Uspořádání vlastních záležitostí a rozhodnutí, jak bude s majetkem naloženo po smrti vlastníka, spadá od nepaměti do oblasti dědického práva. Níže představujeme úpravu dědického práva v právním systému České republiky a rovněž upozorňujeme na některé jeho významné instituty.
Související právní předpisy:
- Občanský soudní řád
- Občanský zákoník
- Zákon o matrikách, jménu a příjmení
- Zákon o zvláštních řízeních soudních
Související právní průvodci:
Pojem dědické právo
Občanský zákoník definuje dědické právo v § 1475 OZ jako právo na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní. Pozůstalostí se přitom rozumí jmění zůstavitele nebo jeho části v okamžiku jeho smrti, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, s výjimkou dluhu uznaného nebo uplatněného u orgánu veřejné moci. Jměním se rozumí souhrn všeho majetku zemřelého a jeho dluhů. Z uvedeného vyplývá, že do pozůstalosti náleží veškerý majetek a dluhy zůstavitele, a to podle stavu platného v okamžiku jeho smrti.
Pro úplnost je nezbytné doplnit, že od pojmu „dědického práva“ je třeba odlišit pojem „dědictví“. Takto se označuje pouze majetek, který z pozůstalosti na dědice skutečně připadne.