Vietnam

Rychle rostoucí ekonomika a populace Vietnamu vedly v posledním desetiletí ke zvyšující se poptávce po energii. Země se spoléhá na rozmanitý energetický mix, který zahrnuje zdroje fosilních paliv jako je uhlí, plyn a ropa, ale také obnovitelné zdroje (vodní a solární). Vietnam je bohatý na energetické zdroje, jako je uhlí a plyn, a jeho přírodní podmínky jsou ideální pro obnovitelné zdroje energie. Těžba uhlí je klíčovým průmyslovým odvětvím, které každý rok dodává stále větší množství uhlí, aby uspokojilo rostoucí domácí poptávku. V důsledku toho je uhlí hlavním zdrojem energie, který tvořil 46 % dodávek v roce 2023. Obnovitelné zdroje energie (vodní energie, solární energie, větrná energie) pokrývaly necelých 40 % energetického mixu. Zvyšování energetické produkce je také podmíněno obnovou průmyslové aktivity v sousední Číně, která má úzké vazby na vietnamský průmysl.

Přestože Vietnam patří mezi přední světové producenty uhlí, jeho export této komodity rychle klesá a import naopak narůstá. Na rok 2024 je predikovaná produkce a import elektřiny na 306 mld. kWh. Existují však obavy, že Vietnam nebude schopen zásobit některé oblasti elektřinou v suchém období. Produkce elektřiny v suchém období se má pohybovat kolem 148 mld. kWh. Tyto obavy jsou podmíněny snižující se zásobou plynu a zvyšující se poptávkou po uhlí jako zdroji energie. Aby se nedostala země do nedostatku elektřiny, Ministerstvo průmyslu a obchodu, spolu s největšími hráči na energetickou poli, zařizuje dostatečný dovoz uhlí a plynu pro generování energie. Také vytváření energie pomocí obnovitelných zdrojů má zemi zajistit budoucí nezávislost na dovozu energie ze zahraničí. Rozvoj větrné, solární energie a energie z biomasy, jejichž kapacita se pomalu zvyšuje, je pro Vietnam důležitým investičním projektem. Využití geotermální a přílivové energie je stále ve velmi raných fázích rozvoje. V budoucnu se očekává, že obnovitelné zdroje sníží závislost země na uhlí a dalších fosilních palivech.

Národní energetický plán počítá s postupným omezováním uhelných elektráren a jejich nahrazením plynovými elektrárnami a elektrárnami na obnovitelné zdroje. Podíl uhelných elektráren na celkové instalované kapacitě by tak měl klesnout ze současných 34 % na 27 % v roce 2030 a 18 % v roce 2045. Výstavba nových uhelných elektráren by měla být definitivně zastavena v roce 2025 a původně plánované uhelné elektrárny nahrazeny elektrárnami na zemní plyn. Podíl plynových elektráren by měl vzrůst ze současných 15 % na 23 % v roce 2030 a 25 % v roce 2045. Podíl obnovitelných zdrojů ve vietnamském energetickém mixu by měl naopak zaznamenat podstatnější nárůst na 30,9 % – 39,2 %. Například podíl větrné energie vzroste ze současného zhruba jednoho procenta na 18,5 % instalované kapacity v roce 2030. Podíl solárních elektráren by měl v roce 2030 činit až 14 %. Do roku 2045 by měl podíl všech obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, voda) vzrůst až na 53 % celkové instalované kapacity. Země má celkově potenciál pro výrobu solární a větrné energii. Také bylo schváleno zavedení strategie rozvoje vodíkové energie do roku 2030 s vizí do roku 2050. Cílem strategie je vytvořit trh s vodíkovou energii, která by pokryla z 10 % potřeby Vietnamu. Vytvořením strategie se otevírá možnost pro zahraniční investory, zejména v oblasti vědy, technologií a rozvoje lidských zdrojů.

Nový energetický plán zahrnuje kromě investic do nových energetických kapacit také masivní investice do výstavby přenosové soustavy a budování tzv. chytrých sítí. Energetický plán počítá nejen se zaváděním chytrých technologií pro regulaci sítě, ale také s aplikací nových technologií pro dočasné skladování elektrické energie. Vietnam si také stanovil za cíl zvýšit index dostupnosti elektřiny do roku 2025, kdy provádí změny nejen v energetickém sektoru, ale také digitálním. Cílem je vytvoření systému kontroly domácí spotřeby skrze mobilní aplikace. Plán podporuje také integraci menších producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů do lokálních nízkonapěťových sítí či pilotní aplikaci takzvaných mikro sítí. Všechny výše uvedené oblasti nabízí zajímavé příležitosti pro české firmy, ať už v oblasti poradenství a konzultantských služeb, či přímo pro dodávky českých technologických řešení do Vietnamu.

Vietnamská vláda počítá také se širším zapojením soukromého sektoru do výstavby a provozování nových elektráren. Pro české firmy by mohly být velmi zajímavé například plánované soukromé investice do nových tepelných elektráren, které jsou zároveň na seznamu vládních megaprojektů, jež Vietnam dává k dispozici zahraničním investorům. České firmy by se mohly uplatnit například při výstavbě elektrárny na zkapalněný zemní plyn Nghi Son (investice v objemu 2,4 mld. USD), nebo při výstavbě plynové elektrárny Long An s plánovanou kapacitou 3000 MW. Obě elektrárny budou postaveny na principu BOT a prozatím se předpokládá zapojení korejských a japonských investorů. V jednání je přetvoření uhelné elektrárny Cong Thanh na LNG elektrárnu, a tím zvýšení kapacity z 600MW na 1,5 GW. Projekt po schválení bude vyžadovat investice zhruba 1,2 mld. USD. Českým firmám se zde nabízí příležitosti v subdodávkách technologických zařízení pro tyto elektrárny. Vietnam se v roce 2024 také chce soustředit na podporu obnovitelných zdrojů energie, zvláště na investice do solárních a větrných elektráren. Vietnam bude mobilizovat soukromé investice do elektrických sítí a větrné energie. Nově budou otevřeny i projekty pro ukládání energie BESS (battery energy storage system). Mezi lety 2024 až 2029 budou otevřené možnosti pro investování do pilotních projektů BESS, zvláště ze solárních farem (50 MW a 400 MW). Projekty budou otevřen pro rozvojové investiční instituce. 

Tempo růstu digitální ekonomiky ve Vietnamu se výrazně zrychlilo s nástupem pandemie Covid-19. Od začátku roku 2020 roste obrat digitálního průmyslu o více než třicet procent ročně. Podle studie Google z konce roku 2021 se očekává, že růstový momentum tohoto sektoru ve Vietnamu bude i nadále zrychlovat a do roku 2025 dosáhne objemu až 57 mld. USD. Jiné nezávislé studie odhadují, že celkový objem digitálního průmyslu dosáhne až 220 mld. USD do roku 2030. Vietnam se tak stane druhou největší digitální ekonomikou v jihovýchodní Asii po Indonésii.

V roce 2023 dosáhly celkové příjmy z informačního a komunikačního průmyslu 158 mld. USD, s meziročním nárůstem o 1,49 %. Také nastal rozvoj digitálních technologií, kdy příjmy dosáhly 142 mld. USD. Pro rok 2024 jsou stanovené klíčové kroky, které se zaměřují na 4 pilíře ICT a to jsou průmysl, digitalizace průmyslu, digitální management a digitální data, které umožňují transformaci. Podle Ministerstva informací a komunikací Vietnamu digitální ekonomika zaujímá 16,5 % národního HDP a roste až trojnásobně rychleji. Rok 2024 by měl být rokem univerzalizace digitální infrastruktury a dalších prvků digitální transformace. Znamená to změnu v dostupnosti online veřejných službách až pro 70 % populace.

Vietnamská vláda identifikovala 99 prioritních technologií, na které se zaměří podporou, jako jsou umělá inteligence, internet věcí, kvantové technologie, bioinformatika, letecké a kosmické technologie, technologie vzdáleného snímání, výzkum a vývoj vysokorychlostních displejů nebo pokročilé 3D tiskové technologie. Národní strategie zahrnuje soubor opatření na podporu investic, aplikovaného výzkumu, standardizace a pokrývá také oblast kybernetické bezpečnosti, logistiky a e-commerce.

Vláda Vietnamu věnuje pozornost také vzdělávání a rozvoji lidských zdrojů v oblasti ICT. Zvýšení počtu kvalifikovaných odborníků a pracovních sil je klíčovým prvkem rozvoje digitální ekonomiky v zemi. Podle zprávy Asociace softwarového průmyslu Vietnamu (VINASA) by mohla být do roku 2025 poptávka po pracovnících v odvětví IT přesahovat 1,2 milionu lidí, zatímco stávající nabídka by mohla činit pouze 300 000 lidí.

Vietnam má velký počet uživatelů internetu a mobilních telefonů, což umožňuje rychlý růst mobilních aplikací a digitálního marketingu. Ve Vietnamu vlastní mobilní telefon 84,4 % obyvatelstva. Vývoj mobilních aplikací v oblasti e-commerce, zábavy, zdravotnictví a vzdělávání je ve Vietnamu stále populárnější. Mezi nejúspěšnější vietnamské aplikace patří například FPT Play, Zalo, Zing TV a Go-Viet. Pokrytí 4G sítí dosáhlo 99,4 % a testování 5G sítě je využitu v 59 provinciích. Zde existují 5G startupy jako XB Technology. Také export hardware a elektronických produktů má v roce 2024 narůst až na hodnotu 135 mld. USD.

Vývoj e-commerce je velmi významný a mnoho vietnamských podniků se zaměřuje na vývoj online platforem a portálů elektronických plateb. Online nákupy ve Vietnamu se stávají stále populárnějšími a získávají si důvěru spotřebitelů. E-commerce má do roku 2025 překročit hodnoty 43 mld. USD, přičemž by největší centra HCMC a Hanoj měla pokrývat až 70 % z prodejů.

Vietnam se stává významným hráčem v oblasti blockchainu a kryptoměn. Je 12. největším trhem kryptoměn na světě a většina vietnamských bank se už připojila k blockchainovému projektu nazvanému BankChain.

Vietnam se stále více zaměřuje na vývoj projektů IoT a Smart Cities. Města se snaží být více technologicky připojená a řešit dopravu, energii, zdravotnictví a další problémy pomocí technologií a dat. Mezi IoT projekty patří firmy Farmtech Vietnam, MimosaTEK, Rynan Technologies.

V posledních letech se Vietnam potýká s novými bezpečnostními hrozbami. Jednou z nejzávažnějších je zhoršující se bezpečnostní situace v Jihočínském moři, které dnes pro Vietnam představuje hlavní potenciální zdroj ozbrojeného konfliktu. Vietnam na tyto hrozby bude muset reagovat a dále modernizovat své ozbrojené složky. Všeobecně se proto očekává nárůst poptávky po nových moderních obranných technologiích. Současné vybavení vietnamské armády je převážně ruského/sovětského původu, dále disponuje technikou vyrobenou v Izraeli a rovněž v ČR/ČSSR. Vietnam se stává atraktivním trhem pro zahraniční investory v oblasti obranného průmyslu a vláda se snaží přilákat zahraniční investice do tohoto sektoru nabídkou daňové úlevy a dalšími podpůrnými opatřeními.

Vývoz vietnamského obranného průmyslu se zvýšil v roce 2022 o více než 15 %. Hlavními exportními produkty byla letadla, lodě, stíhačky a vojenská vozidla. Zahraniční investoři mají také možnost investovat do výroby obranných zařízení a technologií v rámci Vietnamu. Vietnam se snaží diverzifikovat svou výzbroj a investovat do nových technologií, jako jsou bezpilotní letouny a kybernetická obrana. Spolupráce mezi vietnamskými a zahraničními společnostmi v oblasti obranného průmyslu může vést k vývoji nových produktů a technologií, které mohou mít potenciál pro další využití v oblasti obrany a bezpečnosti. V roce 2024 se vietnamský obranný průmysl dále rozvíjí. Vietnam také usiluje o vývoj vlastních obranných technologií. 

Vývojové projekty v oblasti obranného průmyslu mohou být spojeny s technologiemi jako jsou kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, robotika a další moderní technologie. Investice do těchto projektů mohou být zajímavou možností pro české investory, kteří hledají dlouhodobý růst.

Vietnamské ozbrojené složky by mohly mít v nejbližším období zájem např. o další modernizaci radarových systémů P-18 a P-37, dodávky systémů řízení letového provozu a všechny s tím spojené atributy (dodávky letištních primárních a sekundárních přehledových radarů a přesných přistávacích radarů), náhradní díly pro obrněné vozy (sovětské a ruské provenience), trenažéry pro pěchotu a letecké simulátory, nákladní vozidla pro přepravu materiálu nebo jako podvozky dělostřeleckých systémů či systémů protivzdušné obrany, monitorovací systémy pro kontrolu hranic a pobřeží, vybavení pro vojenské nemocnice. Vietnam má zájem také o zkušenosti a technologie českých firem z oblasti C4ISR nebo z oblasti elektronického boje.

Značný potenciál pro spolupráci existuje v oblasti vzdělávání vojenských studentů, a to jak v oblasti všeobecné vojenské přípravy, tak ve speciálních oborech, kde má ČR silnou pozici (letectví, elektrotechnika). Vietnam projevuje také trvalý zájem o spolupráci v oblasti vojenského výzkumu a transferu technologií a know-how.

Podle Vietnam Environment Administration se objem vypouštěných odpadních vod v roce 2022 zvýšil na 16,7 miliard m³, což je nárůst o 7,1 % oproti roku 2021. V roce 2022 bylo pokryta pouze 35 % populace odpadním hospodářstvím. Existují problémy s nedostatečným sběrem, čištěním a nakládáním s odpadními vodami, což má negativní dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel.

Vietnam má velký potenciál v oblasti vodohospodářství a odpadního hospodářství. V této oblasti existovalo mnoho projektů na zlepšení infrastruktury a vzdělávacích programů. V září 2022 byla zahájena výstavba nového zařízení na třídění a recyklaci odpadu v provincii Binh Duong. Zařízení bude schopné zpracovat až 2 000 tun odpadu denně.

Z hlediska příležitostí pro české exportéry se jako nejperspektivnější jeví sektor managementu vodních zdrojů a odpadních vod. Převážná část odpadních vod neprochází před vypuštěním žádnou úpravou. U domácností je čištěno jen 10 % odpadních vod. Vietnamské ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí předpokládá, že v dalších deseti letech bude potřeba investovat minimálně 214 mld. Kč pouze do čištění městských odpadních vod. Téměř polovina obyvatel ještě stále není napojena na kanalizační systém, jeho vybudování si do roku 2025 vyžádá zhruba 170 mld. Kč. Průmyslové odpadní vody jsou zpracovávány jen ze 45 %, ostatní nezpracovaná průmyslová odpadní voda je vypouštěna do vodních toků. Po několika incidentech masivních otrav vodních živočichů v posledních letech začala vláda připravovat zpřísnění norem pro průmyslové zóny. 

Dalším perspektivním sektorem pro české firmy je zajištění pitné vody. Více než polovina rurálních oblastí nemá přístup k centrálním dodávkám pitné vody. Vláda plánuje do roku 2025 zajistit přístup k vodovodnímu systému a centrálním dodávkám pitné vody všem obyvatelům ve městech. K tomu byla přijata legislativa podporující PPP při budování vodovodní infrastruktury. Mnoho měst chystá projekty na výstavbu vodáren, úpraven vody a dalších zařízení. Největšími investory do vodovodních projektů ve Vietnamu jsou v současné době Světová banka a Asijská rozvojová banka. 

Příležitosti pro uplatnění českých technologií nabízí také oblast zpracování tuhého odpadu. Obzvláště pro nemocniční a jiný nebezpečný odpad postrádá řádného a efektivního zpracování. Nezpracovaný odpad je svážen na otevřené skládky, často v blízkosti měst. Vláda tlačí na města i průmyslové zóny, aby začaly systematicky řešit otázku odpadu, a na centrální úrovni přijala plán rozvoje zpracování a recyklace odpadu do roku 2025 – ve městech by mělo být zpracováváno a recyklováno 90 % odpadu, cíl pro rurální oblasti je 60 % zpracovaného odpadu. Většina měst nyní plánuje výstavbu třídíren a spaloven odpadu. Vláda připravila rovněž několik pobídek pro výstavbu spaloven „waste-to-energy“. První větší projekty v této oblasti začaly realizovat japonské a čínské firmy. 

Mezi české environmentální technologie, které by mohly nalézt uplatnění ve Vietnamu, patří například zařízení pro čištění a úpravu vody, systémy kontroly rozvoden vody, vzdálené řízení rozvodu a jeho kontrola, technologie revitalizace odpadních vod a jejich další využití, systémy na monitorování kvality vody, pokročilé čistírny vody (membránová filtrace), úpravny pitné vody, desalinizační zařízení, spalovny odpadu a jejich části (spalovací pece), spalovny odpadů pro energetické využití, třídírny odpadu a zařízení na třídění odpadu, recyklační linky a recyklační technologie.

Vietnam je trh s obrovským potenciálem pro odbyt farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků a zdravotnické techniky. V následujících letech se očekává průměrný růst výdajů na zdravotnictví ve výši 11 % ročně. Rostoucí střední třída a stárnoucí populace bude generovat další růst poptávky po kvalitnější zdravotní péči a specializovaných zdravotnických službách. Zvýšenou poptávku po zdravotních službách a lécích vyvolávají také obavy z negativních dopadů znečištění životního prostředí, špatné kvality potravin nebo nezdravého pracovního prostředí. 

V oblasti farmacie se nadále očekává stávající růst výroby generických léků. Vietnam chce zajistit přístup ke kvalitním, bezpečným a efektivním lékům, aby reagoval na zvýšenou poptávkou po levných a dostupných léčivých přípravcích. Tímto krokem chce země nahradit využívání importovaných léčiv, kdy v současnosti závisí na dovozu léčiv z 55 %. Vietnam v roce 2023 samostatně vyprodukoval 9 z 11 typů vakcín pro rozšíření imunizačního programu. 

Pandemie covidu-19 zdůraznila naléhavost rozšíření omezených kapacit vietnamského zdravotnictví. Vietnamská vláda proto přijala v roce 2020 novou strategii pro urychlení výstavby nových nemocničních zařízení. Ve Vietnamu je dnes k dispozici celkem 1531 nemocnic (z toho 14 % soukromých). S ohledem na velkou populaci Vietnamu (97 mil.) se však jedná stále o nedostatečné počty, obsazenost lůžek přesahuje 200 %. Lze proto očekávat další masivní investice do výstavby nových nemocnic.

Výroba zdravotnických zařízení a hi-tech medicínských řešení není ve Vietnamu příliš rozvinuta. Celková velikost trhu zdravotnických zařízení je odhadována na 21 mld. Kč, z toho 90 % pochází z dovozu. Pandemie se v této oblasti promítla do zvýšené poptávky po dovozu zdravotnické techniky a zvýšila příležitosti pro české dodavatele laboratorních zařízení, zejména elektronových mikroskopů a zařízení potřebných pro testování. 

Vietnam má také rozvíjející se trh s léky a stále se zlepšující regulaci jejich prodeje a distribuce. Další příležitostí pro investory v roce 2023 jsou rozvoj digitálních technologií v oblasti zdravotnictví a využívání umělé inteligence v diagnostice a léčbě onemocnění. Vietnam má v této oblasti významný potenciál a vláda podporuje rozvoj digitálních technologií ve zdravotnictví. Je zde snaha zlepšit dostupnost zdravotní péče pro obyvatele a zároveň zefektivnit celkový systém zdravotnické péče. Jedním z projektů v této oblasti je například projekt eHospital, který umožňuje pacientům přístup ke svým zdravotnickým záznamům a umožňuje online konzultace s lékaři. To může být zajímavé pro české investory a firmy, specializující se na digitální zdravotnické řešení.

Významné obchodní příležitosti pro české firmy představuje i transfer technologií nebo vzdělávací a školicí programy pro různé úrovně vietnamského zdravotnictví. Pro ČR je Vietnam zajímavý také jako zdrojová země ochranných pomůcek a levného zdravotnického materiálu.

Vietnamský zemědělský sektor zaznamenal v roce 2023 vysoké tempo růstu a agrární export dosáhl rekordní hodnoty 53 mld. USD s obchodním přebytkem 12,07 mld. USD. V porovnání s předchozími lety je nárůst o 43,7 %. Import zaznamenal také nárůst na hodnotu 1,43 mld. USD. Hlavními exportními trhy vietnamských zemědělských produktů jsou asijské země (zejména Čína a Japonsko) s podílem 57 %, následují Spojené státy s 26,7 % a EU s 12 %.

Vietnam ročně doveze zemědělské produkty a potraviny v celkové hodnotě přes 20 mld. USD a poptávka po kvalitních a bezpečných potravinách z dovozu neustále roste. Lze předpokládat, že se na vietnamském trhu bude zvětšovat také prostor pro českou zemědělskou produkci. Agrární export ČR do Vietnamu je pouze desetinový ve srovnání s importem a tvoří jej většinou speciality jako je pivo a suroviny pro výrobu piva, sperma skotu, živí králíci, jednodenní kuřata, pet food atd. Mezi perspektivní české agrární komodity, které mají potenciál uspět na vietnamském trhu, patří dále mléko a mléčné produkty, maso a masné produkty, zdravá výživa a cereálie, ovoce, alkoholické nápoje nebo hnojiva.

Klasickou českou exportní komoditou do Vietnamu v oblasti agroprůmyslu je pivo a suroviny pro výrobu piva (chmel a slad). Vietnam je největším pivním trhem v regionu jihovýchodní Asie a roční spotřeba piva na obyvatele se zde před pandemií přiblížila 50 litrům. Česká republika je čtvrtým největším dovozcem piva do Vietnamu. V minulosti zde české firmy dodaly i technologie pro minipivovary. Existuje zde i potenciál pro vývoz českého vína a destilátů. Vietnam je pátý největší spotřebitel alkoholu na světě (9 l etanolu na osobu a rok). Tři čtvrtiny spotřeby alkoholu tvoří destiláty, následuje pivo a roste obliba i vína, především červeného. Alkoholické nápoje tvoří 5,5 % celkového importu z EU.

Perspektivní oblastí je dále mléko a mléčné výrobky. Roční produkce mléka 10 mil. hl pokryje pouze 40 % domácí poptávky. Ročně se proto do Vietnamu dovezou mléčné produkty za 700 mil. USD, z toho 1/5 z EU. Nejvíce se dováží sušené mléko a syrovátka pro další zpracování (slazené mléko, mléčné a jogurtové nápoje, kondenzované mléko). Pro české exportéry může být také zajímavý vývoz ošetřeného čerstvého mléka (polotučné UHT), tavených sýrů a mléčných dezertů. Například tvaroh na vietnamském trhu chybí. V roce 2022 se do Vietnamu z ČR dovezly mléčné produkty (hlavně sušená syrovátka) za 33 mil. Kč.

Poměrně velký potenciál má i vývoz českého masa a masných produktů do Vietnamu. Vietnam importuje ročně maso za 2 mld. USD a v rámci EU jsou největšími vývozci masa do Vietnamu Polsko a Holandsko. V současné době se jedná o završení získání dovozní licence na české maso a masné produkty do Vietnamu. Velké příležitosti pro uplatnění české produkce vidíme hlavně v oblasti uzenin (trvanlivé salámy apod.), nebo u masa, které na evropských trzích nemá v porovnání s Asií velkou přidanou hodnotu. Například cena vepřových kostí, nožek, uší atd. je na vietnamském trhu srovnatelná s cenou vepřové panenky. Podobné je to v případě kuřecích pařátů v porovnání s kuřecími prsy.

Spotřeba cukrovinek je ve Vietnamu na vzestupu a se spotřebou 2 kg na osobu a rok Vietnam stále zaostává za celosvětovým průměrem. Vietnam ročně dováží cukrovinky a cereálie v hodnotě přes 200 mil. USD, což je 30 % veškeré spotřeby. Možnosti pro české firmy jsou také v oblasti zdravé výživy (müsli, müsli tyčinky, extrudované cereálie).

Jednou z největších vietnamských dovozních komodit jsou nadále krmiva pro hospodářská zvířata. Roste zájem i o petfood. Role, kterou domácí mazlíčci hrají ve vietnamské společnosti, se v posledních letech dramaticky mění. Ve městech se objevují nové obchody s petfood (například supermarkety PetCity a PetMart) i veterinární kliniky.

Zajímavou příležitostí ve Vietnamu může být zpracování tropického ovoce a jeho využití v potravinářství (müsli, džusy, ovocné složky do jogurtů, zmrzlin aj. potravin, džemy, sušené, kandované nebo mražené ovoce, kompoty atd.). Ve Vietnamu se na rozdíl od jiných zemí zpracovává pouze zanedbatelné množství ovoce. Dostupné a využitelné pro zpracování jsou z místních plodin ananas, papája, guava, vodní meloun, aloe, banán a kokos.

V oblasti biotechnologií se objevuje mnoho nových projektů zaměřených na vývoj nových léků a vakcín. Firma VNPT Technology vyvinula průlomovou technologii pro detekci rakoviny prsu pomocí umělé inteligence. V období 2024-28 musí všechna zařízení pro diagnostiku a léčbu nemocí v celé zemi zavést elektronickou zdravotnickou dokumentaci – digitální verzi běžné zdravotnické dokumentace. Ve Vietnamu se také rozvíjí průmysl elektronických zařízení a telekomunikací. V oblasti telekomunikací se rozvíjí nová technologie 5G, což otevírá možnosti pro využití IoT a umožňuje rychlejší přenos dat. Výzkumné projekty v oblasti zdravotnictví a biotechnologií jsou také velmi významné. Vietnam oznámil plány na rozšíření biotechnologického sektoru v zemi a investici více než 2,6 mld. USD do biotechnologického průmyslu do roku 2025.

Významnou oblastí výzkumu je energetika. Vietnam se stává velkým hráčem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a plánuje investovat více než 10 mld. USD do solární energie a větrné energie do roku 2030. Toto snažení se o snížení závislosti na fosilních palivech a snížení emisí skleníkových plynů přináší nové příležitosti pro investory a podnikatele v oblasti obnovitelné energie. Vietnam se stává jedním z největších producentů solární energie v jihovýchodní Asii. 

Vietnam se stává přitažlivým pro investory, kteří hledají výzkumná a vývojová centra v oblasti umělé inteligence a průmyslu IoT. Vláda Vietnamu se také snaží přilákat více zahraničních investorů do země. V roce 2023 byla zavedena nová zákonná úprava, která zjednodušuje postupy pro zakládání nových firem a snižuje náklady na zakládání firem. V roce 2024 se Vietnam chce zaměřit na implementaci Usnesení o vědě a technice, rozvoji technologií a biologie. V plánu je také novelizace zákonů související s oblastí vědy a techniky, nařízení vlády o investicích, financích a mechanismech autonomie. Vláda se snaží využít příležitostí ke stimulaci nových hracích sil, mezi které patří digitální ekonomika, zelená ekonomika a rozvíjející se odvětví a sektory k podpoře inovací, vědy a technologií. Všechny tyto kroky by měly přispět k podpoře vzniku nových technologických společností v zemi a usnadnit příchod zahraničních investorů do vietnamského průmyslu vědy a výzkumu.

V roce 2023 Vietnam představil Provincial Innovation Index (PII), který má být účinným nástrojem měření inovační kapacity a výsledků na místní úrovni. Také byly realizovány iniciativy na rozvoj inovativního start-up ekosystému s cílem vytvořit novou generaci podniků, které se spoléhají na duševní vlastnictví a jsou schopné vstupu na mezinárodní trh.

Potenciál pro spolupráci tkví také ve vietnamských univerzitách nejrůznějších, zejména technických, zaměření, které mají zájem o výměnu studentů a pedagogů, spolupráci na vývoji a výzkumu, ale i mnoha jiných sférách, ve kterých naleznou průsečík zájmu se zahraničními univerzitami.