Uruguay

Zemědělský průmysl tvoří 12 % HDP a přibližně 70 % celkového vývozu Uruguaye. Hlavními zemědělskými produkty jsou sója, rýže, pšenice, kukuřice, čirok, citrusové plody a listnaté ovoce. K hnacím silám trhu patří dostatek orné půdy a příznivá exportní politika vlády, která vývoz nikterak neomezuje a nezdaňuje, jak je tomu v sousední Argentině. V roce 2022 se celková obdělávaná plocha meziročně zvýšila o 14 %. V důsledku toho dosáhla zemědělsky využívaná plocha 94 %, což je historické maximum.

Zemědělství je sektor, do kterého směřuje nejvíce investic, zejména směřujících na začlenění technologie na zpracování zrn či na technologie používané při zpracování masa. Použití technologií při zpracování rýže radikálně zvýšilo postavení Uruguaye jako vývozce této potraviny. Některé z těchto projektů lze nalézt na webových stránkách Národního institutu pro zemědělský výzkum, který usiluje o udržitelný rozvoj zemědělství prostřednictvím vytváření a přizpůsobování znalostí a technologií. V říjnu 2020 vstoupilo v platnost nové nařízení investičního zákona, které má pozitivní dopad na počet a výši investic právě v tomto sektoru (nárůst z průměrných 60 investic v roce 2019 na 500 v roce 2021). Národní rozvojová agentura vytvořila poradenský program pro malé a střední podniky, které chtějí investovat do technologií souvisejících se zemědělstvím. Tyto technologie zatím zdaleka nedosahují evropských norem. Kromě toho existují v Uruguayi komplexy (El Parque de las Ciencias, Zonamerica nebo Aguada Park), kde by případný výzkum mohl být prováděn s nízkými náklady.

Příležitosti se naskýtají v oblasti hnojiv, zemědělských strojů, biotechnologií s přidanou hodnotou. Vítány jsou taktéž metody umělé inteligence, které umožňují předvídat a optimalizovat procesy spojené se zemědělskou činností, stejně jako softwarová řešení umožňující efektivněji řídit zdroje a výrobní vstupy, a to jak u rostlinné výroby, tak při chovu hospodářských zvířat (automatizace, robotizace). Příklady jsou využití dronů pro měření a sledování plantáží a lesů, skenování půdy, sledování stavu plodin, pomoc při zavlažování, efektivnější aplikace hnojiv či odhadování výnosů.

Pouze dvě latinskoamerické země se prioritně snaží rozvíjet umělou inteligenci a nové technologie: Mexiko a Uruguay. Umělá inteligence by se měla stát skutečným motorem rozvoje. Očekává se, že do roku 2030 Uruguay přispěje do globální ekonomiky přibližně 15 mld. USD. V současné době existují v Uruguayi tři hlavní oblasti, kde se umělá inteligence rozvíjí:

• Computer vision (interpretace obrázků nebo videí k získání informací z nich); 
• Natural language processing (vyvíjí modely, které umožňují interpretovat a extrahovat relevantní informace z psaných textů); 
• Predictive analytics (budoucí události jsou předpovídány na základě minulých událostí).

Vláda osvobozuje od daní projekty zahrnující technologické inovace a transfer technologií. Obecné pobídky pro investice byly vytvořeny zákonem o podpoře investic a jsou upraveny vyhláškou č. 59/998. Od roku 2016 jsou finanční aktivity zaměřené na rozvoj vědeckých a technologických inovací předmětem zákona o podpoře investic (musí obdržet kladné stanovisko Národní agentury pro výzkum a inovace). Tyto činnosti jsou po dobu pěti let osvobozeny od daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu nerezidentů.

Uruguay je taktéž součástí skupiny D9 (spolu s Kanadou, Jižní Koreou, Estonskem, Izraelem, Novým Zélandem, Portugalskem, Mexikem a UK), nejvyspělejších zemí světa z hlediska digitálního rozvoje a správy. D9 podporuje konektivitu, digitální občanství, otevřenou veřejnou správu, otevřený zdrojový kód a veřejnou správu zaměřenou na občany. 

Když byl v roce 2010 na univerzitě v Montevideu otevřen bakalářský obor animace a vývoj videoher, jednalo se v té době o unikátní počin v rámci celého regionu. V prosinci 2016 byla vytvořena Uruguayská komora vývojářů videoher (CAVI), která sdružuje přibližně 20 společností a 10 nezávislých týmů. Iniciativy, jako je LEVEL UY, podporované místní vládou a soukromým sektorem, zároveň přinášejí výměnu know-how a prohlubování silných stránek tohoto odvětví. Americká rozvojová banka (IDB) uvádí, že tato oblast generuje tisíce pracovních míst z různých oborů, nejen z informatiky, což dělá zemi průkopníkem a lídrem na celém kontinentu.

V posledních letech zaznamenaly úspěch hry, jako například Kingdom Rush a Iron Marines od společnosti Ironhide Game Studio, s více než 10 miliony stáhnutí. Dalšími významnými firmami jsou Rubber Duck Games (Evil Wizard), Sarnayer (Dying Breed), ARF Game Studio (GigaTropa, Bearsus) či Pomelo Games (Outlanders).

Systematická podpora vlády, která se v praxi aplikuje v podobě grantů, osvobození od daně apod., je klíčová pro to, aby byl průmysl nadále udržitelný a zdravým způsobem rostl. Vývoj videoher pro export, kterých je většina, nepodléhá dani z příjmu podnikatelů. Na vzdělávací videohry se navíc ani neuplatňuje DPH. Uruguayské ministerstvo průmyslu, energetiky a těžby vypisuje programy na financování videoher, v roce 2018 například udělil dvě ceny v hodnotě 50 000 USD a 20 000 USD. Jednou z příležitostí pro české firmy může být například export průmyslového zboží, jako jsou například konzole a joysticky. Uruguayský dovoz joysticků a konzolí z evropských zemí od roku 2016 roste, a to především ze zemí, jako je Velká Británie, Španělsko, Nizozemsko, Francie a Itálie. Užitečná je i výměna zkušeností. Uruguayští pracovníci jsou kvalifikovaní a dorozumí se bez problému anglicky. 

Průměrná spotřeba elektrické energie na obyvatele v Uruguayi stále roste, za posledních dvacet let se více než zdvojnásobila. Cestu k omezení dovozů ropných produktů a jejich nahrazení domácími zdroji našla Uruguay v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Ty se dnes na instalovaných kapacitách výroby elektřiny podílí až 98 % (!). Úspěch připojování tzv. zelených zdrojů elektřiny do energetické sítě vyniká ještě více s informací, že Uruguay obnovitelné zdroje energie nijak finančně nezvýhodňuje a neposkytuje na ně žádné dotace.

Zajímavost Uruguaye spočívá ve dvou méně tradičních zdrojích: ve větrných elektrárnách a v biomase. Země patří k největším světovým výrobcům celulózy a odpad z její výroby je nejdůležitější surovinou při výrobě biomasy. Mezi její největší spotřebitele patří průmyslové podniky, které ji vykupují a v rámci svých provozů si z ní elektřinu vyrábějí samy. Loni si průmyslové podniky z biomasy samy vyrobily přes padesát procent spotřebované elektřiny. Možnosti se otevírají českým firmám, které nabízejí (domácí) technologie na výrobu elektřiny právě z biomasy. 

Uruguay se prezentuje jako země s velmi dobrými podmínkami pro výrobu zeleného vodíku. Uruguayská vláda navíc nabízí daňové pobídky pro firmy, které hodlají do rozvoje obnovitelných zdrojů investovat, a to až do výše 100 % daně z příjmu.  Uruguay by v roce 2030 mohla dosáhnout výroby zeleného vodíku mezi 1,2 a 1,5 USD/kg (v rozsahu nad 500 MW) s celkovou kapacitou více než 90 GW. Tyto výrobní náklady by Uruguayi umožnily zaujmout konkurenceschopné postavení mezi čistými vývozci, jako jsou Chile, Saúdská Arábie, Omán, Namibie nebo Austrálie. České firmy by se mohly zapojit v roli subdodavatelů, jak je tomu například v případě české společnosti 2JCP, která pro Siemens montuje elektrolyzéry. 

Uruguay je jednou z like-minded zemí v regionu Jižní Ameriky. Důraz na demokracii a lidská práva vede k tomu, že účast uruguayských jednotek v mírových misích OSN je jednou ze zahraničně-politických priorit země. Mise jsou financovány převážně prostřednictvím OSN. Vybavení armády jako takové je však již věcí ministerstva národní obrany, které je zodpovědné za připravenost uruguayských sil. Česká republika se v tomto ohledu snaží být maximálně aktivní a do země prostřednictvím otevřených soutěží dlouhodobě dodává zbraně a munici. České firmy se pravidelně účastní i tendrů na výstroj (padáky, balistické vesty apod.). Tendry jsou v zemi pojímány velmi objektivně a české produkty zde mají velkou šanci na úspěch.

Aktuálními oblastmi, které je třeba řešit, je boj proti terorismu, organizovanému zločinu a obchodování s drogami. Poptávanými produkty jsou například drony či systémy prevence podvodů. S ohledem na nárůst využívání technologií a internetu je důležitou součástí kybernetická ochrana, která dosud není tolik rozvinutá. Vzhledem k faktu, že země nemá rozvinuté zpravodajské služby, poptávaná jsou řešení, která se adaptují a spolupracují se zpravodajskými systémy jiných zemí. Dalšími důležitými tématy jsou ochrana před přírodními katastrofami a biologickými hrozbami. V hledáčku jsou též ochranná opatření pro kritickou infrastrukturu, jako jsou elektrárny a továrny.

Uruguay se stává atraktivní destinací pro zahraniční investory. Ačkoliv vlastní investice do VaV nejsou nikterak ohromující, úspěšně se rozvíjející moderní obory se opírají o stabilní vlády, demokratické fungování státu a nejnižší míru korupce na kontinentu. Země se vyznačuje transparentním prostředím pro export a dlouhodobě konzistentním hospodářským plánem tamní administrativy, která se rozhodla učinit inovace a moderní technologie základem k dalšímu hospodářskému růstu. Propojení akademické sféry s výrobním sektorem zůstává výzvou ve všech zemích kontinentu, Uruguay z tohoto pohledu není výjimkou, přestože má zavedené a dobře fungující vědecké, technologické a vysokoškolské instituce. Uruguay se umístila na 62. místě v inovačním indexu, který hodnotí 81 ukazatelů a srovnává 129 zemí světa. V Latinské Americe je v tomto žebříčku na čtvrtém místě za Chile, Kostarikou a Mexikem.

Současná vláda je odhodlána vytvořit z Uruguaye centrum inovací. Jedním z prostředků je zvýšení rozpočtu pro Národní agenturu pro výzkum a inovace (ANII) na 48 milionů USD pro rok 2023, což představuje 70% nárůst oproti minulému roku. V roce 2022 totiž agentura zaznamenala rekordní poptávku po nástrojích podpory inovací, kdy více než 1160 inovačních projektů získalo nějakou formu státní podpory.

Země je již nyní největším vývozcem softwaru na obyvatele na světě. Se svými tisíci softwarovými společnostmi vytváří země export v hodnotě 1 miliardy USD. V posledních letech vykazuje toto odvětví silnou dynamiku a výrazně roste. Země má ambici být hubem pro prodej CRM, salesforce a dalšího cloudového softwaru. Země má co nabídnout, například globální mentalitu zdejších podnikatelů či vysokou odbornost pracovníků. Růst tohoto trhu bude v příštích několika letech tažen především vládními projekty egovernmentu, projekty Smart Cities, investicemi do bankovního sektoru, fintechu a digitalizací uruguayských malých a středních podniků. České společnosti mohou v těchto oblastech najít velké obchodní příležitosti.

Dalším slibnými odvětvími jsou obnovitelné zdroje energie. 97 % vyrobené elektřiny pochází právě z těchto zdrojů.  V oblasti biotechnologií působí v Uruguayi francouzský Pasteurův institut. Společnost Microsoft  v zemi nedávno založila laboratoř pro rozvoj umělé inteligence v oblasti služeb. Massachusettský technologický institut (MIT) a Harvardská univerzita zde rozvíjejí studijní program v oblasti datové vědy. Také audiovizuální sektor roste exponenciálním tempem. Práce Národního institutu pro zemědělský výzkum je  dobrým příkladem efektivních investic ve veřejném sektoru. Uruguay se v tomto odvětví řadí na třetí místo v rámci Latinské Ameriky. Důležitými obory do budoucna budou souviset s výzvami, kterým země dlouhodobě čelí. Jedná se např. o udržitelnou produkci potravin v kontextu změny klimatu, komplexní péče o stárnoucí populaci, inkluzivní a reflexivní digitalizace společnosti, důstojné bydlení pro celou populaci apod.