Zimbabwe

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Zimbabwe je vnitrozemským státem v regionu jižní Afriky. Jedná se o unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Ve skutečnosti je ale moc soustředěna v rukou úzké skupiny kolem prezidenta. Politický režim je značně autoritářský, s komplikovanými vztahy s demokratickými zeměmi a mezinárodními organizacemi. Řádné prezidentské a parlamentní volby se uskutečnily v roce 2023 a a vládní garnitura obhájila své posty. Volby byly kritizovány mezinárodními pozorovateli, vč. těch, vyslaných SADC a EU.

Zimbabwe, kdysi jeden z nejbohatších států Afriky, dnes de facto patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa (LDCs, vláda ale toto zařazení odmítá). Špatná ekonomická politika vlády po roce 2000 hospodářskou základnou země hluboce otřásla. Řada průmyslových odvětví prakticky zanikla (výroba automobilů) nebo prodělává hlubokou krizi. Ekonomika země závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin (zlato, platina, diamanty, nikl, chrom, měď, azbest aj.). Zimbabwe se potýká s mnoha problémy – vysokou závislostí na klimatických podmínkách, nedostatkem financí (včetně hotovosti), zanedbanou infrastrukturou, včetně energetické, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, korupcí či nevýkonnou státní správou.

Hodnota zimbabwského dolaru dlouhodobě rapidně klesá, ekonomika funguje téměř výlučně na bázi amerického dolaru. Inflace je velmi turbulentní a vystřeluje nad 100 % (ke konci roku 2022 dokonce téměř 250 %). V roce 2023 se však centrální bance na úkor téměř úplné dolarizace ekonomiky podařilo udržet inflaci okolo 75 %. Vláda měnovou politiku a pravidla často dramaticky mění. Běžné jsou výpadky v zásobování elektřinou (i několikadenní), pohonnými hmotami, léčivy a dalším spotřebním zbožím. Obchodně-ekonomická spolupráce s ČR je minimální a vstup na místní trh komplikovaný, potenciální obchodní příležitosti lze nicméně spatřovat zejména v dodávkách technologií a zařízení pro těžební průmysl, zemědělství, energetiku, ale i širokého spektra spotřebního zboží.  

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Zimbabwe (335.35 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Zimbabwská republika (Republic of Zimbabwe)

Politicky Zimbabwe představuje unitární republiku s prezidentským systémem. Jedná se o dvoukomorový politický systém, přičemž dolní komora (National Assembly) je složena z 270 poslanců a horní komora (Senate) čítá 80 členů.  Vláda, které předsedá prezident, je odpovědná dolní komoře parlamentu. 210 poslanců dolní komory je voleno v jednomandátových volebních obvodech na základě většinového systému a 60 žen je voleno na základě poměrného systému (6 žen za každou provincii). Z 80 křesel v Senátu je 60 volených proporčním volebním systémem, 18 míst patří tradičním náčelníkům: prezident a místopředseda Národní rady náčelníků a vždy dva náčelníci z osmi provincií (kromě dvou metropolitních provincií Harare a Bulawayo) a 2 místa patří zdravotně postiženým. Volební období obou komor je 5 let.  

Politický systém Zimbabwe je podle indexu Freedom House (2024) nesvobodný (skóre 27 bodů ze 100). Veškerou moc drží prezident Emmerson Mnangagwa a jeho strana ZANU-PF, politická opozice, nezávislá média a občanská společnost jsou potlačovány všemi prostředky. Řádné prezidentské a parlamentní volby se uskutečnily v roce 2023 a a vládní garnitura obhájila své posty. Volby byly kritizovány mezinárodními pozorovateli, vč. těch, vyslaných SADC a EU. V zemi pokračuje ekonomická krize. Armáda je neklidná, prezident nadále posiluje svou kontrolu nad všemi složkami státu, bezprecedentním potlačováním práv jakýchkoli (i jen domnělých) oponentů a svobod a obviňováním Západu a nejmenovaných temných sil a teroristické opozice. Vysoká míra inflace a s ní spojený pokles životní úrovně vede k častým stávkám státních zaměstnanců (lékařský personál, učitelé aj.). Omezování volného pohybu, zákaz politických setkání a demonstrací a znemožnění efektivního fungování většiny úřadů se negativně odráží do společenských nálad. Zimbabwské lidskoprávní organizace poukazují na velmi časté případy policejní zvůle, včetně stovek případů únosů.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy se západními zeměmi zůstávají chladné. Na Zimbabwe jsou nadále uvaleny v různé míře sankce USA a Spojeného království.  

Evropská unie patří k největším obchodním partnerům i donorům Zimbabwe a k zemi zastává vstřícnější postoj než USA. Na druhou stranu EU pravidelně veřejně kritizuje porušování lidských práv v zemi, zatýkání novinářů a opozičních představitelů, atd. Vzájemné vztahy nadále komplikuje otázka „sankcí“. EU postupně svá opatření uvolnila a v současné době Unie udržuje pouze zbrojní embargo a restriktivní opatření zasahují pouze firmu Zimbabwe Defence Industry. Ačkoli tato opatření mají jen minimální dopad na ekonomiku země, Zimbabwe a SADC téma často využívají ke kritice EU. Zimbabwe skrze téma „sankcí“ obviňuje především USA ze současné ekonomické situace země, jedná se ale spíše o téma pro domácí publikum. A to i přesto, že obecné sankce byly USA v březnu 2024 zrušeny. Zároveň byly zavedeny sankce nové (v rámci Magnitského zákona), zahrnující pouze vybrané čelní představitele zimbabwské vlády, včetně prezidenta Mnangagwy. Zbrojní embargo ani restriktivní opatření ale nezasahují do implementace dohody EPA (Zimbabwe prozatímní dohodu podepsalo v roce 2009) a do přístupu Zimbabwe na evropský trh. Vztahy mezi ČR a Zimbabwe zůstávají sporadické.

Okolní země se ve vztahu k dění v Zimbabwe příliš nevyjadřují. Na druhou stranu se ale poslední dobou zhoršují vztahy mezi Zimbabwe a JAR. Zimbabwe zatěžuje jihoafrickou ekonomiku desítkami tisíc ekonomických migrantů, kteří utíkají před mizérií své domovské země, což zejména v době ekonomické a epidemiologické krize znamenalo nepříjemnou zátěž pro jihoafrickou vládu.

Zimbabwe ratifikovalo dohodu o Tripartitní zóně volného obchodu (společná zóna COMESA, SADC a EAC) a také dohodu o Africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA). Zimbabwe je členem zóny volného obchodu SADC.  

Prezident Mnangagwa své zahraniční cesty omezuje, pravděpodobně ze strachu před eskalací situace v domácí politice. Kromě ekonomické diplomacie a výpadů proti sankcím tak role Zimbabwe v mezinárodní politice zůstává spíše pasivní.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 16,32 mil. (odhad Květen 2024)

Hustota obyvatel: 39/km2

Roční přírůstek obyvatelstva: 1,9 %.

Věkové složení:

• 0 – 14 let: 38,3 %
• 15 – 64 let: 57,1 %
• 65 let a výše: 4,6 %

Zimbabwské obyvatelstvo je tvořeno z 98 % původními africkými kmenovými skupinami (z toho Šona činí 82 %, Ndebele 12 %, ostatní etnika 2 %), 1 % míšenci a z méně než 1 % bělochy. Úředním jazykem Zimbabwe byla dříve pouze angličtina, současná ústava však uznává 16 oficiálních jazyků (kromě převládající šonštiny, ndebelštiny a angličtiny i veškeré minoritní jazyky a znakovou řeč). Šonštinu (Shona) aktivně využívá cca 70 % obyvatelstva a ndebelštinu (Sindebele) 30 %. Angličtinu ovládá většina obyvatel i ve venkovských oblastech.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Země se nachází v hluboké a vleklé ekonomické krizi. Naděje vkládané do vlády prezidenta Mnangagwy vzešlé z předposledních voleb v roce 2018 ohledně liberalizace ekonomiky a provedení nutných reforem po dlouhé éře Roberta Mugabeho, která zanechala hospodářství země v troskách, se nenaplnily. Po desetiletí dolarizace ekonomiky v reakci na hyperinlaci v letech 2007-2009 vláda Zimbabwe v roce 2019 znovuzavedla národní měnu – zimbabwský dolar (ZWL).  Důvěra v novou měnu je však téměř nulová, navíc bylo kvůli obavám z inflace prozatím vydáno pouze omezené množství oběživa v nízkých nominálních hodnotách. Ekonomika proto funguje téměř výlučně na bázi amerického dolaru. Směnný kurz ZWL vůči USD je určovaný aukcemi centrální banky konanými každých 14 dní a setrvale roste. Oficiální kurz zimbabwského dolaru vůči USD koncem roku 2023 přesáhl úroveň 8000:1. Přístup na aukce je ovšem omezený, takže velká část transakcí se odehrává na černém trhu, kde je hodnota zimbabwského dolaru několikanásobně nižší (v lednu 2024 přes 24 000:1). V roce 2021 se podařilo snížit předchozí extrémně vysokou míru inflace pod 100 %, pak se ovšem trend otočil a míra inflace ke konci roku 2022 dosáhla opět téměř 250 %. V roce 2023 se centrální bance podařilo míru inflace udržet pod 75 %. Úroková sazba během roku 2023 průběžně klesala z původních 200 % na 130 %.

Důsledkem nedostatku zahraniční měny jsou pravidelné problémy se zásobováním pohonnými hmotami, léčivy či potravinami. Velkým problémem je nedostatek elektřiny. Vzhledem k extrémně nízkému stavu vody v přehradě Kariba z důvodu katastrofálního sucha v roce 2024 a v kombinaci s dysfunkční další energetickou infrastrukturou, čelí obyvatelstvo a firmy i několikadenním odstávkám dodávek elektřiny. Přibližně 90 % obyvatelstva je zaměstnáno v neformálním sektoru a značná část je odkázána na humanitární pomoc. HDP země v roce 2023 dosáhl velmi nízkého růstu 2,7 %, což v porovnání s ostatními zeměmi regionu znamená velmi pomalý růst.

Ekonomika země závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin. V Zimbabwe se těží mj. zlato, platina, diamanty, uhlí, nikl, chrom či měď. Probíhá slibný průzkum těžby ropy a zemního plynu, který v roce 2023 přilákal první větší investice určené pro postupné spuštění těžby v průběhu následujících dvou let. Hlavními zemědělskými komoditami jsou kukuřice, cukrová třtina, tabák, maniok, bavlna, citrusy, banány, hovězí maso a mléko. Hlavními vývozními položkami Zimbabwe jsou zlato, tabák, niklová ruda a koncentrát, platina, ferrochromová slitina, diamanty, cukr, bavlna. Ve struktuře dovozu zaujímají největší podíl pohonné hmoty, potraviny, léčiva, motorová vozidla, hnojiva.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Zimbabwe hospodařilo v posledních letech většinou s  rozpočtovými schodky, za rok 2023 deficit veřejných rozpočtů podle odhadů dosáhl 1,5 % HDP.  Fiskální politika vlády je naprosto nedisciplinovaná (některé výdaje ani nebývají zahrnuty do státního rozpočtu) a probíhá de facto „tištění peněz“ centrální bankou. V únoru 2024 uskutečnil Mezinárodní měnový fond (IMF) misi do Zimbabwe v kontextu konzultací podle čl. IV. IMF důrazně doporučuje liberalizaci režimu směnného kurzu zimbabwského dolaru, fiskální stabilizaci a dokončení restrukturalizace zahraničního dluhu. I přes vysoká očekávání od voleb v roce 2023 k žádnému významnému posunu v ekonomické stabilizaci nedochází. Zimbabwe nemá možnost získat úvěr od IMF a dalších mezinárodních finančních institucí (Světová banka, Africká rozvojová banka) z důvodu dlouhodobě nesplácených dluhů vůči těmto institucím. Nové úvěry tak Zimbabwe v posledních letech získávalo prakticky jen od Číny a Ruska, ovšem i Čína začíná být v poskytování nových úvěrů velmi obezřetná a Rusko aktuálně nemá kapacity na větší angažmá v Zimbabwe. Důležitým finančním zdrojem jsou remitence příslušníků diaspory, kterých je ve světě přibližně 6 milionů, nejvíce v JAR a Velké Británii. Výše remitencí za rok 2023 podle Centrální banky Zimbabwe dosáhla 1,5 mld. USD a činila tak více než 7 % HDP.

Výše zahraničního dluhu ke konci roku 2023 činila více než15 mld. USD (cca 89% HDP). Díky růstu cen nerostných surovin na světových trzích vzrostl celkový export ze Zimbabwe, významně ovšem zdražil i dovoz (pohonné hmoty, potraviny, hnojiva). Z tohoto důvodu byla bilance běžného účtu pouze mírně kladná.  Úroveň mezinárodních rezerv je v posledních letech hluboko pod hodnotou krytí dovozu na 3 měsíce, doporučovanou IMF.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor je relativně rozvinutý a funkční. V zemi aktuálně působí dvě desítky komerčních bank, nabízejících obvyklé spektrum standardních služeb, včetně akreditivů. V zemi je rozšířené internetové a mobilní bankovnictví. Seznam bank s kontakty a informacemi ke každé z nich je uveden na webových stránkách centrální banky (Reserve Bank of Zimbabwe). 

2.4. Daňový systém

Výběrem daní a cel je pověřen Zimbabwský finanční úřad (Zimbabwe Revenue Authority – ZIMRA). Daňový systém je poměrně nepřehledný. Je založen na principu zdanění příjmu ze zdroje v Zimbabwe, nikoli na principu daňové rezidentury.

Sazba daně z příjmů právnických osob činí standardně 24,72 %.

Sazba daně z příjmů fyzických osob je progresivní podle výše ročního příjmu:

• do 1 200 USD: 0
• 1 201 – 3 600 USD: 0 + 20 % za každý USD nad 1 200 USD
• 3 601 – 12 000 USD: 480 USD + 25 % za každý USD nad 3 600 USD
• 12 001–24 000 USD: 2 580 USD + 30 % za každý USD nad 12 000 USD
• 24 001–36 000 USD: 6 180 USD + 35 % za každý USD nad 24 000 USD
• nad 36 000 USD: 10 380 USD + 40 % za každý USD nad 36 000 USD

K těmto sazbám se také připočítává 3 % z nich jako příspěvek na boj s AIDS, tj. nejvyšší sazba činí 41,2 %.

Jiné příjmy fyzických osob (z podnikání, pronájmu aj.) jsou zdaněny korporátní sazbou, tj. 24,72 %.

DPH: Standardní sazba DPH je 14,5 %. Od daně jsou osvobozeny základní potraviny, zařízení na výrobu a dodávky elektřiny a pitné vody pro domácnosti.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna s ČR je sporadická, vzhledem k obtížným podmínkám v zemi nelze v nejbližší době předpokládat zásadní zlepšení této situace. Hlavními dovozními položkami ze Zimbabwe jsou v posledních letech produkty těžebního průmyslu a zemědělské komodity, český vývoz sestává z rozličných položek zejména strojírenského průmyslu, ovšem v omezeném množství.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Zimbabwe je pro EU relativně méně významným trhem. Obchodní bilance je z pohledu EU negativní. V komoditním složení zimbabwských vývozů do EU dominuje hovězí maso, tabák, ocel a diamanty, dále pak řezané květiny, ovoce a zelenina. EU do Zimbabwe vyváží strojírenské výrobky všeho druhu, dopravní prostředky, léky a potraviny.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Dominantním obchodním partnerem Zimbabwe v dovozu i vývozu je Jihoafrická republika, dalšími jsou Čína, Indie, Spojené arabské emiráty a další země jihoafrického regionu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle údajů UNCTAD se příliv přímých zahraničních investic do Zimbabwe v posledních pěti letech postupně snižoval (745 mil. USD za rok 2018, 280 mil. USD za rok 2019, 194 mil. USD za rok 2020, 166 mil. USD za rok 2021). V roce 2023 však s ohledem na postup v geologickém průzkumu zemního plynu a ropy se příliv přímých zahraničních investic opět mírně zvýšil a dosáhl 342 mil. USD). Vládě prezidenta Mnangagwy se však nedaří zásadněji zlepšit podnikatelské prostředí v zemi a tím přilákat více investorů. Přímé zahraniční investice směřují především do těžebního sektoru (diamanty, zlato, nikl, platina, zemní plyn a ropa), infrastruktury, dřevozpracujícího průmyslu, zdravotnictví, vodohospodářství a sanitace, finančních služeb, cestovního ruchu, zpracovatelského průmyslu a zemědělství. Čína je největším zahraničním investorem v Zimbabwe. Významnými investory v zemi jsou také Rusko, Írán a Indie. V Zimbabwe nejsou žádné přímé zahraniční investice z ČR.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Zimbabwe je součástí regionu Východní a jižní Afriky, se kterým EU v roce 2007 dojednala prozatímní Dohodu o hospodářském partnerství (interim Economic Partnership Agreement – EPA). Ne všechny země regionu se k ní připojily, Zimbabwe je nicméně jedním ze signatářů.

Smlouvy s ČR

Smluvní základna s ČR je omezena na následující dvě dohody bez většího vlivu na obchodně-ekonomickou spolupráci:

• Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Zimbabwské republiky (1983)
• Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Zimbabwe o kulturní a vědecké spolupráci (1984)

3.4. Rozvojová spolupráce

Zimbabwe je příjemcem rozvojové a humanitární pomoci. Hlavním donorem je EU, jejíž programy se soustředí zejména na oblasti udržitelného rozvoje zemědělství, zdravotnictví a dobré správy věcí veřejných a občanských práv.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Zimbabwe není do MOP zahrnuto.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Zimbabwská společnost je v mnoha ohledech stále ještě poměrně tradiční. Středoevropana často nepříjemně překvapí zejména nedochvilnost, nedodržování termínů a slibů obecně či obtížné jednání s úřady. Počítat je třeba s vysokou mírou korupce.

4.2. Oslovení

Styl osobní komunikace je oproti středoevropským zvyklostem poněkud formálnější. Klade se větší důraz na zdvořilost. Při osobním setkání je obvyklé se s každým pozdravit, příp. se představit. Pozdrav probíhá standardně podáním ruky. Oslovuje se obvykle příjmením, spíše nežli křestním jménem – „Mr./Mrs. X“, je vhodné oslovit případným akademickým titulem či zastávanou funkcí (např. ředitel, náměstek, apod.). Obvyklou součástí pozdravu je zdvořilé „How are you?“ apod. s přiměřenou odpovědí. Za zdvořilé je rovněž považováno zeptat se na zdraví partnera a jeho rodiny. Obecně je „small talk“ běžnou součástí konverzace. Obvyklé je vyměnit si s partnerem klasické papírové vizitky.

4.3. Obchodní schůzka

Při plánování obchodní schůzky je třeba vzít v úvahu všeobecně rozšířenou nedochvilnost. Jednání jsou často odkládána, a to i na poslední chvíli. Toto platí dvojnásob při jednání se zástupci státních institucí. Při plánování času zahájení i délky jednání je zpravidla nutné počítat s velkorysou časovou rezervou. Značně disciplinovanější bývají v tomto ohledu osoby evropského původu, u nichž se silně projevuje anglosaský styl jednání. Ve zvyklostech a ve způsobu jednání je obecně dosud stále cítit přežívající britský vliv.

Schůzky probíhají často jako oběd či večeře v restauraci, stejně dobře je však možné setkat se v kanceláři. Pozvání obchodního partnera domů je do doby příp. navázání důvěrnějšího osobního vztahu neobvyklé.  Předávání darů není nutně očekáváno, nicméně většinou potěší a může pomoci navázat bližší vztah. Alkohol není obvyklé při prvním jednání nabízet; Zimbabwe je poměrně konzervativní křesťanská země, přičemž příslušníci některých církví jsou ke konzumaci alkoholu zdrženliví. Na venkově přetrvává tradiční rozdělení společenských rolí, tj. výrazně vyšší zastoupení mužů v podnikatelských a úředních funkcích. Ve městech se ovšem tyto tradiční rozdíly již stírají. Obecně se projevuje úcta starším lidem.  

Relativně formální a konzervativní styl se uplatňuje i v oblékání. Pánové by na první jednání měli přicházet v obleku a kravatě (vzhledem ke klimatu se doporučují lehké materiály), odpovídající formální oblečení se doporučuje i ženám. Atmosféra během jednání však často bývá méně formální než v mnoha evropských zemích. Bližší fyzický kontakt (objímání apod.) není obvyklý, vnímaný rozsah osobní zóny je nicméně menší, než na co jsme zvyklí z ČR.

4.4. Komunikace

Oficiálním jazykem země je angličtina, s níž se dá v obvyklém obchodním prostředí domluvit prakticky kdekoliv. Navázání hlubšího obchodního vztahu je obvykle dlouhodobější záležitostí, přičemž je téměř nezbytná (většinou opakovaná) osobní interakce. Pro jednání je možné využít všech běžných komunikačních prostředků, poměrně často je však možné setkat se s tím, že partner nereaguje na emaily. Obvykle bývá účinnější telefonická komunikace. Velmi oblíbenou (a obvykle nejspolehlivější, pokud jde o reakci partnera) je aplikace WhatsApp.

4.5. Doporučení

Je třeba počítat s tím, že korupce je v zemi obecně rozšířená. Zimbabwe se v žebříčku zemí podle tzv. Indexu vnímání korupce organizace Transparency International za rok 2022 umístilo na 157. místě ze 180 hodnocených zemí.

Při jednání s úřady je třeba počítat se zdlouhavými, nepřehlednými a mnohdy chaotickými procesy a absencí, resp. nedodržováním standardizovaných procedur. Obecně je při jednání s místními partnery lépe se zdržet kritiky politického systému nebo fungování státních institucí.

Zdvořilost a snaha nezklamat partnera vede často k tomu, že místní partneři neřeknou přímo „ne“, pokud jde o jejich schopnost či možnost něco sehnat, zařídit apod. Sliby je třeba brát s notnou dávkou opatrnosti a spíše s nižším očekáváním. Dohodnuté časové rámce bývají velice často naprosto nedodržovány.

4.6. Státní svátky

Oficiální státní svátky:

• 1. leden – New Year’s day (Nový rok)
• 21. únor – Robert Mugabe National Youth Day (Národní den mládeže Roberta Mugabeho)
• Velký pátek, Velikonoční pondělí (pohyblivé)
• 18. duben – Independence Day (Den nezávislosti – oficiální státní svátek země)
• 1. květen – Worker’s Day (Svátek práce)
• 25. květen – Africa Day (Den Afriky)
• druhé srpnové pondělí – Heroes‘ Day (Den hrdinů)
• druhé srpnové úterý – Defence Forces Day (Den ozbrojených sil)
• 22. prosinec – National Unity Day (Den národní jednoty)
• 25. prosinec – Christmas Day (1. svátek vánoční)
• 26. prosinec – Boxing Day (2. svátek vánoční)

Další svátky může vyhlásit osobně prezident republiky jako dodatečné dny volna. Pokud svátek padne na sobotu či neděli, volno je následující pondělí.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Dovoz zboží z ČR do Zimbabwe komplikuje nízká kupní síla, geografická vzdálenost a logistická náročnost, vysoká míra korupce, nedostatek financí, orientace na tradiční (především jihoafrické) dodavatele a neexistence smluvní základny. Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) je základní podmínkou úspěšného obchodu.

Zboží je do Zimbabwe většinou dováženo nákladními automobily přes přístav v Durbanu (JAR), méně Beira (Mosambik). České zboží je v Zimbabwe prakticky neznámé a české firmy dosud nemají v Zimbabwe vybudovanou síť místních zástupců. Spotřební zboží lze na zimbabwském trhu uplatnit prostřednictvím distributorů a velkoobchodů, které mají etablované distribuční kanály pro místní rozsáhlé maloobchodní řetězce (Pick n Pay, Food Market, Spar, Choppies aj.). Základním kritériem většiny potenciálních distributorů je cena, která musí být konkurenceschopná vůči zavedeným, zejména jihoafrickým dodavatelům.

Výběrem cel je pověřen Zimbabwský finanční úřad: Zimbabwe Revenue Authority (ZIMRA), na jehož webu lze nalézt informace o celních procedurách i kompletní celní sazebník. Celní sazby závisí na druhu zboží, v zásadě existuje základní celní sazba (pro většinu zboží ve výši 15–20 %, výrobní zařízení 0 %, látky 5 %, luxusní zboží 60 %), celní přirážka 10 % a DPH 14,5 %. Na zboží původem ze zemí Společného trhu východní a jižní Afriky (COMESA), resp. Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), se vztahují preferenční celní sazby.

Dovoz a vývoz některých položek vyžaduje zvláštní povolení či licenci (např. licenci Úřadu pro kontrolu léčiv Zimbabwe v případě léků nebo povolení Ministerstva zemědělství nebo veterinární správy u základních potravin/zemědělské produkce, výrobků rostlinného či živočišného původu, osiva, živých rostlin a zvířat). Zdlouhavá licenční řízení ztěžují dovoz léků a potravinových doplňků. 

Dovoz zboží do země je logisticky poměrně náročnější. Je třeba počítat se zdlouhavými celními procedurami a všudypřítomnou korupcí. Základními celními dokumenty jsou povolení k dovozu (Bill of Entry), deklarace o hodnotě zboží, faktury, které musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Dále je třeba dokládat osvědčení o původu zboží, lodní nákladový list (Bill of Lading) nebo letecký nákladový list (Air Waybill), balicí list (Packing List).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční společnosti mohou na zimbabwském trhu působit prostřednictvím zahraniční pobočky či svého zastoupení, preferovanou (a nejrozšířenější) formou společnosti se zahraniční účastí je ovšem joint-venture s místním partnerem. Zimbabwská investiční a rozvojová agentura (ZIDA) funguje jako tzv. jednotné místo (one stop shop), které by mělo pomoci všechny formality spojené se založením podniku vyřídit. Rovněž je možné využít služeb místního právníka.

Prvním krokem k založení společnosti je registrace jména firmy v obchodním rejstříku (Zimbabwe Companies Registry – ZCR). Společnost se zakládá na ustavující valné hromadě, kde se sejdou zakládající společníci, nebo jejich zástupci (nutná plná moc ověřená notářem). Základní jmění se vloží na účet v bance. Dále je třeba ZCR předložit společenskou smlouvu (musí mj. obsahovat přesné jméno a sídlo firmy, právní formu, základní kapitál, datum založení, jména všech statutárních zástupců) a stanovy. Dále se společnost musí registrovat u daňového úřadu (Zimbabwe Revenue Authority – ZIMRA), jakožto zaměstnavatel u sociálního úřadu (National Social Security Authority – NSSA) a Fondu pro rozvoj pracovní síly (Manpower Development Fund). Posledním krokem je získání licence místního správního orgánu (radnice, magistrát). Založení společnosti musí být veřejně publikováno.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace, marketing a reklama jsou vcelku dobře rozvinuté a v zásadě se metody neliší od evropských. Běžnými způsoby jsou inzeráty v tisku a odborných časopisech, velkoplošné bilboardy, reklamní spoty v televizi či rádiu. Lze využít všech hromadných sdělovacích prostředků. Rychle roste význam propagace prostřednictvím internetu a sociálních sítí. Nejvýznamnějšími tištěnými médii jsou deníky The Herald, Daily News a NewsDay. Práva na televizní vysílání má pouze státem ovládaná ZBC, která provozuje též několik rozhlasových stanic.

Vzhledem k nízkému povědomí místních spotřebitelů o českých výrobcích je potřeba efektivního marketingu obecně důležitá, aby se mohli prosadit proti již zavedené jihoafrické i další (zejména asijské) konkurenci. Také v oblasti marketingu je vhodné mít na paměti spíše konzervativní charakter zimbabwské společnosti a mravů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Zimbabwe je signatářem většiny standardních mezinárodních úmluv a protokolů zaměřených na ochranu duševního vlastnictví, včetně Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl a Pařížské úmluvy. Jako člen WTO je Zimbabwe signatářem dohody TRIPS. Zimbabwe je rovněž členskou zemí WIPO (World Intellectual Property Organization). Zimbabwské zákony formálně poskytují ochranu duševnímu vlastnictví, nicméně prodej padělaného zboží všeho druhu je velmi rozšířený a vláda nemá kapacity jej potlačit.

5.5. Trh veřejných zakázek

Prostřednictvím veřejného výběrového řízení by podle zákona měly být zadávány všechny státní zakázky, jejichž objem překročí 300.000 USD. Pro koordinaci a dohled nad vypisovanými tendry byl zřízen zvláštní úřad, Procurement Regulatory Authority of Zimbabwe, u nějž by se měli zájemci o veřejné zakázky registrovat. Centrální on-line registr veřejných tendrů v Zimbabwe je v omezeném množství dostupný po registraci u Úřadu pro veřejné zakázky. Tendry jsou však běžně publikovány ve státních denících nebo na internetu (viz např. Zimbabwe Tenders). Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není prakticky možné. Pokud má účastník, který v tendru neuspěl, pochybnosti o regulérnosti soutěže, může do 14 dnů od vyhlášení výsledku tendru podat odvolání k výše uvedenému úřadu.

V případě významných zakázek vláda velmi často rozhoduje bez výběrového řízení, přičemž tento proces bývá velmi netransparentní. Zahraniční firmy dávají většinou přednost účasti v tendrech vypisovaných zahraničními institucemi či donory (EU, Světová banka, Africká rozvojová banka, atd.), které mají zajištěné financování.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Zimbabwe je členem Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA), Overseas Private Investment Corporation (OPIC), přistoupilo k Mezinárodní konvenci o urovnávání investičních sporů (ICSID) z roku 1965, k Newyorské konvenci o uznávání a provádění zahraničních soudních rozhodnutí z roku 1958 a je rovněž členem UNCITRAL (UN Commission on International Trade and Arbitration Law). Přes členství v těchto dohodách zimbabwské soudy v minulosti většinou rozhodnutí cizích soudů a arbitráží neuznaly. Problémem je rovněž řešení obchodních sporů přímo před zimbabwskými soudy. Zimbabwská justice v minulosti prokázala velmi liknavý přístup k ochraně zahraničních investorů především v případě vyvlastnění farem. Rozhodnutí soudů navíc místní elity ne vždy respektují.

Dobře sepsaná obchodní smlouva (nejlépe místním právníkem) je zásadním předpokladem pro předcházení a řešení obchodních sporů. Je vždy třeba důkladně prověřit místního partnera (due dilligence). V obchodní smlouvě je třeba vždy specifikovat místo řešení sporů (pokud možno v zahraničí). S řešením sporů soudní cestou v Zimbabwe jsou obvykle spojeny vysoké finanční i časové náklady, zásadně se proto doporučuje raději řešení sporu dohodou, resp. mimosoudní vyrovnání. 

Pro dodavatelsko-odběratelské vztahy je nejobvyklejší praxí platba předem (při nižších objemech) nebo neodvolatelný akreditiv. Při opakovaných dodávkách a dobré znalosti obchodního partnera lze přistoupit i na platbu po dodávce zboží.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza:  Občané ČR mohou obdržet turistická víza na kterémkoli zastupitelském úřadě Zimbabwe nebo na hraničních přechodech včetně všech tří mezinárodních letišť (Harare, Bulawayo, Victoria Falls). Poplatek za udělení víza na hraničním přechodu je: 30 USD za jeden vstup (platnost 30 dní), 45 USD za dva vstupy. Platí se v hotovosti. Upozorňujeme, že tato úprava platí jen pro některé členské země EU.   

Žádosti o jiný druh víza je nutno podat online, příp. na Velvyslanectví Zimbabwe v Berlíně, Kommandantenstrasse 80, 10117 Berlin, tel.: +49/30/206 22 63, fax: +49/30/206 22 63. Získání víza na zimbabwském velvyslanectví může být zdlouhavé, protože konzulární úředník nemůže vízum vydat bez souhlasu imigrační policie v Harare. Na souhlas se může čekat několik dnů, ale i několik týdnů.

Požadavky na cestovní doklady: Platný pas s minimální platností šest měsíců od data vydání víza. Rodiče cestující s dětmi mohou být vyzváni k předložení jejich rodných listů, rodič cestující sám s dítětem může být vyzván k doložení souhlasu druhého rodiče s cestou. Při příjezdu ze země, kde se vyskytuje žlutá zimnice, je nutno se prokázat mezinárodním očkovacím průkazem s platnou vakcinací proti této nemoci. Návštěvník Zimbabwe může být při vstupu do země požádán, aby prokázal dostačující prostředky na dobu pobytu a zajištění odjezdu ze země (zpáteční letenku, prostředky na její nákup).  

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení: Vzhledem k vleklé ekonomické krizi dochází pravidelně k masovým protestům a stávkám státních zaměstnanců, zvláště v předvolebním období lze očekávat politická shromáždění opozičních sil. Proti demonstracím policie zasahuje velmi tvrdě za použití slzného plynu, obušků a dalších donucovacích prostředků. Cestovatelům do Zimbabwe se proto důrazně doporučuje vyhnout se všem shromážděním, zejména těm politickým. Fotografování příslušníků policie a ozbrojených sil či demonstrací není povoleno.  

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V případě zaměstnávání nerezidentních cizinců je nezbytné získat pracovní povolení a následně povolení k pobytu od Imigračního úřadu, na jehož webu lze nalézt podrobné podmínky k jednotlivým druhům povolení. V zásadě je třeba k žádosti o pracovní povolení doložit potvrzení o nabídce zaměstnání od budoucího zaměstnavatele, dohodnutou mzdu, podmínky práce, důkaz, že pozice byla inzerována v Zimbabwe, chybí pro ni v místě expertíza a nebude v dohledné době nalezen způsob, jak tuto lokální expertízu zajistit. Všeobecně lze konstatovat, že se jedná o zdlouhavý, administrativně náročný proces. V případě zahraničních investic nad 100 000 USD bývá pracovní povolení pro cizince zpravidla uděleno na tři roky s možností prodloužení na pět let.

Vláda pobízí zahraniční firmy k maximálnímu využití místních pracovních sil. Zaměstnávání místních pracovníků se řídí Zákoníkem práce (Labour Law), který velmi rigidně chrání práva zaměstnanců a omezuje trh práce.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější pravidelně konané veletrhy v Zimbabwe jsou následující:

• Zimbabwe International Trade Fair, největší všeobecná výstavní akce v zemi, koná se každoročně koncem dubna v městě Bulawayo 
• Mine-Entra, veletrh v oboru těžby a infrastruktury, konaný každoročně ve městě Bulawayo
• Zimbabwe Agricultural Show– zemědělská výstava, která se koná každoročně v Harare

Další akce a veletrhy lze najít na webu Zimbabwe International Trade Fair Company.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Zimbabwe je akreditováno Velvyslanectví ČR v Lusace, v Harare se nachází honorární konzulát ČR.  

Velvyslanectví České republiky v Lusace:

Adresa: 4 Twin Palm Road, Kabulonga, Lusaka, Zambia

Tel.: +260 211269878

E-mail: lusaka@mzv.gov.cz 

Web: www.mzv.gov.cz/lusaka

Nouzová linka: +260 966 732 849  

Pracovní doba velvyslanectví je pondělí-pátek od 7:45 do 16:15 hod. Pro cestu z letiště či z centra města doporučujeme využít taxi. Úřad se nachází v bezprostřední blízkosti „Kabulonga Roundabout“, který slouží jako známý orientační bod.    

Honorární konzulát ČR v Harare:

Adresa: 15 Cambridge Rd., Unit 9, Newbridge, Harare

Vedoucí úřadu: Ivana Summerfield

Tel.: +263 772 403 426

E-mail: harare@honorary.mzv.gov.cz

Agentura CzechTrade není v Zimbabwe zastoupena. Nejbližší kancelář agentury CzechTrade se nachází v Jihoafrické republice:

Zahraniční kancelář CzechTrade v Johannesburgu:

Vedoucí ZK: Petr Haramul Adresa: 26 Olympus Crescent, Mykonos Estate, Johannesburg

Web: https://www.czechtrade.cz/zahranicni-kancelare/jihoafricka-republika

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňové linky:

994 – rychlá lékařská pomoc

993 – hasiči

995 – policie (v Harare lze využít též telefon +263 4 777777)

Funkčnost těchto spojení je ale nestálá a ani úspěšné spojení s operátorem nezaručuje rychlou a kompetentní reakci. Zejména mimo velká města mohou být pohotovostní linky zcela nepoužitelné.  

Z dostupných nemocnic lze doporučit:

Avenues Clinic, Corner Baines &, Mazowe St, Harare, +263 8677 006175     

Trauma Centre Borrowdale, 1 Borrowdale Lane, Harare, nonstop hotline: +263 0776133599 / 0773174123, http://traumazim.com/.  

Jen některé nemocnice mají vlastní ambulantní vozy. V největších městech a hlavních turistických destinacích fungují stanice soukromé rychlé záchranné služby MARS.Před cestou se doporučuje ověřit, zda sjednané cestovní připojištění hradí i zásahy této soukromé firmy. V opačném případě lze přímo v Zimbabwe sjednat minimálně měsíční pojištění zajišťující příjezd sanitního vozu v případě potřeby.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda:

Webové stránky některých ministerstev jsou dlouhodobě nefunkční. Webový rozcestník vlády funguje v omezeném režimu: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/

Office of the President and Cabinet: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/opc

Ministry of Defence and War Veterans Affairs: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/defence-and-war-veterans-affairs

Ministry of Energy and Power Development: http://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/energy-and-power-development  

Ministry of Finance and Economic Development: http://zimtreasury.gov.zw/

Ministry of Foreign Affairs and International Trade: http://www.zimfa.gov.zw

Ministry of Health and Child Care: http://www.mohcc.gov.zw/

Ministry of Higher and Tertiary Education, Science and Technology Development: http://www.mhtestd.gov.zw/  

Ministry of Home Affairs and Cultural Heritage: http://www.moha.gov.zw/en/

Ministry of Industry and Commerce: http://www.mic.gov.zw/

Ministry of ICT, Postal and Courier Services: http://www.ictministry.gov.zw/  

Ministry of Information, Publicity and Broadcasting Services: https://www.infomin.org.zw/  

Ministry of Justice, Legal and Parliamentary Affairs: http://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/justice,-legal-and-parliamentary-affairs   

Ministry of Lands, Agriculture, Water, Climate and Rural Development: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/lands,-agriculture,-water,-climate-and-rural-resettlement

Ministry of Local Government and Public Works: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/local-government,-public-works-and-national-housing

Ministry of Mines and Mining Development: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/mines-and-mining-development

Ministry of National Housing and Social Amenities: http://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/national-housing-and-social-amenities

Ministry of Primary and Secondary Education: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/primary-and-secondary-education

Ministry of Public Service, Labour and Social Welfare: https://www.mlss.gov.zm/

Ministry of Transport and Infrastructural Development: https://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/transport-and-infrastructural-development/228-sectors/369-transport-infrastructure

Ministry of Youth, Sport, Arts and Recreation: http://www.zim.gov.zw/index.php/en/my-government/government-ministries/youth,-sport,-arts-and-recreation

Hospodářská komora:

Zimbabwe National Chamber of Commerce: https://www.zncc.co.zw/

Agentura na podporu investic:

Zimbabwe Investment & Development Agency: https://tradezimbabwe.com/

Daňový a celní úřad:

Zimbabwe Revenue Authority: https://www.zimra.co.zw/

Centrální banka:

Reserve Bank of Zimbabwe: https://rbz.co.zw/