Základy občanského soudního řízení

Účastníci řízení

Účastníky sporného řízení jsou žalobce a žalovaný. Okruh účastníků řízení vymezuje žalobce, proto je jeho povinností též konkrétně označit žalovaného či žalované.

Žalobce (navrhovatel, strana žalující) – tvrdí v žalobě, že je nositelem subjektivního hmotného práva a označuje v žalobě subjekt, o kterém tvrdí, že je nositelem odpovídající hmotněprávní povinnosti – žalovaného (odpůrce, strana žalovaná).

Tyto subjekty se stávají účastníky řízení výlučně na základě procesních úkonů, tj. na základě svého právem aprobovaného projevu vůle či projevu vůle protistrany, který je adresován soudu, a to od okamžiku, kdy projev vůle dojde soudu.

Otázka subjektivních práv a povinností, o nichž se má v řízení rozhodnout, je otázkou věcné legitimace, která bude v řízení teprve posouzena → její nedostatek tedy vede k zamítnutí žaloby, ale na účastenství samo vliv nemá.

Žaloba – pojem a náležitosti

Žaloba je procesní úkon, jímž se žalobce obrací na soud se žádostí o poskytnutí právní ochrany proti určitému odpůrci (žalovanému); tento procesní úkon zahajuje řízení, jehož konkrétní účastníky a konkrétní předmět závazně vymezuje a zakládá povinnost soudce o něm v souladu s právem rozhodnout.

Procesněprávní vztah založený žalobou je sice třístranný (žalobce – žalovaný – soud), avšak procesní práva a povinnosti mezi stranami sporu mohou vznikat a být vykonávána pouze prostřednictvím soudu.

Složkami občanskoprávní žaloby jsou: strany, předmět žaloby, žalobní důvod.

• Strany (účastníci řízení) – přesné vymezení okruhu účastníků v žalobě je bezvýjimečným požadavkem individualizace žaloby (v civilním řízení je nemyslitelné, aby se určení žalovaného přenechávalo někomu jinému), výjimka platí např. v případě, je-li žalovaný neznámého pobytu – lze žádat o soudní ustanovení opatrovníka.
• Předmět žaloby – předmětem žaloby je žalobní nárok (procesní nárok) – nárok žalobcem v žalobě uplatňovaný (obsažen v žalobním petitu). Žalobce musí přesně svůj žalobní nárok vyjádřit, nelze ho ponechat např. na soudu. Žalobce může volit, jaký nárok bude uplatňovat či v jakém rozsahu jej bude uplatňovat.
• Žalobní důvod (právní důvod žaloby) – žalobním důvodem je právní poměr, o který žalobce opírá svůj uplatňovaný nárok a jenž vyplývá ze souhrnu tvrzených skutečností (vlastnické právo, obligační právo, atd.); právní kvalifikace skutečností je věcí soudu.

Náležitosti žaloby

• Označení soudu – žalobce vyjadřuje určení věcné a místní příslušnosti, popř. volbu příslušnosti (tam, kde je dána příslušnost na výběr).
• Které věci se týká – označení věci podle právního důvodu žaloby (např. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví), resp. podle rozsahu (výše) nároku (např. o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím).
• Podpis žalobce – může být nahrazen podpisem zmocněnce (otiskem podpisového razítka advokáta, jehož vzor je uložen u soudu) za současného doložení originálu plné moci.
• Datum – procesní účinky jsou spojeny až s podáním žaloby u soudu, nikoli jejím sepsáním.
• Přesné označení účastníků (jejich zástupců) – fyzická osoba je dostatečně označena jménem, příjmením, bydlištěm, popřípadě rodným číslem; fyzická osoba – podnikatel uvede dále IČO a místo podnikání; advokát jméno, příjmení, označení jako advokát a sídlo kanceláře; obchodní společnost: název (obchodní firma), IČO, sídlo, popř. statutární orgán, resp. jiným pověřený zástupce.
• Vylíčení rozhodujících skutečností – rozhodující skutečnosti jsou ty, ze kterých žalobce vyvozuje své žalovaným ohrožené nebo porušené právo. Žalobce však není povinen uvádět právní posouzení tvrzeného skutkového stavu.
• Označení důkazů – tato povinnost plyne již ze všeobecné povinnost důkazní a z toho, že žalobce tíží důkazní břemeno vztahující se ke skutečnostem, které tvrdí; navrhované důkazní prostředky se mají vztahovat ke všem jednotlivým tvrzeným skutečnostem (nemusí se vztahovat ke skutečnostem, které není třeba dokazovat, ani k právním domněnkám).
  Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, např. výpověď svědků (v případě, že se provádí výslech fyzické osoby, která byla statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby a má vypovídat o okolnostech, které nastaly ohledně této právnické osoby v minulosti, kdy u něj vykonávala funkci statutárního orgánu, vyslechnuta o okolnostech, které nastaly při výkonu této funkce, má postavení účastníka řízení) či znalecký posudek (jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto znaleckého posudku stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem).
• Žalobní petit (žalobní návrh) – Musí být z něj patrno, čeho se žalobce domáhá; žalobce jím vyjadřuje svůj požadavek vůči žalovanému tak, aby v něm byl jednoznačně a určitě ohraničen předmět řízení, za jehož rámec soud zásadně nesmí vykročit např. „Žalovaný je povinen zaplatit žalovanému částku ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku“.

Úhrada soudního poplatku nelze dle právní teorie považovat za nezbytnou náležitost žaloby, nicméně jedná se o nezbytnou procesní podmínku, kterou žalobce musí splnit při podání žaloby, příp. nejpozději však tak musí učinit na základě výzvy soudu k úhradě soudního poplatku. V případě, že soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě uhrazen a zároveň žalobce nepožádá o osvobození od úhrady soudního poplatku, řízení je zastaveno.

Soudní poplatek lze uhradit také vylepením kolků v příslušné hodnotě stanovené na základě zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

V případě peněžitého plnění je soudní poplatek stanoven takto:

Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění

• a) do částky 20 000 Kč…… 1 000 Kč
• b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč…… 5 % z této částky
• c)  v částce vyšší než 40 000 000 Kč…… 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává.

Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění:

• a) do částky 10 000 Kč včetně…… 400 Kč
• b) v částce vyšší než 10 000 Kč do 20 000 Kč včetně…… 800 Kč
• c) v částce vyšší než 20 000 Kč…… 4 % z této částky.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.