English version
Článek podrobně pojednává o postupu zaknihování akcií v souvislostech.
Podrobný obsah
Související právní předpisy:
- Občanský zákoník
- Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
- Zákon o zadávání veřejných zakázek
- Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů
- Zákon o podnikání na kapitálovém trhu
- Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
Související právní průvodci:
- Cenné papíry
- Správný postup při získávání veřejných zakázek
- Správný výběr obchodní společnosti pro váš obchodní plán
- Veřejné zakázky
- Systémy vnitřní struktury akciové společnosti
Úvod
Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „zákon o zadávání veřejných zakázek“ či „ZZVZ“), který do českého práva transponuje směrnice EU týkající se veřejných zakázek. Tímto zákonem byla nahrazena původní právní úprava oblasti veřejných zakázek, reprezentovaná zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Podle ustanovení § 48 odst. 7 zákona o zadávání veřejných zakázek může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
Z formulace příslušného zákonného ustanovení („může vyloučit“) by bylo možno dojít k závěru, že se jedná o pouhou možnost, nikoli povinnost zadavatele. Nicméně právní teorie se převážně ustálila na odlišném výkladu, a to s ohledem na základní zásady transparentnosti a rovného zacházení.
Byť tedy zákon hovoří o možnosti zadavatele účastníka vyloučit, je s ohledem na právní jistotu uchazeče vhodnější vnímat tuto skutečnost jako povinnost zadavatele, přičemž zvolená textace zákona byla zákonodárcem odůvodněna tím, že by nebylo účelné zadavateli ve všech případech ukládat, aby důvody pro vyloučení zkoumal.
Pro úplnost je nutno dodat, že výjimku představuje ustanovení § 48 odst. 10 ZZVZ, podle kterého se povinnost mít vydány výlučně zaknihované akcie nevztahuje na takového účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že má-li se akciová společnost úspěšně účastnit veřejných zakázek, musí mít všechny akcie zaknihované.
Zákonodárce dále v § 48 odst. 9 ZZVZ určuje, že skutečnost, zda má vybraný dodavatel – akciová společnost výlučně zaknihované akcie, ověří zadavatel na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá, že vybraný dodavatel výlučně zaknihované akcie vydány nemá, zadavatel jej vyloučí ze zadávacího řízení.
Má-li vybraný dodavatel, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, sídlo v zahraničí, zadavatel jej požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází.
Platí tedy, že zatímco u akciových společností se sídlem v České republice zadavatel splnění povinnosti vydat výlučně zaknihované akcie sám aktivně kontroluje, u zahraničních akciových společností postačuje čestné prohlášení. Takovou nerovnost podmínek je jistě možno označit za diskriminační. Cílem zákonodárce přitom bylo, aby se dodavateli nestávaly subjekty, u kterých není zřejmá jejich vlastnická struktura.
Zákon o zadávání veřejných zakázek je však přísnější než za obdobným účelem vytvořený zákon č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, podle kterého jsou za účelem rozkrytí vlastnické struktury akceptovatelné nejen listinné akcie na majitele, které jsou imobilizovány (zaknihovány), ale i běžné listinné akcie na jméno. Vlastníci listinných akcií na jméno se totiž zapisují do seznamu akcionářů, a tak je možné vlastnickou strukturu po předložení seznamu akcionářů snadno ověřit.
Přesto však platí, že zadavatel musí vždy, tedy i při vylučování účastníků, dodržet výše zmíněné základní zásady zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy zásadu rovného zacházení a zásadu nediskriminace.
Je-li účastník zadávacího řízení zadavatelem vyloučen, musí mu zadavatel bez zbytečného odkladu odeslat oznámení o jeho vyloučení. Toto pravidlo ostatně platí při vyloučení účastníka z jakéhokoli důvodu, nejen z důvodu souvisejícího s nezaknihováním akcií.
Součástí oznámení o vyloučení účastníka je i odůvodnění takového vyloučení. Účast v zadávacím řízení vyloučenému účastníku zaniká až uplynutím lhůty pro podání námitek proti vyloučení nebo po vyřízení případných námitek či návrhu, které účastník zadávacího řízení proti svému vyloučení podal.
Účel nové právní úpravy
Jak je zřejmé z výše uvedených informací, cílem shora zmíněné právní úpravy je zvýšení transparentnosti veřejných zakázek a zamezení korupci.
Účastníci Centrálního depozitáře cenných papírů (kterými jsou zejména banky a obchodníci s cennými papíry) totiž mají podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „AML zákon“, přičemž AML je zkratkou pro „Anti-Money-Laundering“, tedy „proti praní špinavých peněz“), povinnost před otevřením majetkového účtu každého akcionáře identifikovat a získané údaje archivovat.
Jestliže je akcionářem právnická osoba, musí účastník jít v identifikaci tak daleko, až dojde ke konkrétní fyzické osobě, která je konečným vlastníkem (tzv. beneficial owner). Podle AML zákona tedy není možné, aby byl majetkový účet účastníka Centrálního depozitáře cenných papírů zřízen akcionáři, kteří nebyli zcela identifikováni. Bez majetkového účtu však není možno se zaknihovanými akciemi jakkoli nakládat či vykonávat s nimi spojená práva. Prokázání konečného vlastníka tak je pro vlastnictví zaknihovaných akcií nezbytné.
Zároveň také u akciové společnosti, která vydala výlučně zaknihované akcie, seznam akcionářů vede a archivuje Centrální depozitář cenných papírů, resp. jeho účastníci, tedy nikoli sama akciová společnost. Naopak, ta na vedení seznamu akcionářů a archivaci údajů z něj prakticky nemá vliv. Činnost Centrálního depozitáře cenných papírů reguluje četná legislativa a dohlíží na ni Česká národní banka. Údaje o akcionářích tedy budou snadno dohledatelné, a to i zpětně.
Řada akciových společností tak musela podstoupit proces zaknihování akcií, popř. tak musí učinit, rozhodne-li se nově účastnit veřejných zakázek. V dalších kapitolách článku se dozvíte, jak na to a s čím je nutno počítat.
Obecně k zaknihovaným cenným papírům
Zaknihované cenné papíry jsou speciálním druhem cenných papírů, který je upraven v § 525 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ či „OZ“). O zaknihovaný cenný papír se podle § 525 odst. 1 OZ jedná v případě, že cenný papír je nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze jej tedy převést jinak než změnou zápisu v této evidenci.
Základním znakem zaknihovaného cenného papíru je tedy nutnost jeho evidence.
Tato evidence se vede na tzv. majetkových účtech, kterými jsou účet vlastníka (na něm jsou evidovány zaknihované cenné papíry toho, pro něhož byl účet zřízen) a účet zákazníků (na něm jsou evidovány zaknihované cenné papíry osob, které je svěřily tomu, pro něhož byl účet zákazníků zřízen, avšak není vlastníkem zaknihovaných cenných papírů evidovaných na tomto účtu).
Evidence zaknihovaných cenných papírů
Právní úprava evidence zaknihovaných cenných papírů je obsažena v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“ či „ZPKT“). Podle § 93a odst. 5 ZPKT platí, že akciová společnost, jejíž stanovy to umožňují, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných (zaknihovaných) akcií pouze s:
- osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů,
- nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů,
- obchodníkem s cennými papíry oprávněným poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů nebo se zahraniční osobou s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice.
Akciová společnost, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, může uzavřít smlouvu o úschově jí vydaných imobilizovaných akcií pouze s osobou, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, nebo zahraničním centrálním depozitářem, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů.
Službu zaknihování akcií tedy mohou akciové společnosti, jejíž akcie nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému (tedy v běžnějších případech) poskytnout následující subjekty:
- osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů;
- zahraniční centrální depozitář, který získal povolení k činnosti nebo byl uznán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů;
- obchodník s cennými papíry oprávněný poskytovat investiční službu úschova a správa investičních nástrojů;
- zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti, která je oprávněna poskytovat služby v České republice.
Přeměna cenného papíru na zaknihovaný cenný papír
Postup přeměny listinného cenného papíru na zaknihovaný je upraven v ustanoveních § 529 až 535 občanského zákoníku.
S určitým zjednodušením se jedná o následující kroky:
- rozhodnutí valné hromady o přeměně akcií listinných na zaknihované, které je rozhodnutím o změně stanov, a je tedy nutné je schválit dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů. Rozhodnutí o přeměně listinných akcií na zaknihované musí být osvědčeno notářským zápisem;
- po tomto rozhodnutí bez zbytečného odkladu následuje zveřejnění rozhodnutí včetně lhůty, ve které akcionáři odevzdají akcie emitentovi, tedy přímo akciové společnosti. Rozhodnutí musí být publikováno v Obchodním věstníku a na internetových stránkách společnosti. Uvedená lhůta pro odevzdání akcií nesmí být kratší než dva měsíce ode dne zveřejnění rozhodnutí, zároveň ale nesmí být delší než šest měsíců od zveřejnění;
- zápis změny podoby akcií na zaknihované do obchodního rejstříku;
- akcionář sdělí při odevzdání akcií společnosti číslo majetkového účtu (účtu vlastníka) v příslušné evidenci, na který má být cenný papír zaevidován. Nesdělí-li akcionář tento údaj, určí mu k tomu společnost dodatečnou lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. Pokud akcionář číslo majetkového účtu společnosti nesdělí ani v dodatečné lhůtě, přejde vlastnické právo k akciím na samotného emitenta (společnost), a to dnem, kdy za ně zaplatí jeho vlastníkovi spravedlivou cenu. Podle důvodové zprávy považuje zákonodárce za spravedlivou cenu v zásadě takovou cenu, která je určena podle podílu akcionáře jako vlastníka cenného papíru na příslušném jmění akciové společnosti;
- je-li některý z akcionářů v prodlení s odevzdáním akcií, určí společnost dodatečnou lhůtu s upozorněním, že neodevzdá-li akcionář akcie ve stanovené lhůtě, budou tyto společností prohlášeny za neplatné. Dále jsou pak neodevzdané cenné papíry vedeny centrálním depozitářem na zvláštním technickém účtu, jehož majitelem je společnost, a následně prodány společností s odbornou péčí. Zaevidováním na tomto zvláštním technickém účtu se akcie přemění na zaknihované. Výtěžek z prodeje bude vyplacen akcionáři (po započtení pohledávek vzniklých společnosti prohlášením akcií za neplatné a prodejem zaknihovaných akcií, které původní listinné akcie nahradily);
- po uplynutí lhůty pro odevzdání akcií, příp. dodatečné lhůty (nebo i dříve, byly-li odevzdány všechny akcie) podá společnost centrálnímu depozitáři žádost o zaevidování cenných papírů do centrální evidence. Následně centrální depozitář zaeviduje akcie na majetkové účty uvedené v žádosti.
Postup při přeměně listinných akcií na zaknihované v praxi
V České republice je pro zaknihování akcií klíčový Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (dále jen „CDCP“). Ten funguje na tzv. účastenském principu, což znamená, že majetkové účty jednotlivých akcionářů nevede sám, ale vedou je účastníci CDCP – zejména banky a obchodníci s cennými papíry. Zápisy či změny v evidenci pak akcionář provádí prostřednictvím účastníka.
Pro úplnost dodejme, že CDCP v podstatě nahradil bývalé Středisko cenných papírů, a to v roce 2013.
Postup při přeměně akcií na zaknihované akcie u CDCP:
- nejprve musí být splněny výše uvedené podmínky občanského zákoníku pro zahájení zaknihování akcií;
- pokud emitentovi ještě nebyl přidělen LEI kód (Legal Entity Identifier – identifikační kód právnické osoby), musí požádat o registraci tohoto kódu formou webového formuláře na internetových stránkách CDCP, nebo prostřednictvím jiné autority udělující LEI;
- emitent (akciová společnost) požádá CDCP o přidělení tzv. ISIN (mezinárodního kódu pro identifikaci zaknihovaného cenného papíru);
- následně dojde k založení evidence emitenta na základě uzavřené smlouvy mezi CDCP a emitentem (ve smlouvě o vedení evidence emise jsou specifikovány identifikační údaje emitenta a základní informace o emisi);
- dalším krokem je připsání konkrétního počtu zaknihovaných akcií jejich vlastníkům, které provede CDCP podle příkazu emitenta. Ten může být listinný či elektronický v systému ISB, což je Informační systém CDCP, do kterého je možné se zaregistrovat po vyřízení tzv. komerčního certifikátu u některé z certifikačních autorit. Majetkové účty všech vlastníků musí být zařazeny pod některého z účastníků CDCP. Připsáním zaknihovaných akcií na majetkové účty jednotlivých akcionářů je proces zaknihování akcií dokončen. (Je tedy důležité si uvědomit, že skutečnost, že má určitá akciová společnost v obchodním rejstříku zapsaný údaj o zaknihovaných akciích, ještě nemusí znamenat, že společnost skutečně akcie zaknihovala.)
Je nutno počítat s tím, že některé úkony CDCP podléhají poplatku – zejména přidělení ISIN, zápis emise do evidence CDCP, zápis emise na účty jednotlivých akcionářů, případně další úkony spojené s vedením evidence emise (výpisy z evidence emise, speciální operace s emisí). Úplný ceník je k dispozici na internetových stránkách CDCP.
Co se týče časové náročnosti celého procesu, pomineme-li lhůtu pro odevzdání akcií emitentovi, pro CDCP i pro jeho účastníky je zaknihování akcií běžnou rutinou a související procesy obvykle mohou proběhnout i v řádu několika málo dní. Celý proces zaknihování akcií od začátku do konce tedy může proběhnout při realistickém odhadu v řádu týdnů.
Výhody a nevýhody zaknihování akcií
Zaknihování akcií přináší řadu výhod. Musíme však rozlišovat, že co je výhodné pro samotného emitenta (akciovou společnost), často není příliš výhodné pro akcionáře.
Velkou výhodou pro společnost, resp. pro její statutární orgán, je skutečnost, že CDCP zařídí vedení seznamu akcionářů. Rovněž tak převody zaknihovaných akcií jsou vůči společnosti více transparentní. Společnosti může také prakticky odpadnout povinnost administrace výplaty dividendy, protože společnost tuto povinnost přenese na CDCP a jeho účastníky.
Výhody pro akcionáře spočívají zejména ve zjednodušení převodů akcií a také ve významném snížení rizika ztráty, odcizení, poškození či úplného zničení akcií, event. jejich zneužití neoprávněnou osobou.
Na druhou stranu však společnost při zaknihování akcií musí počítat se vstupními náklady spojenými s vyhotovením notářského zápisu osvědčujícího rozhodnutí valné hromady o přeměně listinných akcií na zaknihované, a dále s nutnými poplatky CDCP. Jak je z výše uvedeného postupu při zaknihování zřejmé, emitent (a vlastně ani žádný z akcionářů) se také nevyhne jisté míře administrativy.
Závěrem můžeme konstatovat, že pro obavy ze zaknihování není důvod. Vzhledem k tomu, že celý proces je důkladně legislativně ošetřen, je vysoce pravděpodobné, že rozhodne-li se jej akciová společnost podstoupit, proběhne ke spokojenosti všech, jak akciové společnosti, tak i jejích akcionářů.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
