Zákon mu tak dává možnost být zastoupen jinou osobou. Cílem tohoto článku je vnést základní vhled do problematiky zastoupení podnikatele.
Související právní předpisy:
- Občanský zákoník
- Zákon o obchodních korporacích
- Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
- Občanský soudní řád
Související právní průvodci:
- Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení
- Obchodní korporace – zrušení
- Obchodní závod, koupě a pacht závodu
- Odpovědnost statutárního orgánu
- Smlouvy uzavírané podnikateli – rozdíly mezi smluvními typy
- Veřejné rejstříky
- Základy firemního práva
Způsoby jednání podnikatele
Podnikatel může jednat v rámci právních vztahů osobně či v zastoupení. Právnická osoba pak musí být v rámci právního jednání vždy zastoupena, a to vzhledem ke skutečnosti, že právnickou osobu lze považovat za umělý právní konstrukt, kterému zákon nepřiznává svéprávnost, resp. způsobilost k právnímu jednání.
Zastoupení podnikatele lze rozlišovat na zastoupení smluvní (tj. zastoupení založené smlouvou), zákonné (tj. zastoupení, které přímo vyplývá ze zákona, typicky se jedná o statutární orgán obchodní společnosti, mimo podnikání lze jako příklad uvést jednání rodiče za dítě jako jeho zákonného zástupce), a zastoupení vyplývající z rozhodnutí soudu či jiného správního orgánu.
Za speciální kategorii zastoupení lze považovat zastoupení přímé a nepřímé. V případě zastoupení přímého zástupce jedná jménem a na účet zastoupené osoby, v případě nepřímého zastoupení pak jedná na účet zastoupeného svým jménem.