English version
Dozvíte se, jak tuto zákonnou povinnost stanovenou obchodním společnostem splnit řádně a včas, i co se může stát, pokud společnost svou povinnost nesplní.
Související právní předpisy:
- Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „ZVR“)
- Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“)
- Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
- Vyhláška č. 259/2012 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby
- Zákon občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“)
- Zákon o účetnictví (dále jen „ÚčZ“)
- Zákon trestní zákoník (dále jen „TZ“)
Související právní průvodci:
Sbírka listin obecně
Každý člen statutárního orgánu obchodní korporace – zejména a nejčastěji jednatel či člen představenstva společnosti – by měl mít povědomí o existenci sbírky listin rejstříkového soudu a hlavně pak o tom, které listiny je společnost povinna do sbírky listin zakládat. Jsou to právě členové statutárního orgánu právnické osoby, kdo nese odpovědnost za plnění povinností stanovených ZVR, vztahujících se ke sbírce listin.
Sbírka listin je součástí veřejného rejstříku, který byl ve své současné podobě zřízen zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, v platném znění (dále jen „ZVR“) s účinností od 1. 1. 2014.
Její zřízení je projevem tzv. principu formální publicity. Obchodní rejstřík a v jeho rámci sbírka listin jsou veřejně volně přístupné – tedy každému je umožněn přístup k údajům v nich uveřejněným, bez nutnosti osvědčit právní zájem. Právě existenci právního zájmu bylo třeba před nabytím účinnosti ZVR osvědčit, jinak nahlédnutí do sbírky listin nebylo ze strany soudu umožněno.
Dostupnosti sbírky listin dálkovým způsobem, tedy prostřednictvím odkazu na portál www.justice.cz na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, je dosaženo elektronizací sbírky listin. V elektronické podobě však ve sbírce listin nejsou dostupné veškeré dokumenty. Listiny uložené do sbírky listin před 1. 1. 1997 tak v elektronické sbírce listin nenajdete, rejstříkový soud o nich vydává vždy jen listinný opis (nejsou-li již uchovány v elektronické podobě).
Na úvod je nutno upozornit na skutečnost, že sbírka listin není totéž co rejstříkový spis. Jejich obsahy a zejména účel se výrazně liší. Rejstříkový spis totiž na rozdíl od sbírky listin není veřejně přístupný a ukládají se do něj veškeré listiny týkající se příslušné osoby, které má rejstříkový soud k dispozici – zejména listiny, na základě kterých došlo k zápisu příslušných skutečností do obchodního rejstříku a které se do sbírky listin podle zákona neukládají.
Režim rejstříkového spisu je stejný, jako u jiných „běžných“ soudních spisů, tedy podle § 44 OSŘ do něj mají právo nahlížet účastníci a jejich zástupci, případně může soud nahlédnutí do spisu povolit na žádost osoby, která prokáže právní zájem nebo vážné důvody. Výjimku z práva nahlížet představují spisy, jejichž obsah musí podle právních předpisů zůstat utajen. Stejné pravidlo jako pro nahlížení do rejstříkového spisu platí též pro právo činit si z něj výpisy nebo opisy.
Zatímco tedy, zjednodušeně řečeno, účelem rejstříkového spisu je shromažďovat podklady k jednotlivým zápisům do obchodního rejstříku pro účely soudu, příp. účastníků, účelem sbírky listin je zveřejnit zákonem stanovené listiny týkající se osob tak, aby byly dostupné široké veřejnosti.
Jak již bylo výše uvedeno, sbírka listin je veřejná a každý má právo do ní právo nahlédnout. Stejně tak má každý právo na úředně ověřený opis listiny uložené ve sbírce listin rejstříkového soudu (opis může být úplný či částečný). Na rozdíl od údajů zapsaných v obchodním rejstříku však zákon neumožňuje požádat rejstříkový soud o vydání potvrzení o tom, že určitá listina ve sbírce listin je či není založena. O tom, jak rejstříkový soud postupuje, zjistí-li, že určitá listina ve sbírce listin založena není, ačkoli by založena být měla, se dočtete dále.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
