Veřejnoprávní regulace reklamy

Výkon státní správy na úseku regulace reklamy

Zákon o regulaci reklamy vedle úpravy forem a obsahu reklamních sdělení dovolených a zakázaných rovněž upravuje působnost a pravomoci dozorových orgánů, jež kontrolují dodržování tohoto zákona a za případná porušení zákona udělují sankce.

Dozorové orgány

Výčet orgánů, které se podílejí na dozoru na dodržování zákona o regulaci reklamy, je poměrně dlouhý, přičemž každý z níže uvedených orgánů vykonává v tomto směru působnost odpovídající jeho funkčnímu zaměření. Kritéria pro určení působnosti jsou dána dvě.

Jednak je to způsob či forma šíření reklamního sdělení. Televizní a rozhlasová reklama tak kupříkladu spadá do působnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), nevyžádaná reklama šířená elektronicky zas do působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Druhým kritériem je pak inzerovaná komodita. Příkladem budiž reklama na zdravotní služby, jež spadá do působnosti Ministerstva zdravotnictví. Nutno však podotknout, že je-li dána působnost RRTV podle prvního kritéria, neaplikuje se již působnost podle druhého kritéria.

Zbytková působnost je pak svěřena místně příslušným krajským živnostenským úřadům. Tato působnost nastupuje například v případech, kdy je reklamní sdělení šířeno tiskem či prostřednictvím internetu a zároveň sdělení inzeruje komoditu, jež nespadá do působnosti jiného dozorového orgánu. Typicky tak půjde například o reklamu na alkoholické nápoje uveřejněnou v některém z deníků.

Konkrétně zákon o regulaci reklamy vypočítává dozorové orgány a definuje jejich působnost následovně:

• a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání, v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání,  v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek,
• b) Státní ústav pro kontrolu léčiv pro reklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), a dále pro kontrolu dodržování čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745,
• c) Ministerstvo zdravotnictví pro reklamu na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),
• d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pro reklamu na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky a na medikovaná krmiva a meziprodukty, s výjimkou působnosti podle písmena a),,
• e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv pro reklamu na veterinární léčivé přípravky, s výjimkou působnosti podle písmena a),
• f) Úřad pro ochranu osobních údajů pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky podle zvláštního právního předpisu, je-li způsob šíření této reklamy nekalou obchodní praktikou,
• g) Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích, zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pro výživové nebo zdravotní tvrzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o výživových a zdravotních tvrzeních, pro zavádějící informaci užitou v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a pro údaje použité v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v reklamě na potraviny, včetně sponzorování, s výjimkou působnosti podle písmena a),
• h) celní úřady pro reklamu, propagaci nebo podporu hazardních her zakázaných podle zákona upravujícího hazardní hry, a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),
• i) krajské živnostenské úřady v ostatních případech.

Vedle pravomoci udělit sankci v podobě pokuty mají dozorové orgány rovněž pravomoc nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem. Shora uvedené dozorové orgány jsou rovněž oprávněny pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou obchodní praktikou.

Pokud by bylo navíc dalším šířením takovéto reklamy ohroženo zdraví nebo život, je dozorový orgán oprávněn nařídit, aby zadavatel nebo zpracovatel zveřejnil opravné prohlášení, přičemž toto prohlášení musí být šířeno ve stejném komunikačním médiu jako reklama, jež byla označena za nezákonnou.

Přestupky

Spadá-li konkrétní reklamní sdělení do působnosti dozorového orgánu, má tento orgán pravomoc případné porušení zákona sankcionovat, a to udělením pokuty. Porušení zákona se přitom může dopustit zadavatel reklamního sdělení, jeho zpracovatel i jeho šiřitel.

Poruší-li zákon o regulaci reklamy fyzická osoba, může jí být za přestupek udělena pokuta do 100 000 Kč, do 500 000 Kč nebo do 2 000 000 Kč s ohledem na skutkovou podstatu, jež porušením naplní. Tak například fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že poskytne veřejnosti bezplatně vzorky tabákových výrobku, lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Zpracovateli reklamního sdělení z řad fyzických osob, jež zpracuje reklamu, která je nekalou reklamní praktikou, pak může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Přísnější sankce zákon stanovuje za přestupky, jichž se mohou dopustit osoby právnické nebo osoby fyzické podnikající. Kupříkladu šiřiteli, který šíří reklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, může dozorový orgán za přestupek uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

Výčet konkrétních skutkových podstat přestupků fyzických a právnických osob a pokut, které za ně mohou dozorové orgány uložit je značně rozsáhlý, a proto v tomto směru odkazujeme čtenáře na § 8, § 8a, § 8b a § 8c zákona o regulaci reklamy.

Trestněprávní aspekty regulace reklamy

Aplikace trestního práva se řídí zásadou ultima ratio nebo též zásadou subsidiarity trestní represe, podle kterých má být trestněprávní odpovědnost vyvozována až v případě, že nepostačí jiná forma právní odpovědnosti, kterou je typicky odpovědnost občanskoprávní či odpovědnost správněprávní.

Trestní právo má tak postihovat jen ta nejzávažnější porušení práva s nejvyšší společenskou závažností. Současně musí tato porušení práva označovat trestní zákoník za trestné činy. Pouze při naplnění těchto podmínek lze uvažovat o aplikaci trestněprávní odpovědnosti i o udělení případné trestněprávní sankce.

Současný trestní zákoník vypočítává ve své hlavě VI trestné činy hospodářské, mezi které řadí také porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. V souvislosti s reklamou spáchá trestný čin například ten, kdo se při účasti v hospodářské soutěži dopustí klamavé reklamy či nepovolené srovnávací reklamy, a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.

S odkazem na výkladová ustanovení trestního zákoníku lze dovodit, že takovou větší újmou je škoda při částce nejméně 100 000 Kč, nebo újma imateriální, nevyjádřitelná v penězích, jež je svým rozsahem srovnatelná. Stejně tak lze dovodit, že neoprávněnou výhodou většího rozsahu je majetkový prospěch nejméně 100 000 Kč nebo srovnatelná výhoda imateriální povahy.

Za tento trestný čin pak může soud uložit trest odnětí svobody až na 3 léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Pokud však pachatel spáchá tento trestný čin jako člen organizované skupiny, způsobí jím značnou škodu (nejméně 1 000 000 Kč) nebo získá značný prospěch či ho spáchá opakovaně, uloží mu soud trest odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci.

Způsobí-li pak pachatel tímto činem škodu velké rozsahu (nejméně 10 000 000 Kč) nebo jím získá prospěch velkého rozsahu či jím způsobí jinému úpadek, potrestá ho soud trestem odnětí svobody na 2 léta až 8 let.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.

Přehled všech témat Právního průvodce