Základy soudního řízení správního

Příslušnost a organizace soudů

K řízení ve správním soudnictví jsou téměř výhradně věcně příslušné krajské soudy. U krajských soudů jsou k projednávání věcí týkajících se správního soudnictví zřizovány speciální senáty, které mají potřebnou odbornost a odpovídající zaměření. Takový senát pak rozhoduje ve složení jednoho předsedy a dvou soudců, kdy k přijetí rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většiny hlasů.

Soudní řád správní ovšem vyjmenovává i okruh věcí, které rozhoduje specializovaný samosoudce. Jedná se například o spory ve věcech důchodového nebo úrazového pojištění, ve věcech přestupků či ve věcech rozhodnutí o správním vyhoštění. I když tomu název příliš neodpovídá, nejedná se charakterem o samostatné soudy, stojící vně soustavy obecných soudů České republiky, ale spíše o speciální části (obdobně jako trestní soud) krajských soudů (v Praze se jedná o Městský soud v Praze).

Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně pak funguje zejména jako soud druhé instance, který projednává především kasační stížnosti proti rozhodnutím soudů prvního stupně.

Místní příslušnost soudu se stanoví dle toho, v obvodu kterého soudu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

Tato situace nastává především u správních orgánů, které mají obvod své působnosti v rámci Středočeského kraje, ovšem sídlí v Praze. Nebýt tohoto novelou doplněného pravidla, řídila by se příslušnost pouze podle sídla správního orgánu, a k řešení těchto sporů by byl místně příslušný Městský soud v Praze, což v minulosti vedlo k jeho značnému přetížení.

V případě, že je však návrh podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Obdobně se postupuje v případě, kdy k rozhodnutí věci není soud místně příslušný. V takovém případě soud, u něhož byl návrh podán, takový návrh postoupí k vyřízení soudu místně příslušnému.

Nesouhlasí-li pak tento soud s postoupením věci, předloží věc i se všemi spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodne o tom, který soud se bude věcí zabývat. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou pak soudy vždy vázány a musí takové rozhodnutí plně respektovat. Obdobně to platí i pro účastníky řízení.

Podmínky zahájení řízení

Správní žaloba musí splňovat vždy zákonné náležitosti, aby o ní soud mohl vůbec začít jednat. Mezi podstatnější náležitostí patří zejména:

• určitost, kdy z každého podání musí být vždy zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání je povinen v něm uvést osobní údaje o své osobě, aby jej bylo možné identifikovat a nemohlo dojít k jeho záměně. Žalobce by tak měl uvést jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat;
• k podání musí být dále připojeny listiny, kterých se žalobce dovolává;
• správné označení napadeného rozhodnutí,
• návrh toho, jak má soud rozhodnout neboli uvedení tzv. „žalobního petitu“. Žalobce se zpravidla domáhá zrušení napadeného rozhodnutí správního orgánu;
• úplné a správné vymezení žalobních bodů. Jedná se o vymezení skutkových a právních důvodů, na základě kterých žalobce považuje rozhodnutí za nezákonné. Žalobní body je možné uvést pouze ve lhůtě k podání žaloby a není možné je poté rozšířit. Vždy je tak nezbytné věnovat této části žaloby pozornost a případně vyhledat pomoc u zkušeného advokáta.

Žaloba, která nemá zákonné náležitosti a žalobce je ani přes výzvu soudu včas neodstraní, bude soudem odmítnuta. Předseda senátu však nejprve žalobce usnesením vyzve k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Neprovede-li žalobce v této lhůtě opravu podání nebo jej nedoplní, nebude možno pokračovat v řízení a soud podání usnesením odmítne.

Účastníci řízení

Účastníky soudního řízení správního jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný).

Pokud se jedná o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, je oprávněn podat žalobu ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Žalovaným je pak vždy správní orgán, který jednal ve správním řízení v posledním stupni.

Pokud se týká řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, je žalobcem vždy ten, kdo vyčerpal prostředky, které procesní předpisy stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Žalovaným je v tomto případě správní orgán, který podle žalobce má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.

V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je k podání žaloby oprávněn každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Takový zásah však nesmí být rozhodnutím, a musí být zaměřen přímo proti žalobci.

Žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. V případě zásahu členem ozbrojených sil, ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, bude žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen.

Způsobilost

Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti ve smyslu občanského zákoníku, a správní orgán, který je žalován.

Účastník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti. Procesní způsobilost, tedy způsobilost činit procesní úkony v soudním řízení má samozřejmě i správní orgán.

Za právnickou osobu jedná vždy ten, kdo je k tomu oprávněn. U právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku jsou oprávněny jednat ty osoby, které jsou v rejstříku zapsány jako členové jejího statutárního orgánu, pokud není prokázán opak.

Kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění na výzvu soudu prokázat. Je důležité zmínit, že v téže věci může za právnickou osobu současně jednat pouze jediná osoba, a to i tehdy, když v obchodním rejstříku je způsob jednání za společnost upraven jiným způsobem. Za právnickou osobu nemůže ovšem jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

Za správní orgán jedná ve většině případů jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů daného správního orgánu.

Osoby zúčastněné na řízení

Osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které nesplňují podmínky pro to, být přímo účastníky řízení, ale které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu. Takové osoby jsou povinny soudu výslovně oznámit, že budou v řízení uplatňovat práva osob zúčastněných na řízení.

Navrhovatel je povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Soud takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení.

Takové oznámení lze učinit pouze v této lhůtě. Současně s vyrozuměním je soud povinen takovou osobu poučit o jejích právech, které může v řízení uplatňovat. Obdobně soud postupuje, zjistí-li se v průběhu řízení, že je tu další taková osoba.

Osoba zúčastněná na řízení je oprávněna předkládat soudu svá písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí také žaloba, usnesení o přiznání odkladného účinku, usnesení o předběžném opatření a rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí. Osoba zúčastněná na řízení však nemůže disponovat s řízením a není tedy ani oprávněna vzít např. zpět žalobu podanou účastníkem řízení (žalobcem).

Ve výjimečných případech soud rozhodne o tom, že v případě vysokého počtu osob zúčastněných na řízení, jsou tyto osoby oprávněny svá práva v řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Jestliže se osoby zúčastněné na řízení mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr s přihlédnutím k jejich zájmům soud. Společný zmocněnec vykonává pak jejich práva v řízení, ve kterém je zastupuje.

Zástupce účastníka

Účastník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen vždy svým zákonným zástupcem.

Účastník může být v řízení také zastoupen advokátem. Za zastupování advokátovi náleží odměna, přičemž pro určení její výše se použije advokátní tarif.

Navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně nutné k ochraně jeho práv, může soud ustanovit zástupce, jímž může být i advokát. Výdaje advokáta v takovém případě platí stát.

Účastník řízení o kasační stížnosti, konkrétně stěžovatel, má povinnost být zastoupen advokátem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.