Velká Británie

Sektor letectví je pro Británii klíčový, což dokazuje i strategie Aerospace Sector Deal, která se zavázala k navýšení veřejných investic do výzkumu a vývoje na 12,5 mld. GBP. Příkladem spolupráce je Aerospace Technology Institute s financováním až 3,9 mld. GBP. Cílem tohoto programu je nabídnout financování výzkumu a technologického rozvoje za účelem udržet a posílit pozici UK v oblasti civilního letectví (tedy investice do výroby motorů, křídel, leteckých systémů a podobně). Britská vláda investovala 20 mil. GBP do tzv. National Aerospace Technology Exploitation Programme, který se věnuje vývoji 80 leteckých technologií v britském dodavatelském řetězci. 

Mezi hlavní oblasti poskytující příležitosti pro české firmy ve Spojeném království nadále patří: aerodynamika, pohon, letecké konstrukce a pokročilé systémy. Uplatnění by mohly najít české firmy, které se zabývají jak výrobou nových modelů letadel, tak pouze jednotlivých částí. Nicméně příležitosti mohou nalézt také firmy věnující se pokročilým systémům jako je avionika, velký potenciál mají i hybridní a plně elektrická letadla, která dle Británie představují budoucnost letecké mobility. 

Velká Británie je světovým lídrem ve vývoji nových technologií v této oblasti a chce jím zůstat i do budoucna – inovace jsou financovány například z programu Future Flight (součástí Industrial Strategy Challenge Fund), s dotací až 125 mil. GBP. Tyto prostředky budou využity například na vývoj integrovaných leteckých systémů či nových přistávacích zařízení. 

V současné době je na základě strategie Jet Zero kladen důraz především na vývoj tzv. zelených technologií, které pomohou Velké Británii dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Konkrétně v roce 2022 vyčlenila vláda 273 mil. GBP na výstavbu letadel na solární pohon či dronů, které budou přenášet zdravotnický materiál. V neposlední řadě investuje britská vláda také do výzkumu a využívání udržitelného leteckého paliva, k čemuž byl založen Advanced Fuels Fund s rozpočtem 165 mil. GBP.  

Drony představují další příležitost, neboť poptávka po nich roste a možností jejich využití neustále přibývá, v oblastech od záchranných služeb po stavebnictví a těžbu ropy a plynu. Vznikají tak nové příležitosti pro firmy, které poskytují platformy, senzory a software. Britská vláda, která odhaduje, že komerční drony budou ve Spojeném království do roku 2030 samozřejmostí, by mohla do britské ekonomiky přispět až 53 mld. GBP. 

V oblasti vesmírného průmyslu se Británie soustředí především na výzkum a výrobu nano a malých satelitů, přičemž v současné době pochází 40 % těchto satelitů na oběžné dráze právě ze Spojeného království. Globální satelitní služby také tvoří základ nejméně 18 % HDP Spojeného království (370 mld. GBP). Tomu odpovídají i vládní programy na podporu výzkumu i stavbu infrastruktury. V sektoru stoupají investice i zaměstnanost, sektor v roce generoval 17,7 mld. GBP z celkové hrubé přidané hodnoty Británie v celém dodavatelském řetězci. Zaštiťující vládními strategiemi jsou National Space Strategy (2021), Defence Space Strategy (2022) a Space Industrial Plan (2023) a National Space Strategy In Action (2023). 

Další oblast výzkumu představují suborbitální lety, pro které nabízí skvělé podmínky Skotsko. Průmysl a vláda spolupracují na vývoji britských kosmodromů, nosných raket a malých satelitních technologií. Tyto technologie budou doplněny službami, jako jsou testovací zařízení. Komerční vesmírný sektor zaznamenává stabilní investice do nových a stávajících vesmírných technologií a služeb, přičemž finanční prostředky pocházejí především z odvětví a z rizikového kapitálu s určitou vládní podporou. Program ministerstva obrany Defence Science and Technology Laboratory (DSTL) během příštích pěti let investuje 100 mil. GBP k využití potenciálu vesmírných technologií pro obranu. 

Britská vláda chce docílit úplné dekarbonizace energetického systému do roku 2035 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Desetibodový plán pro zelenou průmyslovou revoluci spolu se Strategií Net Zero a Energy Security Strategy má navíc podle vlády do roku 2030 přinést bezprecedentní investice soukromého sektoru ve výši 100 mld. GBP do nových britských průmyslových odvětví, včetně pobřežních větrných elektráren. Energetický „manifest“ vlády z března 2023 Powering Up Britain se zaměřuje na čistou energii – jadernou, pobřežní větrnou a vodíkovou energii, mimo jiné iniciativy včetně zvyšování energetické účinnosti, infrastruktury elektrických vozidel a zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS). Prostřednictvím programu Green Industries Growth Accelerator (GIGA) s alokací 120 mil. GBP vláda přislíbila pro zelený průmysl na vývoj technologií včetně pobřežních větrných farem a projektů zachycování a ukládání uhlíku. V roce 2023 také vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a net zero. 

V reakci na rostoucí velkoobchodní ceny energií v důsledku ruské agrese britská vláda v dubnu 2022 zveřejnila novou britskou strategii energetické bezpečnosti. Energy Security Strategy má za úkol zvýšení podílu energie vyráběné v UK a omezit závislost na dovozu – v krátkodobém horizontu prodloužením licencí na těžbu v Severním moři, v dlouhodobém pak pomocí obnovitelných zdrojů. UK po ruské invazi přestala dovážet ruskou ropu, plyn a uhlí. Ambicí vládní strategie je poskytovat 95 % elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů do roku 2030 na cestě k úplné dekarbonizaci energetického systému do roku 2035. K tomu má pomoci redefinování cílů následujících v oblasti jádra a obnovitelných zdrojů. Všechny stávající provozované reaktory (14) kromě jednoho mají být odstaveny do roku 2030. Strategie stanoví navýšení nukleární kapacity z dnešních 8 GW na 24 GW do roku 2050. Tento cíl by mohl znamenat výstavbu až osmi nových reaktorů. Za účelem urychlení realizace projektů byla zřízena agentura Great British Nuclear, jejímž prvním krokem byla probíhající soutěž na malé modulární reaktory (SMR), ale v budoucnu budou zvažovány i další projekty v gigawattovém měřítku. Vláda investuje také 2 mld. GBP do vývoje nové generace 16 malých modulárních nukleárních reaktorů (SMRs). Vývoj vede konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, Laing O’Rourke a Atkins. Pokračuje výstavba jaderného zdroje Hinkley Point C (datum spuštění 2031) a plánovány jsou další dva jaderné bloky (Sizewell C, Bradwell B). Do bloku Sizewell C plánuje vláda investovat 1,3 mld. GBP,  odhad stavby je 15 let. Na výstavbu dalších dvou jaderných elektráren Wylfa ve Walesu a Oldbury v Gloucestershire bylo přislíbeno v březnu 2024 až 160 mil. GBP. Stát také investuje až 300 mil. GBP do britské výroby paliva potřebného k pohonu technologicky vyspělých nových jaderných reaktorů, známých jako HALEU, které se v současnosti komerčně vyrábí pouze v Rusku.  Příležitosti se pro české firmy nacházejí také v budoucím decommissioningu odstavených elektráren, v budování nových zařízení a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje  13 bývalých energetických reaktorů a areálů výzkumných reaktorů v různých fázích vyřazování. NDA v současnosti vynakládá ročně na decommissioning přibližně 4 mld GBP. 

Kromě jaderné energetiky se Británie soustředí především na větrnou energii . Británie se chce stát lídrem v oblasti zelené energie a větrných elektráren, které mají generovat až 50 GW do roku 2030. Vláda investuje 160 mil. GBP do výroby nové generace turbín, včetně plovoucích větrných mlýnů schopných dodávat 5 GW energie do roku 2030. Vláda plánuje také navýšení kapacity větrných elektráren na pevnině. V současnosti je plně zprovozněno 13,9 GW pobřežních větrných elektráren, což je čtyřnásobný nárůst kapacity instalované v roce 2012. Celkem 80 dalších projektů o výkonu přibližně 77 GW jsou buď ve fázi výstavby nebo schválené. 

V roce 2022 došlo také k nárůstu solárních kapacit, a to na 5,3 %, což znamená generaci přibližně 14,6 GW. Nová vládní strategie zvyšuje cíl na 70 GW do roku 2030. 

V souvislosti s přechodem na čistou energii britská vláda investuje do technologií na ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny) a na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCUS). V roce 2022 se provozní kapacita energetických úložišť zvýšila na téměř 800 MWH. Británie založí nová CCUS ve dvou průmyslových klastrech do poloviny dekády s cílem zachytit a uložit 20–30 megatun oxidu uhličitého ročně do roku 2030. Na podporu těchto cílů chce vláda poskytnout finanční prostředky ve výši 20 mld. GBP. 

Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s továrnami a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě. Rozvoj Smart Grid vytváří příležitosti pro tradiční dodavatele energetické infrastruktury a zároveň otevírá trh novým hráčům (poskytovatelé IT, síťové a telekomunikační společnosti a systémoví integrátoři, kteří mohou profitovat z velkých investic do technologií. Britská vláda zkoumá, jak reformovat a zefektivnit proces plánování, urychlit modernizaci přenosu a zlepšit dodávky sítě. To vytváří příležitosti pro firmy, které nabízejí řešení pro zvýšení energetické účinnosti, optimalizaci a modernizaci sítě. 

Jelikož většina emisí skleníkových plynů přímo souvisí s využitím energie z fosilních paliv  a až 30 % všech emisí uhlíku v Británii má na svědomí vytápění budov, vláda plánuje zakázat  využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tedy včetně kotlů na zemní plyn), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení. Vláda na podzim 2023 zmírnila požadavky vlastníky domů a bytů a některé povinnosti a zákazy odložila. Zvažuje se k vytápění domácností využít například i vodík (vláda má ambici vyvinout 10 GW nízkouhlíkové výrobní kapacity vodíku do roku 2030). Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (například technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Vláda také vyčlenila 1 mld. GBP na zateplování domácností. Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladící řešení, například kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladící techniku. Vláda chce konkrétně podpořit instalaci 90 tis. tepelných čerpadel v domácnostech po celé zemi, na což bylo vyčleněno 450 mil. GBP. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a smart cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček. 

Energetika také patří mezi sektory, kde jsou v UK výrazně zastoupeny české investice, na které mohou další firmy navázat. 

Pandemie umocnila poptávku po digitálních a online řešeních prakticky všeho druhu. Tento trend do velké míry zůstává i nadále. Mnohé firmy již trvale přešly na  hybridní model v podobě práce z domova. Poptávka bude i nadále vzrůstat po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing, vzdělávací technologie, ale i technologie v oblasti zdravotnictví, kdy digitální platformy přímo spojují lékaře a pacienty. Konkrétně oblast e-commerce, využívá v Británii přibližně 60 mil. obyvatel (z 67 mil.). Příležitosti budou tedy mimo jiné v inovativních, interaktivních, personalizovaných, na umělé inteligenci založených řešeních. Britský trh datových center je největší v Evropě a vytváří nové zdroje poptávky po poskytovatelích ICT. Rostoucí příliv SaaS vytvořil průmysl produktů a služeb, které vyžadují opakované platby podobné předplatnému. Velká většina britských podniků navíc spoléhá na mobilní konektivitu svých zaměstnanců, což je ideální prostředí pro poskytovatele SaaS a cloudu. Téměř všechny softwarové společnosti využívají cloud a příležitosti existují ve veřejném i soukromém sektoru. Vláda Spojeného království silně podporovala přijetí cloudových technologií, přičemž rámce G-Cloud umožňují státnímu sektoru nakupovat přímo od dodavatelů. Rovněž se očekává růst využití blockchainových technologií či téměř plné automatizace některých odvětví. 

Spojené království je třetím největším trhem s umělou inteligencí (AI) na světě po USA a Číně.  Trh s umělou inteligencí má hodnotu přes 17 mld. GBP a odhaduje se, že do roku 2035 vzroste na více než 1 bn GBP. Digitalizace bankovnictví, pojišťovnictví, zdravotnictví a obchodních služeb je klíčovým motorem růstu AI v zemi. Spojené království má jednu z nejsilnějších strategií umělé inteligence na světě, National AI Strategy, se značným vládním financováním, značnou výzkumnou činností v této oblasti, velkým financováním rizikového kapitálu a start-upy. V roce 2018 se vláda a britský ekosystém sektoru umělé inteligence dohodly na hodnotě téměř 1 mld. GBP s cílem posílit globální pozici Spojeného království. V novém rámci pro vědu a techniku Science and Technology Framework z března 2023 se vláda dále zavázala k investicím ve výši 250 mil. GBP do tří transformačních technologií v oblasti umělé inteligence, kvantových technologií a engineeringu biologických systémů, které mají pomoci řadě průmyslových odvětví vypořádat se s největšími globálními výzvami, jako jsou klimatické změny a zdravotní péče. V dubnu 2023 vláda poskytla finanční prostředky ve výši 100 mil. GBP na vytvoření pracovní skupiny odpovědné za urychlení široké implementace bezpečných AI technologií. Toto financování je navíc k 0.9 mld. GBP z března 2023 na investice na vývoj nové generace superpočítačů  a výzkum AI. V rámci podpory inovativních řešení chce například vláda v průběhu příštích 10 let každoročně udělovat cenu v hodnotě 1 mil. GBP výzkumníkům, kterým se podaří docílit pokroku v oblasti umělé inteligence. Vláda chce investovat až 1 mld. GBP do výzkumu umělé inteligence a vývoje superpočítače, nejvýkonnější výpočetní kapacity Exascale, která má mimo jiné vytvořit “BritGPT” (Generative Pre-trained Transformer).   

Pokud jde o fyzickou infrastrukturu pro připojení, vláda hodlá zajistit rozvoj infrastruktury, aby každá domácnost měla možnost gigabitového širokopásmového připojení kabelem do roku 2030. Aktuálně okolo 80 % britských domácností má nyní přístup ke gigabitovému širokopásmovému připojení. Celkově se odhaduje, že internet využívá 65 mil. obyvatel, přičemž tento počet se pravděpodobně do roku 2027 zvýší na 99,9 % britské populace. Vláda chce proto posílit digitální infrastrukturu a investovat do výzkumu a vývoje 5G a 6G, a to až ve výši 110 mil. GBP. 5G sítě poslouží jako základ pro konektivitu autonomních vozidel či internetu věcí (IoT). Vláda přislíbila 5 mld. GBP, aby umožnila venkovským oblastem rychlé připojení optickým vláknem. 

Zatímco Spojené království je i nadále nejatraktivnější destinací pro FinTech v Evropě, investice v tomto sektoru se v roce 2022 snížily o téměř 56 % z 31 mld. GBP  na 14 mld. GBP kvůli vysokým úrokovým sazbám a přetrvávající inflaci. V první polovině roku 2023 klesly investice do fintech na 4,8 mld. GBP. Sektor FinTech tvoří více než 1 600 firem, přičemž počet se podle odhadů do roku 2030 zdvojnásobí. Sektor přispívá do ekonomiky 11 mld. GBP. Rovněž ve finančním sektoru hrají inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a středních podniků a digitální transformace sektoru finančních služeb. Roste poptávka po bezkontaktních transakcích a bezpobočkových službách mobilního bankovnictví. Vládní regulační rámec pro finanční služby z konce roku 2022 má za cíl učinit britský finanční sektor lídrem technologických inovací. UK má více než 10 % celosvětového podílu na trhu v oblasti fintech a tento sektor má nyní pro britskou ekonomiku hodnotu více než 7 mld. GBP ročně. Fintech inovace také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen byl již například fond Future Fund ve výši 1,25 mld. GBP. 

Rychlý rozvoj digitalizovaných služeb doprovází významný nárůst kybernetické kriminality, což vede k vyšším výdajům na bezpečnost ve veřejném i soukromém sektoru, a zvyšuje poptávku po sofistikovanějších a na míru šitých kybernetických řešeních. Vláda vydala v roce 2022 aktualizovanou National Cyber Strategy s alokací  2,6 mld. GBP pro období 2022–2025, která poskytne o 114 mil. GBP více na program Národní kybernetické bezpečnosti. V roce 2021 přispěl sektor 5,3 mld. GBP do britské ekonomiky, což je o třetinu více než v předchozím roce. 

Britský sektor rozšířené reality (AR) a virtuální reality (VR) je průkopníkem digitální revoluce s nejrychleji rostoucím trhem v Evropě. Od roku 2019 do roku 2024 se v Británii očekává 78,3% růst výdajů na AR a VR. Předpokládá se, že růst dosáhne do roku 2030 62,5 mld. GBP. Vzniká také nová vládní strategie pro oblasti metaverse a webové technologie, včetně Web3. 

V roce 2022 aktualizovala vláda UK Digital Strategy, která se zaměřuje právě na technologický růst a produktivitu. V roce 2023  bylo vytvořeno nové ministerstvo pro vědu, inovace a technologie. 

Zdravotní sektor (Národní zdravotní služba, NHS) patří dlouhodobě k deklarovaným prioritám vlády. Většinu nákupu lékařské technologie provádějí nemocniční trusty, které ročně utratí v průměru 10,4 mld. GBP na klinické dodávky, včetně lékařské techniky. NHS nutně potřebuje v první řadě realizovat projekty obnovy řady nemocnic (jak stavební, tak především přístrojové), neboť deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba 6,5 mld. GBP, 42 % budov zdravotního sektoru bylo postaveno před rokem 1985. Strategie britské vlády proto usiluje o výstavbu 48 nových nemocnic po celém Spojeném království do roku 2030 s celkovým financováním 22 mld. GBP. Stavba asi 8 nemocnic bude však dokončena až po roce 2030. Medical technology strategy (2023) nastiňuje dvě konkrétní oblasti zaměření: primární péče  a diagnostika (volitelná obnova, včasná diagnostika, zapojení průmyslu a připravenost na pandemii). 

Britská vláda zvyšuje také celkový rozpočet NHS. Na podzim 2022 bylo oznámeno, že NHS bude poskytnuto dalších 8 mld. GBP s dodatečným příspěvkem 3,3 mld. GBP v letech 2023 a 2024. Finance budou využity například na výstavbu nemocničních oddělení, jednotek intenzivní péče, operačních sálů a porodních služeb, přičemž má dojít také ke zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik. V rámci modernizace by mělo dojít také na obnovu zastaralé počítačové infrastruktury, modernizaci a doplnění vybavení, neboť 4 z 10 nemocnicí NHS v Anglii musí používat zastaralé lékařské vybavení včetně 37 let starých rentgenových přístrojů. Britské nemocnice mají v přepočtu na jednoho obyvatele méně vybavení ve srovnání se zeměmi OECD, například 3x menší podíl přístrojů na magnetickou rezonanci či výpočetní tomografii, než má Německo. Již v roce 2019 britská vláda oznámila vymezení 1,8 mld. GBP k výstavbě, údržbě a nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii, zejména magnetických rezonancí, počítačových tomografů a mamografů. Připraven je také plán na modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií.  

Do roku 2025 bude 20 % populace Spojeného království starší 65 let. Odhaduje se, že v odvětví výstavby ubytování pro seniory existuje významný potenciál inovací a růstu. 

Trendem je i digitalizace zdravotní péče a zároveň se zvyšuje poptávka také po platformách, které propojí lékaře s pacienty.  Digitální inovace tvoří klíčovou součást plánu NHS Long Term Plan (2019), dokumentu, který nastiňuje priority a cíle na příštích deset let. Konkrétní digitální priority a cíle lze nalézt v dokumentu A plan for digital health and social care (2022). V březnu 2024 vláda přislíbila dodatečné finance pro zdravotnictví ve výši 6 mld. GBP za účelem zvýšení efektivity. Investuje 3,4 mld. GBP k modernizaci IT systémů NHS. Na vývoj a implementaci systémů elektronických zdravotních záznamů (EHR systems) v rámci NHS vláda vyčlenila dalších 487 mil. GBP. Další prostředky budou alokovány na digitální transformaci a využití umělé inteligence. Existuje také poptávka po nástrojích klinické efektivity, inovativních aplikacích a nástrojích pro analýzu zdraví, nástrojích pro vzdálené konzultace a monitorovacích zařízeních. Jedná se již o velmi dobře rozvinutý a konkurenční trh, který hostí řadu předních technologických společností. Trh nabízí příležitosti i pro menší firmy a vývojáře. 

Velkým tématem je v rámci vládní strategie, která si stanovila rozpočet 3,9 mld. GBP, otázka izolace a zateplení domů a veřejných budov, včetně významné podpory tepelných čerpadel a možného budoucího zákazu plynových kotlů. Projekt Public Sector Decarbonisation Scheme, poskytuje dotace veřejným institucím na financování opatření ke zlepšení energetické účinnosti a udržitelnosti s roční alokací 1.42 mld. GBP až do roku 2026. Vláda plánuje do roku 2028 instalovat 600 tis. tepelných čerpadel ročně. Green Heat Network Fund, součást programu transformace tepelných sítí ve výši 500 mil. GBP, má za cíl dekarbonizaci tepelných sítí. Projekt tepelné sítě má hodnotu 1,2 GBP a stále roste. To vše je součástí strategie dosažení uhlíkové neutrality do konce roku 2050. Příležitosti se také nacházejí v rekonstrukcích kancelářských budov, které řeší, jak po pandemii redefinovat pracovní prostor.  Vláda proto plánuje navýšit rozpočet National Productivity Investment Fund na 31 mld. GBP, tento fond podporuje například rozvoj důležitých vnitrostátních tras či realizaci nových bytových projektů. Do roku 2025 bude 20 % populace Spojeného království starší 65 let. Odhaduje se, že v odvětví výstavby ubytování pro seniory existuje významný potenciál inovací a růstu. 

Nejsilnějším stavebním subsektorem ve Spojeném království zůstává infrastruktura. Očekává se, že výkon infrastruktury v roce 2023 vzroste o 4,6 %. Vláda přislíbila 100 mld. GBP na podporu ekonomické infrastruktury v letech 2022–23 až 2024–25. Přibližně polovina investic do infrastruktury ve Spojeném království je financována z veřejných zdrojů.   

Prostřednictvím UKRI Transforming Construction Challenge britská vláda investuje více než 170 mil. GBP na vývoj  energetických systémů a stavebních technik. Vláda také poukazuje na mnoho “zelených” investičních příležitostí jako jsou “freeports” například Teesside, Thames, Felixstone nebo Harwich. 

Britská vláda chce podpořit také používání elektrických vozidel. Jsou naplánovány investice do dobíjecí infrastruktury ve výši 400 mil. GBP. Nabízí se prostor pro české firmy, jejichž produkty mohou přispět k rozvoji elektromobility (vybudování nezbytné infrastruktury dobíjecích stanic, technologický vývoj vozidel, baterií a podobně).  

Pokračují také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky, jako dlouho chystaná vysokorychlostní železnice na sever Anglie, tzv. projekt HS2 za odhadem 49 – 57 mld. GBP, která představuje zajímavou příležitost pro české firmy v oblasti stavebnictví a výstavby železniční infrastruktury. Kromě železnice plánuje vláda vybudovat také zatím nejdelší britský tunel pod řekou Temží, na který byl stanoven rozpočet 10 mld. GBP. Pro české firmy existuje mnoho příležitostí, jak se ve Spojeném království zapojit nejen do samotného sektoru dopravy, ale také do oblastí souvisejících s dopravou, jako je strojírenství, výzkum a vývoj a nové chytré technologie, design městského mobiliáře propojeného s dopravou a zboží a služby šetrné k životnímu prostředí a klimatu a inovativní technologie. Státní rozpočet z března 2024 dal „zelenou“ modernizaci londýnské železnice. Program modernizace 632 km dlouhého úseku na východním pobřeží East Coast Main Line bude stát 4 mld GBP. Kromě výše uvedených projektů má být v Glasgow v příštích letech vybudován nový tramvajový systém a nové stanice, kolem kterých se plánuje výstavba nového zelené městského bydlení a obchodních objektů. Ve Walesu vznikne tramvajová trať Cardiff Crossrail s investicí v hodnotě 100 mil. GBP. 

Vládní podpora Spojeného království pro výzkum v zemědělství je kolem 320 mil, GBP ročně a dalších 90 milionů liber prostřednictvím fondu Industrial Challenge Fund na pomoc při transformaci produkce potravin.  Inovace potravinářského průmyslu je jednou z ambicí vládní strategie. Iniciativa The Research and Development Roadmap si klade za cíl zvýšit veřejné investice na 22 mil. GBP ročně do roku 2025. Důraz se především klade na novou čistou zemědělskou technologii, která by podporovala dekarbonizaci zemědělství a vedla k udržitelnějšímu zásobovacímu řetězci potravin.  Vláda poskytla v roce 2023 granty na podporu inovací, zlepšení produktivity a podporu zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ekologičtější metody a automatizace. Konkrétně by se mohlo jednat o robotické technologie podporující sklizeň či senzory na zemědělských strojích, které budou měřit úroveň živin v půdě. V této souvislosti se také zvyšuje poptávka po strojích na výrobu malých šarží řemeslných potravinářských výrobků, jakož i po systémech ekologického balení potravin. Okolo 82 % spotřebitelů aktivně usiluje o snížení svého plastového odpadu, a téměř polovina spotřebitelů by byla ochotna zaplatit více za udržitelnější obaly. Mezi spotřebiteli roste také zájem o řemeslně vyráběné potraviny a ty, které jsou vyráběny ekologicky šetrným způsobem. 

Trendem je stále rostoucí poptávka po zdravých potravinách, bio potravinách, rostlinných/veganských výrobcích, bezlepkových produktech či po fitness produktech jako jsou proteinové doplňky stravy.  Za organické produkty utratí lidé ve Spojeném království přibližně 8,5 mil. GBP každý den. Ačkoliv strmý růst  prodeje vegetariánských a veganských produktů zpomalil, stále se pohybuje okolo 10%.  Veganské potraviny představují trh v hodnotě 963,8 mil. GBP.   

Výrazně roste online prodej, který je rozdělen mezi řadu e-shopů bez jasných leaderů. 

Británie je zároveň zemí piva, v roce 2022 představoval roční objem piva spotřebovaného na hlavu 68 litrů. Vysoká je poptávka zejména po zajímavých, craftových pivech a příležitosti jsou i v dodávkách technologií pro malé pivovary.

UK Innovation Strategy, aktualizovaná na konci roku 2023, usiluje o to, aby do konce roku 2027 tvořily investice do výzkumu 2,4 % HDP. Tohoto cíle má být dosaženo například pomocí navýšení ročních investic do výzkumu na 22 mld. GBP. Vláda chce pomocí strategie učinit Británii do roku 2035 globálním centrem inovací. Rozvolněná má být vízová politika za účelem přilákání vysoce kvalifikovaných inovačních talentů (High Potential Individual and Scale-up visa).  Inovace tvoří jádro vládní ekonomické strategie „Build Back Better: our plan for growth“, coby klíč k dosažení cílů v oblasti klimatu, ekologie, prosperity a bezpečnosti. Pilotní Program Innovation Accelerators, v rámci kterého je investováno 100 mil. GBP do 26 projektů ve třech městských regionech, tedy Glasgow, Greater Manchester a West Midlands, s cílem podpořit regionální hospodářský růst a přispět k přílivu soukromých investic do vývoje a výzkumu. 

Science and Technology Framework je strategická vize, která stanoví 10 klíčových akcí, aby se Británie stala supervelmocí v oblasti vědy a technologií do roku 2030,  se zaměřuje na výzkum a vývoj technologií v 5 klíčových oblastech. Ty tak představují příležitost pro české firmy – umělá inteligence, inženýring biologických systémů, telekomunikace, polovodiče a kvantové technologie. Vládní agentura pro výzkum a inovace UKRI investuje do výzkumu a inovací 8 mld. GBP ročně. Strategie agentury UKRI Strategy 2022 to 2027, čerpá ze zatím největšího rozpočtu na vědu a výzkum v hodnotě 39,8 mld. GBP. Mezi prioritní oblasti strategie patří: zelená budoucnost, bezpečnost, komunity, zdraví a  stárnutí, infekční nemoci. 

Např. v březnu 2024 vláda oznámila investice 270 mil. GBP do pokročilé výroby, do inovativních nových projektů výzkumu a vývoje v automobilovém a leteckém průmyslu, budování kapacit v oblasti vozidel s nulovými emisemi a čistých leteckých technologií. Dalších 5 nových projektů v oblasti infrastruktury si má rozdělit 388 mil. GBP a dalších 85 mil. GBP půjde na podporu programu digitální výzkumné infrastruktury ve Spojeném království (UKRI). Investice z fondu UK Research and Innovation Infrastructure Fund pokryjí témata jako digitalizace britských sbírek přírodních věd, nejvýkonnější vysokoenergetický elektronový mikroskop na světě, rozvoj mezinárodní spolupráce a  hmotnostní spektrometrie. 

Plánované jsou také investice do výzkumu v rámci inženýringu biologických systémů, která se zaměřuje především na oblast biomedicíny, potravinových systémů a dále na nalezení environmentálních řešení. Vláda chce na základě National Engineering Biology Programme investovat 7 mil. GBP. Program World Class Labs alokuje 50 mil. GBP na financování na pomoc výzkumným ústavům a univerzitám modernizovat zařízení, aby měli britští vědci přístup k nejlepším laboratořím a vybavení. V neposlední řadě bude investováno 2,5 mld. GBP v rámci desetiletého programu kvantového výzkumu a inovací prostřednictvím nové vládní kvantové strategie. 110 mil. GBP poputuje na podporu digitální infrastruktury, včetně 5G a 6G sítí.  Vláda zřídila novou Agenturu pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA), která bude financovat vysoce rizikový výzkum a vývoj. 

Vláda usiluje o uzavření dohod o technické spolupráci s řadou mezinárodních regionů. Právě na ně míří nová strategie International Technology Strategy, která staví mezinárodní spolupráci na šesti klíčových technologiích: umělé inteligenci, kvantových výpočtech, engineeringu biologických systémů, polovodičích, telekomunikacích a datech. Tato partnerství mají zahrnovat společné projekty výzkumu a vývoje (R&D), posílení kyberbezpečnostních obran spojenců proti potenciálním hrozbám, podporu digitálního obchodu a získání zahraničních talentů. V rámci nové strategie budou britští výzkumní pracovníci podpořeni k účasti na výměnách s mezinárodními partnery a také na výzkumných a inovačních iniciativách, jako je síť  Eureka. Právě v rámci této strategie byla Česká republika společně s Polskem identifikována jako prioritní země pro spolupráci v rámci regionu střední a východní Evropy. 

Strategie pro vzdělávání International Education Strategy, aktualizována v roce 2023, stanovuje dva hlavní cíle do roku 2030, a sice zvýšit export britského vzdělávání na 35 mld. GBP ročně a dále zvýšit počet mezinárodních vysokoškolských studentů, kteří přijedou studovat do Velké Británie, na 600 000 ročně.  Na podporu vysokoškolského vzdělání byl dále založen tzv. Higher Education Innovation Funding s rozpočtem 260 mil. GBP, přičemž cílem tohoto fondu je umožnit výměnu znalostí a názorů mezi poskytovateli vysokoškolského vzdělávání a okolním světem. Program Turing Scheme je globální program vlády pro studium a práci v zahraničí, do kterého bylo pro akademický rok 2022/23 investováno 110 mil. GBP. 

Spojenému království se podařilo znovu začlenit do největšího světového výzkumného programu Horizon Europe. Od 7. září 2023 mohou britští vědci žádat o granty, od roku 2024 Británie začala do rozpočtu programů Horizon a Copernicus přispívat 2,6 miliardy liber ročně.

V roce 2021/22 vynaložilo Spojené království na obranu 46,6 mld. GBP. Jarní rozpočet na rok 2023 vyčlenil dalších 5,1 mld. GBP na výdaje na obranu během příštích dvou let (2023/24 a 2024/25) a dalších 2 mld. GBP ročně v následujících letech až do roku 2027/28. V dubnu 2024 se vláda dále zavázala zvýšit do konce dekády výdaje na obranu Spojeného království na  2,5 % HDP, ekvivalent 87 mld. GBP. Má dojít k navýšení objemu výroby munice, hypersonických střel, dálkově ovládaných vozidel, fregat a nového bojového letounu. Armáda plánuje nákup zázemí a vybavení pro vojenský personál. Vytvořena by měla být státní Agentura pro obranné inovace. 

Námořnictvo plánuje v příštích 10 letech utratit 41,5 mld. GBP na výrobu 89 fregat, vývoj torpédoborce a transformaci námořních sil. Velení pozemní armády plánuje v příštích deseti letech utratit 41 mld. GBP na vybavení – 23,9 mld. GBP na modernizované řízené střely dlouhého doletu, několik raketových systémů; novou protivzdušnou obranu; taktické sledovací drony, nový elektronický boj a obranu kyberprostoru. Armáda nakoupí 64 nových vrtulníků a transformuje bezpečnostní síly. Letectvo plánuje v příštích deseti letech utratit 35,5 mld. GBP: investice 2,2 mld. GBP do Future Combat Air System (tj. Tempest Program), nákup 74 stíhaček, a další letouny a drony. Strategické velitelství plánuje utratit 36,3 mld. GBP během příštích deseti let takto: investice 5,6 mld. GBP do vojenského komunikačního satelitního programu Skynet-61, 7,2 mld. GBP Národní středisko pro vesmírné operace, Vesmírné velitelství, Vesmírnou akademii, konstelaci družic pro zpravodajství, sledování a průzkum; vytvoření National Cyber Force, partnerstvím mezi obranou a zpravodajskou službou; 7,2 mld. GBP na výzkum a vývoj v příštích čtyřech letech a 415 mil. GBP na výzkum nových zbraní ve Weapons Science and Technology Center. 

Dodavatelé, kteří chtějí vyvážet do Spojeného království, mohou očekávat, že najdou vysoce konkurenční prostředí a musí prokázat jasnou konkurenční výhodu. U oznámení o událostech týkajících obranného sektoru by dodavatelé měli důsledně sledovat oznámení na webových stránkách Defence and Security Accelerator.