Uzbekistán

Sílící urbanizace v největších uzbeckých městech a masivní výstavba nových čtvrtí přináší zvýšené nároky na řešení infrastruktury a rozvoj veřejné dopravy. Vedení země a vedení konkrétních měst proto pracují na realizaci změn v dopravě, které jsou definovány v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury na roky 2022–2025. V hlavním městě Uzbekistánu využívá městskou dopravu okolo 1 mil. cestujících a v nejbližších letech se očekává nárůst na 1,5 milionu. Vzhledem k narůstajícím problémům se znečištěním ovzduší, na kterém se negativně podílí mj. automobilová doprava, je potřeba v prvé řadě hledat ekologická řešení. V poslední době se v Uzbekistánu věnuje pozornost rozvoji železniční dopravy – rozšíření metra, možnost návratu tramvají do Taškentu a rozšíření sítě příměstských vlaků.

Potřeba řešení infrastruktury je však i v dalších významných centrech, jako je Samarkand, Buchara, Fergana a další. Uzbecká města se plánují zaměřit na vytvoření nových tras veřejné dopravy a optimální propojení se stávajícími, výstavbu nových zastávek a přestupních uzlů a nákup nových – ekologických dopravních prostředků. 

Počítá se s rozvojem městských cyklotras (v celkové délce cca 500 km), parkovacích míst, zaváděním moderních systémů řízení dopravy a její digitalizace, elektronizací platebních systémů (za jízdu, parkování atd.), zajištěním vyšší bezpečnosti, dochází k omezením nákladní dopravy v centru města apod. Pro české firmy se nabízejí příležitosti nejen v dodávkách dopravních prostředků, ale především v poskytování služeb a chytrých řešení pro tento obor.

Stálé a dostupné dodávky elektřiny bez výpadků pro obyvatele a průmysl, udržitelné ceny a fungování trhu energetiky jsou klíčové výzvy energetického sektoru v Uzbekistánu. Koncepce zajištění elektrické energie na roky 2020–30 má za cíl zabezpečit dostatečnou výrobu energie s předpokladem její dvojnásobné spotřeby v roce 2030 (aktuálně je spotřeba okolo 66 mld. kWh, předpoklad je 121 mld. kWh).

Prioritu má modernizace stávajících výrobních kapacit a následně výstavba nových. Nedílnou součástí bude modernizace přenosových soustav a distribučních sítí, včetně transformátorových stanic, řídících center apod. V letech 2022–2026 plánuje Uzbekistán prostřednictvím přímých zahraničních investic postavit celkem několik desítek nových elektráren, z nichž by většina měla být z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že země má přes 300 slunečných dní v roce, je otázka využití solární energie velmi perspektivní a nabízí nevyužitý potenciál.

Samostatnou kapitolou v sektoru energetiky je výstavba jaderné elektrárny, o níž se vedou jednání s ruským Rosatomem již několik let. Na jednu stranu si Uzbekistán uvědomuje potřebu navýšení výrobních kapacit, na druhou je jaderná energetika a spolupráce s Ruskem aktuálně velmi citlivým tématem (především politickým než technickým), a proto dochází k neustálému odkládání finálního rozhodnutí. 

V energetickém sektoru Uzbekistánu existuje velký exportní potenciál pro české společnosti, např. dodávky zařízení při modernizací elektráren (filtrace, kotle, turbíny atd.), při výstavbě elektráren na obnovitelné zdroje energie (vodní, sluneční, větrné); v oblasti infrastruktury (např. výstavba potrubí, rozvody, trafostanice, čerpadla a další součásti). 

Nejen celosvětový vývoj pandemie covidu-19, ale také rostoucí populace a řada dalších socio-ekonomických faktorů, přináší zvýšený tlak na zdravotnický systém. Uzbecké zdravotnictví má před sebou celou řadu výzev, které jsou v západních zemích dávno překonané, ale ve Střední Asii jsou aktuální. Vedení země se proto snaží toto odvětví aktivně podporovat. Jedná se např. o snížení kojenecké úmrtnosti, zlepšení podmínek v nemocnicích podle mezinárodních standardů, dostupnost kvalitní medicíny pro všechny vrstvy obyvatel, zvýšení kvalifikace lékařů a zdravotnických pracovníků, včasné odhalování dědičných nemocí, onkologie a podobně. 

Po mezinárodním skandálu s indickým dětským sirupem, po jehož požití v Uzbekistánu zemřelo několik desítek dětí, je velký tlak na lokalizaci léčiv v Uzbekistánu. Aktuálně domácí výroba léků pokrývá pouze 55 % spotřeby země. Na základě nové strategie na roky 2022–2026 počítá země s přilákáním zahraničních investic a urychleným rozvojem domácí produkce léků. Nástrojem má být rozvoj klastrů a realizace výroby inovativních léků, léčivých přípravků a rozvoj hi-tech zdravotnických zařízení. Pro splnění takových cílů je nezbytná spolupráce se zahraničními firmami, specialisty, předávání zkušeností, moderní technologie, suroviny a léčivé přípravky. Na základě dekretu prezidenta budou mít výrobci, kteří lokalizovali výrobu léků v Uzbekistánu, garantovaný odběr své produkce po dobu minimálně tří až pěti let a řadu dalších ekonomických výhod a pobídek. 

Uzbekistán se taktéž zajímá o spolupráci v oblasti koordinace integrovaného záchranného systému, managementu a logistiky ve zdravotnictví nebo fungování systému zdravotního pojištění. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je v Uzbekistánu řada příležitostí pro vybavení nemocnic, klinik a dalších zdravotnických zařízení – od základního vybavení v podobě lůžek až po speciální diagnostické přístroje a tak dále. S tím souvisí i nutnost předávání zkušeností. 

V Uzbekistánu bylo doposud registrováno 20 druhů léčiv, 1 typ zdravotnického prostředku a 20 druhů zdravotnického zařízení vyrobených v ČR.

Zemědělství je důležitým odvětvím ekonomiky Uzbekistánu, které zaměstnává téměř třetinu práceschopného obyvatelstva a generuje asi pětinu HDP země. Na základě Strategie rozvoje zemědělství na roky 2020–2030 plánuje Uzbekistán zvýšit efektivitu zemědělského sektoru a zaměřit se na nové obory s cílem zajištění potravinové bezpečnosti a soběstačnosti země.

Vzhledem k příznivým přírodním a klimatickým podmínkám nemá Uzbekistán v rostlinné výrobě problém s produkcí, ale především s jejím zpracováním a následným uplatněním. V této souvislosti se nabízí řada příležitostí v dodávkách zemědělské techniky a strojů, linek pro zpracování potravin a konzervárenství, balicích strojů, skladovacích systémů apod. Na základě strategie stát poskytuje uzbeckým farmářům výhodné podmínky pro nákup strojů, zařízení, technologií, semen a sazenic, výstavbu skleníků a další. 

Export zemědělských strojů je vzhledem k osevním plochám Uzbekistánu velmi perspektivní, avšak je potřeba mít na paměti, že je export nutné doprovázet i souvisejícími službami (dealerská síť, servis, náhradní díly). 

Perspektivní je taktéž živočišná výroba, především spolupráce zaměřená na zlepšování genofondu hovězího dobytka (mléčného i masného) a zavádění nových technologií chovu. V roce 2020 byl živý hovězí skot nejvyváženější položkou českého exportu do Uzbekistánu, proto je řada významných kontaktů nastavena a je možné tuto spolupráci rozšiřovat a prohlubovat. S ohledem na popularitu drůbežího masa a jeho rostoucí spotřebu taktéž existuje poptávka násadových vejcích a jednodenních kuřatech. 

Je zároveň nutné počítat s tím, že oblast agrární spolupráce s Uzbekistánem se potýká s řadou překážek obchodu především ve veterinární a fytosanitární oblasti.

Uzbecká armáda je vyzbrojena 185 letouny (včetně více než 90 útočných letounů a vrtulníků), 420 tanky a více než 1210 dalšími obrněnými vozidly, 98 raketovými systémy a 137 samohybnými dělostřeleckými lafetami. Modernizace armády a další nákupy techniky jsou předurčeny turbulentním vývojem ve Střední Asii, aktivitami mezinárodního terorismu, náboženským extremismem a nárůstem afghánského obchodu s drogami. Prioritou uzbecké vlády je diverzifikace a odstranění závislosti na dodávkách ze zahraničí (především z Ruska). 

Uzbekistán má zájem o nalezení technologického partnera, který bude předávat know-how a pomáhat s lokalizací výroby v nejrůznějších oblastech obranného průmyslu (např. lokalizace výroby dělostřelecké munice, dělostřeleckých min, nábojů středního kalibru a další). Perspektivní je oblast dodávek zařízení, vč. všech potřebných obráběcích strojů. Naskýtají se možnosti v modernizaci zastaralé sovětské techniky a předávání zkušeností a výcviku. V tomto ohledu je možné navázat na v minulosti realizovanou generální opravu letounů L-39 Albatros. 

Ministerstvo obrany Uzbekistánu taktéž projevilo zájem o české zboží z oblasti biologické ochrany, logistické a dekontaminační systémy, prostředky a vybavení pro polní nemocnice pro vojenské jednotky a ozbrojené síly.

Uzbekistán patří do první desítky zemí s největšími zásobami nerostných surovin na světě a jejich těžba je jednou z důležitých položek devizových příjmů v ekonomice země. Klíčové jsou především zásoby zlata (5. místo), uranu (12. místo), mědi (8. místo), potaše (4. místo), fosforitanů a kaolinu. Země navíc zaujímá přední místa v produkci zlata (10. místo) a uranu (7. místo). V zemi se nachází celkem 2537 ložisek nerostných surovin (z toho 1855 jsou stavební materiály,, 296 uhlovodíků – ropa a zemní plyn, 92 drahých kovů, 61 chemické suroviny, 41 radioaktivní kovy, 31 polodrahokamy, 20 neželezné a vzácné kovy, 8 uhlí a ropné břidlice, 5 železné kovy a další. 

V současné době se otevírají nové investiční příležitosti pro zahraniční společnosti – především v oboru geologického průzkumu perspektivních oblastí a rozvoj nových území těžby (zásoby nerostných surovin v Uzbekistánu jsou momentálně prozkoumány pouze ze 40 %). Na oblast geologického průzkumu následně navazují příležitosti v realizaci těžby především v podobě dodávek dobývací techniky a souvisejících strojů. Konkrétně se jedná o zařízení pro povrchovou těžbu, drtiče, svářecí zařízení, kombajny, míchačky, třídicí stroje, jeřáby, bagry, potrubí a nákladní auta.

V oblasti energetických surovin zásoby Uzbekistánu přesahují 3 miliardy tun uhlí, 1,8 bilionu metrů krychlových zemního plynu a 71 milionů barelů ropy. V letech 2022–2026 je v Uzbekistánu plán vybudovat dalších sto ropných a plynových polí, na kterých by mělo být až 290 vrtů. Při těchto pracích země počítá se zapojením domácích společností a specialistů, ale i se zapojením zahraničních firem a subjektů.

Vláda taktéž plánuje realizaci rozsáhlého projektu výroby zkapalněného syntetického paliva (GTL), jehož provoz umožní výrobu 1,5 milionu tun syntetického paliva ročně (letecký petrolej, motorová nafta, zkapalněný ropný plyn, syntetické nafta). V rámci tří projektů dojde k modernizaci výrobních jednotek propanbutanové směsi a vytvoření dalších kapacit pro výrobu 180 000 tun zkapalněného plynu.

Vědeckotechnický pokrok je jednou z prioritních oblastí rozvoje země, což je uvedeno ve všech důležitých programových dokumentech: “Digitální Uzbekistán – 2030”, “Strategie pro inovační rozvoj Uzbekistánu do roku 2026” a Strategie Uzbekistán – 2030. Na základě plánů a cílů stanovených prezidentem dnes probíhají rozsáhlá opatření na zvýšení konkurenceschopnosti domácí vědy, vedení Uzbekistánu má ambici stát se  byl předložen tak ambiciózní úkol stát se vzdělávacím a inovačním hubem v regionu.

V roce 2019 byl otevřen v Taškentu IT Park, neboli „inkubátor pro startupové projekty“, první svého druhu v Uzbekistánu. Jedná se extrateritoriální svobodnou ekonomickou zónu pro IT společnosti, prostřednictvím které by měla fungovat integrace s vědeckými a vzdělávacími organizacemi. Od té doby zde vzniklo 28 nových startupů, byly realizovány desítky projektů v oblasti informačních technologií, ale i školení, workshopy a meetupy, které pomáhají přilákat mladé lidi k tomuto oboru a rozšiřují počítačovou gramotnost mezi obyvatelstvem. IT Park má aktuálně více než tisíc rezidentů a 40 inkubačních center. V rámci IT Parku byla otevřena IT univerzita (kompletně s online výukou, do prvního ročníku se zapsalo 300 studentů a vyučující jsou především zahraniční specialisté z oboru IT) a po celé zemi nabízí více než 200 škol speciální zaměření na výuku IT. V každém regionu Uzbekistánu (celkem 14 regionů) funguje lokální pobočka IT Parku. Od jejich vytvoření vzrostl objem exportu tohoto odvětví 50krát a dosáhl 46 milionů amerických dolarů. Díky rozvoji IT parků vzniklo 8 500 vysoce placených pracovních míst a v současnosti v nich pracuje více než 11 tisíc mladých lidí. 

V posledních letech vznikají v Uzbekistánu inovační technoparky a každoročně probíhá tzv. Inno-week, neboli Mezinárodní týden inovativních nápadů. Spolupráce v inovační oblasti je možná v celé řadě průmyslových oborů, ve službách atp.

Tento sektor je uzbeckou vládou intenzivně podporován a financován a země má zájem o navázání zahraniční spolupráce (ideálně s evropskými zeměmi) ve všech odvětvích. Nabízí se možnosti společných a mezinárodních projektů ve výzkumu, inovacích, vzdělávání odborníků a výměně zkušeností. Zajímavé příležitosti mohou být také v případě dodávek vybavení pro vznikající “parky” a v rámci předávání zkušeností.

Uzbekistán byl zvolen členem Komise pro vědu a techniku ​​pro rozvoj Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC) na období 2023 až 2026.