Základy občanského soudního řízení

Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí

Právní moc rozhodnutí

Aby bylo dosaženo věcného řešení právního konfliktu, musí být řízení konečné a řešení konfliktu autoritativní; oba požadavky jsou vyjádřeny v institutu právní moci:

• formální právní moc = konečnost rozhodnutí (vlastnosti mající vztah k řízení) pravomocné rozhodnutí je rozhodnutím konečným – nelze ho již napadnout řádným opravným prostředkem,
• materiální právní moc = závaznost a nezměnitelnost rozhodnutí.

V zájmu právní jistoty je pravomocné rozhodnutí závazné a nezměnitelné i v případě, že se odchyluje od hmotněprávní skutečnosti nebo je s ní přímo v rozporu; okolnost, že předprocesní (hmotněprávní) stav se více nebo méně liší od obsahu pravomocného rozhodnutí, je naprosto obvyklá a přirozená.

Rozhodnutí soudu

1. proti němuž je přípustné odvolání, nabývá právní moci uplynutím 15. denní lhůty pro podání odvolání, počítané od doručení rozhodnutí,
2. proti němuž není odvolání přípustné, nabývá právní moci doručením (např. doručované usnesení, rozhodnutí odvolacího soudu).

Základním předpokladem nabytí právní moci je tedy řádné doručení rozhodnutí. Rozsudky se doručují do vlastních rukou. Některá zákonem stanovená rozhodnutí lze doručit též vyvěšením na úřední desce soudu.

Rozhodnutí se stává pravomocným až doručením (uplynutím lhůty) poslední oprávněné osobě; ti, kterým bylo doručeno dříve, však mohou podat odvolání jen v rámci 15. denní lhůty od jejich doručení (ač právní moc ještě nenastala a jiní účastníci se eventuálně odvolat ještě mohou).

Vykonatelnost rozhodnutí

Vykonatelnost rozhodnutí spočívá v jeho přímé vynutitelnosti prostřednictvím státní moci nebo pod její kontrolou – vykonatelnost je vlastností rozhodnutí, která má velmi blízko k jeho autoritativnosti (vykonatelnost nemusí u téhož rozhodnutí existovat současně s právní mocí – ačkoliv tomu tak obvykle bývá).

Nabytí vykonatelnosti

Nabytím vykonatelnosti je okamžik, k němuž se rozhodnutí stává vykonatelným. U rozsudků na plnění nabývá rozsudek vykonatelnosti, jakmile uplyne lhůta k plnění (tzv. pariční lhůta), která činí obvykle 3 dny od právní moci rozsudku a 15 dní, jde-li o vyklizení bytu. Tato lhůta může být nahrazena delší lhůtou soudcovskou nebo rozložením plnění na splátky (rozsudek je pak vykonatelný ohledně splátek, které se již podle rozsudku staly splatnými). Není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.

Předběžná vykonatelnost

Předběžně vykonatelné rozsudky jsou vykonatelné, ačkoli nejsou pravomocné – je tak stanovena výjimka z pravidel stanovících, kdy rozsudek nabývá vykonatelnosti.

Jde o rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku. Předběžnou vykonatelnost může soud na návrh přiznat, jestliže by účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy. Lhůta k plnění u rozsudků předběžně vykonatelných není zákonem časově určena, je třeba, aby ji určil soud; počátkem jejího běhu je doručení rozsudku tomu, kdo má plnit.

Odvolání

Odvolání je podle české právní úpravy jediný řádný opravný prostředek, lze jím napadnout jak rozsudek, tak usnesení; představuje nejčastěji využívanou možnost přezkoumání soudního rozhodnutí. Možnost podat odvolání je vázána na splnění podmínek přípustnosti odvolání – které se váží k napadenému rozhodnutí (objektivní) a podmínky vázané na subjekt, který odvolání podává (subjektivní).

Objektivní podmínky přípustnosti odvolání

• existence nepravomocného rozhodnutí soudu 1. stupně – Odvolání je přípustné proti rozsudku a proti usnesení, nikoliv proti platebnímu rozkazu a směnečnému a šekovému platebnímu rozkazu.
• přípustnost odvolání proti rozhodnutí – rozlišujeme nepřípustnost odvolání proti některým rozsudkům a některým usnesením a na straně druhé jde o nepřípustnost odvolání proti jiné části rozhodnutí než proti výroku:
  • nepřípustnost odvolání proti rozsudkům v bagatelní věci – výjimka ze zásady, že rozsudek lze napadnout odvoláním – odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání,
  • přípustnost odvolání jen proti výroku rozhodnutí – účinky právní moci a vykonatelnosti se vztahují k výroku rozhodnutí, odvolání není proto přípustné, napadl-li by účastník pouze důvody (odůvodnění) rozhodnutí; odvolání však nebude jako nepřípustné odmítnuto, napadá-li účastník spolu s výrokem i odůvodnění rozhodnutí.
• dodržení lhůty – lhůta pro podání odvolání činí 15 dní od doručení rozhodnutí (lhostejno jde-li o rozsudek či usnesení); do běhu se nezapočítává den doručení; odvolání stačí podat k poštovní přepravě poslední den lhůty (jde o procesní lhůtu).

Účastník musí být soudem řádně poučen o možnosti podat odvolání; pokud účastník není vůbec nebo řádně poučen, lhůta pro odvolání činí 3 měsíce od doručení rozhodnutí; bezvýjimečná 15 denní lhůta platí pro rozsudky, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není.

Odvolání má účastník adresovat soudu, jehož rozhodnutí napadá; odvolání je podáno včas také, pokud je ve lhůtě podáno přímo u příslušného odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného okresního soudu.

Prominutí zmeškání lhůty pro odvolání je možné, má-li účastník pro zmeškání lhůty omluvitelný důvod a o prominutí lhůty požádá do 15 dnů od odpadnutí překážky, která mu bránila v podání odvolání ve lhůtě.

S podáním odvolání je nezbytné uhradit soudní poplatek ve výši stanovené zákonem o soudních poplatcích, výše poplatku je stejná jako u soudu I. stupně. Pokud soudní poplatek nebude uhrazen, je odvolací řízení zastaveno a rozsudek I. stupně nabývá právní moci.

Subjektivní podmínky přípustnosti odvolání

Odvolání mohou podat výlučně účastníci řízení, kterým nebylo rozhodnutím plně nebo částečně vyhověno (odvolání tedy nemůže podat ten účastník, kterému bylo plně vyhověno).

Odvolání odkládá právní moc napadeného rozhodnutí (resp. výroku), a to do doby, dokud o odvolání nerozhodne odvolací soud (soud nadřízený soudu, který vydal rozhodnutí napadené odvoláním).

Odvolací důvody

Odvolací soud není uplatněným odvolacím důvodem vázán a není jím vázán ani účastník (může důvody i návrhy měnit i po uplynutí odvolací lhůty); rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen po dobu trvání lhůty k odvolání.

Odvolacími důvody dle občanského soudního řádu jsou:

• nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud 1. stupně, rozhodnutí soudu 1. stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud 1. stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
• soud 1. stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady,
• řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
• soud 1. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
• soud 1. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,
• dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny,
• rozhodnutí soudu 1. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

V odvolání není dovoleno uplatňovat nový nárok, není přípustný ani vzájemný návrh, námitka započtení a zásadně ani změna žaloby.

Rozhodnutí o odvolání

Odvolání bude odmítnuto, jestliže bylo podáno neoprávněnou osobou, jestliže směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není odvolání přípustné, nebo jestliže bylo podáno opožděně.

Dále může odvolací soud odvolání zamítnout a potvrdit tak rozhodnutí soudu prvního stupně.

Odvolací soud může rovněž napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání či může napadené rozhodnutí změnit.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.