Oznámení povinné osoby o oznamovaném přeshraničním uspořádání

Obecně lze uvést, že oznamovací povinnost se týká osob, které vytváří, nabízí a zavádějí oznamovaná přeshraniční uspořádání, či se na uvedených procesech podílí a jedním z výstupů takového uspořádání je získání daňové výhody, obcházení Společného standardu OECD pro oznamování (tzv. CRS) a zastírání skutečného vlastníka.

V určitých případech, uvedených zákonem, přechází oznamovací povinnost na uživatele oznamovaného uspořádání. Jedná se o případy, kdy zprostředkovatel není znám (např. pokud je oznamované přeshraniční uspořádání vytvořena tzv. in-house) nebo pokud zprostředkovatel je vázán profesní mlčenlivostí a přeshraniční uspořádání nemá žádného dalšího zprostředkovatele.

Dále lze vycházet z předpokladu, že k tomu, aby někdo navrhl nebo nabízel přeshraniční uspořádání, musí z principu existovat souběh těchto skutečností:

• existence někoho, kdo takové uspořádání navrhuje (ať už je to zprostředkovatel, daňový poplatník nebo jeho zaměstnanec),
• existence samotného návrhu, jehož záměrem je poskytnout daňovému poplatníkovi (uživateli přeshraničního uspořádání) daňovou výhodu (pozor nezaměňovat s Testem hlavního přínosu, který se provádí pouze u některých obecněji vymezených charakteristických znaků, a to za účelem zjištění, zda jednou z hlavních výhod testované situace, je skutečně získání daňové výhody).

Pro existenci „přeshraničního uspořádání“ musí nastat souběh „existence někým navrženého konkrétního uspořádání“ a „určité daňové výhody, případně ukrývání příjmů, majetku či obcházení Společného standardu OECD pro oznamování (CRS) či zastírání skutečného vlastníka popsané v charakteristických znacích kategorie D, z takového uspořádání plynoucí“.

Pokud výše uvedený souběh (dále jen „základní souběh“) nenastane, nejde o přeshraniční uspořádání, na něž se vztahuje oznamovací povinnost. Pokud základní souběh existuje, musí být ověřeno naplnění alespoň jednoho z charakteristických znaků uvedených v Příloze č. 3 k zákonu č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daně ve znění pozdějších předpisů (případně, tam kde je to potřeba, s aplikací Testu hlavního přínosu).

Další informace k uvedené problematice je možné nalézt v dokumentech častých otázek a odpovědí k DAC6 na internetových stránkách Finanční správy České republiky.

Zprostředkovatelé přeshraničního uspořádání a v některých případech, uvedených zákonem, také uživatelé přeshraničního uspořádání, jsou povinni podat Oznámení povinné osoby o oznamovaném přeshraničním uspořádání.