English version
Článek vysvětlí základy právní úpravy exekučního řízení, čímž naváže na článek „Jak vymáhat pohledávky“, kde je problematika exekučního řízení pouze lehce nastíněna.
Podrobný obsah
Související právní předpisy:
- Občanský zákoník
- Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
- Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Související právní průvodci:
Úvod
Jak už jsme uvedli v předcházejícím článku „Jak vymáhat pohledávky“, řízení o vymáhání pohledávky se dělí na dvě základní fáze – nalézací a vykonávací.
Výsledkem fáze nalézací je exekuční titul. Jedná se o právní titul, svědčící o opodstatněnosti požadavku věřitele, který má zákonem stanovené požadavky. V nejčastějších případech se bude jednat o pravomocné rozhodnutí soudu vydané v občanském soudním řízení (rozsudek, usnesení, platební rozkaz), ukládající nějakou povinnost k plnění (nejčastěji peněžnímu).
V okamžiku, kdy věřitel získá exekuční titul, častokrát po mnoha letech, domnívá se, že je tímto věc ukončena a on se konečně domůže svého plnění. Z advokátní praxe nicméně můžeme říci, že dlužníků, kteří dobrovolně splní na základě vydaného exekučního titulu, je skutečně minimum. Není rovněž výjimkou ani, že ačkoli má věřitel vykonatelný titul, splnění pohledávky se mnohdy nedočká, a to zejména z důvodu, že dlužník je insolventní, v průběhu soudního řízení odklonil svůj majetek, nebo ukončil podnikání. V takových případech nezbývá, než celou pohledávku tzv. odepsat.
V tomto článku se budeme zabývat zejména druhou fází vymáhání pohledávky – fází vykonávací, a to zejména z její praktické stránky.
Způsobilý exekuční titul
Soudní rozhodnutí, proti kterému již nelze podat řádný opravný prostředek (zpravidla odvolání nebo odpor), je v právní moci a je vykonatelné.
Pokud soudní rozhodnutí neobsahuje určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené tímto exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. To neplatí u vyklizení bytu, kde lhůta k plnění činí 15 dnů od právní moci rozhodnutí.
Výrok soudu o povinnosti k peněžitému plnění zní nejčastěji následovně:
- I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % od 1. 1. 2020 (den následující po dni splatnosti – pozn. autora) do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
- II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Aby bylo soudní rozhodnutí způsobilým exekučním titulem, musí na něm být vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti. Tuto doložku vyznačí na daném rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni ze své úřední povinnosti; pokud tak neučiní, je nutné o její vyznačení písemně daný soud požádat.
Až s vyznačenou doložkou právní moci na exekučním titulu je možné podat exekuční návrh nebo návrh na výkon rozhodnutí. O vyznačení doložky může požádat formou jednoduchého přípisu kdokoliv, kdo disponuje soudním rozhodnutím, na kterém se má doložka vyznačit; jinak účastník řízení, pokud nedisponuje soudním rozhodnutím. Vyznačení doložky není nijak zpoplatněno.
V případě, kdy je povinných k plnění dluhu několik (ve výroku soudního rozhodnutí to poznáme tak, když je uvedeno žalovaní jsou povinni plnit společně a nerozdílně), může věřitel vymáhat pohledávku po kterémkoli z nich nebo po všech současně.
Věřitel může zahájit exekuci vůči majetku dlužníka do 10 let od právní moci exekučního titulu. Pokud tedy právní moc rozsudku nastala dne 1. 10. 2019, může věřitel jako oprávněný podat exekuční návrh nejpozději dne 1. 10. 2029.
Exekuční návrh
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může věřitel podat exekuční návrh.
Před jeho podáním doporučujeme zaslat dlužníkovi (čili povinnému) předexekuční upomínku, tedy jakési poslední varování před soudním vynucením povinnosti. Častokrát se totiž stane, že se povinný o vydání pravomocného rozhodnutí nedozví, protože se na trvalé adrese nebo v místě sídla nezdržuje a nepřebírá v tomto místě ani poštovní zásilky.
Pokud věřitel disponuje informací o adrese skutečného pobytu nebo alespoň elektronickou adresou, je dobré povinnému dát „poslední šanci“ k dobrovolnému zaplacení zasláním takové upomínky i na takovou adresu. Ačkoli se tak neděje příliš často, je možné, že povinný oprávněného zkontaktuje za účelem žádosti o dohodnutí si splátkového kalendáře a exekuci tak není ani potřeba nařizovat.
Dále je nezbytné si uvědomit, že exekuci lze provádět pouze na návrh oprávněného, nejedná se o řízení, které by bylo automaticky zahajováno po skončení nalézacího řízení.
Exekuční návrh se podává k rukám soudního exekutora dle volby oprávněného. Volba soudního exekutora je právem oprávněného. Ačkoli jsou soudní exekutoři jmenováni pro jednotlivé soudní obvody, mohou vykonávat svoji působnost kdekoliv v České republice, prozatím i nadále bez ohledu na místa pobytu dlužníka nebo bez ohledu na soud, který vydal pravomocné rozhodnutí.
Návrh musí obsahovat vymezení exekučního titulu, vyčíslení celkové pohledávky, která zahrnuje jak jistinu, tak požadované úroky z prodlení, dále náhradu nákladů nalézacího řízení, byla-li přiznána, náhradu nákladů exekučního řízení a dále náklady exekuce (ty však bude vyčíslovat soudní exekutor sám v příkazu k úhradě nákladů exekuce). Pokud je věřiteli znám nějaký majetek povinného, je vhodné jej do exekučního návrhu také uvést, jelikož tak může být exekuce povinného značně urychlena.
Seznam soudních exekutorů je možné nalézt na stránkách Exekutorské komory ČR. Výběr soudního exekutora doporučujeme učinit po dohodě s právním zástupcem, který je na základě zkušeností jistě seznámen s vykonávací praxí minimálně některých exekutorů. Pokud věřitel právního zástupce nemá, je vhodné provést výběr soudního exekutora na základě doporučení známých. Velikost exekutorských úřadů, rychlost, osobní přístup a způsob komunikace se mezi jednotlivými exekutory může značně lišit.
Nezbytnou součástí výběru je, jakou výši nákladů bude soudní exekutor po oprávněném žádat v případě, kdy exekuce nebude úspěšná, či zda požaduje složit zálohu na náklady exekuce. Náklady exekuce bude muset hradit oprávněný také v případě, že dojde k zastavení exekuce na základě podnětu oprávněného. Soudní exekutor má právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce, s výjimkou exekuce k vymožení výživného nezletilého dítěte.
Pokud má věřitel důvodné pochybnosti o úspěchu exekuce, může ještě před podáním návrhu požádat o výpis z Centrální evidence exekucí (dále jen „CEE“). Z této evidence lze zjistit:
- zda byla vůči konkrétnímu subjektu nařízena exekuce,
- který soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce,
- o jakou vymáhanou povinnost se jedná (např. zda jde o peněžitou povinnost a výši vymáhané částky),
- kdy byla exekuce nařízena,
- zda byla exekuce pravomocně odložena či zastavena.
Výpis lze získat elektronicky na webových stránkách Centrální evidence exekucí CEE nebo na pobočkách České pošty, s. p., které mají přístup ke službě CzechPoint. Pořízení výpisu je zpoplatněno částkou ve výši 50 Kč za jednu stranu. O výpis je samozřejmě možné požádat i z jiných důvodů, např. preventivně v rámci předsmluvních jednání, je-li dotyčný „na vážkách“, zda s určitým subjektem vůbec vstoupí do smluvního vztahu.
Pokud je předmětem exekučního titulu opakující se plnění, např. výživné, může oprávněný žádat, aby byla exekuce vedena nejen pro částku dlužného výživného, ale i všechny v budoucnu splatné částky (tzv. běžné výživné).
Exekuční řízení
Exekuční řízení je zahájeno dnem, kterým exekuční návrh došel soudnímu exekutorovi. Soudní exekutor posoudí exekuční návrh ve smyslu zákonných požadavků na jeho srozumitelnost a určitost. Následně požádá příslušný okresní, popř. obvodní, soud dle místa jeho sídla o pověření k provedení exekuce. Během této doby již exekutor provádí předběžnou lustraci majetku.
Jakmile příslušný soud vydá pověření, vyrozumí exekutor povinného a oprávněného o zahájení exekuce. Povinný spolu s tímto vyrozuměním obdrží také první exekuční příkaz na majetek povinného (nejčastěji přikázáním pohledávky z bankovního účtu), dále exekuční návrh, exekuční titul a výzvu k dobrovolnému splnění. Pokud povinný dobrovolně v této fázi ještě uhradí celou částku vyčíslenou ve výzvě, budou náklady exekuce poníženy na 50 %. Pokud však povinný dobrovolně ani tak neuhradí, bude soudní exekutor pokračovat v lustraci majetku a jeho zpeněžování, tak aby byla celá částka úspěšně vymožena.
Pro úplnost uvádíme další způsoby provedení exekuce na peněžité plnění:
- srážky ze mzdy a jiných příjmů,
- přikázání pohledávky,
- prodej movitých věcí a nemovitých věcí,
- postižením závodu,
- správnou nemovité věci,
- pozastavením řidičského oprávnění (lze užít pouze, je-li vymáhán nedoplatek na výživném na nezletilé dítě).
Exekuční řízení vedené za účelem zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného se zahajuje zvláštním exekučním návrhem.
Výběr způsobu provedení exekuce volí soudní exekutor na základě výsledků lustrace majetku, způsoby exekuce se samozřejmě mohou kumulovat.
Jakmile je povinnému doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, platí tzv. generální inhibitorium, tj. povinný nesmí nakládat se svým majetkem – převést jej na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat, včetně nemovitých věcí a majetku patřícího do společného jmění manželů, kromě nakládání v rámci běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní jednání, kterými by povinný tuto povinnost porušil, jsou neplatná.
Před vydáním exekučního příkazu na majetek, který spadá do společného jmění manželů, exekutor zjistí, zda není v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována jakákoli smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
Kdykoliv během řízení může dlužník podat návrh na zastavení exekuce, avšak jen do patnácti dnů ode dne, kdy se dlužník dozvěděl o jejím důvodu. Návrh musí samozřejmě náležitě odůvodnit. Pokud exekutor takovému návrhu nevyhoví, musí jej postoupit společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, tj. okresnímu (obvodnímu) soudu, v jehož obvodu má povinný místo svého trvalého pobytu nebo sídlo.
Jakmile je celá vymáhaná částka včetně nákladů exekuce vymožena, jsou zrušeny exekuční příkazy a tím je exekuce splněna.
Vzorový exekuční návrh
Plné znění vzorového exekučního návrhu a další vzory právních dokumentů naleznete v rubrice Vzory právních dokumentů a smluv.
Vzor ke stažení: Exekuční návrh (44 kB)
UPOZORNĚNÍ!
Tento vzorový dokument má obecnou informativní povahu a při jeho použití je třeba brát v úvahu, že každý případ je individuální a vzorová smlouva nepokrývá všechny situace, které mohou v praxi nastat. Autor tohoto vzorového dokumentu nenese žádnou odpovědnost za případnou újmu vzniklou použitím tohoto vzoru bez konzultace s advokátem či jiným právním odborníkem, který navrhne nejvhodnější změny textu s ohledem na potřeby konkrétního zadavatele, důvod závazku a postavení smluvních stran. Pro ověření vhodnosti tohoto vzoru a jeho případnou úpravu kontaktujte AK Doleček Kahounová Sedláčková.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
