na dočasnou a operativní obnovu zničených prvků strategické infrastruktury. S postupujícími přípravami na poválečnou obnovu však roste potřeba systematického plánování, které zahrnuje rekonstrukci dopravní a energetické sítě, průmyslových a zdravotnických kapacit. Česká republika v tomto procesu hraje aktivní roli, zejména prostřednictvím konkrétních projektů v Dněpropetrovské oblasti a expertíz v oblastech vodohospodářství, energetiky a zdravotnictví.
Ukazatel | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 |
Růst HDP (%) | 5,32 | 3,39 | 2,00 | 4,50 | 4,80 |
Veřejný dluh (% HDP) | 90,40 | 95,70 | 110,00 | 108,50 | 102,60 |
Míra inflace (%) | 12,85 | 12,00 | 13,00 | 6,33 | 5,13 |
Populace (mil.) | 37,73 | 37,86 | 38,98 | 39,54 | 39,25 |
Nezaměstnanost (%) | 19,24 | 14,67 | 14,83 | 13,85 | 11,14 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 17 004,38 | 17 787,35 | 18 559,12 | 19 868,12 | 21 221,52 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -9,56 | -13,80 | -15,79 | -20,36 | -22,26 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -29,14 | -30,13 | -32,77 | -34,49 | -36,43 |
Průmyslová produkce (% změna) | 6,81 | 3,63 | 3,74 | 6,37 | 4,70 |
Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 |
Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD, WB |
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 4 importní partneři 2023 (%) | |
Čína | 16,3 |
Polsko | 10,4 |
Německo | 7,9 |
Turecko | 7,4 |
Zdroj: EIU |
Top 5 import dle zboží 2023 (mld. USD) | |
Celkem | 63,6 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 7,8 |
Nezatříděno dle druhu | 4,9 |
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 4,1 |
Plyn zemní, případně zkapalněný | 1,9 |
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 1,7 |
Zdroj: Trade Map (International Trade Center) |
Aktuální informace k oborovým příležitostem
Ukrajinský trh vždy skýtal řadu obchodních a investičních příležitostí. Díky aktivnímu nástupu českých firem v důsledku provádění ekonomické části Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou vykazoval vzájemný obchod v podstatě nepřetržitý růstový trend. Od roku 2015 se náš vývoz téměř ztrojnásobil (v roce 2015 činil 15,2 mld. Kč a v roce 2024 už 44,9 mld. Kč). Válka ovlivnila aktuální poptávku ukrajinské strany, zejména směrem k rychlé obnově infrastruktury v oblastech zasažených útoky a pomoci se zajištěním základního fungování státu a základních potřeb pro obyvatele.
Ukrajina ve spolupráci se západními partnery soustředí své úsilí na zajištění fungování klíčové infrastruktury, zejména v oblasti dodávek vody a elektrické energie, příprav na topnou sezónu 2025/2026 a zachování funkčnosti zemědělsko-potravinových řetězců. Cílem těchto opatření je umožnit obyvatelům život na válkou zasažených územích a vytvořit podmínky pro návrat vnitřně vysídlených osob do svých domovů. Již v této fázi se českým firmám otevírají konkrétní příležitosti k zapojení do procesu obnovy.
Kompletní rekonstrukce měst a infrastruktury podle evropských standardů bude dlouhodobým procesem, který potrvá několik desetiletí. Poprvé se však ve větším měřítku uplatňuje přístup „Build Back Better“, zaměřený na výstavbu ve vyšší kvalitě – s důrazem na energetickou efektivitu, digitalizaci, udržitelnost a odolnost vůči budoucím hrozbám. Bezpečnost dodávek, rychlost realizace a flexibilita projektových řešení představují klíčové faktory ovlivňující současnou poptávku, v nichž jsou české podniky vnímány jako spolehliví a zkušení partneři. Zkušenosti České republiky s poskytováním materiální, humanitární i rozvojové pomoci, dodávkami obranné techniky a transformační spoluprací lze zároveň považovat za významnou komparativní výhodu při zapojování se do obnovy Ukrajiny.
Pro obnovu Ukrajina počítá se zdroji financování především z EU (zejm. prostřednictvím programu finanční podpory Evropské unie pro Ukrajinu, tzv. “Ukraine Facility”), USA (např. zřízením americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu v rámci dohody o nerostných surovinách) a dalších vyspělých zemí a mezinárodních finančních institucí (zárukou transparentního obchodu), se zapojením soukromého sektoru. V říjnu 2022 byl vládou schválen Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině v letech 2023-2025 s vyčleněním finančních prostředků. Součástí programu je také komerční část rekonstrukce Ukrajiny, která směřuje k rozvoji obchodní spolupráce, včetně podpory zapojení podnikatelské sféry do rekonstrukčních a rozvojových projektů všech možných donorů s využitím dostupných proexportních nástrojů. Důležitá bude připravenost komplexních nabídek zapojení českých firem a řešení do procesu rekonstrukce ukrajinské ekonomiky, tedy české schopností, které dokážeme realizovat na Ukrajině.
Perspektivní sektory pro spolupráci do budoucna jsou doprava a infrastruktura, strojírenství a energetika. Stabilními sektory pro další spolupráci se jeví rovněž zdravotnický a zemědělský průmysl.
Energetika
Připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá nejen modernizaci generujícího zařízení a sítí. Synchronizace s ENTSO-E také zajistí demonopolizaci trhu s elektřinou, pomůže zavést efektivní transparentní evropská pravidla/postupy a otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně hospodářské činnosti, což je velmi důležité vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině. Otevírají se příležitosti pro investice i v oblasti jaderné energetiky.
Mezi hlavní priority v oblasti energetiky pro rok 2025 patří ochrana stávající infrastruktury, opravy poškozených zařízení, zvýšení těžby a distribuce ropy a zemního plynu, rozšíření přeshraniční výměny elektřiny a rozvoj distribuované a decentralizované výroby energie. V této souvislosti se plánuje uvedení do provozu přibližně 1,5 GW v plynových turbínách a cca 0,35 GW v kogeneračních jednotkách.
V krátkodobém horizontu se pro české dodavatele otevírají příležitosti zejména v oblasti dodávek elektrických zařízení, jako jsou výkonové a měřicí transformátory, vysokonapěťové spínače, odpojovače, mobilní kabelové laboratoře, kabely a vodiče. Tyto potřeby přímo korespondují s prioritami identifikovanými prostřednictvím monitoringu IT portálu AidEnergy (https://energy-aid.mev.gov.ua/), podle kterého Ukrajina aktuálně poptává také regulátory tlaku plynu, měřicí přístroje, vysokofrekvenční omezovače, izolační a instalační spotřební materiál, serverová zařízení, transformátory proudu pro nízké napětí, výkonové transformátory, generátory, nabíječky či olejové jističe.
Vzhledem k dodacím lhůtám těchto zařízení (v rozmezí šesti měsíců až jednoho roku) je doporučeno zajistit dostupnost dostatečného množství rezervních komponent na skladě, aby bylo možné pružně reagovat na konkrétní poptávku ukrajinského trhu a zapojit se do plánovaných obnovovacích projektů.
Příprava na příští topnou sezónu je pro Ukrajinu prvořadou prioritou, ale komplexní oprava poškozených zařízení bude trvat roky. Do začátku zimního období bude snahou posílit ochranu objektů energetické infrastruktury, zajistit obnovu generace, distribuční a přenosové soustavy elektřiny a směřovat energetiku k další decentralizaci (prostor pro dodávky kogeneračních jednotek – nevyžadují velké kapitálové investice na přípravu instalace a umožňují rychlé vyrovnání výkonu).
Ve střednědobém horizontu budou přínosem kroky směrem k decentralizaci energetické soustavy Ukrajiny s cílem zvýšit spolehlivost přenosu elektřiny a dostupný výkon energetické soustavy pro (1) pokrytí vlastní potřeby energie a (2) obnovení komerčního toku elektřiny do zemí Evropské unie. Z praktického hlediska může být přínosem studie proveditelnosti analyzující konkrétní potřeby (včetně otázky modernizace) energetického sektoru země, prioritně ve čtyřech oblastech našeho zájmu: Dnipropetrovská, Charkovská, Lvivská a Zakarpatská. Z ukrajinské strany je zájem o vyspělé decentralizované zdroje energie a tepla a jejich integraci do stávající energetické soustavy (například kogenerační jednotky a bioplynové elektrárny).
Rozvoj biopaliv je jednou z perspektivních oblastí spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou. Ukrajina má významný potenciál většího využití místních biopaliv místo zemního plynu. Za posledních šest let bylo na Ukrajině uvedeno do provozu více než 2,4 GW kapacity biomasy, do jejíž výstavby bylo investováno více než 540 mil. EUR. Mechanismem pro vytvoření trhu s biopalivy na Ukrajině by mělo být využívání jednotné elektronické platformy pro výrobce a spotřebitele. Perspektivním směrem spolupráce je proto výměna zkušeností s implementací burzovních nástrojů a clearingu na energetických trzích.
Do budoucna lze očekávat intenzivnější využívání jaderné energie a obnovitelných zdrojů. V současnosti se nachází v závěrečné fázi schvalovacího procesu dokumentace týkající se zejména projektu dostavby dvou jaderných reaktorů využívajících americkou technologii AP-1000. Současně probíhají stavební práce na infrastruktuře určené pro instalaci dvou reaktorů typu VVER-1000. Původně bylo plánováno, že dané reaktory budou zakoupeny v Bulharsku. Vzhledem k aktuální vnitropolitické situaci v zemi a možnému geopolitickému vlivu ze strany Ruské federace však nelze vyloučit, že k realizaci tohoto obchodu vůbec nedojde. Za těchto okolností se otevírá prostor pro české výrobce, kteří by se mohli stát alternativními dodavateli daného zařízení. Klíčovým faktorem zůstává schopnost dodržet požadovanou dodací lhůtu, která bude rozhodujícím kritériem pro výběr dodavatele.
Absence vlastního energetického strojírenství představuje šanci pro české firmy v oblasti dodávek zařízení pro větrné a vodní elektrárny (například turbíny pro malé vodní elektrárny v Zakarpatské oblasti) a jadernou energetiku (dodávky zařízení pro zvyšování bezpečnosti provozu ukrajinských energetických bloků; pokračování servisních výkonů včetně dodávek náhradních dílů a komponent; součinnost v R&D; projektové a inženýrské výkony). Kromě toho je možná spolupráce jak v rámci obnovy poškozené infrastruktury, tak při realizaci nových projektů. Velkou výzvou může být společný vývoj s následnou výrobou univerzálních mobilních jaderných reaktorů. Poptávka je i po energeticky efektivních a úsporných technologiích, zejména v komunálním sektoru. Zde najdou uplatnění firmy působící v oblasti měření a regulace spotřeby nebo energetického auditu.
Nakonec samotné připojení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu s elektřinou předpokládá celkovou modernizaci generujícího zařízení a sítí a s ukončením války otevře příležitosti pro nové investice do zahraničně-hospodářské činnosti, což je vzhledem k pozitivním zkušenostem českých firem na trhu obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině velmi důležité.
Zemědělství a potravinářství
Struktura exportu ukrajinské agroprodukce naznačuje jeho převážně surovinový charakter a pro docílení světové konkurenceschopnosti potřebu rozvoje směrem k hlubšímu zpracování a výrobě produktů s vyšší přidanou hodnotou v souladu se standardy EU.
Válka na Ukrajině vážně poškodila zemědělsko-potravinářský sektor. Značné škody utrpěla infrastruktura pro skladování produkce, zemědělská technika (škody přesáhly 6 mld. USD) a již vyrobená produkce. Obnova přístavní infrastruktury, obilných sil a dodávky zemědělské techniky bude proto příležitosti pro české dodavatele.
Aktualizovaná zpráva Kyjevské školy ekonomiky (KSE) uvádí, že celkové náklady na obnovu zemědělství a potravinářství v příštích 10 letech přesáhnou 60 mld. USD. Velkou pozornost a investice bude třeba směřovat do činnosti odminování zemědělských pozemků zejména v Charkovské, Mykolajivské a Chersonské oblasti. Velké investice bude také potřeba nasměrovat do rozvoje efektivního chovu hospodářských zvířat, krmiv a genetiky. S cílem zvýšení kvality zemědělských komodit se otevírají možnosti pro dodávky osiv, semen, sazenic a hnojiv s kontrolovaným uvolňováním živin. Dobré exportní možnosti existují u dodávek zařízení na zpracování ovoce a zeleniny, výrobu mražených polotovarů, mraženého ovoce, ovocných koncentrátů a s tím související balící a skladovací techniky. Zajímavou příležitostí mohou být také tendry Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů na projekty realizované v rámci poskytování humanitární pomoci s důrazem na obnovu výrobních kapacit, školení pracovníků a dodávky technologických celků do zasažených oblastí. V souvislosti s intenzivnějším zapojením Ukrajiny do mezinárodního obchodu bude potřeba zintenzivnit spolupráci dozorových orgánů Ukrajiny a zemí EU. Dále bude klíčové zavádění digitálních systémů sledování bezpečnosti potravin, certifikací a harmonizace standardů v oblasti živočišné a rostlinné výroby.
Dopravní infrastruktura
Zničená a poškozená civilní a vojenská infrastruktura nabízí jedinečné možnosti pro české dodavatele techniky, materiálů a technologií ve stavebním segmentu. Od roku 2025 utrpěla dopravní infrastruktura celkové ztráty ve výši 38,5 mld. USD. Poškození kritické civilní infrastruktury – jako jsou energetická a telekomunikační zařízení nebo přehrady a mosty (v roce 2024 bylo zničeno 389 mostů) otevírá zcela nové příležitosti pro české firmy.
Odminování území a zneškodňování jiných výbušných zařízení je nutnou podmínkou pro další obnovu infrastruktury. Ministerstvo ekonomiky odhaduje, že odminování válkou postiženého území může trvat desítky let a stát nejméně 29.8mld. USD (na financování odminování v roce 2025 bylo vyčleněno 2,5 mld. UAH).
Příležitostí jsou při modernizaci veřejné dopravy (v roce 2024 zničeno 500 autobusů, 195 tramvají, 155 trolejbusů; celkem více než 16 000 prostředků MHD během války) a při celkové rekonstrukci silniční a železniční infrastruktury (více než 26.000km silnic potřebuje rekonstrukci, potřeba v různých železobetonových konstrukcích; bezpečnostní, informační a telekomunikační systémy; 10.000km poškozených železničních tratí; oprava kolejových vozidel a lokomotiv; zlepšení komfortu mobility a bezpečný provoz).
Podle předběžných odhadů činí celková výše škod v segmentu leteckém průmyslu cca 2 mld. USD, což otevírá větší okno potenciálních příležitostí v oblasti modernizace letišť, letištních ploch a leteckého vybavení, včetně letecké navigace, palubního a terminálového vybavení.
Zdravotnictví a farmacie
Výrazný růst poptávky po zdravotnických službách a nedostatek státních prostředků v době války (pro tento jinak prioritní sektor) negativně ovlivňuje dostupnost životně důležitých a cenově dostupných léků a zdravotnického materiálu. Od začátku války bylo zcela zničeno 305 a částečně poškozeno 2020 zdravotnických zařízení, což vážně omezuje pokročilé diagnostické a léčebné možnosti poskytované pacientům. Bylo zničeno 274 sanitních vozů, dalších 150 poškozeno a 125 ukořistěno. Válka se po víc než třech letech výrazně propsala do psychiky obyvatel, kteří na Ukrajině zůstávají.
Ukrajinský národní plán obnovy a Strategie rozvoje zdravotnictví do roku 2030 upřednostňují poválečnou modernizaci zdravotnické infrastruktury a transformaci zdravotní péče v souladu se standardy EU.
Bude proto docházet k výstavbě nových nemocnic a rekonstrukci poškozených zdravotnických zařízení. Příležitost pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie) a též poptávka po zdravotnickém materiálu a lécích.
Ukončení programu podpory ukrajinského zdravotnictví agenturou USAID v roce 2025 vytváří vakuum v oblasti mezinárodní pomoci, které by mohli zaplnit jiní partneři, včetně českých společností nabízejících udržitelné investice, moderní technologie a školení zaměstnanců.
V souvislosti s reformou a obnovou ukrajinského zdravotnictví příležitosti pro české firmy představuje budování nových částí nemocnic, jejich vybavení zdravotnickým zařízením a technologiemi (jednotky intenzivní péče, mobilní nemocnice a laboratoře, neonatální oddělení, rehabilitace, primární péče, jednodenní péče, mikrobiologie), rekonstrukce infrastrukturních zařízení podle standardů pro zdravotně postižené, dodávky léků a zdravotnického materiálu, školení personálu, vývoj a implementace softwarových a IT řešení pro zdravotnictví. V důsledku konfliktu 41 % Ukrajinců trpí duševními poruchami a 39 % neurologickými onemocněními. Poptávka po antidepresivech vzrostla za poslední rok o 46 %, po vitamínech o 45,5 %, což odráží rostoucí potřebu produktů pro duševní zdraví.
Perspektivním směrem se jeví i rehabilitace veteránů, který zahrnuje psychologickou podporu (telemedicína, léky na bázi kanabinoidů) a fyzickou rehabilitaci (VR-technologie, vybavení pro fyzický trénink, protetika).
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Ačkoliv na Ukrajině funguje více než 80 výzkumných ústavů, státní podpora vědy a výzkumu je dlouhodobě podhodnocená. Podle Global Innovation Index se Ukrajina v roce 2024 umístila na 60. příčce ze 133 hodnocených zemí, přitom žádná univerzita se nedostala mezi 500 nejlepších vysokých škol světa. V důsledku války bylo poškozeno nebo zničeno 177 státních výzkumných institucí a 97 univerzit. Tisíce vědců a studentů museli zemi opustit. To vedlo k výraznému poklesu výzkumné činnosti a rovněž ke zhoršení kvality vzdělávání.
Velký potenciál pro posílení spolupráce s EU lze očekávat od zapojení Ukrajiny (v prosinci 2023) do programu Horizon Europe. V roce 2024 byl také zahájen projekt LUKE (Linking Ukraine to the European Research Area), jehož cílem je vytvořit mnohostrannou platformu pro financování a budování kapacit s cílem posílit spolupráci s Ukrajinou v oblasti výzkumu a inovací. Společný výzkum a projekty v oblastech jako je medicína (protetika, technologie pro léčbu popálenin a zranění a využití virtuální reality pro léčbu posttraumatické stresové poruchy a fyziologickou rehabilitaci), energetika (smart grid, oblast malých modulárních reaktorů), vojensko-průmyslový komplex, zemědělství, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a informační technologie (např. EdTech – v současné době na Ukrajině studuje přes 950 000 dětí dálkově, a proto se otevírá příležitost pro vzdělávací software, specializované vzdělávací platformy, ale i simulátory virtuální reality a interaktivní tabule) by mohly Ukrajině významně pomoci a otevřít perspektivy pro poválečné investice českých firem. Existuje příležitost k navázání spolupráce v aplikovaném výzkumu, vývoji nových technologií a zavádění inovativních postupů.