Vnitřní trh Evropské unie



Vnitřní trh pro 21. století

Na jaře 2006, zejména pod tlakem neuspokojivých výsledků lisabonské strategie, se Komise rozhodla provést celkovou revizi dosavadních přístupů k vnitřnímu trhu a zhodnocení jeho výsledků. V souhrnu kritické zprávy čteme toto:

  • Vnitřní trh EU vmnoha oblastech dodnes neexistuje. Roztříštěnost trvá na trhu služeb, vdopravě, energetice, telekomunikacích, vdrobném bankovnictví, pojišťovnictví, veřejných zakázkách, duševním vlastnictví, volném pohybu pracovníků, malé a střední podniky mají potíže vpřeshraničním obchodě,
  • Éra globalizace zásadně mění podmínky fungování evropské ekonomiky. Ekonomické, sociální a regulační systémy Evropské unie nejsou na tyto změny připraveny,
  • Rychlý technologický pokrok: přírůstky produktivity a zaměstnanosti závisejí na inovacích a otevřenosti trhů, vnitřní trh není na tyto podmínky dostatečně připraven,
  • Výzvy zevnitř EU: veřejnost i politikové vpůvodní patnáctičlenné Unii berou vnitřní trh jako víceméně hotový, což podporuje jejich odpor vůči reformám a oživuje protekcionismus.

Zajímavý je závěr zprávy: „Zatímco vnitřní trh přispěl k postupu integrace, což do určité míry platí také pro konkurenční prostředí v EU, jeho potenciál není plně využit. Původní očekávání, že vnitřní trh se stane odrazovým můstkem pro dynamičtější, inovativnější a konkurenceschopnější ekonomiku ve světovém měřítku, nebylo splněno“.

Obrysy vnitřního trhu pro 21.století zpracované Komisí byly přijaty Evropskou radou na jaře 2008. Obsahují tyto priority:

  • Vzhledem kváze sektoru služeb v moderní ekonomice bude předpokladem růstu prosperity a produktivity v 21.století dokončování vnitřního trhu vtomto sektoru a využití nových technologií vdalších oborech. Vytvoření vnitřního trhu znalostí zahrnujícího i ochranu duševního vlastnictví musí být součástí těchto kroků,
  • Vnitřní trh musí reagovat nejen na požadavky znalostní ekonomiky, ale také na klimatické změny, na závislost na dodávkách energie a na stárnoucí populaci
  • Pravidla vnitřního trhu musí brát vúvahu globální prostředí: vytvářet podmínky pro trvalou adaptaci podniků a pro nezbytné přesuny produkce, podporovat výzkum a inovace, prosazovat regulaci na globálním trhu vsouladu se standardy Evropské unie,
  • Rozšiřování Unie přináší nové příležitosti pro rozvoj vnitřního trhu, ale zároveň se zvětšuje jeho heterogenita. Schvalování legislativy vnitřního trhu se může setkávat snovými překážkami,
  • Zjednodušování a zeštíhlování legislativy vnitřního trhu je trvalým úkolem (program „Better regulation“),
  • Důležitým prvkem nového programu zůstává: včasná a přesná implementace a důraznější prosazování legislativy vnitřního trhu.

Je dobré, že Komise přišla s touto iniciativou, i když možná trochu pozdě. V každém případě na nové vizi vnitřního trhu závisí úspěch lisabonské strategie, která má být nově nastartována po roce 2010.

Autor: prof. Ing. Luděk Urban CSc., Jean Monnet Professor (Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze).

Doporučujeme