Povinnost zakládat účetní závěrku

Účetní závěrka a povinnost ji zakládat

Zakládané listiny

Ustanovení § 66 ZVR stanovuje taxativní výčet dokumentů, které jsou osoby zapsané ve veřejném rejstříku povinny zakládat do sbírky listin. Podle písm. c) uvedeného ustanovení mezi povinně zakládané listiny patří též výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zpráva auditora o ověření účetní závěrky.

Podrobnosti stanovuje § 21a ÚčZ, podle něhož mají povinnost ukládat do sbírky listin účetní závěrku a výroční zprávu ty účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku. Účetním jednotkám nezapisovaným do veřejného rejstříku tuto povinnost může stanovit zvláštní právní předpis. Povinnost zveřejňovat účetní závěrku se vztahuje také na spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek.

Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Účetní závěrka přitom může být do sbírky listin uložena jako součást výroční zprávy.

V souladu s § 18 ÚčZ je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a dále příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka některých účetních jednotek musí obsahovat též přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Povinný obsah a náležitosti účetní závěrky jsou stanoveny účetními předpisy, zejména pak zákonem o účetnictví a jeho prováděcími předpisy.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, tj. ke dni, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období; v ostatních případech sestavují účetní jednotky mimořádnou účetní závěrku. Zahajovací rozvahu sestavují účetní jednotky obecně k prvnímu dni účetního období.

Jestliže účetní jednotka splňuje kritéria stanovená v § 22 ÚčZ, je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku, tedy účetní závěrku sestavenou a upravenou metodami konsolidace.

Obecně má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv (tím se rozumí takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě). Konsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem a rovněž se povinně zakládá do sbírky listin.

Zákon o účetnictví určuje také účetní jednotky, které jsou povinny vyhotovit výroční zprávu. Obecně jsou to ty účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Obsah výroční zprávy podrobně upravuje § 21 ÚčZ. Podle § 21 odst. 5 obsahuje výroční zpráva také účetní závěrku a zprávu auditora.

Jestliže součástí účetní závěrky není návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečná podoba, je nutno tyto založit do sbírky listin spolu s účetní závěrkou nebo s výroční zprávou.

Účetní závěrka, výroční zpráva a další účetní záznamy se vyhotovují a ukládají do sbírky listin v českém jazyce. Do sbírky listin je možno uložit kromě listiny v českém jazyce také překlad takové listiny do jakéhokoliv cizího jazyka (nejde-li o překlad do úředního jazyka členského státu EU nebo jiného státu tvořícího EHP, musí být úředně ověřen).

Zákonné lhůty

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem (nejčastěji valnou hromadou), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny (tedy do konce bezprostředně následujícího účetního období).

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v téže době, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Tedy např. účetní závěrka, resp. výroční zpráva za rok 2021 tedy musí být do sbírky listin založena nejpozději do 31. 12. 2022. Totéž se týká rovněž zprávy auditora či informace o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly náležitě schváleny.

Obecně však platí pravidlo uvedené v § 72 odst. 1 ZVR, tedy že listiny zakládané do sbírky listin musí být rejstříkovému soudu předloženy bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti.

Sbírka listin u zahraničních osob

Povinnost zakládat do sbírky listin se týká také zahraničních osob, jejich závodů, odštěpných závodů nebo pobočných spolků, a to za podmínek stanovených v § 69 a násl. ZVR.

Mimo jiné se do sbírky listin zakládají účetní záznamy týkající se zahraniční osoby v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; jestliže účetní záznamy nejsou vypracovány v souladu s předpisy Evropské unie nebo rovnocenným způsobem a jde-li o odštěpný závod zahraniční úvěrové a finanční instituce, a v případě, že není splněna podmínka vzájemnosti, uloží se do sbírky listin také účetní záznamy, které se vztahují k činnosti odštěpného závodu (jejich rozsah se pak řídí ust. § 66 písm. c) ZVR). Zákon však v § 70 upravuje také určité výjimky z výše uvedeného.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.