TEDOM vsadil na kogeneraci. Vytváří alternativu velkým zdrojům



Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, takzvaná kogenerace, patří k úsporným, i když stále poněkud nedoceněným technologiím. V Česku se jí dlouhodobě věnuje společnost TEDOM. Firmu v roce 1991 založil Josef Jeleček, její zkratka vychází ze spojení slov „teplo domova“.

„Vystudoval jsem energetické strojírenství a návrh první kogenerační jednotky vycházel z tématu mé diplomové práce,“ vzpomíná Josef Jeleček a pokračuje: „Inspirací byla zmíněná diplomová práce a jednoduchý výpočet, že výroba elektřiny ze zemního plynu v té době vycházela ziskově i bez příspěvku.“

Rozjíždět podnikání na zelené louce a zároveň v úplně novém oboru nebylo snadné. „Nejtěžší bylo najít a přesvědčit první zákazníky. Naučit jednotku fungovat automaticky bez obsluhy. Z dnešního pohledu se to zdá úsměvné, ale tehdy nebyl ani internet, ani digitální svět. První jednotky jsme řídili analogovými regulátory,“ vzpomíná Josef Jeleček.

Maximální využití energie

Největším přínosem kogenerace je podle něj maximální využití energie z paliva, především zemního plynu či bioplynu. Využívá totiž také teplo, které se při samostatné výrobě elektřiny v konvenčních zdrojích vypouští bez využití do ovzduší.

Díky tomu přesahuje celková účinnost kogeneračních technologií 90 procent, zatímco u klasických zdrojů elektrické energie se účinnost využití energie obsažené v palivu pohybuje v rozmezí 30 až 40 procent.

Typickým zákazníkem TEDOMu jsou především firmy s vyšší energetickou náročností v oblasti tepla, případně chlazení. „Mohou to být komunální výtopny, průmyslové podniky, plavecké bazény, hotely, nemocnice a podobně,“ vypočítává Josef Jeleček.

Při souboji o zakázky firma naráží především na podniky z vyspělých zemí. „Vzhledem ke globální působnosti jsou našimi největšími konkurenty firmy se stejným oborem podnikání, a to především německé, neboť v Německu jsou tradičně výhodné podmínky pro provozování kogeneračních jednotek a vznikla tu tedy řada firem zabývajících se jejich výrobou,“ zmiňuje Josef Jeleček.

Na nákupech v Německu

To byl také důvod, proč TEDOM v roce 2016 koupil německou společnost Schnell Motoren. Ta je na trhu přes dvě desetiletí a je jedním z největších německých výrobců kogeneračních jednotek s vysokou účinností, určených především pro bioplynové stanice.

Samotný TEDOM má v současnosti kolem 500 zaměstnanců, celá skupina TEDOM Group pak téměř 900 pracovníků. Obrat firmy se v minulém roce přiblížil 4 miliardám korun. Společnost při oslovování nových zákazníků využívá také spoluúčasti na zahraničních veletrzích organizované státní agenturou CzechTrade. Při vstupu na nový trh se však spoléhá spíše na sebe a na zahraniční partnery, které si většinou vyhledává sama.

I když je podpora kogenerace ze strany státu nižší ve srovnání s obnovitelnými zdroji, v TEDOMu jsou spokojení. „Obecně lze říci, že v České republice máme velmi sofistikovaný systém podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), který se mění v závislosti na cenách energií a služeb. Je tedy zajištěna celkem stabilní pozice pro provozovatele kogenerace a zároveň významně omezena případná překompenzace. Myslím si, že od našeho systému podpory by se mohly jiné státy učit,“ oceňuje Josef Jeleček.

Alternativa k jádru

O takzvané mikrokogeneraci, která vyrábí teplo pro jednotlivé bytové domy, se v minulosti občas mluvilo jako o hrozbě pro systémy centrálního vytápění. Josef Jeleček si to však nemyslí. „Rozpad centrálního zásobování teplem (CZT) z důvodu rozšíření mikrokogenerací nehrozí. Ten hrozí hlavně tam, kde se provozovatel CZT o své zákazníky nestará, nevnímá jejich potřeby a není schopen jim vysvětlit výhody centrálního zásobování teplem. Tím je zejména stoprocentní luxus. Není to už o platbě za teplo, protože ta je díky zateplování nízká i při vysoké jednotkové ceně tepla,“ vysvětluje Josef Jeleček.

Mikrokogenerace se podle něj díky rozvoji technologií, IT a internetu stávají stále více alternativou k velkým zdrojům, třeba jaderným. „Elektřinu a teplo vyrábí lokálně, jsou tedy opatřením proti případným blackoutům v případě havárie velkých zdrojů. Myšlenka na dlouhodobý blackout v zimě, kdy nebude ani teplo, ani elektřina, ve mně vyvolává mrazení v zádech i teď, kdy je venku 30 stupňů,“ usmívá se Josef Jeleček během parného srpna, kdy odpovídal na otázky portálu BusinessInfo.cz.

Doplněk obnovitelných zdrojů

Vzhledem k nástupu moderní energetiky má kogenerace velké perspektivy. „Budoucnost elektroenergetiky vidíme v postupné decentralizaci výroby elektřiny. Jako perspektivní se nám proto jeví především systémové spojení obnovitelných zdrojů energie, které jsou levné, ale nepředvídatelné, a flexibilních vysoce účinných plynových zdrojů, což jsou zejména kogenerační jednotky, které vyrábíme,“ říká zakladatel TEDOMu.

Kogenerační jednotky podle něj budou provozovány pouze v době, kdy je potřeba teplo, tedy zejména v zimních měsících, kdy Slunce svítí méně, a produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů klesá.

Dalibor Dostál